Kvůli koronaviru mají pojišťovny vyšší výdaje než dřív. Arenberger chce navýšit platby za státní pojištěnce

Nahrávám video
Arenberger chce navýšit platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Péče o covid pozitivní pacienty, testování, očkování a nově i část odměn pro zdravotníky – všechny tyto položky v posledním roce postupně přibyly na seznamu výdajů pojišťoven. Jen ta největší, VZP, loni vyplatila skoro o 25 miliard korun víc než o rok dříve a s růstem nákladů počítá i letos.

„Je opravdu velmi důležité, jak dlouho bude pokračovat plošné testování zejména v průmyslu a jak se budou vyvíjet náklady s onemocněním covid-19,“ konstatoval ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Hospodaření VZP
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich připomíná, že původně měl vakcíny platit stát. „Také je nakupuje, ale nám je přeúčtovává,“ uvedl s tím, že se vede diskuze o další kompenzační vyhlášce za rok 2020, kde se kalkuluje s až 12,2 miliardy. „Jsou to obrovské částky,“ dodal.

Právě 12,2 miliardy na odměny zdravotníkům mimo nemocnice označily pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven za problém. Společně mají asi čtyřicet procent pojištěnců z obyvatel Česka, ostatní jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Odměny pro zaměstnance nemocnic jsou ze speciálního fondu mimo zdravotní pojištění, na kterém je asi 11 miliard korun.

Podle ministerstva zdravotnictví je ale nezbytné zdravotníky i mimo nemocnice za zvládání epidemie odměnit. Resort navíc upozornil na to, že se počet poskytovatelů jiné zdravotnické péče, než je ta lůžková, pohybuje kolem čtyřiceti tisíc subjektů. 

„Je naprosto nerealistické procesně a administrativně zajistit odměny pro všechny ambulantní zdravotníky přes dotační program obdobně jako odměny pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče,“ vysvětlila počátkem měsíce tehdejší ministerská mluvčí Barbora Peterová, proč je vyplacení odměn ze zdravotního pojištění jedinou možností, jak bonusy ke zdravotníkům v nejbližší době dostat.

Schillerová chce jednat

Loni přinesly platby za státní pojištěnce podle ministerstva dvacet miliard korun, letos to bude padesát. „Náklady na odměny nicméně zrychlí tempo vyčerpání zůstatků, proto do budoucna budeme určitě muset vést i diskuzi o možném navýšením platby za státní pojištěnce, a to nejen kvůli finančním prostředkům na odměny,“ uvedla Peterová.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) by proto stát měl od příštího roku platit za svoje pojištěnce víc. „Samozřejmě příjemná částka by byla pět set korun měsíčně, ale to je určitě na dalším konsenzuálním jednání,“ uvedl.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím o tomto tématu s ministrem nejednala, ale chystá se. „On je tam opravdu velmi krátce. Nechávám ho chvilku vydechnout, protože do toho padl rovnýma nohama, a na toto téma se s ním sejdu,“ sdělila.

S navýšením platby souhlasí i část opozice

Pětistovka měsíčně navíc za jednoho státního pojištěnce by znamenala prohloubení schodku státního rozpočtu zhruba o 36 miliard. Přitom za poslední rok tento výdaj už dvakrát vzrostl – sociální demokracie proto navrhuje menší navýšení.

„Dokážu si představit, že to bude kolem dvou set korun na pojištěnce. Tyto finanční prostředky musíme navýšit,“ uvedl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD).

Platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

S růstem platby souhlasí i část opozice. Předseda strany KSČM Vojtěch Filip uvedl, že by v tuto chvíli ministra v jeho návrhu podpořil: „Chápu, že zdravotnictví je v těžké situaci.“

Zároveň je ale podle opozice nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy v jejich hospodaření. „Zdravotní materiál je pro nemocnice v podstatě shodný, ale každý ho kupuje za různé ceny. Jenom tam dochází k obrovskému nehospodárnému hospodaření s veřejnými prostředky,“ zdůraznil předseda SPD Tomio Okamura.

Podle občanského demokrata Jana Skopečka je potřeba do systému přidat i další zdroje, třeba formou soukromého zdravotního připojištění.

Naopak podle Pirátů si stát dlouhodobé navýšení platby dovolit nemůže. „Pokud bude nutné pro tento rok nebo příští půlrok zvednout platbu, bavme se o tom. Ale není možné z toho udělat mandatorní výdaj, protože stát na to v tuto chvíli nemá peníze,“ uvedl místopředseda Pirátské strany Mikuláš Ferjenčík.

V tuhle chvíli mají pojišťovny na svých účtech zatím peněz dostatek, aktuálně na nich podle mluvčí ministerstva zdravotnictví leží 74 miliard korun a například VZP jich má nejvíc v historii, přes čtyřicet miliard. Její šéf proto nepočítá s tím, že by v nejbližších měsících mohlo dojít k ohrožení zdravotní péče. Pokud by ale stát platby pojišťovnám nijak nenavýšil, byl by podle něj příští rok kritický. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...