Kandidovat už znovu nechtěl, přesto Babiš zahajuje další období v čele ANO. Nejdéle sloužícím předsedou byl Filip z KSČM

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Hnutí ANO bylo od začátku kritikem stran, které označovalo za „tradiční“, používalo například heslo „Nejsme politici. Makáme“. Hnutí se dva roky po svém založení stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD (dnes SOCDEM). Ve volbách získalo 18,65 procenta hlasů a 47 poslaneckých mandátů. Ve funkci ministra financí vydržel Andrej Babiš do května 2017. Tehdejší premiér Sobotka se ho totiž rozhodl odvolat kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů.

ANO bylo ve vládě také po volbách v roce 2017, ovšem v menšinové, která nezískala důvěru sněmovny. Koalici tvořilo hnutí ANO a ČSSD, podporu měla od komunistů. Andrej Babiš se stal premiérem, a to na velmi složité období. V roce 2019 se totiž v Číně začal šířit koronavirus SARS-CoV2, který způsobuje nemoc covid-19. Na jaře 2020 se první případy objevily i v Česku a Babišovu vládu čekala řada kroků, které se u veřejnosti ne vždy setkaly s pochopením – nouzový stav, zavírání různých podniků, zákazy vycházení či povinnost nosit ochranu dýchacích cest.

Po volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici, kabinet tvoří SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů a STAN. V opozičních lavicích tak sedí už jen poslanci ANO, SPD a Ivo Vondrák (dříve ANO). Babišovo hnutí je k současné vládě velmi kritické, jednání sněmovny často provázejí dlouhé obstrukce, a to nejen od Andreje Babiše, ale také dalších výrazných osobností ANO: Karla Havlíčka, Aleny Schillerové či Aleše Juchelky.

Nejletitějším předsedou je Filip

I když je Andrej Babiš předsedou svého hnutí ANO už od vzniku subjektu, tedy zhruba dvanáct let a čtyři měsíce, stále není nejdéle sloužícím šéfem politické strany v Česku. Prvenství si drží Vojtěch Filip, který byl předsedou Komunistické strany Čech a Moravy dlouhých šestnáct let.

Andrej Babiš je dokonce až na třetím místě. Druhým nejdéle sloužícím předsedou strany je Ivan Bartoš, který v čele Pirátů stojí už čtrnáct let a osm měsíců. Ani Piráti, stejně jako Babišovo ANO nikdy jiného předsedu neměli.

Politiky, kteří se v čele strany udrželi déle než deset let, jsou ještě někdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček, který byl ve funkci 12 let a tři měsíce, dvanáct let byl šéfem ODS Václav Klaus a deset let už má na kontě také současný předseda ODS a premiér Petr Fiala. Za zmínku stojí i Tomio Okamura z SPD (ve funkci předsedy 8 let a 8 měsíců), Pavel Bělobrádek (ve funci šéfa lidovců 8 let a 4 měsíce) či Miloš Zeman (předsedou ČSSD byl zhruba 8 let).

„Nebudu kandidovat, budu kandidovat“

Na sněmu hnutí ANO v roce 2022 získal Andrej Babiš ve volbě předsedy osmdesát procent hlasů, ani tehdy protikandidáta neměl. V předvolebním projevu prohlásil, že za dva roky, tedy letos, už na šéfa subjektu kandidovat nebude. Podobně se vyjádřil několikrát. Například před loňskými prezidentskými volbami tvrdil, že kandidovat nebude. Tehdy se v médiích začalo spekulovat o tom, kdo by mohl být kandidátem ANO, padala jména jako Karel Havlíček nebo Alena Schillerová. Nakonec to však byl sám Andrej Babiš.

Dokonce na začátku října 2021, tedy před sněmovními volbami, Babiš na rádiu Frekvence 1 řekl, že pokud by ve volbách neuspěl, v politice skončí. „Pokud bychom skončili v opozici, no tak bych tam neseděl,“ řekl. Právě tehdy také poprvé uvedl, že pokud bude muset opustit vládu, nebude mít zájem ani o prezidentský post.

Neuběhl ani týden a tehdejší premiér Babiš svůj názor změnil. Stalo se tak v neděli 10. října 2021, tedy den po sněmovních volbách. Ve svém videu na Facebooku řekl, že zůstane ve sněmovně, i kdyby jeho hnutí ANO v příští vládě nebylo. „Zkrátka to nevzdám, mám pro vás špatnou zprávu, zůstanu v té sněmovně. Pokud skončíme v opozici, tak tam budu a budeme sledovat všechny sliby pana Fialy, těch sto miliard úspor a všechny ty kecy,“ uvedl. 

Babiš neuspěl ve sněmovních volbách a nakonec ani v těch prezidentských. Postoupil sice do druhého kola, v něm ale prohrál s Petrem Pavlem. Po volbách došlo v hnutí ANO k menšímu personálnímu zemětřesení. Před hlasováním totiž Babišova protikandidáta podpořili tehdejší místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák i bývalý ostravský primátor Tomáš Macura. Oba nakonec v hnutí ANO i ve svých funkcích hejtmana a primátora skončili. Místopředsedy hnutí tak byli od té doby jenom Karel Havlíček, Alena Schillerová, Richard Brabec a Radek Vondráček.

Problémy v ANO

ANO za dobu fungování muselo řešit řadu problémů i kauz. Rozpory s Vondrákem a Macurou tak nejsou jediným mediálně propíraným problémem. Na konci loňského listopadu předsednictvo hnutí rozhodlo o vyloučení bývalého pardubického primátora Martina Charváta a dřívějšího šéfa Rozvojového fondu Pardubice a zastupitele první městské části Michala Drenka kvůli kauze na pardubickém magistrátu. Jsou mezi obviněnými kvůli podezření z manipulace s veřejnými zakázkami.

Mnohem větší kauza otřásla v březnu 2019 Brnem a tamní buňkou ANO. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu tehdy zasahovali na radnici městské části Brno-střed kvůli zakázkám z volebního období 2014 až 2018. Z účasti na organizované zločinecké skupině, zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů tehdy obvinili někdejšího místostarostu a člena dozorčí rady státního podniku ČD Cargo Jiřího Švachulu nebo vedoucího investičního odboru městské části Petra Liškutina (tehdy oba ANO).

Kauza, která tehdy dostala název Stoka, mimo jiné vyústila v rozpuštění brněnské organizace hnutí ANO, která měla přes dvě stě členů. Předsednictvo ANO přijalo návrh na její zrušení a nové vytvoření v červnu 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 3 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 11 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 12 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 12 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Po napadení u školy v Pardubicích zemřela studentka. Podezřelého policie zadržela

U Střední průmyslové školy chemické v Poděbradské ulici v Pardubicích došlo podle policie ke konfliktu mezi dvěma mladými lidmi. Jedna z osob byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, druhá byla zadržena. Policejní mluvčí Markéta Janovská později ČT sdělila, že napadená osoba svým zraněním podlehla. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK) je obětí studentka, důvodem byly osobní problémy ve vztahu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...