Kvůli koronaviru mají pojišťovny vyšší výdaje než dřív. Arenberger chce navýšit platby za státní pojištěnce

Nahrávám video

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) chce navýšit platby za státní pojištěnce, tedy děti nebo důchodce, ideálně o pět set korun na osobu měsíčně. Důvodem jsou vyšší výdaje pojišťoven způsobené pandemií koronaviru. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje o návrhu jednat, s růstem platby souhlasí i část opozice. Zároveň je ale podle ní nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy.

Péče o covid pozitivní pacienty, testování, očkování a nově i část odměn pro zdravotníky – všechny tyto položky v posledním roce postupně přibyly na seznamu výdajů pojišťoven. Jen ta největší, VZP, loni vyplatila skoro o 25 miliard korun víc než o rok dříve a s růstem nákladů počítá i letos.

„Je opravdu velmi důležité, jak dlouho bude pokračovat plošné testování zejména v průmyslu a jak se budou vyvíjet náklady s onemocněním covid-19,“ konstatoval ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Hospodaření VZP
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich připomíná, že původně měl vakcíny platit stát. „Také je nakupuje, ale nám je přeúčtovává,“ uvedl s tím, že se vede diskuze o další kompenzační vyhlášce za rok 2020, kde se kalkuluje s až 12,2 miliardy. „Jsou to obrovské částky,“ dodal.

Právě 12,2 miliardy na odměny zdravotníkům mimo nemocnice označily pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven za problém. Společně mají asi čtyřicet procent pojištěnců z obyvatel Česka, ostatní jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Odměny pro zaměstnance nemocnic jsou ze speciálního fondu mimo zdravotní pojištění, na kterém je asi 11 miliard korun.

Podle ministerstva zdravotnictví je ale nezbytné zdravotníky i mimo nemocnice za zvládání epidemie odměnit. Resort navíc upozornil na to, že se počet poskytovatelů jiné zdravotnické péče, než je ta lůžková, pohybuje kolem čtyřiceti tisíc subjektů. 

„Je naprosto nerealistické procesně a administrativně zajistit odměny pro všechny ambulantní zdravotníky přes dotační program obdobně jako odměny pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče,“ vysvětlila počátkem měsíce tehdejší ministerská mluvčí Barbora Peterová, proč je vyplacení odměn ze zdravotního pojištění jedinou možností, jak bonusy ke zdravotníkům v nejbližší době dostat.

Schillerová chce jednat

Loni přinesly platby za státní pojištěnce podle ministerstva dvacet miliard korun, letos to bude padesát. „Náklady na odměny nicméně zrychlí tempo vyčerpání zůstatků, proto do budoucna budeme určitě muset vést i diskuzi o možném navýšením platby za státní pojištěnce, a to nejen kvůli finančním prostředkům na odměny,“ uvedla Peterová.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) by proto stát měl od příštího roku platit za svoje pojištěnce víc. „Samozřejmě příjemná částka by byla pět set korun měsíčně, ale to je určitě na dalším konsenzuálním jednání,“ uvedl.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím o tomto tématu s ministrem nejednala, ale chystá se. „On je tam opravdu velmi krátce. Nechávám ho chvilku vydechnout, protože do toho padl rovnýma nohama, a na toto téma se s ním sejdu,“ sdělila.

S navýšením platby souhlasí i část opozice

Pětistovka měsíčně navíc za jednoho státního pojištěnce by znamenala prohloubení schodku státního rozpočtu zhruba o 36 miliard. Přitom za poslední rok tento výdaj už dvakrát vzrostl – sociální demokracie proto navrhuje menší navýšení.

„Dokážu si představit, že to bude kolem dvou set korun na pojištěnce. Tyto finanční prostředky musíme navýšit,“ uvedl poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD).

Platby za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

S růstem platby souhlasí i část opozice. Předseda strany KSČM Vojtěch Filip uvedl, že by v tuto chvíli ministra v jeho návrhu podpořil: „Chápu, že zdravotnictví je v těžké situaci.“

Zároveň je ale podle opozice nutné hledat také nové zdroje příjmů pojišťoven a rezervy v jejich hospodaření. „Zdravotní materiál je pro nemocnice v podstatě shodný, ale každý ho kupuje za různé ceny. Jenom tam dochází k obrovskému nehospodárnému hospodaření s veřejnými prostředky,“ zdůraznil předseda SPD Tomio Okamura.

Podle občanského demokrata Jana Skopečka je potřeba do systému přidat i další zdroje, třeba formou soukromého zdravotního připojištění.

Naopak podle Pirátů si stát dlouhodobé navýšení platby dovolit nemůže. „Pokud bude nutné pro tento rok nebo příští půlrok zvednout platbu, bavme se o tom. Ale není možné z toho udělat mandatorní výdaj, protože stát na to v tuto chvíli nemá peníze,“ uvedl místopředseda Pirátské strany Mikuláš Ferjenčík.

V tuhle chvíli mají pojišťovny na svých účtech zatím peněz dostatek, aktuálně na nich podle mluvčí ministerstva zdravotnictví leží 74 miliard korun a například VZP jich má nejvíc v historii, přes čtyřicet miliard. Její šéf proto nepočítá s tím, že by v nejbližších měsících mohlo dojít k ohrožení zdravotní péče. Pokud by ale stát platby pojišťovnám nijak nenavýšil, byl by podle něj příští rok kritický. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 4 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
10:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 21 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.