Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá kandidovat na prezidenta republiky. Oznámil to v neděli večer v televizi Nova. V pondělí ho pak podpořilo předsednictvo hnutí, totéž učiní i poslanci. Babiš uvedl, že chce hlavně hájit zájmy českých občanů. Osmašedesátiletý politik a jeden z nejbohatších Čechů nyní čelí před soudem obžalobě v případu dotačního podvodu při stavbě areálu Čapí hnízdo.
„Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ prohlásil Babiš. Od začátku, kdy jako podnikatel vstoupil do politiky, měl a má podle svých slov jediný cíl – „aby se lidem v naší zemi žilo líp“.
Myslí si, že příliš velké šance na zvolení nemá. „Ale jsem velký bojovník a udělám vše pro to, abych lidi přesvědčil, že jsem dobrý kandidát na prezidenta,“ dodal. Přihlášku na prezidenta je nutné podat nejpozději 8. listopadu, je nutné k ní připojit podpisy nejméně deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo padesáti tisíc občanů.
Jako svého oficiálního prezidentského kandidáta Babiše v pondělí představilo také hnutí ANO – a to poté, co expremiéra podpořilo předsednictvo hnutí. Kandidát v prvním projevu zdůraznil, že může „nabídnout své schopnosti vyjednavače a krizového manažera.“ Dodal také, že voličům nabízí „empatii, sociální cítění a zdravý selský rozum“. Hovořil rovněž o tom, že kvůli třem kandidátům, které podpořila vládní koalice, proti sobě očekává mediální štvanici.
Babišovu kandidaturu by měl potvrdit poslanecký klub ANO během úterý. Následně podpisy poslanců Babiš předá ministerstvu vnitra. Mezi původně zvažovanými kandidáty opozičního hnutí byli podle něj šéfka klubu Alena Schillerová, první místopředseda hnutí Karel Havlíček, bývalý šéf sněmovny Radek Vondráček a velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický.
Schůzka se Zemanem
Babiš se v neděli odpoledne sešel na zámku v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Vyjádření politici po schůzce novinářům neposkytli. Na Nově pak bývalý premiér řekl, že se Zemanem probírali dění ve světě i doma, hlavně ekonomickou situaci, životní úroveň občanů a fungování vlády. V pondělí bývalý premiér řekl, že Zeman byl rád, že se Babiš rozhodl ucházet o post hlavy státu.
Server Seznam Zprávy napsal, že centrála hnutí vydala regionálním organizacím pokyn, aby hledaly vhodná místa pro Babišovy nové cesty po republice, které by měly začít v listopadu. V létě Babiš objížděl zemi v obytném voze, tvrdil, že nejde o jeho osobní kampaň.
Předseda opozičního hnutí ještě nemá založený transparentní účet, který musí mít do 8. listopadu. Do tohoto termínu musí kandidáti na prezidenta podat přihlášky do voleb, jejichž součástí jsou nutné podpisy nejméně deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo padesáti tisíc občanů. V pondělí vpodvečer Babiš v rozhovoru pro Frekvenci 1 oznámil, že o založení účtu již požádal. Poté řekl, že po dohodě s vedením hnutí bude jeho předvolební kampaň plně financovat ANO. Vlastní prostředky do ní vkládat nebude, ANO podle něj ani nebude přijímat peníze od sponzorů.
Podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Františka Sivery by se do čtyřicetimilionového limitu kampaně pro první kolo měla zahrnout také část propagace, ve které se objevil od vyhlášení termínu prezidentských voleb začátkem července. Další část by však mohlo hnutí ANO označit jako kampaň v souvislosti s jinými volbami jako například s podzimními volbami do Senátu.
Četné reakce
Babišovo oznámení vyvolalo řadu reakcí jeho možných soupeřů i aktivních politiků. Premiéra Petra Fialu (ODS) nepřekvapilo. V demokratických zemích však podle ministerského předsedy obžalovaný politik odchází, zatímco Babiš hledá imunitu na Hrad.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše bývalý premiér nemá soudnost, chybí reflexe či úcta k úřadu. Šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se podivila nad tím, že expremiér kandidaturu oznámil předtím, než ji schválilo předsednictvo ANO.
Předseda STAN Vít Rakušan napsal, že Babiš sice jistě splní formální kritéria pro kandidaturu, nemůže ale splnit kritéria morální spjatá s nejvyšší ústavní funkcí. „Věřím, že mu to voliči vysvětlí.“ Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka popřál „České republice více štěstí než Andreje Babiše“.
Podle předsedy opoziční SPD Tomia Okamury využil Babiš svého práva kandidovat. „Ale já osobně budu volit kandidáta SPD Jaroslava Baštu, který byl v době normalizace politickým vězněm, signatářem Charty 77 a bojovníkem za svobodu a demokracii,“ sdělil.
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové má Babiš jako bývalý premiér spoustu důležitých kontaktů mezi zahraničními státníky a jeho názory a postoje jsou každému dobře známé. „Celou dobu jsem ho přesvědčovala, že on bude tím nejlepším kandidátem hnutí ANO, a samozřejmě ho podpořím i na předsednictvu. Byl by výborným prezidentem,“ dodala. První místopředseda ANO Karel Havlíček uvedl, že hnutí původně chtělo kandidáta oznámit v pondělí, ale odpoledne začaly prosakovat informace. „Už by se to evidentně neudrželo.“
Soupeři v cestě na Hrad
Kandidát na prezidenta, armádní generál a bývalý náčelník vojenského výboru NATO Petr Pavel vnímá oznámenou kandidaturu bývalého premiéra Babiše jako hrozbu pro Českou republiku kvůli populismu, který zosobňuje. Uvedl to na Twitteru.
Podle další kandidátky, bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové, budou protikandidáti řešit svou minulost, zatímco ona budoucnost českých občanů.
Také další prezidentský kandidát, senátor Pavel Fischer (nezávislý), se vyjádřil na Twitteru. „Andrej Babiš právě oznámil svou kandidaturu. K tomu mohu poznamenat jediné: Svoboda, demokracie, budoucnost!“ napsal.
První kolo prezidentské volby se bude konat 13. a 14. ledna, případné druhé o dva týdny později. Nejsilnější podpoře se podle posledních průzkumů těší armádní generál a bývalý náčelník vojenského výboru NATO Petr Pavel. K jeho nejvážnějším soupeřům by zřejmě spolu s Babišem patřila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Z ostatních kandidátů mají šanci na významnější podporu senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, podnikatel Karel Janeček a odborář Josef Středula. V průzkumech se objevují také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, poslanec SPD Jaroslav Bašta, bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima nebo podnikatel Tomáš Březina.
