Petr Pavel vyhrál boj o Hrad, přímo do jeho volebního štábu mu přišla pogratulovat slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Po sečtení všech volebních okrsků náleží Pavlovi 58,3 procenta hlasů. Jeho protikandidát Andrej Babiš (ANO) dosáhl na 41,7 procenta. Poté, co bylo již jasné, že zvítězil, vystoupil Pavel s děkovnou řečí a dal najevo, že bude usilovat o sjednocení společnosti. Děkovnou řeč pronesl také Babiš. Vyzval své podporovatele, aby akceptovali jeho prohru, a požádal Pavla, aby vyzval své voliče k uklidnění emocí.
Volba prezidenta republiky 2023 – druhé kolo
- 0:00
Vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost. Témata spojená s prezidentskou volbou dál pokrýváme v běžném zpravodajství.
- 22:10
Reformy penzí a daní jsou pro Česko podle nově zvoleného prezidenta Petra Pavla nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci.
- 21:54
Petr Pavel v rozhovoru pro televizi Nova řekl, že by se ještě před svou inaugurací chtěl sejít s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, s níž v neděli telefonoval. Podniknout chce i návštěvu Polska na pozvání prezidenta Andrzeje Dudy.
Komisaři začali sčítat bezprostředně po uzavření volebních místností ve dvě hodiny odpoledne. Český statistický úřad zveřejnil výsledky z prvních sečtených okrsků ve čtvrt na tři a Petr Pavel vedl od začátku. Nejblíže se k němu Andrej Babiš přiblížil krátce po začátku sčítání, kdy poměr mezi nimi činil zhruba 52 ku 48 procentům. Pak se rozdíl zvětšoval až na konečných zhruba 58 ku 42 procentům. Absolutně získal Pavel 3,36 milionu hlasů, což bylo více než Miloš Zeman ve finále předchozích dvou přímých prezidentských voleb. Babiš získal 2,4 milionu hlasů.
Pavel zvítězil ve většině krajů České republiky. Babiš jej překonal v Karlovarském kraji, kde jej podpořilo 51 procent voličů, Ústeckém kraji, kde získal 54,5 procenta, a Moravskoslezském kraji se ziskem 53,1 procenta. V ostatních regionech většina voličů upřednostnila Pavla – včetně regionů, kde zvítězil v prvním kole Babiš. Ten takto „ztratil“ Kraj Vysočina a Jihočeský, Plzeňský, Pardubický, Zlínský a Olomoucký kraj, i když v něm byly výsledky poměrně těsné, Pavel získal 51,8 procenta.
S 60 procenty zvítězil Pavel v nejmenší obci v republice, tedy Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku, a se 76,4 procenta zároveň i v největším městě, tedy v Praze. V Černoučku, kde bydlí, získal téměř 91 procent, ale ještě větší byla jeho podpora v krkonošské Malé Úpě, kde ho podpořilo více než 91 procent hlasujících. Andrej Babiš měl nejvýraznější podporu v jihočeské obci Zadní Střítež, kde pro něj hlasovalo 95 procent voličů.
Petr Pavel zvítězil také u voličů v zahraničí. Z voličů, kteří přišli na ambasády, mu dalo své hlasy 95,2 procenta. Výrazná byla také preference Pavla mezi těmi, kteří měli nařízenou izolaci kvůli nákaze covidem-19 a využili možnost hlasovat již ve středu na drive-in stanovištích. Mezi nimi měl Petr Pavel 88procentní podporu.
Ze třinácti krajských měst vyhrál Pavel ve dvanácti, výjimkou byla Ostrava, kde Babiš získal 51,6 procenta hlasů. Z dalších statutárních měst zvítězil Babiš ve všech v Ústeckém kraji (Děčíně, Chomutově, Mostě a Teplicích), většině v Moravskoslezském kraji kromě Opavy (Frýdku-Místku, Havířově, Karviné a Třinci) a v Přerově.
Volební účast činí 70,3 procenta, byla tedy mírně vyšší než v prvním kole (tehdy 68,2 procenta) a zároveň vyšší než v kterýchkoli předchozích prezidentských volbách. Od vzniku České republiky bylo letošní prezidentské klání třetími nejpopulárnějšími volbami. Větší podíl voličů hlasoval pouze při sněmovních volbách v letech 1996 a 1998.
Ve dvou obcích v Česku byla volební účast stoprocentní. Hlasovali všichni občané starší osmnácti let v Kaničkách na Domažlicku, kde čtrnáct z šestadvaceti voličů podpořilo Babiše, a Vápovicích na Jihlavsku, kde dostal Pavel osmnáct z třiceti hlasů. Nejnižší účast byla v obci Zběšičky na Písecku, ovšem i zde volilo 41 procent z těch, kdo volit mohou, a většina z nich hlasovala pro Babiše.
Gratulace Pavlovi od protikandidátů, politiků i ze zahraničí
Ještě předtím, než bylo možné vypočítat, že Pavel nebude předstižen, dostal první gratulaci k volebnímu vítězství – od své protikandidátky Danuše Nerudové a protikandidáta Pavla Fischera, kteří nepostoupili z prvního kola, od předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) či některých ministrů a také hejtmanů.
Jakmile bylo zcela jasno, vystoupil také premiér Petr Fiala (ODS), který zvolení Petra Pavla přivítal. Řekl, že vyhrál občanský kandidát a hodnoty, které reprezentoval. Zopakoval, že kampaň před druhým kolem považuje za odpornou, a vyzval ke zklidnění situace.
Stručnějším způsobem gratuloval i nynější prezident Miloš Zeman, kterého Pavel v březnu nahradí a který ve volbách podporoval Babiše. Zeman později připustil, že ho překvapila jednoznačnost Pavlova vítězství, i když uvedl, že očekával, že druhé kolo vyhraje. V rozhovoru pro Frekvenci 1 také končící hlava státu předeslala, že je připravena se se svým zvoleným nástupcem setkat, bude-li o to Pavel stát. Ten uvedl, že se schůzce nebrání.
Pavel obdržel i gratulace ze zahraničí. Osobně za ním do volebního štábu do Karlína přijela slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Blahopřání přišla i od dalších středoevropských států, z Rakouska od Alexandera Van der Bellena, z Německa od Franka-Waltera Steinmeira, z Maďarska od Katalin Novákové. S polským prezidentem Andrzejem Dudou hovořil Pavel podle svých slov i telefonicky.
Gratulovali také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s nímž chce Pavel také hovořit i telefonicky, nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel. Vítězi voleb blahopřál i francouzský prezident Emmanuel Macron, který jen tři dny před prvním kolem přijal v Elysejském paláci Andreje Babiše.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v sobotu odpoledne oznámila, že se inaugurace nové hlavy státu uskuteční 9. března.
Rozhodnutí kandidovat označil Pavel za největší pocit hrdinství za svého civilního života. Prezident by měl podle něj hledat řešení a kompromisy. Jak Pavel sám uvedl, má respekt k pravidlům, která by se měla dodržovat. Generál ve výslužbě zdůraznil, že jsou pro něj důležité hodnoty jako důstojnost, slušnost a pravda.
Jako prezident chce sloužit všem lidem bez ohledu na politickou preferenci. V době krize považuje za nutné odstraňovat překážky, jako jsou například politické boje mezi vládou a opozicí. V kampani zdůrazňoval, že jako voják ví, o čem je válka, a nikomu by ji nepřál.
Ve velkém večerním rozhovoru pro ČT Pavel mimo jiné řekl, že po zvolení cítí nejen radost, ale i velkou tíhu zodpovědnosti. Mrzí ho, že už nežijí jeho rodiče. „Ti by na mě byli hrdí,“ zmínil. Toho, že do prezidentské volby šel, prý nelituje. „Nikdy nelituji toho, co udělám, spíš toho, co jsem neudělal,“ prozradil Pavel. Prohlásil, že pokud nevyvstaly nové okolnosti a premiér Fiala si je jistý nominací Petra Hladíka (KDU-ČSL) na ministra životního prostředí, nevidí Pavel důvod ho nejmenovat.
První kolo letošních voleb mělo velmi těsný výsledek. I v něm sice zvítězil Petr Pavel, ale získal 35,4 procenta hlasů a druhý Andrej Babiš 34,99 procenta. Z 5,6 milionu odevzdaných hlasů je dělilo pouze necelých 23 tisíc.
