Sněmovna jednala o učitelských platech, podle sporné novely by měly dosahovat 130 procent průměrné mzdy

Poslanci jednali o novele o pedagogických pracovnících. Pozměňovací návrh Pirátů obsahuje navázání platů učitelů na průměrnou mzdu. V lednu novela i s pozměňovacím návrhem prošla ve třetím čtení, ale zákon vrátil Senát. Po dvouhodinové diskusi bylo jednání přerušeno do středy. Řešil se také zákon, který má školám ulehčit od povinnosti vyvěšovat státní vlajku během prázdnin. Poslanci SPD chtějí povinnost zachovat.

Poslanci jednali o sporné učitelské novele, podle níž by pedagogové měli nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. Předlohu vrátil Senát a poslanci hlasování o ní několikrát odložili. Vůči uzákonění poměru platů má výhrady ANO. ČSSD a KSČM se zase nelíbí, že novela by umožnila na vybraných typech škol učit odborníkům z řad nepedagogů.

„Chceme do školství přitáhnout kvalitní odborníky a to se podaří, když budou mít dlouhodobou perspektivu,“ řekl Jakub Michálek (Piráti). Návrh má podle Pirátů učinit růst učitelských platů předvídatelnější a umožnit rychlejší zvyšování v prvních deseti letech praxe pedagogů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) argumentovala proti navázání platů učitelů na průměrnou mzdu tím, že vláda platy učitelů průběžně zvyšovala a že země si vzhledem k aktuálnímu schodku rozpočtu nemůže navrhované změny dovolit. Pirátský návrh označila za nezodpovědný. 

K tématu ve sněmovně promluvil také senátor Jiří Drahoš (za STAN). „Platy učitelů opravdu v posledních letech výrazně rostly, ale musíme si říct, že rostly z velmi nízkého základu,“ řekl Drahoš. 

Školy a státní symboly

Před novelou o platech pedagogů poslanci krátce jednali o státních symbolech. Opoziční hnutí SPD chce zachovat povinnost škol vyvěšovat o svátcích a při jiných příležitostech v době letních prázdnin státní vlajku. Pozměňovací návrh podal poslanec hnutí Pavel Jelínek v úterním druhém sněmovním čtení vládní novely, která povinnost ruší. Podle SPD jde o krok k likvidaci vztahu k české státnosti.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) prosazuje úpravu, aby mohli mít velký státní znak na svých stejnokrojích také dobrovolní a podnikoví hasiči. Podle Milana Brázdila (ANO) by měli mít stejné oprávnění také zdravotničtí záchranáři. Sněmovna bude hlasovat o podobě předlohy zřejmě v červenci.

Předkladatelé tvrdí, že vyvěšování vlajek v červenci a v srpnu školy zbytečně zatěžuje a v některých případech může vést i k jejich nedůstojnému užívání. Na prázdniny připadají dva svátky, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července.

Kabinet poukazuje na to, že podstatná část škol je o letních prázdninách zavřená, na tyto měsíce se navíc plánují jejich rekonstrukce. „Zabezpečení této povinnosti (vyvěšení vlajky) je pro řadu škol problematické,“ stojí v důvodové zprávě.

Některé školy podle podkladů naplní zákon tím, že vlajku vyvěsí na celou dobu prázdnin. V takovém případě je ale obtížné pravidelně kontrolovat, zda je vlajka čistá a v neporušeném stavu. Při opravách školních budov může být vyvěšování vlajky podle vlády v rozporu se zásadou vhodného a důstojného užívání státních symbolů.

Předloha také přesněji vymezuje úřední razítko. Zavádí úpravu pečetidla s malým státním znakem, a to jako pečetidla ministerstva zahraničí.

Opozice přestane blokovat přechod k nízkouhlíkové energetice

Opoziční strany koalic Pirátů a STAN a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) přestanou ve sněmovně blokovat návrh zákona o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, takzvaný zákon lex Dukovany. Podle dohody s vládou k němu Senát připojí pozměňovací návrh, který zamezí ruským a čínským firmám účastnit se tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Novinářům to v úterý řekl místopředseda STAN Petr Gazdík.

Třetí čtení návrhu bylo ve sněmovně zahájeno na začátku února, několikrát bylo ale přerušeno. Důvodem byla mimo jiné právě snaha části opozice zakotvit v zákoně bezpečnostní pojistky k výstavbě nového bloku proti ruským a čínským firmám. Gazdík v úterý uvedl, že opoziční strany se shodly s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) na tom, že záruky do předpisu doplní Senát.

Změnu podle Gazdíka nemůže nyní do předpisu doplnit dolní komora, protože žádný z pozměňovacích návrhů neobsahuje domluvené znění. „Pokud by měl být nyní implementován, vrátil by se zákon do druhého čtení a dostali bychom se do časové tísně,“ uvedl. Hrozilo by tak podle něj to, že předpis kvůli blížícím se volbám „spadne pod stůl“. Senát podle dohody předpis upraví a poslancům vrátí. „Pan vicepremiér (Havlíček) svým slovem přislíbil, že případná vratka ze Senátu bude Poslaneckou sněmovnou prohlasována tak, jak bylo dohodnuto,“ řekl Gazdík.

Senát by podle Havlíčka měl do zákona začlenit text, podle kterého nesmí být výstavba ani údržba nového jaderného bloku přímo či nepřímo závislá na technologiích od dodavatele ze státu, který nepřistoupil k dohodě o vládních zakázkách.

Legislativní nouze

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pondělí vyhlásil stav legislativní nouze na období od pondělí čtrnáctého června do šestnáctého července. Poslanci by měli legislativní nouzi ještě odsouhlasit. Umožnila by rychlejší schválení zákona o hlasování v karanténě pro podzimní volby. 

Vládní návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do sněmovny počítá s tím, že v říjnových sněmovních volbách by pro lidi v karanténě či izolaci kvůli koronaviru mohly být připraveny přenosné volební schránky a volební stanoviště pro hlasování z auta podobně jako v posledních krajských volbách. O mimořádném režimu však musí ještě rozhodnout plénum sněmovny, zatím se tak nestalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 11 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 13 hhodinami
Načítání...