Vojtěch Filip strana 3 z 5

Menšinová vláda ANO a ČSSD odolala v Poslanecké sněmovně dalšímu pokusu části opozice o vyslovení nedůvěry. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) podrželi komunisté, kteří jej do poloviny dubna tolerovali a ve čtvrtek při hlasování opustili jednací sál. Podle lídrů stran, které vyjádřily nedůvěru, bylo hlasování prospěšné, aby se ukázalo, kdo vládu podporuje. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) pak hlasování označil za „debakl opozice“.

Opozice v Poslanecké sněmovně neuspěla s hlasováním o nedůvěře vládě. Hlasovalo 171 poslanců, pro bylo 89 poslanců, proti pak 82 poslanců. Komunistická strana se nepřipojila k dalším opozičním partajím a její poslanci se proti kabinetu aktivně nevyslovili. Po projevu, v němž předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval vládu, ale i předchozí kabinety nynějších opozičních stran, opustili všichni komunističtí poslanci jednací sál. Tím pádem se ve sněmovně nenašlo potřebných 101 hlasů, které jsou k vyslovení nedůvěry potřeba. K finálnímu hlasování poslanci přistoupili okolo půl jedenácté večer.

Výkonný výbor KSČM ve středu večer doporučil podle informací ČTK komunistickým poslancům při čtvrtečním hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO) opustit jednací sál Poslanecké sněmovny. Opozice tak zřejmě nezíská potřebných 101 hlasů pro vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu. Podle předsedy sněmovního klubu KSČM Pavla Kováčika bude ale výbor v jednání pokračovat ve čtvrtek ráno společně s poslanci. O konečném postoji rozhodne klub. Tisková konference KSČM se uskuteční krátce před zahájením schůze.

Schůze Poslanecké sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě se uskuteční ve čtvrtek od devíti hodin, koalice Pirátů se STAN a Spolu sehnaly dostatek podpisů na její vyvolání a odevzdaly je předsedovi dolní komory. Právě tyto strany snahu vyvolat hlasování již dříve oznámily. Stále není jasný postoj komunistické strany, která při předchozích hlasováních o nedůvěře Babišův kabinet podržela. Její představitelé zopakovali, že vláda jejich důvěru již nemá, ale naznačili, že by poslanci KSČM nemuseli aktivně hlasovat proti vládě. Definitivní rozhodnutí oznámí až ve čtvrtek před začátkem schůze.

Prezident Miloš Zeman podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zopakoval podporu jeho kabinetu. Čtyři měsíce před volbami vyvolávat destabilizaci není dobře pro nikoho, řekl v pondělí Babiš po schůzce s hlavou státu na zámku v Lánech. Prezidenta informoval o tom, že komunisté se o postoji k hlasování o vyslovení nedůvěry vládě rozhodnou až ve čtvrtek. S jejich předsedou Vojtěchem Filipem se Babiš setkal krátce před odjezdem ze Strakovy akademie do Lán.

Mimořádný sjezd KSČM, na kterém by strana ještě před říjnovými sněmovními volbami zvolila nové vedení, se neuskuteční. Rozhodl o tom ústřední výbor. Žádala ho o to přitom víc než třetina okresních organizací. Sjezd komunistů s volbou nového vedení tak bude až v listopadu, tedy po volbách. Do debat se ale promítalo i blížící se hlasování o nedůvěře vládě.

Covidové kompenzace pomalu končí. Resort průmyslu a obchodu počítá s tím, že je zastaví v momentě, kdy budou moci znovu otevřít všechny vládou zakázané provozy. Ministři ale počítají s tím, že bude potřeba i nadále částečně pomáhat – v omezené podobě by tedy mohl ještě dál fungovat Antivirus. A plány, jak oživit ekonomiku, postupně představují ve volebních programech i opoziční strany.

Miloš Zeman se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ požádal o odpuštění. Jako premiér tehdy českou účast v operaci schválil. Učinil tak po jednání s Aleksandarem Vučičem na Pražském hradě, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva a dostal od něj Řád Srbské republiky. Řada politiků omluvu českého prezidenta uvítala, někteří ji ale označili za pokryteckou nebo za uznání vlastní chyby.

Mezi nynějšími státními zástupci si chce ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) vybrat nástupce Pavla Zemana. Nynější nejvyšší státní zástupce v pátek oznámil, že ke konci června ve funkci skončí. Benešová nevyloučila, že by jej mohl nahradit dosavadní Zemanův první náměstek Igor Stříž nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Někteří vysoce postavení státní zástupci již oznámili, že o post nemají zájem. Benešová počítá s tím, že jméno Zemanova nástupce navrhne vládě sama. Výzvu opozice, aby nechala místo volné až do voleb, odmítla.

Odborná veřejnost oceňuje práci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se rozhodl rezignovat na svou funkci k 30. červnu. Část politické opozice dává chystanou rezignaci, která byla zveřejněna v pátek, do souvislosti s tlakem od ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Tento hlavní motiv pro své rozhodnutí ostatně zmínil i sám Zeman. Komunisté pak rezignaci uvítali, protože s prací nejvyššího státního zástupce nebyli spokojeni.

Ačkoli definitivní rozhodnutí padne až po pátečním jednání výkonného výboru strany, budou komunisté hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě. Uvedl to předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip ve středečním Interview ČT24. Spolupráci s opozicí při hlasování ale odmítl. Zároveň zpochybnil práci tajných služeb v kauze Vrbětice i jejich verzi o důkazech.

Opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a STAN nashromáždí dostatek podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Na tiskové konferenci ve sněmovně to řekl šéf ODS Petr Fiala. Schůze by se měla podle dohody uskutečnit na začátku června. K jejímu svolání je třeba padesát podpisů. Spolu má 40 poslanců, kluby Pirátů a STAN dohromady čítají 28 zákonodárců. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není hlasování o nedůvěře vládě pět měsíců před volbami nutné.

Hlasování o nedůvěře vládě na začátku června si vzalo za plán pět opozičních stran. Koalice Spolu by chtěla mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny co nejdřív, Piráti a STAN ale potřebné podpisy připojí, až z Česka odejdou všichni Rusové vyhoštění z ambasády kvůli vrbětické aféře. V červnu by tak opozice měla velkou šanci uspět. Proti menšinové vládě by se zřejmě postavili komunisti i SPD. Premiér České televizi řekl, že počítá s dokončením celého funkčního období.

Sněmovna schválila usnesení, kde žádá vládu, aby podnikla kroky proti prodeji emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava. Poslanci také poslali do závěrečného kola schvalování novelu ústavy, která obsahuje zavedení klouzavého mandátu, a přiblížilo se i odškodnění protiprávně sterilizovaných žen nebo návrh na přeměnu kojeneckých ústavů. Většinu dne se ale věnovali interpelacím na premiéra Andreje Babiše (ANO) a na členy jeho vlády.

Vláda by měla uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice, usnesla se sněmovna. Poslanci o okolnostech zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy jednali v utajeném režimu a bez přítomnosti kamer, stenozáznamu a například i bez mobilních telefonů. Z jednání se omluvili dva z pozvaných hostů – nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Poslanci nedokončili debatu o zrušené cestě vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška debata přerostla ve vzájemné osočování. O slovních útocích mluvila také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle Hamáčka byla diskuse korektní. Uzavřené projednání okolností plánované cesty do Moskvy před vypuknutím kauzy Vrbětice prosadila opozice. Podle informací Seznam Zpráv chtěl Hamáček v Rusku vyměnit zpravodajské informace o vrbětických výbuších za dodávky vakcíny Sputnik V a setkání ruského a amerického prezidenta v Praze. Hamáček tyto informace odmítl.

Návrh komunistů, aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, překvapivě podpořila ministryně spravedlnosti i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Kabinet Andreje Babiše přitom stejný návrh odmítl. Podle KSČM redaktoři České televize a Českého rozhlasu ovlivňují veřejné mínění a jsou placeni z veřejných peněz, proto by měli stejně jako třeba poslanci nebo starostové přiznávat majetek.

Koalice Spolu nemá plán B, pokud menšinová vláda ANO a ČSSD přijde ve sněmovně o důvěru a padne, kritizovali postup pravicové opozice předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a šéf KSČM Vojtěch Filip. S tím nesouhlasí Marian Jurečka, předseda lidovců, kteří jsou součástí koalice Spolu. Podle něj musí vláda prokázat, zda má důvěru v dolní komoře, či nikoliv. O tom, zda je vhodné, aby nyní vláda Andreje Babiše (ANO) skončila, diskutovali politici v Událostech, komentářích.

Koalice Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09, oznámila, že začne sbírat podpisy pro hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Jde o reakci na to, že premiér nevyhověl výzvě, aby vláda sama o vyslovení důvěry sněmovnu požádala. Koalice Spolu to avizovala už zhruba před dvěma týdny. Koalice Pirátů a STAN preferuje rozpuštění sněmovny.

Česko podle mluvčího Evropské komise nebude vracet do Bruselu žádné peníze v souvislosti s auditem dotací pro Agrofert. Žádné totiž nedostalo. Komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle níž je premiér Andrej Babiš (ANO) i po převedení Agrofertu do svěřenských fondů ve střetu zájmů. Agrofert proto nemá od února 2017, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů, nárok na evropské dotace. Babiš závěry auditorů odmítl, zároveň ujistil, že Česko nebude žádné peníze vracet.

Česko zastropuje počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě. Oznámil to ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) poté, co Moskva nereagovala na českou pobídku přijmout zpět vykázané tuzemské diplomaty. Nový krok v praxi znamená vyhoštění dalších ruských delegátů, lhůta k odjezdu jim skončí na konci května. Diplomatickou roztržku původně odstartovalo oznámení, že výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 způsobili ruští tajní agenti. Ruská strana v reakci na Kulhánkovo oznámení přednesla českému velvyslanci Vítězslavovi Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků jeho ambasády v Moskvě.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Do podzimních sněmovních voleb povede komunistickou stranu znovu Vojtěch Filip. Ústřední výbor na svém jednání v Nymburce hlasoval o jeho odvolání, ale potřebnou dvoutřetinovou většinu Filipovi kritici nesehnali. Ve funkcích zůstali i tři jeho místopředsedové. Kateřinu Konečnou, která na post místopředsedkyně rezignovala, nahradil Milan Krajča. Filip loni ohlásil, že na sjezdu nebude již usilovat o znovuzvolení, sjezd ale KSČM několikrát odložila a nyní je jeho termín až po volbách.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s pondělní cestou vicepremiéra a pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. S Rusy chce jednat o vakcíně Sputnik V, podle Babiše ale nejde o jeho agendu, která by mu příslušela. Avizovanou cestu kritizovala i parlamentní opozice.