Na pražské ruské ambasádě nesmí být více diplomatů než našich v Moskvě, řekl Kulhánek

Česko zastropuje počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě. Oznámil to ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) poté, co Moskva nereagovala na českou pobídku přijmout zpět vykázané tuzemské diplomaty. Nový krok v praxi znamená vyhoštění dalších ruských delegátů, lhůta k odjezdu jim skončí na konci května. Diplomatickou roztržku původně odstartovalo oznámení, že výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 způsobili ruští tajní agenti. Ruská strana v reakci na Kulhánkovo oznámení přednesla českému velvyslanci Vítězslavovi Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků jeho ambasády v Moskvě.

„Ruská federace do dnešního poledne neodpověděla,“ komentoval Kulhánek ve tři odpoledne dosavadní mlčení Moskvy na pobídku české diplomacie. „Zastropujeme počet velvyslanců, aby se rovnal současnému stavu naší ambasády v Moskvě, ruská strana bude mít čas na stažení svých lidí do konce května. Nechci situaci eskalovat, to není role ministra zahraničí, ale Česká republika je sebevědomá země a podle toho se bude chovat.“ 

Vyjádření Ruska ohledně umožnění návratu českých diplomatů na velvyslanectví v Moskvě očekávalo Česko do čtvrtečních 12:00.  Ministr Kulhánek o situaci po poledni jednal s německým ministrem zahraničí Heiko Maasem. Do Černínského paláce dorazila také delegace velvyslanectví Ukrajiny.

„Jedná se o reakci na aktivity ruských tajných služeb. Není to proti obyčejným Rusům, kteří u nás žijí nebo studují. Jsme připraveni s ruskou stranou do budoucna jednat o nastavení počtu pracovníků na našich diplomatických misích tak, aby byl umožněn účinný výkon jejich funkcí. Současný paralyzující stav nezavinila česká, ale ruská strana,“ podotkl na tiskové konferenci Kulhánek a poděkoval za podporu českého postupu ze strany Evropské unie a NATO.

Babiš: Nejde nám o eskalaci

„Není to situace, která by nás těšila. Nejde nám o eskalaci. Česká republika má zájem na korektních vztazích s Ruskem. Doufali jsme, že země uzná nepřiměřenost své reakce, naše ultimátum ale zůstalo bez odpovědi. O našem kroku je plně informovaný prezident Miloš Zeman a podporuje ho,“ dodal premiér Andrej Babiš (za ANO). 

Česko postupuje podle článku 11 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Ta podle ministerstva zahraničí stanovuje, že „není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu (diplomatické) mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise“.

Nahrávám video

Diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem začala v sobotu. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí dva agenti ruské vojenské tajné služby GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Rusko v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

Většina opozice chválí rozhodnutí

Vládní reakce na vyhoštění českých diplomatů z Moskvy se setkává s chválou většiny tuzemské opozice. Předseda ODS Petr Fiala by dle svých slov pokládal za neodpustitelné, pokud by se Česko zachovalo jinak. „Je správné, že vláda přijala řešení, které jsme vůči Ruské federaci doporučovali a prosadili v Poslanecké sněmovně, a z nichž vyplývá, že jsme suverénní stát, pevně zakotvený v NATO a EU,“ konstatuje. Podotýká ale, že není jasné, proč Rusko dostalo na stažení diplomatů čas do konce května.

„Jako opozice ho podporujeme a jsme s ním v souladu. Byl to ostatně krok, na kterém se shodla sněmovna i Senát,“ adresoval postup Babišova kabinetu šéf Pirátů Ivan Bartoš. Také předseda lidovců Marian Jurečka opatření podpořil. Podle šéfa STAN Víta Rakušana vláda zvolila jediné možné řešení.

Naopak kritický je k rozhodnutí Strakovy akademie předseda KSČM Vojtěch Filip. „Považuji postup české vlády za chybný a diplomaticky nevhodný,“ konstatoval.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová krok uvítala. „Po vyhoštění dvaceti českých diplomatů nebylo na co čekat. Musíme jednat podle toho, že Rusko spáchalo na našem území teroristický útok. Lhůta na vyhoštění 'diplomatů' mi přijde zbytečně dlouhá a přílišné pochopení pro ni nemám. Rusko našim diplomatům dalo pouhých 24 hodin,“ sdělila.

Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury by Česko jako suverénní země měla v krizi s protistranou jednat. „Tak jak to dělají i ostatní západní demokratické země. Protože diplomacie se nedělá ultimáty, ale jednáním. Ultimáty nedosáhneme svých cílů, protože ultimátum v diplomacii znamená, že nechceme jednat ani o našich cílech a zájmech,“ uvedl.

Nahrávám video

Zacharovová: Česko jedná na objednávku

 „V tuto chvíli, v níž nyní jsme, se Praha vydala cestou ničení vztahů. Odpověď na sebe nedá dlouho čekat,“ avizovala po vystoupení představitelů české vlády mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová.

Ještě před ohlášením dalších českých kroků prohlásila, že jednání Česka lze vysvětlit pouze objednávkou takového chování, což nemá nic společného s diplomacií. „Existuje prostě objednávka takového chování. To v žádném případě nesouvisí se zdravým rozumem, s pragmatikou, s diplomacií už vůbec ne. Zpracovává se objednávka, protože jinak logiku věcí vysvětlit nelze,“ uvedla podle agentury TASS Zacharovová.

Rozhlasové stanici Govorit Moskva (Hovoří Moskva) si pak postěžovala, že Praha „předvádí performanci“, místo aby se snažila „normalizovat práci diplomatů“. „Na české straně není úkol normalizovat práci nebo ji učinit normální, adekvátní. Úkolem je zařídit právě takovou performanci, jakou předvádějí,“ řekla mluvčí ruské diplomacie k požadavku rovnosti počtu zaměstnanců diplomatických misí v Moskvě a v Praze.

Marija Zacharovová
Zdroj: Shamil Zhumatov/Reuters

Kulhánek: Rusko přechází na striktní paritu

Ruské ministerstvo zahraničí předneslo českému velvyslanci Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků české ambasády v Moskvě s přihlédnutím k rozdílným počtům místních zaměstnanců. Plyne to z prohlášení, které bylo zveřejněno na webu ministerstva.

Ministr Kulhánek potvrdil, že s Pivoňkou po jednání hovořil. „Hlavní zpráva je, že Rusko oznámilo, že přechází na striktní paritu, co se týče počtu pracovníků na ruské a české ambasádě. Ten počet má být stejný. V Praze i Moskvě,“ uvedl.

Dodal, že v Moskvě se nyní nachází sedm českých diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. „Stejné číslo nyní bude platit i pro počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze,“ řekl. Podle něho proto Prahu bude muset opustit 63 zaměstnanců velvyslanectví.

Polský spolupracovník ČT v Rusku Tomasz Dawid Jędruchów upozorňuje, že ruská média zdůrazňují, že Česko bude parity litovat. „Ruské ministerstvo zahraničí se to snaží ukázat jako obrovský úspěch, že Česko bude litovat, že se snažilo dělat něco proti Moskvě,“ popisuje.

Nahrávám video

Pod českou ambasádu patří i Český dům a konzuláty

Ruská strana ale zdůrazňuje, že mezi velvyslanectvími panuje disproporce, pokud jde o jejich zaměstnance najaté přímo na místě, tedy ruské občany v Moskvě a české občany v Praze.

Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví okolo 110 ruských občanů. Patří pod ně totiž formálně například také komplex Českého domu s ubytovacími kapacitami a restaurací nebo konzuláty v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Velvyslanectví v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi patnáct či dvacet českých občanů.

Rusko nyní udělá všechno pro to, aby nucený odjezd diplomatů z Česka neměl negativní důsledky pro ruské občany, kteří se nacházejí na českém území, řekl novinářům náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Nedávná rozhodnutí, která neodpovídají ruským ani českým zájmům, Praha podle něj přijala pod tlakem zvnějšku.

Šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij ve čtvrtek podle agentury Ria Novosti poznamenal, že Česko by mělo žádat kompenzace od Washingtonu, který podle jeho názoru vtáhl Prahu do „obrovské provokace“. Kulhánek dříve nevyloučil, že Praha bude požadovat náhradu od Ruska za škody vzniklé při explozích ve Vrběticích.

NATO vyjádřilo podporu, Slovensko vyhostilo tři diplomaty

Česko se snaží docílit také toho, aby spojenci vyhostili část ruských diplomatů. Slovenský premiér Eduard Heger už oznámil vyhoštění tří pracovníků tamního ruského velvyslanectví. Informaci o vypovězení tří slovenských diplomatů z Ruska tamní ministerstvo zahraničí zatím nepotvrdilo.

O záležitosti jedná i NATO, Česku vyjádřilo podporu. „Spojenci vyjadřují hluboké znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko nadále provádí v euroatlantickém prostoru, a to i na území Aliance, a jsou plně solidární s Českou republikou,“ uvedla Severoatlantická aliance. Další případné kroky NATO v prohlášení zmíněny nejsou.

Nahrávám video

Zástupce členských zemí o vývoji vyhroceného diplomatického sporu Prahy a Moskvy informoval Kulhánek. Spojenci rovněž vyjádřili Česku účast v souvislosti s následky výbuchu, při němž v roce 2014 zemřeli dva lidé.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už dříve oznámil, že agresivním chováním Ruska se budou šéfové států a vlád členských zemí zabývat na mimořádném summitu 14. června.

Nejmenovaný mluvčí americké diplomacie podle serveru EUobserver označil útok na muniční sklad ve Vrběticích za znepokojivý a poznamenal, že spojenci musí vyslat „jasnou zprávu, že nebezpečné počínání Ruska vyvolá odpovídající reakci“. 

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček v ČT řekl, že současné dění vyvolalo ve Washingtonu větší odezvu, než tamní ruští diplomaté očekávali. „Snažíme se, aby od nás nešly informace, které by nějakým způsobem ředily nebo zatemňovaly jednotnou linku, která musí vést z Prahy, ale tak, aby se nám veškeré signály dařilo překládat pro americkou stranu tak, aby pro ni byly úplně srozumitelné,“ líčí Kmoníček.

Merkelová přislíbila Babišovi solidaritu

Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek telefonicky jednala s premiérem Babišem o ruském pozadí incidentu ve Vrběticích. Ministerskému předsedovi přislíbila solidaritu. „Premiér informoval spolkovou kancléřku o napjatých vztazích s Ruskem kvůli českým poznatkům o zapletení Ruska do exploze,“ uvedl o rozhovoru mluvčí Merkelové Steffen Seibert.

Podobné vyjádření na Twitteru zveřejnil Babiš. „Informoval jsem ji o současné vážné situaci v česko-ruských vztazích. Zároveň jsem ji požádal o podporu bilaterálně i v rámci EU a NATO. Ujistila mě, že Německo za námi pevně stojí,“ napsal český premiér po telefonátu s kancléřkou.

Českou republiku již v neděli podpořil německý velvyslanec v Praze Christoph Israng, který na Twitteru ujistil, že Německo stojí po boku českých přátel. Na tento komentář v pondělí odkázala i mluvčí německého ministerstva zahraničí Maria Adebahrová. Německo ale prozatím neuvedlo, zda ve prospěch Česka podnikne nějaké konkrétní kroky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 27 mminutami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 5 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 8 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 9 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...