Kandidovat už znovu nechtěl, přesto Babiš zahajuje další období v čele ANO. Nejdéle sloužícím předsedou byl Filip z KSČM

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Hnutí ANO bylo od začátku kritikem stran, které označovalo za „tradiční“, používalo například heslo „Nejsme politici. Makáme“. Hnutí se dva roky po svém založení stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD (dnes SOCDEM). Ve volbách získalo 18,65 procenta hlasů a 47 poslaneckých mandátů. Ve funkci ministra financí vydržel Andrej Babiš do května 2017. Tehdejší premiér Sobotka se ho totiž rozhodl odvolat kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů.

ANO bylo ve vládě také po volbách v roce 2017, ovšem v menšinové, která nezískala důvěru sněmovny. Koalici tvořilo hnutí ANO a ČSSD, podporu měla od komunistů. Andrej Babiš se stal premiérem, a to na velmi složité období. V roce 2019 se totiž v Číně začal šířit koronavirus SARS-CoV2, který způsobuje nemoc covid-19. Na jaře 2020 se první případy objevily i v Česku a Babišovu vládu čekala řada kroků, které se u veřejnosti ne vždy setkaly s pochopením – nouzový stav, zavírání různých podniků, zákazy vycházení či povinnost nosit ochranu dýchacích cest.

Po volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici, kabinet tvoří SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů a STAN. V opozičních lavicích tak sedí už jen poslanci ANO, SPD a Ivo Vondrák (dříve ANO). Babišovo hnutí je k současné vládě velmi kritické, jednání sněmovny často provázejí dlouhé obstrukce, a to nejen od Andreje Babiše, ale také dalších výrazných osobností ANO: Karla Havlíčka, Aleny Schillerové či Aleše Juchelky.

Nejletitějším předsedou je Filip

I když je Andrej Babiš předsedou svého hnutí ANO už od vzniku subjektu, tedy zhruba dvanáct let a čtyři měsíce, stále není nejdéle sloužícím šéfem politické strany v Česku. Prvenství si drží Vojtěch Filip, který byl předsedou Komunistické strany Čech a Moravy dlouhých šestnáct let.

Andrej Babiš je dokonce až na třetím místě. Druhým nejdéle sloužícím předsedou strany je Ivan Bartoš, který v čele Pirátů stojí už čtrnáct let a osm měsíců. Ani Piráti, stejně jako Babišovo ANO nikdy jiného předsedu neměli.

Politiky, kteří se v čele strany udrželi déle než deset let, jsou ještě někdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček, který byl ve funkci 12 let a tři měsíce, dvanáct let byl šéfem ODS Václav Klaus a deset let už má na kontě také současný předseda ODS a premiér Petr Fiala. Za zmínku stojí i Tomio Okamura z SPD (ve funkci předsedy 8 let a 8 měsíců), Pavel Bělobrádek (ve funci šéfa lidovců 8 let a 4 měsíce) či Miloš Zeman (předsedou ČSSD byl zhruba 8 let).

„Nebudu kandidovat, budu kandidovat“

Na sněmu hnutí ANO v roce 2022 získal Andrej Babiš ve volbě předsedy osmdesát procent hlasů, ani tehdy protikandidáta neměl. V předvolebním projevu prohlásil, že za dva roky, tedy letos, už na šéfa subjektu kandidovat nebude. Podobně se vyjádřil několikrát. Například před loňskými prezidentskými volbami tvrdil, že kandidovat nebude. Tehdy se v médiích začalo spekulovat o tom, kdo by mohl být kandidátem ANO, padala jména jako Karel Havlíček nebo Alena Schillerová. Nakonec to však byl sám Andrej Babiš.

Dokonce na začátku října 2021, tedy před sněmovními volbami, Babiš na rádiu Frekvence 1 řekl, že pokud by ve volbách neuspěl, v politice skončí. „Pokud bychom skončili v opozici, no tak bych tam neseděl,“ řekl. Právě tehdy také poprvé uvedl, že pokud bude muset opustit vládu, nebude mít zájem ani o prezidentský post.

Neuběhl ani týden a tehdejší premiér Babiš svůj názor změnil. Stalo se tak v neděli 10. října 2021, tedy den po sněmovních volbách. Ve svém videu na Facebooku řekl, že zůstane ve sněmovně, i kdyby jeho hnutí ANO v příští vládě nebylo. „Zkrátka to nevzdám, mám pro vás špatnou zprávu, zůstanu v té sněmovně. Pokud skončíme v opozici, tak tam budu a budeme sledovat všechny sliby pana Fialy, těch sto miliard úspor a všechny ty kecy,“ uvedl. 

Babiš neuspěl ve sněmovních volbách a nakonec ani v těch prezidentských. Postoupil sice do druhého kola, v něm ale prohrál s Petrem Pavlem. Po volbách došlo v hnutí ANO k menšímu personálnímu zemětřesení. Před hlasováním totiž Babišova protikandidáta podpořili tehdejší místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák i bývalý ostravský primátor Tomáš Macura. Oba nakonec v hnutí ANO i ve svých funkcích hejtmana a primátora skončili. Místopředsedy hnutí tak byli od té doby jenom Karel Havlíček, Alena Schillerová, Richard Brabec a Radek Vondráček.

Problémy v ANO

ANO za dobu fungování muselo řešit řadu problémů i kauz. Rozpory s Vondrákem a Macurou tak nejsou jediným mediálně propíraným problémem. Na konci loňského listopadu předsednictvo hnutí rozhodlo o vyloučení bývalého pardubického primátora Martina Charváta a dřívějšího šéfa Rozvojového fondu Pardubice a zastupitele první městské části Michala Drenka kvůli kauze na pardubickém magistrátu. Jsou mezi obviněnými kvůli podezření z manipulace s veřejnými zakázkami.

Mnohem větší kauza otřásla v březnu 2019 Brnem a tamní buňkou ANO. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu tehdy zasahovali na radnici městské části Brno-střed kvůli zakázkám z volebního období 2014 až 2018. Z účasti na organizované zločinecké skupině, zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů tehdy obvinili někdejšího místostarostu a člena dozorčí rady státního podniku ČD Cargo Jiřího Švachulu nebo vedoucího investičního odboru městské části Petra Liškutina (tehdy oba ANO).

Kauza, která tehdy dostala název Stoka, mimo jiné vyústila v rozpuštění brněnské organizace hnutí ANO, která měla přes dvě stě členů. Předsednictvo ANO přijalo návrh na její zrušení a nové vytvoření v červnu 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 24 mminutami

Pásy mohou zmírnit následky nehod, v meziměstských autobusech ale být nemusejí

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 1 hhodinou

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 4 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 16 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.