Kvůli koronaviru mají pojišťovny vyšší výdaje než dřív. Arenberger chce navýšit platby za státní pojištěnce

Nahrávám video
Arenberger chce navýšit platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Péče o covid pozitivní pacienty, testování, očkování a nově i část odměn pro zdravotníky – všechny tyto položky v posledním roce postupně přibyly na seznamu výdajů pojišťoven. Jen ta největší, VZP, loni vyplatila skoro o 25 miliard korun víc než o rok dříve a s růstem nákladů počítá i letos.

„Je opravdu velmi důležité, jak dlouho bude pokračovat plošné testování zejména v průmyslu a jak se budou vyvíjet náklady s onemocněním covid-19,“ konstatoval ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Hospodaření VZP
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich připomíná, že původně měl vakcíny platit stát. „Také je nakupuje, ale nám je přeúčtovává,“ uvedl s tím, že se vede diskuze o další kompenzační vyhlášce za rok 2020, kde se kalkuluje s až 12,2 miliardy. „Jsou to obrovské částky,“ dodal.

Právě 12,2 miliardy na odměny zdravotníkům mimo nemocnice označily pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven za problém. Společně mají asi čtyřicet procent pojištěnců z obyvatel Česka, ostatní jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Odměny pro zaměstnance nemocnic jsou ze speciálního fondu mimo zdravotní pojištění, na kterém je asi 11 miliard korun.

Podle ministerstva zdravotnictví je ale nezbytné zdravotníky i mimo nemocnice za zvládání epidemie odměnit. Resort navíc upozornil na to, že se počet poskytovatelů jiné zdravotnické péče, než je ta lůžková, pohybuje kolem čtyřiceti tisíc subjektů. 

„Je naprosto nerealistické procesně a administrativně zajistit odměny pro všechny ambulantní zdravotníky přes dotační program obdobně jako odměny pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče,“ vysvětlila počátkem měsíce tehdejší ministerská mluvčí Barbora Peterová, proč je vyplacení odměn ze zdravotního pojištění jedinou možností, jak bonusy ke zdravotníkům v nejbližší době dostat.

Schillerová chce jednat

Loni přinesly platby za státní pojištěnce podle ministerstva dvacet miliard korun, letos to bude padesát. „Náklady na odměny nicméně zrychlí tempo vyčerpání zůstatků, proto do budoucna budeme určitě muset vést i diskuzi o možném navýšením platby za státní pojištěnce, a to nejen kvůli finančním prostředkům na odměny,“ uvedla Peterová.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) by proto stát měl od příštího roku platit za svoje pojištěnce víc. „Samozřejmě příjemná částka by byla pět set korun měsíčně, ale to je určitě na dalším konsenzuálním jednání,“ uvedl.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím o tomto tématu s ministrem nejednala, ale chystá se. „On je tam opravdu velmi krátce. Nechávám ho chvilku vydechnout, protože do toho padl rovnýma nohama, a na toto téma se s ním sejdu,“ sdělila.

S navýšením platby souhlasí i část opozice

Pětistovka měsíčně navíc za jednoho státního pojištěnce by znamenala prohloubení schodku státního rozpočtu zhruba o 36 miliard. Přitom za poslední rok tento výdaj už dvakrát vzrostl – sociální demokracie proto navrhuje menší navýšení.

„Dokážu si představit, že to bude kolem dvou set korun na pojištěnce. Tyto finanční prostředky musíme navýšit,“ uvedl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD).

Platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

S růstem platby souhlasí i část opozice. Předseda strany KSČM Vojtěch Filip uvedl, že by v tuto chvíli ministra v jeho návrhu podpořil: „Chápu, že zdravotnictví je v těžké situaci.“

Zároveň je ale podle opozice nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy v jejich hospodaření. „Zdravotní materiál je pro nemocnice v podstatě shodný, ale každý ho kupuje za různé ceny. Jenom tam dochází k obrovskému nehospodárnému hospodaření s veřejnými prostředky,“ zdůraznil předseda SPD Tomio Okamura.

Podle občanského demokrata Jana Skopečka je potřeba do systému přidat i další zdroje, třeba formou soukromého zdravotního připojištění.

Naopak podle Pirátů si stát dlouhodobé navýšení platby dovolit nemůže. „Pokud bude nutné pro tento rok nebo příští půlrok zvednout platbu, bavme se o tom. Ale není možné z toho udělat mandatorní výdaj, protože stát na to v tuto chvíli nemá peníze,“ uvedl místopředseda Pirátské strany Mikuláš Ferjenčík.

V tuhle chvíli mají pojišťovny na svých účtech zatím peněz dostatek, aktuálně na nich podle mluvčí ministerstva zdravotnictví leží 74 miliard korun a například VZP jich má nejvíc v historii, přes čtyřicet miliard. Její šéf proto nepočítá s tím, že by v nejbližších měsících mohlo dojít k ohrožení zdravotní péče. Pokud by ale stát platby pojišťovnám nijak nenavýšil, byl by podle něj příští rok kritický. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 46 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
před 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 19 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...