Vláda chce do tří let tisíce nových učitelů. Ředitelé škol nevěřícně kroutí hlavou

Nahrávám video

Návrh vládního nařízení k reformě financování regionálního školství počítá v průběhu tří let s navýšením počtu učitelů o několik tisíc. Kabinet doufá, že nové pedagogy přiláká na vyšší platy. Ředitelé škol to ale považují za nereálné. Sehnat učitele, zvláště na některé předměty, je už nyní prakticky nemožné.

Podle plánů ministerstva školství by mělo každý rok díky reformě přibýt deset procent učitelů. A to v případě, že by školy dokázaly odučit maximum hodin, které úřad pro vzdělávací obory stanoví.

Do roku 2020 by tak na školách mohlo učit až 166 tisíc nových pedagogů. Vysoké školy ale například loni sice opustilo 8460 absolventů pedagogiky, učitelství nebo sociální péče, do škol jich ovšem nastoupí jen zlomek.

Předpokládaný nárůst počtu učitelů
Zdroj: ČT24

Ministerstvo o potížích sehnat učitele ví. Spoléhá hlavně na to, že nové uchazeče přiláká nárůst průměrného platu – z dnešních zhruba 34 tisíc až na víc než 48 tisíc. „Premiér i ministryně financí potvrdili, že počítají s nárůstem pro ministerstvo školství pro příští rok řádově v objemu 30 miliard korun,“ uvedl náměstek ministra školství Václav Pícl.

Nápad jako z jiné sluneční soustavy

Ředitelé škol a zástupci pedagogických fakult ale optimismus ministerstva nesdílí. „Mně ten plán nepřijde reálný. Připadá mi to jako z jiné sluneční soustavy,“ poznamenal Václav Trojan z Centra školského managementu Pedagogické fakulty UK.

Předpoklad vývoje platů učitelů
Zdroj: ČT24

Pesimistický je i ředitel 2. ZŠ a MŠ Beroun Pavel Herold, který už rok marně hledá učitele matematiky a fyziky. „Když to sečtu, tak nás to už stálo asi 52 tisíc na inzerátech, ale učitel stále není,“ řekl ČT.

Za víc než čtvrt století už navíc od téměř dvaceti ministrů školství slyšel příliš nesplněných slibů. Nevěří proto, že platy narostou takovým tempem: „Až to učitelé uslyší, budou se smát. Myslím, že je to nereálné,“ dodal Herold.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled