Kandidovat už znovu nechtěl, přesto Babiš zahajuje další období v čele ANO. Nejdéle sloužícím předsedou byl Filip z KSČM

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Hnutí ANO bylo od začátku kritikem stran, které označovalo za „tradiční“, používalo například heslo „Nejsme politici. Makáme“. Hnutí se dva roky po svém založení stalo součástí vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD (dnes SOCDEM). Ve volbách získalo 18,65 procenta hlasů a 47 poslaneckých mandátů. Ve funkci ministra financí vydržel Andrej Babiš do května 2017. Tehdejší premiér Sobotka se ho totiž rozhodl odvolat kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů.

ANO bylo ve vládě také po volbách v roce 2017, ovšem v menšinové, která nezískala důvěru sněmovny. Koalici tvořilo hnutí ANO a ČSSD, podporu měla od komunistů. Andrej Babiš se stal premiérem, a to na velmi složité období. V roce 2019 se totiž v Číně začal šířit koronavirus SARS-CoV2, který způsobuje nemoc covid-19. Na jaře 2020 se první případy objevily i v Česku a Babišovu vládu čekala řada kroků, které se u veřejnosti ne vždy setkaly s pochopením – nouzový stav, zavírání různých podniků, zákazy vycházení či povinnost nosit ochranu dýchacích cest.

Po volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici, kabinet tvoří SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů a STAN. V opozičních lavicích tak sedí už jen poslanci ANO, SPD a Ivo Vondrák (dříve ANO). Babišovo hnutí je k současné vládě velmi kritické, jednání sněmovny často provázejí dlouhé obstrukce, a to nejen od Andreje Babiše, ale také dalších výrazných osobností ANO: Karla Havlíčka, Aleny Schillerové či Aleše Juchelky.

Nejletitějším předsedou je Filip

I když je Andrej Babiš předsedou svého hnutí ANO už od vzniku subjektu, tedy zhruba dvanáct let a čtyři měsíce, stále není nejdéle sloužícím šéfem politické strany v Česku. Prvenství si drží Vojtěch Filip, který byl předsedou Komunistické strany Čech a Moravy dlouhých šestnáct let.

Andrej Babiš je dokonce až na třetím místě. Druhým nejdéle sloužícím předsedou strany je Ivan Bartoš, který v čele Pirátů stojí už čtrnáct let a osm měsíců. Ani Piráti, stejně jako Babišovo ANO nikdy jiného předsedu neměli.

Politiky, kteří se v čele strany udrželi déle než deset let, jsou ještě někdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček, který byl ve funkci 12 let a tři měsíce, dvanáct let byl šéfem ODS Václav Klaus a deset let už má na kontě také současný předseda ODS a premiér Petr Fiala. Za zmínku stojí i Tomio Okamura z SPD (ve funkci předsedy 8 let a 8 měsíců), Pavel Bělobrádek (ve funci šéfa lidovců 8 let a 4 měsíce) či Miloš Zeman (předsedou ČSSD byl zhruba 8 let).

„Nebudu kandidovat, budu kandidovat“

Na sněmu hnutí ANO v roce 2022 získal Andrej Babiš ve volbě předsedy osmdesát procent hlasů, ani tehdy protikandidáta neměl. V předvolebním projevu prohlásil, že za dva roky, tedy letos, už na šéfa subjektu kandidovat nebude. Podobně se vyjádřil několikrát. Například před loňskými prezidentskými volbami tvrdil, že kandidovat nebude. Tehdy se v médiích začalo spekulovat o tom, kdo by mohl být kandidátem ANO, padala jména jako Karel Havlíček nebo Alena Schillerová. Nakonec to však byl sám Andrej Babiš.

Dokonce na začátku října 2021, tedy před sněmovními volbami, Babiš na rádiu Frekvence 1 řekl, že pokud by ve volbách neuspěl, v politice skončí. „Pokud bychom skončili v opozici, no tak bych tam neseděl,“ řekl. Právě tehdy také poprvé uvedl, že pokud bude muset opustit vládu, nebude mít zájem ani o prezidentský post.

Neuběhl ani týden a tehdejší premiér Babiš svůj názor změnil. Stalo se tak v neděli 10. října 2021, tedy den po sněmovních volbách. Ve svém videu na Facebooku řekl, že zůstane ve sněmovně, i kdyby jeho hnutí ANO v příští vládě nebylo. „Zkrátka to nevzdám, mám pro vás špatnou zprávu, zůstanu v té sněmovně. Pokud skončíme v opozici, tak tam budu a budeme sledovat všechny sliby pana Fialy, těch sto miliard úspor a všechny ty kecy,“ uvedl. 

Babiš neuspěl ve sněmovních volbách a nakonec ani v těch prezidentských. Postoupil sice do druhého kola, v něm ale prohrál s Petrem Pavlem. Po volbách došlo v hnutí ANO k menšímu personálnímu zemětřesení. Před hlasováním totiž Babišova protikandidáta podpořili tehdejší místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák i bývalý ostravský primátor Tomáš Macura. Oba nakonec v hnutí ANO i ve svých funkcích hejtmana a primátora skončili. Místopředsedy hnutí tak byli od té doby jenom Karel Havlíček, Alena Schillerová, Richard Brabec a Radek Vondráček.

Problémy v ANO

ANO za dobu fungování muselo řešit řadu problémů i kauz. Rozpory s Vondrákem a Macurou tak nejsou jediným mediálně propíraným problémem. Na konci loňského listopadu předsednictvo hnutí rozhodlo o vyloučení bývalého pardubického primátora Martina Charváta a dřívějšího šéfa Rozvojového fondu Pardubice a zastupitele první městské části Michala Drenka kvůli kauze na pardubickém magistrátu. Jsou mezi obviněnými kvůli podezření z manipulace s veřejnými zakázkami.

Mnohem větší kauza otřásla v březnu 2019 Brnem a tamní buňkou ANO. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu tehdy zasahovali na radnici městské části Brno-střed kvůli zakázkám z volebního období 2014 až 2018. Z účasti na organizované zločinecké skupině, zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů tehdy obvinili někdejšího místostarostu a člena dozorčí rady státního podniku ČD Cargo Jiřího Švachulu nebo vedoucího investičního odboru městské části Petra Liškutina (tehdy oba ANO).

Kauza, která tehdy dostala název Stoka, mimo jiné vyústila v rozpuštění brněnské organizace hnutí ANO, která měla přes dvě stě členů. Předsednictvo ANO přijalo návrh na její zrušení a nové vytvoření v červnu 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled