Koalice SPOLU těsně zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny a s koalicí Pirátů a Starostů podepsala memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu. Obě formace požádaly také prezidenta Miloše Zemana, aby pověřil předsedu ODS Petra Fialu jednáním o sestavení kabinetu. Prezident již avizoval, že jako prvního přijme v neděli před polednem předsedu ANO Andreje Babiše. Hnutí ANO ztratilo na SPOLU necelých sedm desetin procenta, ANO však díky volebnímu systému zřejmě získá o jeden mandát více. Volby také přinesly konec zastoupení ČSSD a KSČM v Poslanecké sněmovně. Předsedové obou stran Jan Hamáček a Vojtěch Filip ohlásili rezignaci. Sečteny jsou všechny okrsky.
Pověřte jednáním o vládě Fialu, vyzvaly koalice Zemana
On-line přenos
Volby do Poslanecké sněmovny 2021
- 8:53
Slovenský tisk hodnotí výsledek voleb v Česku jako naději pro střední Evropu. Povolební vývoj v zemi ale podle slovenských médií ovlivní hospitalizace prezidenta Zemana.
- 8:24
Redaktor ČT Petr Vašek předpokládá, že do nové sněmovny pošle vláda návrh státního rozpočtu v podobné podobě, v jakém byl ve staré. Ve sněmovně mu ale hrozí velké změny.
- 7:00
Podle ústavního právníka Jana Kuklíka má veřejnost právo vědět, jaký je zdravotní stav prezidenta, který nyní hraje důležitou roli při sestavování nové vlády.
Výsledky voleb do poslanecké sněmovny 2021
Nejvíce hlasů získala koalice SPOLU, kterou utvořily ODS, KDU-ČSL a TOP 09, podpořilo ji 27,8 procenta voličů a ve sněmovně bude mít 71 křesel. Druhé ANO získalo 27,1 procenta hlasů a díky změně pravidel přepočtu hlasů získá 72 křesel. Koalice SPOLU vyhrála nad hnutím ANO o 0,67 procenta, což představovalo 35 765 hlasů. Byl to nejtěsnější rozdíl mezi vítězem a druhým v pořadí v historii obsazování dolní komory.
Třetí koalice PirátiSTAN obdržela 15,6 procenta sečtených hlasů a 37 křesel. Do sněmovny se ještě dostalo hnutí SPD s 9,6 procenty hlasů, což mu získá 20 křesel. Ve 22:30 hodin bylo sečteno všech 14 886 volebních okrsků.
V průběhu sčítání postupně klesal podíl hlasů pro ČSSD a spadl pod hraničních pět procent potřebných pro vstup do sněmovny – na 4,7 procenta. Pod pěti procenty jsou i PŘÍSAHA a KSČM s 4,7, respektive 3,6 procenta. Více než jedno procento mají i Trikolora s 2,8 procenta sečtených hlasů a Volný blok s 1,3 procenta hlasů.
ANO zvítězilo v šesti krajích z celkových čtrnácti – Karlovarském, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém, Olomouckém a Moravskoslezském. V ostatních včetně Prahy je na prvním místě SPOLU. Účast u voleb dosáhla 65,4 procenta.
Z pohledu preferenčních hlasů byl ve volbách nejúspěšnější předseda STAN Vít Rakušan, který kandidoval jako středočeský krajský lídr koalice PirátiSTAN a dostal jich zhruba 60 tisíc. Předsedkyně TOP 09 a pražská lídryně SPOLU Markéta Pekarová Adamová dostala 49 tisíc preferenčních hlasů. Předsedu ODS Petra Fialu jako jihomoravského lídra SPOLU i premiéra, předsedu ANO a jeho lídra v Ústeckém kraji Andreje Babiše zakroužkovalo každého zhruba 38 tisíc lidí.
SPOLU a PirátiSTAN podepsaly memorandum o vůli vytvořit vládu
Již v sobotu večer podepsaly dvě koalice memorandum a požádaly prezidenta o pověření sestavením vlády. Vítězná koalice SPOLU a třetí Piráti se Starosty budou mít v nové sněmovně 108 mandátů. „Strany deklarují vůli vytvořit společně vládu a žádají prezidenta, aby pověřil Petra Fialu jednáním o sestavení takové vlády,“ řekl Fiala. V nejbližších dnech budou obě koalice jednat o programu a budoucím uspořádání, konkrétní harmonogram by měly vytvořit příští týden.
Koalice SPOLU a koalice PirátiSTAN uzavřely povolební memorandum o sestavení vlády (zdroj: ČT24)
„Co se týče dalšího postupu, budeme se nejdřív bavit o programových věcech, abychom se podívali na to, na čem jsme se připraveni shodnout,“ řekl Fiala. Diskuse podle něj bude i o uspořádání sněmovny. „Ale postupujme krok za krokem, důležité je, že jsme se dokázali dohodnout na tomto memorandu a jasně jsme ukázali veřejnosti, že to, co jsme slibovali, také děláme,“ doplnil.
Fiala se v pondělí obrátí na Zemana s žádostí o setkání. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček zatím pouze oznámil, že Zeman přijme dosavadního premiéra a předsedu ANO Andreje Babiše. Do Lán by měl dorazit v neděli v 11 hodin. Babiš uvedl, že tato schůzka byla plánována již před volbami a nepůjde o součást povolebních jednání. Rozhovory podle něj začnou až ve středu.
„Prezident má právo pověřit sestavením vlády, koho uzná za vhodné. Ale podstatné je, že v České republice se musí vláda opírat o většinu v Poslanecké sněmovně,“ řekl Fiala. Předpokládá, že všichni budou dodržovat ústavu, ústavní zvyklosti a vůli voličů, doplnil. „A že dospějeme brzy k tomu, že ti, kdo mají většinu a vůli vytvořit vládu, ji budou moci vytvořit.“
Předseda Pirátů Ivan Bartoš ocenil, že opoziční koalice si stojí za tím, co před volbami slibovaly. „Memorandum je první krok na cestě dát této zemi budoucnost a sestavit demokratickou vládu,“ uvedl. Šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan pogratuloval SPOLU k velkému výkonu. Označil za důležité, že hnutí ANO je poraženo nejen součtem mandátů opozičních koalic, ale i jednou z koalic v celkových výsledcích.
Fiala: Vítězství SPOLU ve volbách je šance na změnu v České republice (zdroj: ČT24)
Babiš poblahopřál Fialovi k vítězství, ANO ale také chce sestavovat vládu
ANO však má ambici sestavit i příští vládu. Babiš považuje výsledek za skvělý, připomněl, že na jaře bylo ANO v průzkumech níže než na nynějších 27 procentech, byť připustil, že v hnutí „nepředpokládali, že prohrajeme“ – a Fialovi poblahopřál k vítězství. Dal najevo, že kdyby ho prezident pověřil jednáním o vládě, využil by této možnosti. Oslovit by chtěl koalici SPOLU.
Předseda dosavadní sněmovny Radek Vondráček (ANO) míní, že bez ohledu na výsledek volebních koalic bude mít ANO největší poslanecký klub, a tedy by podle něj mělo sestavovat vládu. Podobný je i názor pražského lídra hnutí Patrika Nachera. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) by mělo ANO jednat nikoli s koalicemi, nýbrž s jednotlivými stranami. Domnívá se, že spolupráce koalic SPOLU a PirátiSTAN by neměla velkou perspektivu.
Ambice představitelů ANO dohodnout se se SPOLU však koalice odmítá. Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura řekl, že SPOLU nepočítá s tím, že by vedla rozhovory s dosavadním vládním hnutím. „Nepřipadá v úvahu,“ konstatoval. Také místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík uvedl, že by ANO mělo jít „na střídačku“.
ČSSD ani KSČM se nedostaly do sněmovny, Hamáček i Filip rezignují
Předseda dosud vládní ČSSD Jan Hamáček měl před volbami ambici obhájit výsledek z roku 2017, kdy jeho strana získala 7,3 procenta hlasů a patnáct mandátů. V době, kdy průběžný výsledek ČSSD spadl pod pět procent, ještě vkládal naději do výsledku sociálních demokratů v Praze. Ta se však nenaplnila, zisk strany v metropoli mírně přesáhl čtyři procenta, a celkovému výsledku tak nepomohl.
Hamáček uvedl, že pokud budou sociální demokraté v nové sněmovně chybět, v jejich čele skončí. „Moji kritici budou mít šanci stranu převzít a něco s ní udělat,“ podotkl. Když již bylo jasné, že ČSSD v nové sněmovně nebude, potvrdil, že rezignuje.
Hamáček: Pokud se ČSSD nedostane do sněmovny, rezignuji na post předsedy strany (zdroj: ČT24)
V nové sněmovně jistě nebudou komunisté. Zisk KSČM se téměř po celou dobu sčítání nedostal nad pět procent, naopak postupně spadl pod čtyři procenta. I jejich předseda Vojtěch Filip i další členové vedení ohlásili po volbách rezignaci.
Že levice nebude v nové sněmovně zastoupena, považuje však Filip za problém. „Pokud to lidem nevadí, že nebude levice, je to jejich rozhodnutí. Ale zúžení politického spektra na konzervativce a liberály se mi jeví jako dlouhodobě nemožné a vede to k poruchám, které vidíme například v Polsku,“ konstatoval.
