Na pražské ruské ambasádě nesmí být více diplomatů než našich v Moskvě, řekl Kulhánek

Česko zastropuje počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě. Oznámil to ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) poté, co Moskva nereagovala na českou pobídku přijmout zpět vykázané tuzemské diplomaty. Nový krok v praxi znamená vyhoštění dalších ruských delegátů, lhůta k odjezdu jim skončí na konci května. Diplomatickou roztržku původně odstartovalo oznámení, že výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 způsobili ruští tajní agenti. Ruská strana v reakci na Kulhánkovo oznámení přednesla českému velvyslanci Vítězslavovi Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků jeho ambasády v Moskvě.

„Ruská federace do dnešního poledne neodpověděla,“ komentoval Kulhánek ve tři odpoledne dosavadní mlčení Moskvy na pobídku české diplomacie. „Zastropujeme počet velvyslanců, aby se rovnal současnému stavu naší ambasády v Moskvě, ruská strana bude mít čas na stažení svých lidí do konce května. Nechci situaci eskalovat, to není role ministra zahraničí, ale Česká republika je sebevědomá země a podle toho se bude chovat.“ 

Vyjádření Ruska ohledně umožnění návratu českých diplomatů na velvyslanectví v Moskvě očekávalo Česko do čtvrtečních 12:00.  Ministr Kulhánek o situaci po poledni jednal s německým ministrem zahraničí Heiko Maasem. Do Černínského paláce dorazila také delegace velvyslanectví Ukrajiny.

„Jedná se o reakci na aktivity ruských tajných služeb. Není to proti obyčejným Rusům, kteří u nás žijí nebo studují. Jsme připraveni s ruskou stranou do budoucna jednat o nastavení počtu pracovníků na našich diplomatických misích tak, aby byl umožněn účinný výkon jejich funkcí. Současný paralyzující stav nezavinila česká, ale ruská strana,“ podotkl na tiskové konferenci Kulhánek a poděkoval za podporu českého postupu ze strany Evropské unie a NATO.

Babiš: Nejde nám o eskalaci

„Není to situace, která by nás těšila. Nejde nám o eskalaci. Česká republika má zájem na korektních vztazích s Ruskem. Doufali jsme, že země uzná nepřiměřenost své reakce, naše ultimátum ale zůstalo bez odpovědi. O našem kroku je plně informovaný prezident Miloš Zeman a podporuje ho,“ dodal premiér Andrej Babiš (za ANO). 

Česko postupuje podle článku 11 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Ta podle ministerstva zahraničí stanovuje, že „není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu (diplomatické) mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise“.

Nahrávám video

Diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem začala v sobotu. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí dva agenti ruské vojenské tajné služby GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Rusko v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

Většina opozice chválí rozhodnutí

Vládní reakce na vyhoštění českých diplomatů z Moskvy se setkává s chválou většiny tuzemské opozice. Předseda ODS Petr Fiala by dle svých slov pokládal za neodpustitelné, pokud by se Česko zachovalo jinak. „Je správné, že vláda přijala řešení, které jsme vůči Ruské federaci doporučovali a prosadili v Poslanecké sněmovně, a z nichž vyplývá, že jsme suverénní stát, pevně zakotvený v NATO a EU,“ konstatuje. Podotýká ale, že není jasné, proč Rusko dostalo na stažení diplomatů čas do konce května.

„Jako opozice ho podporujeme a jsme s ním v souladu. Byl to ostatně krok, na kterém se shodla sněmovna i Senát,“ adresoval postup Babišova kabinetu šéf Pirátů Ivan Bartoš. Také předseda lidovců Marian Jurečka opatření podpořil. Podle šéfa STAN Víta Rakušana vláda zvolila jediné možné řešení.

Naopak kritický je k rozhodnutí Strakovy akademie předseda KSČM Vojtěch Filip. „Považuji postup české vlády za chybný a diplomaticky nevhodný,“ konstatoval.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová krok uvítala. „Po vyhoštění dvaceti českých diplomatů nebylo na co čekat. Musíme jednat podle toho, že Rusko spáchalo na našem území teroristický útok. Lhůta na vyhoštění 'diplomatů' mi přijde zbytečně dlouhá a přílišné pochopení pro ni nemám. Rusko našim diplomatům dalo pouhých 24 hodin,“ sdělila.

Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury by Česko jako suverénní země měla v krizi s protistranou jednat. „Tak jak to dělají i ostatní západní demokratické země. Protože diplomacie se nedělá ultimáty, ale jednáním. Ultimáty nedosáhneme svých cílů, protože ultimátum v diplomacii znamená, že nechceme jednat ani o našich cílech a zájmech,“ uvedl.

Nahrávám video

Zacharovová: Česko jedná na objednávku

 „V tuto chvíli, v níž nyní jsme, se Praha vydala cestou ničení vztahů. Odpověď na sebe nedá dlouho čekat,“ avizovala po vystoupení představitelů české vlády mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová.

Ještě před ohlášením dalších českých kroků prohlásila, že jednání Česka lze vysvětlit pouze objednávkou takového chování, což nemá nic společného s diplomacií. „Existuje prostě objednávka takového chování. To v žádném případě nesouvisí se zdravým rozumem, s pragmatikou, s diplomacií už vůbec ne. Zpracovává se objednávka, protože jinak logiku věcí vysvětlit nelze,“ uvedla podle agentury TASS Zacharovová.

Rozhlasové stanici Govorit Moskva (Hovoří Moskva) si pak postěžovala, že Praha „předvádí performanci“, místo aby se snažila „normalizovat práci diplomatů“. „Na české straně není úkol normalizovat práci nebo ji učinit normální, adekvátní. Úkolem je zařídit právě takovou performanci, jakou předvádějí,“ řekla mluvčí ruské diplomacie k požadavku rovnosti počtu zaměstnanců diplomatických misí v Moskvě a v Praze.

Marija Zacharovová
Zdroj: Shamil Zhumatov/Reuters

Kulhánek: Rusko přechází na striktní paritu

Ruské ministerstvo zahraničí předneslo českému velvyslanci Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků české ambasády v Moskvě s přihlédnutím k rozdílným počtům místních zaměstnanců. Plyne to z prohlášení, které bylo zveřejněno na webu ministerstva.

Ministr Kulhánek potvrdil, že s Pivoňkou po jednání hovořil. „Hlavní zpráva je, že Rusko oznámilo, že přechází na striktní paritu, co se týče počtu pracovníků na ruské a české ambasádě. Ten počet má být stejný. V Praze i Moskvě,“ uvedl.

Dodal, že v Moskvě se nyní nachází sedm českých diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. „Stejné číslo nyní bude platit i pro počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze,“ řekl. Podle něho proto Prahu bude muset opustit 63 zaměstnanců velvyslanectví.

Polský spolupracovník ČT v Rusku Tomasz Dawid Jędruchów upozorňuje, že ruská média zdůrazňují, že Česko bude parity litovat. „Ruské ministerstvo zahraničí se to snaží ukázat jako obrovský úspěch, že Česko bude litovat, že se snažilo dělat něco proti Moskvě,“ popisuje.

Nahrávám video

Pod českou ambasádu patří i Český dům a konzuláty

Ruská strana ale zdůrazňuje, že mezi velvyslanectvími panuje disproporce, pokud jde o jejich zaměstnance najaté přímo na místě, tedy ruské občany v Moskvě a české občany v Praze.

Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví okolo 110 ruských občanů. Patří pod ně totiž formálně například také komplex Českého domu s ubytovacími kapacitami a restaurací nebo konzuláty v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Velvyslanectví v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi patnáct či dvacet českých občanů.

Rusko nyní udělá všechno pro to, aby nucený odjezd diplomatů z Česka neměl negativní důsledky pro ruské občany, kteří se nacházejí na českém území, řekl novinářům náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Nedávná rozhodnutí, která neodpovídají ruským ani českým zájmům, Praha podle něj přijala pod tlakem zvnějšku.

Šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij ve čtvrtek podle agentury Ria Novosti poznamenal, že Česko by mělo žádat kompenzace od Washingtonu, který podle jeho názoru vtáhl Prahu do „obrovské provokace“. Kulhánek dříve nevyloučil, že Praha bude požadovat náhradu od Ruska za škody vzniklé při explozích ve Vrběticích.

NATO vyjádřilo podporu, Slovensko vyhostilo tři diplomaty

Česko se snaží docílit také toho, aby spojenci vyhostili část ruských diplomatů. Slovenský premiér Eduard Heger už oznámil vyhoštění tří pracovníků tamního ruského velvyslanectví. Informaci o vypovězení tří slovenských diplomatů z Ruska tamní ministerstvo zahraničí zatím nepotvrdilo.

O záležitosti jedná i NATO, Česku vyjádřilo podporu. „Spojenci vyjadřují hluboké znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko nadále provádí v euroatlantickém prostoru, a to i na území Aliance, a jsou plně solidární s Českou republikou,“ uvedla Severoatlantická aliance. Další případné kroky NATO v prohlášení zmíněny nejsou.

Nahrávám video

Zástupce členských zemí o vývoji vyhroceného diplomatického sporu Prahy a Moskvy informoval Kulhánek. Spojenci rovněž vyjádřili Česku účast v souvislosti s následky výbuchu, při němž v roce 2014 zemřeli dva lidé.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už dříve oznámil, že agresivním chováním Ruska se budou šéfové států a vlád členských zemí zabývat na mimořádném summitu 14. června.

Nejmenovaný mluvčí americké diplomacie podle serveru EUobserver označil útok na muniční sklad ve Vrběticích za znepokojivý a poznamenal, že spojenci musí vyslat „jasnou zprávu, že nebezpečné počínání Ruska vyvolá odpovídající reakci“. 

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček v ČT řekl, že současné dění vyvolalo ve Washingtonu větší odezvu, než tamní ruští diplomaté očekávali. „Snažíme se, aby od nás nešly informace, které by nějakým způsobem ředily nebo zatemňovaly jednotnou linku, která musí vést z Prahy, ale tak, aby se nám veškeré signály dařilo překládat pro americkou stranu tak, aby pro ni byly úplně srozumitelné,“ líčí Kmoníček.

Merkelová přislíbila Babišovi solidaritu

Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek telefonicky jednala s premiérem Babišem o ruském pozadí incidentu ve Vrběticích. Ministerskému předsedovi přislíbila solidaritu. „Premiér informoval spolkovou kancléřku o napjatých vztazích s Ruskem kvůli českým poznatkům o zapletení Ruska do exploze,“ uvedl o rozhovoru mluvčí Merkelové Steffen Seibert.

Podobné vyjádření na Twitteru zveřejnil Babiš. „Informoval jsem ji o současné vážné situaci v česko-ruských vztazích. Zároveň jsem ji požádal o podporu bilaterálně i v rámci EU a NATO. Ujistila mě, že Německo za námi pevně stojí,“ napsal český premiér po telefonátu s kancléřkou.

Českou republiku již v neděli podpořil německý velvyslanec v Praze Christoph Israng, který na Twitteru ujistil, že Německo stojí po boku českých přátel. Na tento komentář v pondělí odkázala i mluvčí německého ministerstva zahraničí Maria Adebahrová. Německo ale prozatím neuvedlo, zda ve prospěch Česka podnikne nějaké konkrétní kroky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní protivzdušná obrana v noci na úterý sestřelila 419 dronů, které mířily i na Moskvu a její okolí. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. O případných škodách nejsou informace. Drony směřovaly také na Ruskem anektovaný Krym či na sousední ruský Krasnodarský kraj. Masivní dronový nálet následoval poté, co v noci na pátek Ukrajina vyslala na ruské území 660 dronů, šlo o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu v únoru 2022.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 12 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 12 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled