Kabátek zůstává v čele VZP, post ředitele obhájil i přes Babišovy výhrady

Nahrávám video

Zdeněk Kabátek bude pokračovat v čele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Od správní rady získal v tajné volbě 21 z 26 hlasů. Neuspěl tedy dosavadní náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík, byť se hovořilo o tom, že jej podporuje vládní hnutí ANO. Ke Kabátkovi byl naopak premiér Andrej Babiš (ANO) velmi kritický.

Volba nového ředitele VZP byla jediným bodem mimořádné schůze správní rady a skončila nečekaně rychle. Členové rady se sešli v deset hodin dopoledne, o půl hodiny později již měli odvoleno. Většinu hlasů získal dosavadní šéf pojišťovny Zdeněk Kabátek.

„Vzhledem k tomu, že v prvním kole volby inženýr Kabátek již naplnil dikci, to znamená, že musí mít nejméně 16 hlasů, volba tímto končí,“ řekla k průběhu volby předsedkyně rady a poslankyně Věra Adámková (za ANO). Zdůraznila, že proti tomu nevnesl žádný člen rady námitky – a to ani ze čtveřice členů rady, kteří nemohli na jednání dorazit a připojili se on-line.

Zdeněk Kabátek řekl, že výsledek volby považuje za ocenění práce všech pracovníků pojišťovny. „Žijeme v době covidové, jak se často říká. Budeme dělat vše pro to, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna maximálně přispěla k tomu, aby naši klienti, naši partneři, zdravotníci v České republice dostali absolutní podporu, abychom přispěli velkou měrou k tomu, že situaci zvládneme,“ uvedl Kabátek.

Covid-19 zvyšuje náklady pojišťovny v řádech miliard. Péče o pacienta v těžké stavu, který je například připojen na plicní ventilaci, vychází zhruba na 60 tisíc korun denně.

Kromě reakce na pandemii covidu-19 představil staronový ředitel i dlouhodobé cíle svého třetího čtyřletého období. Zdůraznil, že VZP si v minulých letech vytvořila velké rezervy. Na to chce v budoucnu navázat.

Chce se také zaměřit na modernější formy poskytování zdravotní péče, například telemedicínu, a na celkovou elektronizaci fungování VZP. „Chtěl bych rozvíjet informační systém tak, aby většina kontaktů s pojišťovnou mohla být realizována elektronicky, nekontaktně,“ upřesnil.

Podle poslance ANO ale ředitel pojišťovnu výrazně proměnil

Z vyjádření některých členů správní rady VZP vyplývalo, že měl David Šmehlík podporu premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše. Vůči Kabátkovi byl naopak Babiš v minulosti kritický. Když byl nynější šéf pojišťovny zvolen do svého druhého čtyřletého období, hovořil Babiš – tehdy vicepremiér a ministr financí – o skandálním výsledku volby. Tvrdil, že je Kabátek napojen na někdejšího poslance Marka Šnajdra, kterého označil „za největšího kmotra českého zdravotnictví“.

„Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky,“ uvedl tehdy Babiš.

V letošní volbě ale Babišovy sympatie nakonec nesehrály hlavní roli a Zdeněk Kabátek  získal 21 hlasů od 26 členů správní rady, kteří ředitele volili. Vláda přitom nominuje deset z celkového počtu třiceti členů, zbylé členy nominuje Poslanecká sněmovna, kde je ANO nejsilnější. David Šmehlík tak mohl doufat až v šestnáct hlasů, dostal jich však jen pět.

Nahrávám video

Kabátek se hají tím, že všechna svá rozhodnutí dělal tak, aby byla transparentní a dala se jasně vyargumentovat. „S panem premiérem jsem jednal pouze pracovně, vždy to bylo velmi korektní a vážím si toho,“ uvádí staronový ředitel. S Davidem Šmehlíkem jako náměstkem do budoucna dále počítá.

Podle redaktora Seznam zpráv Petra Holuba musel s volbou Zdeňka Kabátka premiér Babiš nakonec souhlasit, protože jeho vládní hnutí ANO má ve správní radě pojišťovny většinu a svého kandidáta by si prosadilo. Svoji roli dle něj také mohl sehrát fakt, že nebyl k dispozici žádný lepší kandidát, který by se v odvětví profesně vyznal.

Věra Adámková po znovuzvolení ředitele Kabátka zdůraznila, že „nikdo z hnutí ANO do toho nezasahoval“. „Je to suverénní jednání správní rady, do toho ani nikdo nemůže zasahovat,“ dodala předsedkyně správní rady. Další člen rady a poslanec ANO Miloslav Janulík dodal, že „nejde o to, kdo je spokojen, ale o funkčnost, a to je alfa a omega“.

Janulík sám jako lékař navíc vnímá velmi pozitivně změny, kterými v Kabátkově éře VZP prošla. „Je úplně jinou organizací z pohledu poskytovatele-lékaře, než byla před osmi lety,“ poznamenal.

Spor o obsazení správní rady

Volbě ředitele VZP předcházel spor ve vládě o obsazení správní rady. Roman Prymula, který byl od konce září do konce října ministrem zdravotnictví, usiloval o výměnu experta na zdravotnické a farmaceutické právo Filipa Vrubela a několika dalších členů s argumentem, že jde o lidi spojené s předchozím ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO). Vrubel před nástupem Prymuly působil i na ministerstvu zdravotnictví, ale po změně na postu ministra odešel. Prymula ale s tímto záměrem ve vládě neuspěl.

VZP je největší zdravotní pojišťovna v Česku. Má 5,9 milionu klientů a ročně hospodaří s více než 200 miliardami korun. Její ředitel vydělává 225 tisíc korun hrubého měsíčně a roční odměna může vyšplhat až na šestinásobek jeho platu, tedy na 1,35 milionu korun.

Zdeněk Kabátek je ředitelem VZP od roku 2012, tedy již dvě volební období. Jeho protikandidát David Šmehlík působí ve vedení pojišťovny jako Kabátkův náměstek pro zdravotní péči od roku 2018.

Padesátiletý Zdeněk Kabátek má technické vzdělání, původně pracoval v Jaderné elektrárně Temelín, ale později se orientoval na zdravotnictví. Zprvu působil v písecké nemocnici, kde vedl technicko-provozní úsek a zároveň zasedal v představenstvu. V roce 2006 odešel do Prahy na ministerstvo zdravotnictví, kde byl nejprve vrchním ředitelem pro přímo řízené organizace a později vrchním ředitelem pro ekonomiku. Působil také ve správní radě Oborové zdravotní pojišťovny a v představenstvu Národního tkáňového centra.

Když v roce 2012, v polovině funkčního období, rezignoval ředitel VZP Pavel Horák, byl Zdeněk Kabátek zvolen jeho nástupcem. Po čtyřech letech funkci obhájil, průběh volby kritizoval tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého byla volby ředitele zařazena na program správní rady VZP nečekaně.

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP
Zdroj: Deml Ondřej/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 1 hhodinou

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 6 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 10 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 12 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.