Komunisté dál podmiňují podporu rozpočtu škrtem v obraně. Schillerová požadavek odmítá

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání s komunisty o podobě státního rozpočtu na příští rok znovu odmítla požadované snížení výdajů na obranu o deset miliard korun. Nepočítá ani s rozpočtovým provizoriem; komunisté, o které se opírá vládní většina, přitom obrannými škrty podmiňují podporu ve sněmovně. Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté na odebrání deseti miliard z obranného rozpočtu trvají, jinak návrh státního rozpočtu na příští rok nepodpoří.

„Jednání bylo hodně technické. Vysvětlovala jsem parametry rozpočtu, tedy důvody schodku, ukazovala jsem, kolik z toho je propad příjmů, nárůst výdajů, vysvětlovala jsem, proč tam není daňový balíček, ale odpovídala jsem i na detailnější věci, které se týkaly jednotlivých kapitol,“ uvedla po jednání s ústředním výborem Schillerová.

K pozměnovacím návrhům komunistů uvedla, že je připravena podpořit z nich ty, které jdou například na výstavbu školek, škol, veřejných budov či bytů. „S tím problém nemám. Ale nejsme připraveni podpořit, ani to není v tuto chvíli pro nás k jednání, snížení rozpočtu ministerstva obrany o deset miliard,“ zdůraznila.

Ministryně připomněla, že obrana sehrává nyní denně klíčovou roli. „(Pomáhá) při covidu, působí v chytré karanténě, na hranicích, pomáhají vojenští lékaři, máme i určité závazky k NATO, které musíme plnit – to vše spolu souvisí. Nepodpoříme proto pozměnovací návrh, rozpočet obrany snižovat nebudeme,“ uvedla. 

Filip: Ministryně byla přesvědčivá, ale nestačilo to

Po pátečním jednání se Schillerovou předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté na odebrání deseti miliard z obranného rozpočtu trvají, jinak celý návrh státního rozpočtu nepodpoří. Počítají  podle něj s tím, že stát bude začátkem příštího roku hospodařit v rozpočtovém provizoriu.

Poslanci KSČM chtějí převést deset miliard korun do vládní rozpočtové rezervy. „Abychom je mohli použít spíše na to, že armáda pomůže zdravotníkům, sociálnímu systému v řešení pandemie covidu, než aby udělala nákupy,“ řekl Filip.

Dále uvedl, že Schillerová byla přesvědčivá, ale nestačilo to. Měl podle jeho názoru spíše přijít ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Filip je připraven se s Metnarem sejít, a to i bez zprostředkování prezidentem Milošem Zemanem, jak hlava státu nabídla. Předseda KSČM zdůraznil, že Metnar názor komunistů nezmění. „Ale mohl by změnit názor on. Nebudeme trvat na tom, aby rezignoval,“ dodal.

Nahrávám video

Schillerová: Snažila jsem se je přesvědčit, aby rozpočet nezužovali pouze na obranu

„Snažila jsem se je přesvědčit, aby rozpočet nezužovali jen na rozpočet obrany. Je prorůstový, pomáhá držet úroveň seniorů, rostou důchody, obsahuje nárůst platů učitelů, je tam zajištěná dostatečně sociální oblast, která je nyní náročná. A je tam i obrovský balík peněz do investic,“ poznamenala Schillerová s tím, že pokud by nastalo rozpočtové provizorium, pak jsou právě minimálně tyto investice ohrožené. „A to by v této době těžké krize bylo velmi špatně,“ doplnila.

Ministryně dále řekla, že rozpočtové provizorium v normální situaci na jeden nebo dva měsíce problém není, ale v této krizi to problém je. „Zaplatíte všechny mandatorní výdaje a potom se hospodaří s desetinou předchozího rozpočtu. A ministr financí rozhoduje, co se může proplatit. Omezí se tak investice a rozpočtové provizorium prohlubuje hospodářskou krizi a ten problém by dopadl i na samosprávy. Byl by to dopad celospolečenský,“ upozornila.

Schillerová chtěla přesvědčit komunisty na zasedání jejích výkonného výboru, aby ve sněmovně hlasovali pro návrh rozpočtu na příští rok. Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD zatím nemá pro deficitní plán hospodaření v příštím roce podporu. Sněmovna bude o rozpočtu hlasovat ve středu.

KSČM přitom není podle Filipa spokojena s naplňováním toleranční smlouvy, na jejímž základě menšinovou vládu ČSSD a ANO ve sněmovně třetí rok podporuje. „Úplně nejsme spokojeni s plněním všech požadavků,“ uvedl.

Jako příklad jmenoval protikorupční balíček, do kterého nebyl zařazen návrh komunistů, aby byl rozšířen okruh lidí s povinností odevzdávat majetková přiznání. „Jestli si myslí vláda, že o to musíme prosit, tak my se prosit nemusíme o nic. My budeme postupovat samostatně jako suverénní politická strana,“ uzavřel.

Spor o daňový balíček

Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard korun, celkovými výdaji 1808,3 miliardy korun a příjmy 1488,3 miliardy korun. Nepočítá ale s dopady daňového balíčku, který dosud prochází legislativním schvalováním. 

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek pak uvedl, že ČSSD ve sněmovně senátní verzi daňového balíčku nepodpoří. Znamená podle něj ještě větší zásah do rozpočtu než verze sněmovny.

Senát ve čtvrtek upravil daňový balíček, který dostal k posouzení ze sněmovny. Sleva na poplatníka by se měla zvyšovat v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Celkově ale méně, než odhlasovali poslanci. Obce a kraje mají dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Upravený balíček se tak vrací do sněmovny, která ho bude znovu posuzovat.

Schillerová podobně jako nyní žádala komunisty o jejich hlasy před rokem, tehdy uspěla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 2 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...