Pandemická pohotovost je důležitá i pro nadcházející volby, zřejmě o ní budou jednat poslanci

Nahrávám video

Vývoj kolem covidu se znovu promítne i do jednání sněmovny. Schůze začne ve středu. Část opozice chce mluvit zejména o pandemické pohotovosti. Někteří přímo volají po zrušení tohoto stavu, další zase žádají vysvětlení, proč je stále potřeba.

Ukončení i obnovení pohotovosti je v rukou dolní komory. Hlasování ale musí předcházet buď návrh vlády, nebo nejméně čtyřiceti poslanců. I to je jedna z variant, kterou část opozice zvažuje, pokud ji ministr zdravotnictví ve středu svými argumenty nepřesvědčí. Vadí jim třeba, že některá opatření neobstála před soudem.

„Má to být nástroj, aby opatření byla odborně zdůvodněná a smysluplná. Pokud to ministerstvo neumí využít, pak ten pandemický zákon nemá smysl,“ konstatuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimil Válek.

Podle šéfa resortu zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je ale pandemická pohotovost stále potřeba. Kvůli rizikům mutací i konkrétním opatřením. A to zřejmě do konce září. „Je na místě zachovat režimová opatření v průběhu léta. Nemáme uzavřeny žádné provozy, to ani není možné, ale máme omezené počty lidí na hromadných akcích,“ zdůvodňuje ministr.

S ukončováním by nespěchal ani vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Situace rozhodně není ideální,“ zdůraznil.

Po zrušení pohotovosti volá SPD. Zato podle Pirátů by se od ní teď upouštět nemělo. Její vyhodnocení a diskusi na plénu ale podporují. Komunisté by však raději viděli debatu jinde. „Na poslední dny schůze v červenci to patří okrajově, stačil by výbor. Já bych varoval před tím, abychom si zopakovali loňské léto a pak měli krutý podzim,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip.

Podle šéfa poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je nutné, aby zaznělo od vlády, jak je Česká republika připravená na podzim. „Aby nehrozily nové mutace a další komplikace,“ uvedl.

S koncem pandemické pohotovosti ale počítá i samotný zákon. Příslušná ustanovení jsou totiž omezená na rok, tedy do února 2022.

Pandemickou pohotovost je potřeba vyřešit i kvůli nadcházejícím volbám

Termín pandemická pohotovost bude ale důležitý i pro blížící se volby. Sněmovna má v nadcházejícím týdnu rozhodnout o zvláštních způsobech odevzdávání hlasů, jako jsou třeba stanoviště pro auta. I když záměr poslanci podpoří, reálně to bude možné právě ve stavu pohotovosti nebo v nouzovém stavu.

Třeba loni u zvláštních volebních komisí hlasovalo přes pět a půl tisíce lidí. Volili buď doma anebo z auta – a v tomto druhém případě tak mohli činit pouze v rámci svého okresu. Na podzim by podle návrhu ale mohli využít i další stanoviště.

„Chceme zjednodušit hlasování pro voliče, tak aby mohli s voličským průkazem i na jiný drive in, než kde bydlí. Řada lidí tráví karanténu i jinde,“ vysvětluje náměstek ministra vnitra Petr Vokáč.

Rozhodující pro volby z auta bude polovina září. „Pokud bychom tady stále měli podstatné množství lidí v karanténě, pak by měl trvat stav pandemické pohotovosti, tak aby lidé k volbám mohli, je to tím podmíněno,“ říká člen ústavně právního výboru sněmovny Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podle předsedy sněmovny a místopředsedy hnutí ANO Radka Vondráčka se jedná v každém případě o takzvaně ad hoc zákon, tedy jenom na tyto volby. „Neměníme pravidla natrvalo,“ zdůraznil.

Část opozice ale kritizuje, že se takový zákon připravuje hlavně kvůli koronaviru. „Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje ukončení pandemické pohotovosti a říkáme, že je potřeba všem občanům, kteří si přejí volit, umožnit, aby mohli volit v jakékoli situaci,“ konstatuje předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Předsedkyně stálé komise pro ústavu Kateřina Valachová (ČSSD) ale upozornila, že pokud má kdokoliv nějakou infekční chorobu, tak volit jít nemůže, což však není nic nového. „Speciální pravidla, která přišla s covidem, souvisela s tím, že covid byl bohužel všude a týkal se velkého množství lidí,“ dodala.

Zvažuje se i korespondenční možnost volby

Mezi pozměňovacími návrhy k této předloze a před závěrečným schvalováním je i ten, který chce přidat korespondenční volbu. Lidé by tak svůj hlas mohli odeslat poštou. „Ta by byla i v tomto případě řešením, prostě bezkontaktním a zdravotně bezpečným. Je to ve většině států Unie standardní způsob volby,“ upozornil předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský.

Ministerstvo ale namítá, že může být problém s odesíláním dokumentů v karanténě. Už podle návrhu se však oproti krajským volbám má změnit doba hlasování. Začne o hodinu později, tedy v osm ráno, a konec se posune na sedmnáctou hodinu. Karanténu i izolaci by nově mělo být možné prokázat i čestným prohlášením. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 5 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 6 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 7 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.