Sněmovna ve středu poprvé v historii Česka přerušila závěrečné schvalování státního rozpočtu. Hlasování o návrhu rozpočtu bylo po jednání předsedů sněmovních klubů odloženo do pátku 18. prosince do devíti hodin. Menšinový kabinet ANO a ČSSD pro rozpočet dosud nemá vyjednanou podporu a během četných středečních jednání se mu ji nepodařilo získat. Pokud by sněmovna rozpočet neschválila, nastalo by potřetí v historii rozpočtové provizorium.
Jednání o rozpočtu začalo ve středu dopoledne, později však bylo přerušeno a odpoledne se v něm již nepokračovalo. Kluby ANO, ČSSD a KSČM si totiž postupně vyžádaly čas na přestávku. Při ní premiér Andrej Babiš (ANO) jednal s komunisty i se sociálními demokraty. Komunisté, kteří kabinet v dolní komoře tolerují, podmiňují své hlasy přesunem deseti miliard korun z obranné kapitoly do rozpočtové rezervy.
Ani během této doby se však nepodařilo najít řešení, zasedlo proto politické grémium předsedů sněmovních klubů, na jehož základě bylo jednání odloženo do pátku.
Sněmovna návrh na odložení, který přednesl místopředseda frakce ANO Roman Kubíček, schválila hlasy 85 z 92 přítomných poslanců. Proti hlasovali jen dva poslanci ČSSD a nezařazení z Trikolóry a Jednotných.
Babiš: Odejděte ze sálu a nechte nás rozpočet schválit
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve sněmovně dopoledne řekl, že vláda v tuto chvíli podporu pro návrh rozpočtu nemá. „Pokud chcete udělat něco pro občany a nechcete ohrozit jejich životy a zvládání pandemie v tomto státě, tak vás chci poprosit, tedy pana Bartoše, pana Jurečku, pana Fialu, pana Okamuru, paní Pekarovou Adamovou, pana Filipa, pana Klause, odejděte ze sálu a nechte nás rozpočet schválit. Bude to konstruktivní krok, který umožní České republice překonat největší zdravotnickou a ekonomickou výzvu za posledních třicet let,“ vyzval ve sněmovně.
Opoziční strany by pak podle něho mohly říct voličům, že i když premiéra a jeho vládu nesnášejí, obyvatelé jsou pro ně důležitější.
Premiér také podotkl, že informační systémy nejsou na rozpočtové provizorium, které Česku hrozí, přizpůsobeny. Novinářům ve sněmovně později řekl, že provizorium by znamenalo „totální krizi“. „Myslím, že už potom do voleb se těžko něco stane, pokud vláda nebude mít podporu a rozpočet neprojde,“ uvedl. „Pokud se teď nedomluvíme na rozpočtu, tak nevím, s kým bychom se domluvili na rozpočtu příští rok. Asi s nikým,“ dodal.
Opozice nechce odcházet ze sálu
„My z žádného sálu odcházet nebudeme,“reagoval na Babiše předseda SPD Tomio Okamura. Kritizoval Babiše za to, že vláda dává peníze „promigračním neziskovkám“. Šéf klubu KDU-ČSL Jan Bartošek poznamenal, že ho Babiš nabádá, aby nevykonával svůj poslanecký mandát. „Odmítám opouštět sněmovnu jenom kvůli tomu, že nemáte dostatek hlasů pro to, abyste schválili tento rozpočet,“ vzkázal ministerskému předsedovi.
Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík vyzval premiéra k tomu, aby odpískal „daňový paskvil“, který předložil poslancům. Měl na mysli Babišův návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování sazbami 15 a 23 procent, který čeká opětovné sněmovní posouzení potom, co daňový balíček vrátil poslancům s úpravami Senát. „Máme tady premiéra, jehož vláda nemyslí na budoucnost našich dětí a vnuků,“ řekla Věra Kovářová (STAN). Babišovi vytkla mimo jiné to, že jeho vláda neuskutečnila žádnou reformu, nabrala nejvíc úředníků a že on působí největší chaos ve veřejných financích.
Schillerová: Provizorum by zvýšilo nejistotu
Rozpočtové provizorium by zvýšilo nejistotu, varovala hned v úvodu poslance ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která tak hájila navržený schodek ve výši 320 miliard korun.
