Pandemický zákon je nekvalitní, míní Válková. Dle Fialy vláda nezákonně uškodila občanům a musí rozhodnout soud

Nahrávám video

Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil za nezákonná další tři koronavirová opatření. Podle verdiktu nemůže resort zdravotnictví vydávat plošné zákazy, stejně jako to dělala vláda během nouzového stavu. Soud při pandemii takto zrušil už sedmnáct vládních nařízení. Poslankyně Helena Válková (ANO) a poslanec Radim Fiala (SPD) se shodují, že pandemický zákon, který nařízení měl opravňovat, je nekvalitní či dokonce nefunkční. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Z toho, že NSS zastavuje jedno vládní nařízení za druhým, nemá členka ústavně právního výboru Válková radost. Podle ní totiž právnímu státu sluší jistota, ale také předvídatelnost soudního rozhodování, která dle ní není v současnosti příliš vysoká.

„Předvídatelnost by měla být důležitým atributem jistoty, kterou v této nejasné covidové době společnost postrádá. Mrzí mě to, ne kvůli tomu, že to ruší, ale že jsme to nemohli předvídat. Osobně pandemický zákon nepovažuji za kvalitní normu,“ tvrdí poslankyně.

Jako jeden z největších problému právnička vidí v nedostatečném vysvětlení restriktivních opatření veřejnosti tak, aby pochopila i jejich význam. „Občané pochopili, že když se opatření přijímají, tak je to bona fide (v dobré víře – pozn. red.), ale ta důvěra netrvá věčně. Musí se zlepšovat kontrola toho, co přijímám, ale také zdůvodnění, proč, a v jakých souvislostech to dělám. Ta právní stránka věci mě netěší.“

Místopředseda SPD Fiala vidí pandemický zákon ještě černěji než Válková. Považuje ho za nefunkční a od začátku byl proti jeho vzniku, jelikož je dle něj pouze synonymem pro nouzový stav. „Vláda ho spíchla velmi narychlo z toho důvodu, aby mohla pokračovat v těch drakonických opatřeních, které jak vidíme, nebyly ani v souladu se zákonem,“ říká.

„Od začátku jsme chtěli celou situaci řešit novelou zákona o veřejném zdraví. Podle nás plošná opatření a restrikce k ničemu nevedly. Měli jsme to řešit jako některé západní země – pokud v regionu stoupají čísla, tak ten region omezit a jasně říct, odkdy dokdy se něco bude zavádět. Ty vlády to dobře komunikovaly a lidé se na to mohli připravit.“

Právní stát funguje, tvrdí Fiala

Rozhodnutí NSS je podle Fialy dobrou zprávou, protože potvrzuje, že právní stát existuje a funguje. „Funguje v tom smyslu, že jestliže moc výkonná pochybí a udělá jakékoliv rozhodnutí, které je mimo zákon, tak existuje moc soudní, která zakročí. NSS je tedy schopen tuhle nespravedlnost napravit a říct, že je to špatně,“ vysvětluje.

Fiala se poté silně vymezil proti výroku bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, který prohlásil, že lidé musí mimořádná opatření respektovat do doby, dokud ho nezruší soud. „To je věc, kterou nemůžeme připustit. Jde o porušování listiny práv a svobod lidí,“ ohrazuje se.

S tím souhlasí i Válková, která Arenbergerův výrok považuje za nešťastný a nevhodný pro ministra zdravotnictví. „Byl to výrok, který mu uklouzl a on si neuvědomil jeho důsledky. Veřejnosti vlastně řekl, že právo a soudní rozhodování je prakticky až druhotné.“

Právní odpovědnost je dle ní nedílnou součástí obecné politické odpovědnosti. „Pokud něco jako ministr říkám, musím si uvědomit, jestli to bude mít nějaké bezprostřední důsledky v jiné rovině než trestněprávní. Někdo si pak řekne, že vlastně ani on nemusí něco plnit. Už by se něco takového nikdy opakovat nemělo,“ doplňuje.

Musí rozhodnout soud

Poslanci se na závěr věnovali případným náhradám za škody, které opatření způsobila občanům. Pokud by všechny potenciální žaloby prošly, částka by se vyšplhala do bilionů, a to by mohlo vést ke státnímu bankrotu.

Podle Fialy je nutné, že v těchto problémech musí rozhodnout soud. „Záleží, kolik případů se objeví, ale jasná věc je ta, že pokud má někdo pocit, že byl poškozen vládními opatřeními, tak se pravděpodobně obrátí na soud. Ten ať rozhodne, jestli mám dostat nějakou kompenzaci či ne,“ tvrdí.

Válková by si v roli advokátky nejdříve nastudovala část pandemického zákona o náhradě škod, a zdali tyto podmínky byly splněny. „Vždycky se ale musí zhodnotit konkrétní okolnosti případu – nelze paušálně žalovat případy stejného druhu, to v Česku nejde. Je lepší rychle individuálně ty případy řešit,“ říká právnička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 9 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 14 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 18 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 20 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.