Pojišťovny pošlou kvůli covidu do nemocnic 173 miliard. Je to o 11 procent více než loni

Zdravotní pojišťovny plánují letos kvůli pokračující epidemii covidu-19 platby za akutní péči do nemocnic vyšší proti loňsku o 11 procent. Z veřejného zdravotního pojištění jim půjde 172,9 miliard korun, loni to bylo 156,1 miliardy a v roce 2019 před pandemií 136,6 miliardy korun. Ostatní oblasti péče mají schválené navýšení asi o 2,5 procenta, uvedli zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a Svazu zdravotních pojišťoven (SZP). Vývojem systému veřejného zdravotního pojištění by se v pondělí měla zabývat i vláda.

VZP, u které je pojištěno asi 60 procent obyvatel, vydala loni na podzim proti původnímu zdravotně pojistnému plánu za péči kvůli druhé vlně epidemie koronaviru asi 5,7 miliardy korun, v současné době se jedná o dalších 3,5 miliardách pro letošní rok, uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.  

Své zdravotně pojistné plány na letošní rok připravovaly pojišťovny už v posledním čtvrtletí loňského roku, nemohly proto zahrnout jeho celkové náklady. Při porovnání všech zdravotnických zařízení podle prezidenta SZP Ladislava Friedricha dosáhla loni jejich celková produkce 98 procent roku 2019.

„Mělo to výchylky. Výrazný pokles v březnu, dubnu a květnu, pak se to postupně dohánělo. Během podzimu pak další útlum,“ uvedl. Ministerstvo kompenzační vyhláškou loni nařídilo, že nemocnice musí pro dosažení plných úhrad naplnit jen 79 procent plánované produkce.

Příští rok se podobný nárůst úhrad neočekává

Úhrady budou podle něj proti roku 2019 vyšší hlavně kvůli růstu pro lůžkovou péči. „Pokud to zůstane v tomto rozsahu, tak se domníváme, že je tu (letos) dostatek finančních zdrojů na pokrytí nákladů s covidem,“ dodal Friedrich. Kabátek ani Friedrich ale neočekávají, že by znovu o 11 procent mohly růst úhrady i mezi letošním a příštím rokem.

Meziročně pojišťovny snížily příplatky za péči o pacienty s covidem-19 na nemocničních lůžkách. Zatímco loni měla nemocnice za týdenní pobyt pacienta na JIP lůžku s ventilátorem 570 948 korun, letos je to asi o 133 600 korun méně. Zachovaná zůstala úhrada 693 448 korun pro pacienty na přístroji ECMO. Na standardním lůžku pak letos bonus není žádný, loni byl ke standardním 6400 korunám dalších 2300 korun denně.

Za tyto bonusy VZP loni vyplatila 4,5 miliardy korun, celkově nemocnicím meziročně směřovalo o 17 miliard navíc. Samotný nárůst úhrad byl o devět procent, zbývající dvě procenta byly právě bonusy. Ambulantní péči šly navíc dvě miliardy korun a úhrady za PCR testování byly loni 3,8 miliardy, u antigenních testů za listopad a prosinec, kdy bylo provedeno zhruba 500 tisíc testů, asi 176 milionů korun. Letos pojišťovna počítá na testy asi 4,3 miliardy.

Do systému pojištění přišlo o 20 miliard víc

„V současné době probíhají intenzivní jednání se zástupci jednotlivých poskytovatelů akutní lůžkové péče s cílem navýšit v roce 2021 předběžné měsíční úhrady na testy a bonifikace za pacienty s onemocněním covid-19, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče,“ dodal náměstek ředitele VZP pro oblast zdravotní péče David Šmehlík. 

Jak VZP, tak svazové pojišťovny loni vydaly na zdravotní péči víc, než plánovaly ve svých zdravotně pojistných plánech. U pojišťoven SZP to bylo o 5,5 miliardy víc. VZP loni hospodařila se schodkem proti vybranému pojistému 5,1 miliardy korun. Do systému zdravotního pojištění jako celku přišlo loni zhruba o 20 miliard navíc jako platba z rozpočtu za státní pojištěnce, jako jsou děti, nezaměstnaní nebo senioři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...