Provizorium nastane, když sněmovna do konce roku rozpočet neschválí. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
Vládě by provizorium podle ministryně dalo možnost hospodařit celkově s 57 miliardami korun navíc. Tyto peníze by navíc nebyly na nic vázány, zdůraznila. Vláda by v provizoriu nemohla využívat takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů, tedy nevyužité peníze z minulých let.
Ministryně řekla, že státní rozpočet a veřejné finance nejsou jen účetní kniha. Aby plnily své funkce, dává schodek pro rok 2021 smysl, ekonomicky i ze sociálního hlediska, podotkla. „Jde o pokrizový rozpočet. Za cenu vyššího zadlužení navyšuje výdaje na sociální zabezpečení, vědu, výzkum, školství, investice do fyzické infrastruktury. Nepodkopává tak nohy ekonomice růstem zdanění nebo nesystémovými škrty,“ prohlásila. Rozpočet s navrženým schodkem je v prostředí nízkých úroků ze státních dluhopisů investicí k rychlému návratu do normálu, míní ministryně.
Státní rozpočet na příští rok považuje Schillerová za maják v rozbouřených vodách. Vyzvala poslance, aby ho nezhasínali.
Komunisté na škrtech v obraně trvají
Komunisté, kteří v dolní komoře vládu tolerují, podmiňují svou podporu škrtem v obranné kapitole. Hrozí proto, že Česko by mohlo začátkem roku hospodařit v rozpočtovém provizoriu.
Předseda KSČM Vojtěch Filip ve středu opět odebrání deseti miliard z kapitoly obrany ve sněmovně hájil. Rezerva je podle něho kvůli epidemii koronaviru nutná, komunisté proto na přesunu trvají.
Vzít deset miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany na příští rok, jak požaduje KSČM, a vyměnit to za podporu komunistů pro státní rozpočet považuje statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka za špinavý kšeft. Při projednávání návrhu před poslanci odmítl, že by se na něm ČSSD podílela.
Sociální demokraté budou hlasovat pro rozpočet se schodkem 320 miliard korun, jak ho schválila vláda a poslala do sněmovny, uvedl Onderka.
Návrh rozpočtu neodráží potřeby Česka, uvedl Fiala
Návrh rozpočtu neodráží skutečné potřeby Česka, nelze jej ale už přepracovat, pouze vylepšit, řekl ve sněmovně místopředseda ODS Petr Fiala. „Rozpočet se nepokouší hledat žádné rezevy na spotřebě státu, neřeší reformy, nepočítá s masivními kompenzacemi. A už ani nepředstírá nějakou udržitelnost veřejných financí. Dohromady tento rozpočet přenechává tak každé budoucí vládě veřejné finance zadlužené, neperspektivní a neudržitelné,“ řekl Fiala a vyzval k úsporám, které považuje za jedinou možnost, jak rozpočet v této situaci vylepšit, přestože pro tento krok není podle něho politická vůle.
„Našli jsme úspory překračující osmdesát miliard korun, které jsme vložili do pozměňovacích návrhů,“ doplnil.
Rovněž šéf SPD Tomio Okamura poukazoval na neúčelné výdaje. Zopakoval, že jeho hnutí rozpočet nepodpoří. Vláda podle něho připravila rozpočet, který vyhazuje peníze na nepřizpůsobivé občany, promigrační neziskovky nebo solární barony. Vládě vyčetl například nákupy vojenské techniky v objemu desítek miliard korun. Vládní koalici vyzval, aby podpořila jeho pozměňovací návrhy, a dodal, že rozpočtové provizorium být nemusí.
Rozpočet nepodpoří ani Piráti, uvedl ve sněmovně jejich místopředseda Mikuláš Ferjenčík. Míní, že jeho návrh je cár papíru, který umožňuje vládě ANO a ČSSD doklopýtat až do voleb. Rozpočet je zcela mimo realitu, podotkl.
Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek považuje rozpočet za mrtvý materiál. Uvedl, že návrh rozpočtu není pravdivý a neodráží skutečnost příštího roku. Míní, že například příjmy vycházejí z nadhodnoceného očekávaného růstu ekonomiky. Kabinet postupuje v nastoupeném bludu, řekl.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se vláda nezabývá návratem veřejných financí na udržitelnou úroveň. Vyhýbání se odpovědnosti je pro kabinet příznačné, míní. Předsedkyně TOP 09 varovala, že v budoucnu hrozí kvůli současné politice vlády omezování veřejných služeb nebo růst daní.
