Vláda by mohla čelit hlasování o nedůvěře začátkem června. Ke koalici Spolu by se už přidali i Piráti a STAN

Nahrávám video
Události: Opozice navrhne hlasování o nedůvěře vládě, ke Spolu se přidají Piráti a STAN
Zdroj: ČT24

Hlasování o nedůvěře vládě na začátku června si vzalo za plán pět opozičních stran. Koalice Spolu by chtěla mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny co nejdřív, Piráti a STAN ale potřebné podpisy připojí, až z Česka odejdou všichni Rusové vyhoštění z ambasády kvůli vrbětické aféře. V červnu by tak opozice měla velkou šanci uspět. Proti menšinové vládě by se zřejmě postavili komunisti i SPD. Premiér České televizi řekl, že počítá s dokončením celého funkčního období.

„My tvrdíme, že není správné podkopávat v tento moment nohy naší diplomacii. Tady je důležitý ten závěr května, kdy má v uvozovkách poslední ruský špion opustit Českou republiku,“ uvádí předseda Pirátů Ivan Bartoš k postoji koalice se STAN k hlasování o nedůvěře vládě. 

Piráti v koalici se Starosty až doteď s hlasováním o nedůvěře váhali a upřednostňovali předčasné volby. Ve čtvrtek ale přiznali, že pro ně nemají podporu. Koalice Spolu má 40 poslanců, k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě jich ale potřebuje 50. S Piráty a STAN bude mít v červnu 68 hlasů. A to na svolání mimořádné schůze stačí.

„Preferoval bych i rychlejší hlasování o nedůvěře vládě, na vyhoštění ruských diplomatů je všeobecná shoda,“ říká místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček. „Tato vláda nemá mít důvěru, protože dělá jednu chybu za druhou, ať už se to týče koronaviru a řešení krize, ať už se to týká Vrbětic, nebo vysvětlování cesty pana Hamáčka,“ myslí si pak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Sbírat podpisy začal už před měsícem i šéf SPD. „My máme ten náš originál, takže se kdokoliv může připojit. A vůbec to nechápu, proč ostatní opoziční strany nechtějí na ten náš originál připojit podpisy,“ reaguje Tomio Okamura.

„My chceme ty podpisy získat od kolegů z demokratické opozice, od Pirátů a od STAN, takže pokud by to takto bylo, tak by to bylo reálné na začátku června,“ vysvětluje předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Dovládne Babiš tak jako tak?

Premiér Andrej Babiš (ANO) stále nevěří, že opoziční strany hlasování o nedůvěře vůbec vyvolají. „Já myslím, že to je folklor, že to nemyslí nikdo vážně a že opozice stále něco prohlašuje a není schopná nic, ani posbírat ty podpisy. Vláda určitě dovládne, my potřebujeme hlavně, aby se lidé očkovali,“ reaguje na opozici předseda vlády.

Post premiéra až do říjnových voleb i v případě vyslovení nedůvěry už Babišovi slíbil prezident. „Podle ústavy není stanovena lhůta, po které vláda v demisi může nebo nemůže vládnout,“ vyjádřil se v dubnu Miloš Zeman.

Vyslovení nedůvěry vládě
Zdroj: ČT24

„Jsem pro to, aby, pokud jsme koaliční stranou, tato vláda fungovala a dovládli jsme do říjnových voleb,“ říká předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.

Poslanci se ve sněmovně pokusili vyslovit nedůvěru druhé Babišově vládě dvakrát. V obou případech kabinet podpořili komunisté. Teď ale KSČM tvrdí, že bude hlasovat pro nedůvěru.

„My jsme ztratili důvěru ve vládu, a zatím žádný krok, který bychom mohli pojmenovat jako obnovení důvěry v kroky vlády, nenastal,“ vysvětluje předseda KSČM Vojtěch Filip. Opoziční strany kontrolující 102 z 200 poslaneckých křesel by tak tentokrát měly šanci uspět. Hlasování ale vyhrají jen v případě, že budou jejich poslanecké kluby jednotné.

Předchozí hlasování o nedůvěře

Po případném vyslovení nedůvěry vládě premiér podle Ústavy podává demisi. Podle prezidenta by sice mohl dovládnout v demisi do říjnových voleb, přesto by šlo o výraznou mocenskou změnu. Zeman by mohl kdykoliv Babišovo vládnutí ukončit.

Současná vláda přestála dvě hlasování o nedůvěře. V listopadu 2018 kvůli kauze Čapí hnízdo. Opozici chybělo devět hlasů. Poslanci ČSSD tehdy odešli ze sálu.

V červnu 2019 následoval druhý pokus. Důvodem byl návrh auditní zprávy Evropské komise ke střetu zájmů premiéra. Opozice získala 85 hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPovinně odchytnout a vykastrovat toulavé kočky plánuje norma

Povinnost odchytávat a následně kastrovat toulavé kočky má obcím uložit nová norma. Ta má zároveň zpřísnit tresty za týrání zvířat, po případu utrápené kočky to chystají koaliční poslanci. Některá města a obce odchyt těchto zvířat a jejich sterilizace doposud prováděly dobrovolně, ale podle ministerstva zemědělství by měly být od začátku příštího roku pro radnice povinné. Oficiální počty toulavých koček v Česku neexistují, odhady hovoří o třiceti až šedesáti tisících. Plán, na který stát samosprávám zatím neplánuje finančně přispívat, se obcím nelíbí. Kromě samotných veterinárních zákroků budou obce platit i odchyty, které mají svá jasná pravidla, náklady se odhadují na stovky milionů korun.
před 8 hhodinami

Pacienti volají po volnější regulaci léčebného konopí

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém nechce, aby lidé chodili za užívání konopí do vězení. Označil jeho dekriminalizaci na semináři v Poslanecké sněmovně za svou absolutní prioritu. Od loňského dubna sice platí aspoň pro jeho léčebnou variantu volnější pravidla, předepisovat ho mohou i praktici, kteří o to požádají, přesto však některé pacientské organizace i zástupci lékařů požadují míň administrativy a jednodušší pravidla. Případné změny by měly vést k tomu, aby víc lidí mohlo legálně užívat léčebné konopí.
před 8 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Povinné zavedení nových vzdělávacích plánů se odloží o rok, řekl Plaga

Povinné zavedení nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní a mateřské školy se odloží o rok, měly by platit od roku 2027 a 2028, řekl na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga (za ANO). Odůvodnil to mimo jiné chybějící podporou pro školy. Chce docílit toho, aby byly pro všechny ve školách pochopitelné. Program schválil bývalý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) koncem roku 2024.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chystáme odpověď Komisi ohledně Babišova střetu zájmů, řekla ministryně

Česká ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová potvrdila, že její úřad dostal dopis Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Úřad nyní pracuje na odpovědi, ministryně však nechtěla předjímat, co v ní bude napsané. Podle jejího osobního názoru ale premiér Babiš splnil vše, co bylo potřeba. Podle Babiše samotného se věcí v Evropské unii zabývají v reakci na oznámení z Česka.
před 11 hhodinami

Vnitro stahuje dovolání ve sporu s SPD

Ministerstvo vnitra stahuje dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bylo dovolání podáno bez jeho pověření a za jeho zády. Bývalý šéf resortu Vít Rakušan (STAN) by naopak dovolání považoval za přirozený krok.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...