Hlasování o nedůvěře vládě na začátku června si vzalo za plán pět opozičních stran. Koalice Spolu by chtěla mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny co nejdřív, Piráti a STAN ale potřebné podpisy připojí, až z Česka odejdou všichni Rusové vyhoštění z ambasády kvůli vrbětické aféře. V červnu by tak opozice měla velkou šanci uspět. Proti menšinové vládě by se zřejmě postavili komunisti i SPD. Premiér České televizi řekl, že počítá s dokončením celého funkčního období.
Vláda by mohla čelit hlasování o nedůvěře začátkem června. Ke koalici Spolu by se už přidali i Piráti a STAN
„My tvrdíme, že není správné podkopávat v tento moment nohy naší diplomacii. Tady je důležitý ten závěr května, kdy má v uvozovkách poslední ruský špion opustit Českou republiku,“ uvádí předseda Pirátů Ivan Bartoš k postoji koalice se STAN k hlasování o nedůvěře vládě.
Piráti v koalici se Starosty až doteď s hlasováním o nedůvěře váhali a upřednostňovali předčasné volby. Ve čtvrtek ale přiznali, že pro ně nemají podporu. Koalice Spolu má 40 poslanců, k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě jich ale potřebuje 50. S Piráty a STAN bude mít v červnu 68 hlasů. A to na svolání mimořádné schůze stačí.
„Preferoval bych i rychlejší hlasování o nedůvěře vládě, na vyhoštění ruských diplomatů je všeobecná shoda,“ říká místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček. „Tato vláda nemá mít důvěru, protože dělá jednu chybu za druhou, ať už se to týče koronaviru a řešení krize, ať už se to týká Vrbětic, nebo vysvětlování cesty pana Hamáčka,“ myslí si pak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Sbírat podpisy začal už před měsícem i šéf SPD. „My máme ten náš originál, takže se kdokoliv může připojit. A vůbec to nechápu, proč ostatní opoziční strany nechtějí na ten náš originál připojit podpisy,“ reaguje Tomio Okamura.
„My chceme ty podpisy získat od kolegů z demokratické opozice, od Pirátů a od STAN, takže pokud by to takto bylo, tak by to bylo reálné na začátku června,“ vysvětluje předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Dovládne Babiš tak jako tak?
Premiér Andrej Babiš (ANO) stále nevěří, že opoziční strany hlasování o nedůvěře vůbec vyvolají. „Já myslím, že to je folklor, že to nemyslí nikdo vážně a že opozice stále něco prohlašuje a není schopná nic, ani posbírat ty podpisy. Vláda určitě dovládne, my potřebujeme hlavně, aby se lidé očkovali,“ reaguje na opozici předseda vlády.
Post premiéra až do říjnových voleb i v případě vyslovení nedůvěry už Babišovi slíbil prezident. „Podle ústavy není stanovena lhůta, po které vláda v demisi může nebo nemůže vládnout,“ vyjádřil se v dubnu Miloš Zeman.
„Jsem pro to, aby, pokud jsme koaliční stranou, tato vláda fungovala a dovládli jsme do říjnových voleb,“ říká předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Poslanci se ve sněmovně pokusili vyslovit nedůvěru druhé Babišově vládě dvakrát. V obou případech kabinet podpořili komunisté. Teď ale KSČM tvrdí, že bude hlasovat pro nedůvěru.
„My jsme ztratili důvěru ve vládu, a zatím žádný krok, který bychom mohli pojmenovat jako obnovení důvěry v kroky vlády, nenastal,“ vysvětluje předseda KSČM Vojtěch Filip. Opoziční strany kontrolující 102 z 200 poslaneckých křesel by tak tentokrát měly šanci uspět. Hlasování ale vyhrají jen v případě, že budou jejich poslanecké kluby jednotné.
Předchozí hlasování o nedůvěře
Po případném vyslovení nedůvěry vládě premiér podle Ústavy podává demisi. Podle prezidenta by sice mohl dovládnout v demisi do říjnových voleb, přesto by šlo o výraznou mocenskou změnu. Zeman by mohl kdykoliv Babišovo vládnutí ukončit.
Současná vláda přestála dvě hlasování o nedůvěře. V listopadu 2018 kvůli kauze Čapí hnízdo. Opozici chybělo devět hlasů. Poslanci ČSSD tehdy odešli ze sálu.
V červnu 2019 následoval druhý pokus. Důvodem byl návrh auditní zprávy Evropské komise ke střetu zájmů premiéra. Opozice získala 85 hlasů.