Lídrovi STAN Vítu Rakušanovi chybí v rozpočtu představa o budoucnosti Česka. Vytkl vládě, že v minulých letech za ekonomického růstu nevytvářela rezervy pro případ krize, naopak podle něho projídala konjunkturu a nakupovala voličské hlasy. „Krize přišla v nebývalých rozměrech a vláda na to připravena nebyla,“ řekl.
Komplikace se schvalováním rozpočtu se ukázala už při jeho úvodním listopadovém projednávání v rozpočtovém výboru, který nepřijal příslušné doporučení pro plénum. Vedle komunistů tehdy nezískalo kvůli zamítnutým návrhům na přesuny peněz podporu ani vládních sociálních demokratů. Nyní ČSSD říká, že vládní návrh rozpočtu podpoří.
„Situace je specifická, ale stále si myslím, že prostor pro jednání a nalezení nějakého konsenzu tady je,“ řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Věří, že vláda nakonec dost hlasů mít bude. „Jednání se vedou intenzivně. Věřím, že se potřebné hlasy najdou, protože schválený rozpočet je známkou stability,“ řekl. Rozpočtové provizorium by podle něj nebylo katastrofou, ale znamenalo by nepříjemnou komplikaci.
Individuálně poslanci navrhli v rozpočtu přesuny peněz zhruba za 280 miliard korun, víc než loni. Představuje to zhruba patnáct procent plánovaných výdajů. Poslanci chtějí přidávat peníze třeba na sociální služby, školy a na kulturu. Peníze chtějí brát mimo jiné z agropotravinářských podpor, z náhrad za slevy na jízdném, z dotací na obnovitelné zdroje, z odvodů do EU a z peněz na obsluhu státního dluhu. Připravena je tak stovka pozměňovacích návrhů.
Hra o rozpočet pohledem ekonomických odborníků
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová by byla spíše pro rozpočtové provizorium na jeden dva měsíce a pak, když už by byla známa lednová makroprognóza, schválit podle toho upravený realistický rozpočet. Z perspektivy několika příštích let vidí rozpočtové provizorium jako menší riziko než schválení nyní navrženého rozpočtu, uvedla v pořadu Devadesátka ČT24.
Zamrazilová zároveň dodala, že poslanci jsou zodpovědní lidé, takže by rozpočtové provizorium netrvalo déle než několik týdnů a vyřešilo by se v průběhu ledna.
Zástupce Hospodářské komory Ladislav Minčič (ODS) ve stejném pořadu připomněl, že je v současné nepřehledné situaci obtížné dělat predikce budoucího vývoje. Dodal, že v minulosti, kdy dvakrát došlo k rozpočtovému provizoriu, platila jiná pravidla pro toto období bez rozpočtu. Vláda tehdy fungovala podle návrhu svého neschváleného rozpočtu, zatímco nyní by musela vycházet z posledního schváleného rozpočtu.
Pokud by byla v pozici ministryně financí, snažila by se Zamrazilová sestavit rozpočet minimalisticky. Pokud by se pak dál projevovaly dozvuky koronavirové krize, tak by na to reagovala jednorázovými opatřeními, které ani teď nikdo nezpochybňuje a schodek rozpočtu by zvyšovala. Za realistický by považovala schodek kolem 200 miliard korun.
Současný návrh státního rozpočtu počítá s deficitem 320 miliard, který ovšem o dalších zhruba sto miliard zvyšuje souběžně projednávaný daňový balíček. Letošní rozpočet by mohl skončit podle odborných odhadů kolem 400 miliard korun.
Minčič by také souhlasil se schodkem příštího rozpočtu kolem 200 miliard. Mělo by se podle něho postupovat po částech. Začal by tedy s menším schodkem a v prvních měsících roku 2021 by – podle upřesňování prognóz a informací o hrozbě covidu – šel do sněmovny pro navýšení schodku. Uvědomuje si však zároveň, že toto zvyšování, byť spravedlivé, by bylo rizikové, protože by bylo spojeno s volebním rokem.
Zdůraznil také, že rozpočet je lepší než rozpočtové provizorium a to i kvůli názorů finančních trhů a investorů. Provizorium by znamenalo problémy pro investice a pro práci s evropskými penězi. U běžných mandatorních výdajů typu důchodů, by potíže vyvolávat nemělo.
