Kandidovat už znovu nechtěl, přesto Babiš zahajuje další období v čele ANO. Nejdéle sloužícím předsedou byl Filip z KSČM

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Hnutí ANO bylo od začátku kritikem stran, které označovalo za „tradiční“, používalo například heslo „Nejsme politici. Makáme“. Hnutí se dva roky po svém založení stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD (dnes SOCDEM). Ve volbách získalo 18,65 procenta hlasů a 47 poslaneckých mandátů. Ve funkci ministra financí vydržel Andrej Babiš do května 2017. Tehdejší premiér Sobotka se ho totiž rozhodl odvolat kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů.

ANO bylo ve vládě také po volbách v roce 2017, ovšem v menšinové, která nezískala důvěru sněmovny. Koalici tvořilo hnutí ANO a ČSSD, podporu měla od komunistů. Andrej Babiš se stal premiérem, a to na velmi složité období. V roce 2019 se totiž v Číně začal šířit koronavirus SARS-CoV2, který způsobuje nemoc covid-19. Na jaře 2020 se první případy objevily i v Česku a Babišovu vládu čekala řada kroků, které se u veřejnosti ne vždy setkaly s pochopením – nouzový stav, zavírání různých podniků, zákazy vycházení či povinnost nosit ochranu dýchacích cest.

Po volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici, kabinet tvoří SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů a STAN. V opozičních lavicích tak sedí už jen poslanci ANO, SPD a Ivo Vondrák (dříve ANO). Babišovo hnutí je k současné vládě velmi kritické, jednání sněmovny často provázejí dlouhé obstrukce, a to nejen od Andreje Babiše, ale také dalších výrazných osobností ANO: Karla Havlíčka, Aleny Schillerové či Aleše Juchelky.

Nejletitějším předsedou je Filip

I když je Andrej Babiš předsedou svého hnutí ANO už od vzniku subjektu, tedy zhruba dvanáct let a čtyři měsíce, stále není nejdéle sloužícím šéfem politické strany v Česku. Prvenství si drží Vojtěch Filip, který byl předsedou Komunistické strany Čech a Moravy dlouhých šestnáct let.

Andrej Babiš je dokonce až na třetím místě. Druhým nejdéle sloužícím předsedou strany je Ivan Bartoš, který v čele Pirátů stojí už čtrnáct let a osm měsíců. Ani Piráti, stejně jako Babišovo ANO nikdy jiného předsedu neměli.

Politiky, kteří se v čele strany udrželi déle než deset let, jsou ještě někdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček, který byl ve funkci 12 let a tři měsíce, dvanáct let byl šéfem ODS Václav Klaus a deset let už má na kontě také současný předseda ODS a premiér Petr Fiala. Za zmínku stojí i Tomio Okamura z SPD (ve funkci předsedy 8 let a 8 měsíců), Pavel Bělobrádek (ve funci šéfa lidovců 8 let a 4 měsíce) či Miloš Zeman (předsedou ČSSD byl zhruba 8 let).

„Nebudu kandidovat, budu kandidovat“

Na sněmu hnutí ANO v roce 2022 získal Andrej Babiš ve volbě předsedy osmdesát procent hlasů, ani tehdy protikandidáta neměl. V předvolebním projevu prohlásil, že za dva roky, tedy letos, už na šéfa subjektu kandidovat nebude. Podobně se vyjádřil několikrát. Například před loňskými prezidentskými volbami tvrdil, že kandidovat nebude. Tehdy se v médiích začalo spekulovat o tom, kdo by mohl být kandidátem ANO, padala jména jako Karel Havlíček nebo Alena Schillerová. Nakonec to však byl sám Andrej Babiš.

Dokonce na začátku října 2021, tedy před sněmovními volbami, Babiš na rádiu Frekvence 1 řekl, že pokud by ve volbách neuspěl, v politice skončí. „Pokud bychom skončili v opozici, no tak bych tam neseděl,“ řekl. Právě tehdy také poprvé uvedl, že pokud bude muset opustit vládu, nebude mít zájem ani o prezidentský post.

Neuběhl ani týden a tehdejší premiér Babiš svůj názor změnil. Stalo se tak v neděli 10. října 2021, tedy den po sněmovních volbách. Ve svém videu na Facebooku řekl, že zůstane ve sněmovně, i kdyby jeho hnutí ANO v příští vládě nebylo. „Zkrátka to nevzdám, mám pro vás špatnou zprávu, zůstanu v té sněmovně. Pokud skončíme v opozici, tak tam budu a budeme sledovat všechny sliby pana Fialy, těch sto miliard úspor a všechny ty kecy,“ uvedl. 

Babiš neuspěl ve sněmovních volbách a nakonec ani v těch prezidentských. Postoupil sice do druhého kola, v něm ale prohrál s Petrem Pavlem. Po volbách došlo v hnutí ANO k menšímu personálnímu zemětřesení. Před hlasováním totiž Babišova protikandidáta podpořili tehdejší místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák i bývalý ostravský primátor Tomáš Macura. Oba nakonec v hnutí ANO i ve svých funkcích hejtmana a primátora skončili. Místopředsedy hnutí tak byli od té doby jenom Karel Havlíček, Alena Schillerová, Richard Brabec a Radek Vondráček.

Problémy v ANO

ANO za dobu fungování muselo řešit řadu problémů i kauz. Rozpory s Vondrákem a Macurou tak nejsou jediným mediálně propíraným problémem. Na konci loňského listopadu předsednictvo hnutí rozhodlo o vyloučení bývalého pardubického primátora Martina Charváta a dřívějšího šéfa Rozvojového fondu Pardubice a zastupitele první městské části Michala Drenka kvůli kauze na pardubickém magistrátu. Jsou mezi obviněnými kvůli podezření z manipulace s veřejnými zakázkami.

Mnohem větší kauza otřásla v březnu 2019 Brnem a tamní buňkou ANO. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu tehdy zasahovali na radnici městské části Brno-střed kvůli zakázkám z volebního období 2014 až 2018. Z účasti na organizované zločinecké skupině, zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů tehdy obvinili někdejšího místostarostu a člena dozorčí rady státního podniku ČD Cargo Jiřího Švachulu nebo vedoucího investičního odboru městské části Petra Liškutina (tehdy oba ANO).

Kauza, která tehdy dostala název Stoka, mimo jiné vyústila v rozpuštění brněnské organizace hnutí ANO, která měla přes dvě stě členů. Předsednictvo ANO přijalo návrh na její zrušení a nové vytvoření v červnu 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pojišťovny by mohly hradit další očkování, žádost posuzuje lékový úřad

Další nepovinná očkování by mohly hradit zdravotní pojišťovny. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) posuzuje žádost o rozšíření úhrad od výrobců celkem šesti vakcín. Od začátku roku se rozhodování řídí novými pravidly. Posuzuje se, kolik by pojišťovny zaplatily za samotnou vakcínu, a na druhé straně, kolik by mohly ušetřit za hospitalizaci pacientů s těžkým průběhem té které nemoci. Kromě toho se nyní tuzemské zdravotnictví potýká s náporem respiračních onemocnění.
před 6 mminutami

Poslanci projednají změnu zacílení zákona, jenž má pomáhat lidem v bytové nouzi

Poslanci se v úterý budou zabývat úpravou zacílení opatření k podpoře bydlení pro lidi v bytové nouzi. Na programu je v úvodním kole také změna sněmovních pravidel k omezení možností obstrukcí. Řádná schůze začne odpoledne. Opět se očekávají opoziční snahy o úpravy návrhu jejího programu.
před 2 hhodinami

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 7 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 9 hhodinami

Soudy rehabilitují disidenty, Olga Havlová mezi nimi zatím není

Žalobci teď nenavrhnou rehabilitaci Olgy Havlové. Ani po společném pátrání s policií nemají dokumenty, které by konkrétně popisovaly její zadržení v roce 1980. Státní zastupitelství se zabývalo návrhem na její rehabilitaci, který podal hudebník Jaroslav Hutka. Podnět podal advokát Lubomír Müller, který dohledal dokumenty k zadržení Havlové v prosinci 1980. Advokát z dokumentu vyvozuje, že bývalá první dáma byla zadržena jen kvůli návštěvě Jana Patočky mladšího na oddělení Veřejné bezpečnosti, kde byl držen. Žalobci zatím její rehabilitaci nenavrhli, ale to by se mohlo změnit v budoucnu, pokud se najdou nové materiály.
před 10 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 12 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...