Ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil generál ve výslužbě Petr Pavel, když porazil expremiéra Andreje Babiše. Ačkoliv byl už před volbami veřejně aktivní, post hlavy státu je jeho první volenou politickou funkcí, a Česko tak bude mít poprvé od éry Václava Havla prezidenta bez premiérské zkušenosti. Pavel totiž svůj profesní život zasvětil vojsku; sloužil už Československé lidové armádě, po sametové revoluci působil na mírové misi ve válce v bývalé Jugoslávii, stál v čele českého generálního štábu a zastával také nejvyšší vojenskou pozici v NATO.
Z lidové armády přes NATO na Hrad. Prezidentem se stane Petr Pavel
Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961 v Plané u Mariánských Lázní. Vystudoval vojenskou střední i vysokou školu a kvůli vojenské kariéře v Československé lidové armádě (ČSLA) vstoupil v roce 1985 do komunistické strany.
Sloužil u elitní výsadkářské jednotky a během revoluce v roce 1989 procházel hojně diskutovaným výcvikem u vojenské rozvědky, který historik Petr Blažek srovnal s StB. Pavel má nicméně negativní lustrační osvědčení a jako vysoký představitel NATO prošel podle vlastních slov nejpřísnějšími prověrkami.
Pozornost vzbudil též Pavlův životopis z roku 1987, ve kterém – v kontextu okupace ze srpna 1968 – popsal svůj loajální postoj k Sovětskému svazu. I to považuje za chybu, invazi sovětských vojsk podle vyjádření z listopadu odsuzuje. Pyšný není ani na rozhodnutí vstoupit do KSČ.
„Ve prospěch demokracie jsem pracoval uplynulých více než třicet tři let, jsem připraven obětovat kvůli ní nejenom své pohodlí, ale i svůj život,“ řekl v srpnu časopisu Respekt.
Zahraniční mise
Počátkem 90. let působil Petr Pavel u Vojenského zpravodajství, účastnil se také mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii a za záchranu 53 francouzských vojáků, kteří uvázli mezi srbskými a chorvatskými silami, obdržel francouzský Válečný kříž i českou medaili Za hrdinství.
Poté velel 6. speciální brigádě v Prostějově, prošel studii ve Spojeném království. V zahraničí vystřídal také řadu vojenských funkcí – jako zástupce vojenského přidělence ČR sloužil v Belgii, kde později zastával i funkci na evropském vrchním velitelství. Působil při EU v Bruselu i na velitelství NATO v Nizozemsku.
Po návratu do Česka se stal nejprve v roce 2011 zástupcem a následně náčelníkem generálního štábu. Kariéru završil v pozici předsedy Vojenského výboru NATO. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dva syny.
První místo v prvním kole
Ryze politickou funkci dosud Pavel nezastával, po odchodu do výslužby ale dál působil ve veřejném prostoru. Založil iniciativu Spolu silnější, prostřednictvím které předal vládě během covidové pandemie poučení pro zvládání krizí. Zprostředkoval sbírku pro pracovníky v první linii, poslal také humanitární pomoc po tornádu na jižní Moravu a po vypuknutí války na Ukrajinu.
Jako o kandidátovi na prezidenta se o něm spekulovalo už po odchodu z NATO, ambice oficiálně přiznal až loni v červnu, kandidaturu pak potvrdil v září. Podle ministerstva vnitra jej svými podpisy podpořilo 81 083 občanů, hranicí pro kandidaturu je 50 tisíc podpisů.
V prvním kole prezidentské volby získal 35,4 procenta a umístil se na první pozici. Na druhém místě skončil Andrej Babiš (ANO) s 34,99 procenty hlasů. Dělilo je od sebe 22 843 hlasů.
Pavlovi podporu vyjádřila většina kandidátů, kteří do druhého kola nepostoupili – Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Karel Diviš. Podporu získal také od politických stran, zejména vládní koalice. Jeho volbu doporučila Strana zelených i předseda ČSSD Michal Šmarda, nešlo však o oficiální doporučení sociální demokracie jako strany.
Pavel: Chci být aktivní
Pavel ve svém štábu po volbách řekl, že vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost a respekt. Na Pražském hradě chce všechny přesvědčit k návratu k nim. Češi musí podle Pavla řešit problémy jako jedno společenství, i když je rozdělila právě skončená prezidentská kampaň, několik souběžných krizí, ale také politika, která se podle něj v poslední době vyznačuje konfrontací, vzájemným osočováním a hledáním důvodů, proč něco nejde. Místo toho chce v budoucnu hledat společná řešení.
Pavel tvrdí, že chce být viditelným nadstranickým prezidentem a reprezentovat i lidi, kteří ho nevolili. „Aktivistický určitě ne, aktivní ano – v rámci pravomocí. Myslím si, že prezident má v rámci své funkce poměrně rozsáhlé pravomoci, ale také možnosti. A měl by je aktivně využívat,“ řekl.
Pravidelně plánuje jezdit do regionů. Schůze vlády či sněmovny pak hodlá navštěvovat v případě projednávání důležitých zákonů.
Události: Pavel chystá změny na Hradě (zdroj: ČT24)
Co se týče zahraniční politiky, Pavel je zastáncem členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Podobně jako Miloš Zeman podporuje účast českých vojáků na zahraničních misích. Zároveň chce, stejně jako odcházející hlava státu, aby mělo Česko i nadále nadstandardní vztahy s Izraelem. „Je určitě v našem zájmu s Izraelem, jako s jedinou demokracií v tomto regionu, udržovat kontakty. Navíc také máme velice silné historické vazby, které by rozhodně nebylo dobré přerušovat,“ zdůvodnil.
Prezidentský mandát Miloše Zemana skončí 8. března, poté v čele státu stane Pavel. Svůj prezidentský slib bude skládat 9. března ve Vladislavském sále Pražského hradu.