Menšinová vláda ANO a ČSSD odolala v Poslanecké sněmovně dalšímu pokusu části opozice o vyslovení nedůvěry. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) podrželi komunisté, kteří jej do poloviny dubna tolerovali a ve čtvrtek při hlasování opustili jednací sál. Podle lídrů stran, které vyjádřily nedůvěru, bylo hlasování prospěšné, aby se ukázalo, kdo vládu podporuje. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) pak hlasování označil za „debakl opozice“.
Ukázalo se, o koho se vláda opírá, myslí si o hlasování o nedůvěře většina opozice. Podle Havlíčka to byl debakl
„Podle průzkumu má tato vláda důvěru 19 procent občanů. I naše chování ve sněmovně reflektuje názory veřejnosti. Vláda objektivně ztratila důvěru veřejnosti. Naše práce tím nekončí, pokračujeme dál,“ komentoval sněmovní jednání předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Sněmovna bude ještě čtyři měsíce fungovat. Vláda by měla reflektovat, že sem nebude pohodlně házet zákony ke schválení jako psovi. Možná pan Babiš najde trochu pokory, když už nemá podporu komunistů,“ myslí si Bartoš.
„Byla to věc, kterou jsme museli udělat,“podotkl k neúspěšnému hlasování o nedůvěře předseda ODS Petr Fiala. „O důvěru měla požádat sama vláda, když komunisté vykládali, že vládu nepodporují. Když mohli prokázat, že vláda nemá jejich důvěru, odešli ze sálu. Nakonec se ukázalo, že komunisté lhali. Pokračuje polokomunistická vláda,“ reagoval Fiala.
Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa důvěru vláda ztratila zejména kvůli diplomatické krizi s Ruskem. „Ztratili jsme trhy i slušné jednání na mezinárodním poli. Všichni se nám vysmáli. To byly důvody, pro které jsem předpokládal, že členská základna bude akceptovat náš postoj,“ vysvětluje Filip.
„Pravicová opozice i zástupci Pirátů a STAN se chovali tak, jako by s námi nemuseli jednat,“ hodnotí pak Filip snahu ostatních opozičních stran. Jestliže něčeho chtějí dosáhnout, a nejednají, tak se nemůžou divit, že mají špatný výsledek, myslí si.
Vládu nepodporují, ale odešli ze sálu
„Komunisté prohlásili, že jejich podporu vláda ztratila. Nedůvěru však nevyslovili. Zbaběle utekli a udrželi u moci premiéra, který nemá v Poslanecké sněmovně podporu,“ reagovala na hlasování předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Komunisté podle ní takto přijímají zodpovědnost za nejhorší polistopadovou vládu.
Předseda SPD Tomio Okamura už na plénu Poslanecké sněmovny obvinil vládu z lokajského postoje vůči Bruselu a administrativě amerického prezidenta Joea Bidena a zkritizoval postup kabinetu při koronavirové krizi. Poslanci SPD narozdíl od komunistů hlasovali pro nedůvěru vládě.
„Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 89 poslanců, proti 82 a 29 poslanců nepřišlo do práce. Zodpovědnost za to, co vláda dělala, dělá a dělat bude nesou poslanci ANO, ČSSD a KSČM,“ napsal pak předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) je neúspěšné hlasování debaklem opozice. „Nejde jen o to, že dostali 89 hlasů, ale ani jejich vlastní poslanci tam neposlouchali, nebyli přítomni, tak si myslím, že k tomu nemělo cenu nic dodávat, pouze poslouchat,“ uvedl k jednání Havlíček.
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) výsledek hlasování kvituje. „Této zemi bude dále vládnout vláda s důvěrou. Je to podle mého názoru velmi dobrá zpráva, protože vedle zdravotní a ekonomické krize, kterou prochází naše země, se k ní nepřidá ještě krize politická,“ řekla. Opozice podle ní ukázala, že neměla alternativní plán.
Oba členové vlády připustili, že kabinet během koronavirové pandemie udělal řadu chyb. „Ale nikdo nám nemůže odpárat to, že jsme se rok a půl velmi tvrdě a zodpovědně snažili tvořit, uchránit zdraví obyvatel. Někdy se nám to dařilo více, někdy méně. Balancovali jsme na tenkém ledě ochrany zdraví, záchrany ekonomiky a omezení svobody pohybu jedince,“ poznamenal Havlíček.
Podle předsedy Starostů a nezávislých Víta Rakušana pak přijde další šance na změnu v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.
Politology postoj KSČM k hlasování o nedůvěře nepřekvapil
Postoj KSČM k hlasování o nedůvěře vládě politologové očekávali. Krok komunistů se vzhledem k vnitrostranické rozpolcenosti v otázce podpory vlády dal podle Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze očekávat.
Krok komunistů nepřekvapil ani Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Mají k němu své důvody, nechtějí být v jednom šiku s oběma opozičními koalicemi, a byť svou toleranci vůči vládě zrušili, mají k ní jisté vazby a nechtějí je zcela přetnout,“ uvedl. Schůzi sněmovny tak vnímá jen jako rétorické cvičení a součást předvolební kampaně.
Za měkké „ano“ vládě, to znamená podržet ji, avšak nepřímo, považuje komunistické rozhodnutí Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. „Vzhledem k názoru územních organizací KSČM, které zjevně nebyly pro pád vlády, se to čekat dalo,“ uvedl. Pro KSČM to podle něj de facto znamená pokračování tolerance vlády, přestože v dubnu komunisté vypověděli dohodu.
Znamená to zároveň rezignaci KSČM na snahu o získání protestně protivládně naladěných voličů, kteří by mohli být hodně důležití pro překročení pětiprocentní hranice v říjnových sněmovních volbách, dodal.