Podpůrné covidové programy míří ke konci. Strany ale pro volby zvažují, jak oživit ekonomiku

Nahrávám video
Události: Budoucnost kompenzačních programů
Zdroj: ČT24

Covidové kompenzace pomalu končí. Resort průmyslu a obchodu počítá s tím, že je zastaví v momentě, kdy budou moci znovu otevřít všechny vládou zakázané provozy. Ministři ale počítají s tím, že bude potřeba i nadále částečně pomáhat – v omezené podobě by tedy mohl ještě dál fungovat Antivirus. A plány, jak oživit ekonomiku, postupně představují ve volebních programech i opoziční strany.

Oběd na zahrádce, nákup v knihkupectví a nebo například návštěva posilovny. Provozovny postupně otevírají, vláda počítá i s dalším rozvolňováním a to znamená postupný konec podpůrných programů.

„Domníváme se, že většina provozoven bude puštěna ještě buď do konce května nebo v první polovině června. Pak už programy plošného charakteru nebudou. Určitě ale budou ještě pokračovat některé specifické programy, které dojíždějí. Například program zaměřený na kulturu,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). 

Co dál s programem Antivirus

Hodně se nyní diskutuje o úspěšném programu Antivirus, z něhož se poskytují příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Odbory i zaměstnavatelé chtějí, aby pokračoval. Resort práce má pět scénářů, co dál.

„V určité, a my tomu říkáme miniverzi, bychom Antivirus chtěli nechat běžet. Pak je to logicky krizové ošetřovné. A třetí věcí je izolačka, tam budeme ještě jednat na základě čísel, někdy na začátku června, zda prodloužit případně do konce roku,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Opozice zvažuje, jak pomoci například živnostníkům

S ukončením covidových programů souhlasí i většina opozice. Liší se například v názorech, jak by měl stát dál pomáhat živnostníkům. Strany postupně představují programy pro říjnové volby.

Koalice Spolu chce daňový strop – tedy horní hranici, přes kterou by stát nemohl jít a nemohl by zvyšovat daně. „Já rozumím tomu, že bude třeba končit kompenzační bonus, tak jak se bude otevírat, ale covidové programy by podle mého názoru měly ještě několik týdnů nebo měsíců zůstat,“ soudí místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Podle koalice Pirátů a STAN by měly pokračovat úvěrové programy. Chtějí zavést covidový balíček, který se zaměří na nejvíce postižené oblasti ekonomiky. „Chceme vyplácet nějakou vyšší paušální náhradu škody postiženým odvětvím, abychom odradili řadu podnikatelů od nutnosti soudit se se státem. Je potřeba zajistit to, aby lidi, kteří za svoji provozovnu ručili svým vlastním bydlením, nepřišli o to bydlení,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Snaha udržet pracovní místa

Pro hnutí SPD je klíčové udržení pracovních míst, tedy například pokračování Antiviru. „Co se týče živnostníků, tak bychom chtěli rozšířit možnost paušální daně. Chtěli bychom tu hranici obratu ještě zvýšit na milion korun tak, aby se k té paušální dani dostalo více živnostníků,“ řekl předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Udržení pracovních míst je důležité i pro komunisty. „Našich pět P je práce na prvním místě. To znamená práce jak pro zaměstnance, tak pro ty, kteří tu práci přidělují,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Začátkem června pak bude Senát schvalovat takzvaný kurzarbeit. Ten má v době krize zaměstnavatelům částečně kompenzovat vyplacené náhrady mzdy. A to v případě, že zaměstnancům nebude možné z objektivních důvodů přidělit práci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...