Ani některým dalším stranám voliči nesplnili jejich naděje. Předsedové stran koalice Pirátů a STAN Ivan Bartoš a Vít Rakušan měli ambici získat přes 25 procent hlasů, za neúspěch by považovali zisk nižší než 20procentní. Již v době sčítání Rakušan připustil, že se koalice dostane jen k 16 procentům. Přičetl to i dezinformacím, které se podle něj o koalici šířily.
Ve volbách navíc výrazně více posílilo STAN oproti Pirátům. Ti budou mít zřejmě pouze čtyři poslance oproti 33 zástupcům Starostů. Lídr společné jihočeské kandidátky Lukáš Kolářík (Piráti) – který mandát nezískal – je přesvědčen, že koalice se Starosty jeho stranu poškodila. Bartoš připustil, že by v lednu na celostátním fóru strany nebo i dříve mohl opustit funkci předsedy Pirátů. Neplánuje však zatím rezignaci.
Místopředseda SPD Radim Fiala se zmínil o ambici překonat výsledek z minulých voleb, kdy získalo hnutí 10,6 procenta hlasů. Nyní klesl zisk pod deset procent. Předseda SPD Tomio Okamura se přesto domnívá, že hnutí „udrželo pozice“. Že neposílilo, přičítá tomu, že podobný program měla i jiná uskupení. „Ukázalo se, že je škoda tříštění sil na vlastenecké scéně. Na rozdíl od voleb před čtyřmi lety vznikly strany, které nám hlasy roztříštily,“ poznamenal Okamura.
Poslance volili občané České republiky od pátečních 14 hodin do sobotních 14 hodin. Na výběr bylo dvaadvacet politických stran, hnutí a volebních koalic a na jednotlivých lístcích celkem 5242 kandidátů. Vzejde z nich dvě stě poslanců. Na vstup do sněmovny potřebuje každý subjekt nejméně pět procent hlasů, volební koalice však osm procent, jsou-li dvoučlenné, nebo jedenáct procent, mají-li tři nebo více členů.
První okrsek měl sečteno ve 14:22
Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček uvedl, že na žádném volebním místě nezůstalo otevřeno déle než do 14 hodin. Bezprostředně po druhé odpoledne tedy všechny volební komise otevřely urny a začaly sčítat odevzdané hlasy. Výsledky z prvního okrsku přišly ve 14:22, brzy ale začaly přicházet i další výsledky. První sečtenou obcí byly Žimutice na Českobudějovicku. Půl hodiny po konci voleb byla sečtena zhruba desetina procenta všech okrsků, po třičtvrtěhodině již více než procento a po hodině již šest procent.
Statistický úřad zveřejňuje výsledky, které mu komise odesílají po sečtení všeho, co našly v urnách. „My je zveřejňujeme okamžitě poté, co je obdržíme,“ ujistila místopředsedkyně úřadu Eva Krumpová.
Krumpová zdůraznila, že „komise by měly pracovat pečlivě, pomalu, kvalitně“. Volby v roce 2017 totiž měly soudní dohru – vyšlo najevo, že některé komise správně nezapočítaly všechny přednostní hlasy a po přepočtu se výsledky částečně měnily.
Průzkum: Třetina voličů se rozhodla až těsně před volbami, koho podpoří
Podle průzkumu agentury KANTAR CZ pro Českou televizi byla největší část voličů – nikoli však většina – rozhodnuta o tom, koho budou volit, již několik měsíců před volbami. Bylo jich 49 procent, dalších 21 procent se rozhodlo v posledním měsíci před volbami, ale dříve než dva týdny před jejich termínem. Pětina respondentů v průzkumu, který proběhl mezi 4. a 7. říjnem – tedy v pracovních dnech před začátkem voleb – uvedla, že se ještě nerozhodla, zbylých deset procent si vybralo ve volebním týdnu nebo týdnu předcházejícím.
Podle analytika agentury Pavla Ranochy nejsou tato zjištění překvapivá. „Dvacet až třicet procent nerozhodnutých voličů je číslo, které jsme slýchávali několik měsíců před volbami. Padesát procent jsou typicky dlouhodobě voliči jedné strany, se kterými nic nepohne na jednu nebo druhou stranu,“ podotkl. Velké množství voličů, kteří se rozhodují na poslední chvíli, však podle něj komplikuje předvolební průzkumy.
V témže průzkumu označilo 21 procent dotázaných politickou situaci za dobrou, ale jen dvě procenta za velmi dobrou. Podle 77 procent respondentů je spíše špatná nebo velmi špatná. „Podíl spokojených lidí s politickou situací byl dlouhou dobu až před covid (…) kolem 30 procent. Ale covid s tím extrémním způsobem zamával,“ zdůraznil Ranocha. Po první pandemické vlně podle něj spokojenost nejprve výrazně vzrostla, ale poté se naopak prudce propadla.
Autoři průzkumu oslovili reprezentativní vzorek 2000 respondentů, z nichž 1720 nevyloučilo svoji účast ve volbách.