Kandidovat už znovu nechtěl, přesto Babiš zahajuje další období v čele ANO. Nejdéle sloužícím předsedou byl Filip z KSČM

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Hnutí ANO bylo od začátku kritikem stran, které označovalo za „tradiční“, používalo například heslo „Nejsme politici. Makáme“. Hnutí se dva roky po svém založení stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD (dnes SOCDEM). Ve volbách získalo 18,65 procenta hlasů a 47 poslaneckých mandátů. Ve funkci ministra financí vydržel Andrej Babiš do května 2017. Tehdejší premiér Sobotka se ho totiž rozhodl odvolat kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů.

ANO bylo ve vládě také po volbách v roce 2017, ovšem v menšinové, která nezískala důvěru sněmovny. Koalici tvořilo hnutí ANO a ČSSD, podporu měla od komunistů. Andrej Babiš se stal premiérem, a to na velmi složité období. V roce 2019 se totiž v Číně začal šířit koronavirus SARS-CoV2, který způsobuje nemoc covid-19. Na jaře 2020 se první případy objevily i v Česku a Babišovu vládu čekala řada kroků, které se u veřejnosti ne vždy setkaly s pochopením – nouzový stav, zavírání různých podniků, zákazy vycházení či povinnost nosit ochranu dýchacích cest.

Po volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici, kabinet tvoří SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů a STAN. V opozičních lavicích tak sedí už jen poslanci ANO, SPD a Ivo Vondrák (dříve ANO). Babišovo hnutí je k současné vládě velmi kritické, jednání sněmovny často provázejí dlouhé obstrukce, a to nejen od Andreje Babiše, ale také dalších výrazných osobností ANO: Karla Havlíčka, Aleny Schillerové či Aleše Juchelky.

Nejletitějším předsedou je Filip

I když je Andrej Babiš předsedou svého hnutí ANO už od vzniku subjektu, tedy zhruba dvanáct let a čtyři měsíce, stále není nejdéle sloužícím šéfem politické strany v Česku. Prvenství si drží Vojtěch Filip, který byl předsedou Komunistické strany Čech a Moravy dlouhých šestnáct let.

Andrej Babiš je dokonce až na třetím místě. Druhým nejdéle sloužícím předsedou strany je Ivan Bartoš, který v čele Pirátů stojí už čtrnáct let a osm měsíců. Ani Piráti, stejně jako Babišovo ANO nikdy jiného předsedu neměli.

Politiky, kteří se v čele strany udrželi déle než deset let, jsou ještě někdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček, který byl ve funkci 12 let a tři měsíce, dvanáct let byl šéfem ODS Václav Klaus a deset let už má na kontě také současný předseda ODS a premiér Petr Fiala. Za zmínku stojí i Tomio Okamura z SPD (ve funkci předsedy 8 let a 8 měsíců), Pavel Bělobrádek (ve funci šéfa lidovců 8 let a 4 měsíce) či Miloš Zeman (předsedou ČSSD byl zhruba 8 let).

„Nebudu kandidovat, budu kandidovat“

Na sněmu hnutí ANO v roce 2022 získal Andrej Babiš ve volbě předsedy osmdesát procent hlasů, ani tehdy protikandidáta neměl. V předvolebním projevu prohlásil, že za dva roky, tedy letos, už na šéfa subjektu kandidovat nebude. Podobně se vyjádřil několikrát. Například před loňskými prezidentskými volbami tvrdil, že kandidovat nebude. Tehdy se v médiích začalo spekulovat o tom, kdo by mohl být kandidátem ANO, padala jména jako Karel Havlíček nebo Alena Schillerová. Nakonec to však byl sám Andrej Babiš.

Dokonce na začátku října 2021, tedy před sněmovními volbami, Babiš na rádiu Frekvence 1 řekl, že pokud by ve volbách neuspěl, v politice skončí. „Pokud bychom skončili v opozici, no tak bych tam neseděl,“ řekl. Právě tehdy také poprvé uvedl, že pokud bude muset opustit vládu, nebude mít zájem ani o prezidentský post.

Neuběhl ani týden a tehdejší premiér Babiš svůj názor změnil. Stalo se tak v neděli 10. října 2021, tedy den po sněmovních volbách. Ve svém videu na Facebooku řekl, že zůstane ve sněmovně, i kdyby jeho hnutí ANO v příští vládě nebylo. „Zkrátka to nevzdám, mám pro vás špatnou zprávu, zůstanu v té sněmovně. Pokud skončíme v opozici, tak tam budu a budeme sledovat všechny sliby pana Fialy, těch sto miliard úspor a všechny ty kecy,“ uvedl. 

Babiš neuspěl ve sněmovních volbách a nakonec ani v těch prezidentských. Postoupil sice do druhého kola, v něm ale prohrál s Petrem Pavlem. Po volbách došlo v hnutí ANO k menšímu personálnímu zemětřesení. Před hlasováním totiž Babišova protikandidáta podpořili tehdejší místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák i bývalý ostravský primátor Tomáš Macura. Oba nakonec v hnutí ANO i ve svých funkcích hejtmana a primátora skončili. Místopředsedy hnutí tak byli od té doby jenom Karel Havlíček, Alena Schillerová, Richard Brabec a Radek Vondráček.

Problémy v ANO

ANO za dobu fungování muselo řešit řadu problémů i kauz. Rozpory s Vondrákem a Macurou tak nejsou jediným mediálně propíraným problémem. Na konci loňského listopadu předsednictvo hnutí rozhodlo o vyloučení bývalého pardubického primátora Martina Charváta a dřívějšího šéfa Rozvojového fondu Pardubice a zastupitele první městské části Michala Drenka kvůli kauze na pardubickém magistrátu. Jsou mezi obviněnými kvůli podezření z manipulace s veřejnými zakázkami.

Mnohem větší kauza otřásla v březnu 2019 Brnem a tamní buňkou ANO. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu tehdy zasahovali na radnici městské části Brno-střed kvůli zakázkám z volebního období 2014 až 2018. Z účasti na organizované zločinecké skupině, zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů tehdy obvinili někdejšího místostarostu a člena dozorčí rady státního podniku ČD Cargo Jiřího Švachulu nebo vedoucího investičního odboru městské části Petra Liškutina (tehdy oba ANO).

Kauza, která tehdy dostala název Stoka, mimo jiné vyústila v rozpuštění brněnské organizace hnutí ANO, která měla přes dvě stě členů. Předsednictvo ANO přijalo návrh na její zrušení a nové vytvoření v červnu 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna řeší usnesení kvůli nejmenování Turka ministrem

Sněmovna by mohla vyzvat prezidenta, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Poslanci by měli projednávat i zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině.
04:21Aktualizovánopřed 26 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 4 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami
Načítání...