Komunisté dál podmiňují podporu rozpočtu škrtem v obraně. Schillerová požadavek odmítá

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání s komunisty o podobě státního rozpočtu na příští rok znovu odmítla požadované snížení výdajů na obranu o deset miliard korun. Nepočítá ani s rozpočtovým provizoriem; komunisté, o které se opírá vládní většina, přitom obrannými škrty podmiňují podporu ve sněmovně. Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté na odebrání deseti miliard z obranného rozpočtu trvají, jinak návrh státního rozpočtu na příští rok nepodpoří.

„Jednání bylo hodně technické. Vysvětlovala jsem parametry rozpočtu, tedy důvody schodku, ukazovala jsem, kolik z toho je propad příjmů, nárůst výdajů, vysvětlovala jsem, proč tam není daňový balíček, ale odpovídala jsem i na detailnější věci, které se týkaly jednotlivých kapitol,“ uvedla po jednání s ústředním výborem Schillerová.

K pozměnovacím návrhům komunistů uvedla, že je připravena podpořit z nich ty, které jdou například na výstavbu školek, škol, veřejných budov či bytů. „S tím problém nemám. Ale nejsme připraveni podpořit, ani to není v tuto chvíli pro nás k jednání, snížení rozpočtu ministerstva obrany o deset miliard,“ zdůraznila.

Ministryně připomněla, že obrana sehrává nyní denně klíčovou roli. „(Pomáhá) při covidu, působí v chytré karanténě, na hranicích, pomáhají vojenští lékaři, máme i určité závazky k NATO, které musíme plnit – to vše spolu souvisí. Nepodpoříme proto pozměnovací návrh, rozpočet obrany snižovat nebudeme,“ uvedla. 

Filip: Ministryně byla přesvědčivá, ale nestačilo to

Po pátečním jednání se Schillerovou předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté na odebrání deseti miliard z obranného rozpočtu trvají, jinak celý návrh státního rozpočtu nepodpoří. Počítají  podle něj s tím, že stát bude začátkem příštího roku hospodařit v rozpočtovém provizoriu.

Poslanci KSČM chtějí převést deset miliard korun do vládní rozpočtové rezervy. „Abychom je mohli použít spíše na to, že armáda pomůže zdravotníkům, sociálnímu systému v řešení pandemie covidu, než aby udělala nákupy,“ řekl Filip.

Dále uvedl, že Schillerová byla přesvědčivá, ale nestačilo to. Měl podle jeho názoru spíše přijít ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Filip je připraven se s Metnarem sejít, a to i bez zprostředkování prezidentem Milošem Zemanem, jak hlava státu nabídla. Předseda KSČM zdůraznil, že Metnar názor komunistů nezmění. „Ale mohl by změnit názor on. Nebudeme trvat na tom, aby rezignoval,“ dodal.

Nahrávám video
Události: Komunisté dál odmítají podpořit rozpočet
Zdroj: ČT24

Schillerová: Snažila jsem se je přesvědčit, aby rozpočet nezužovali pouze na obranu

„Snažila jsem se je přesvědčit, aby rozpočet nezužovali jen na rozpočet obrany. Je prorůstový, pomáhá držet úroveň seniorů, rostou důchody, obsahuje nárůst platů učitelů, je tam zajištěná dostatečně sociální oblast, která je nyní náročná. A je tam i obrovský balík peněz do investic,“ poznamenala Schillerová s tím, že pokud by nastalo rozpočtové provizorium, pak jsou právě minimálně tyto investice ohrožené. „A to by v této době těžké krize bylo velmi špatně,“ doplnila.

Ministryně dále řekla, že rozpočtové provizorium v normální situaci na jeden nebo dva měsíce problém není, ale v této krizi to problém je. „Zaplatíte všechny mandatorní výdaje a potom se hospodaří s desetinou předchozího rozpočtu. A ministr financí rozhoduje, co se může proplatit. Omezí se tak investice a rozpočtové provizorium prohlubuje hospodářskou krizi a ten problém by dopadl i na samosprávy. Byl by to dopad celospolečenský,“ upozornila.

Schillerová chtěla přesvědčit komunisty na zasedání jejích výkonného výboru, aby ve sněmovně hlasovali pro návrh rozpočtu na příští rok. Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD zatím nemá pro deficitní plán hospodaření v příštím roce podporu. Sněmovna bude o rozpočtu hlasovat ve středu.

KSČM přitom není podle Filipa spokojena s naplňováním toleranční smlouvy, na jejímž základě menšinovou vládu ČSSD a ANO ve sněmovně třetí rok podporuje. „Úplně nejsme spokojeni s plněním všech požadavků,“ uvedl.

Jako příklad jmenoval protikorupční balíček, do kterého nebyl zařazen návrh komunistů, aby byl rozšířen okruh lidí s povinností odevzdávat majetková přiznání. „Jestli si myslí vláda, že o to musíme prosit, tak my se prosit nemusíme o nic. My budeme postupovat samostatně jako suverénní politická strana,“ uzavřel.

Spor o daňový balíček

Návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard korun, celkovými výdaji 1808,3 miliardy korun a příjmy 1488,3 miliardy korun. Nepočítá ale s dopady daňového balíčku, který dosud prochází legislativním schvalováním. 

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek pak uvedl, že ČSSD ve sněmovně senátní verzi daňového balíčku nepodpoří. Znamená podle něj ještě větší zásah do rozpočtu než verze sněmovny.

Senát ve čtvrtek upravil daňový balíček, který dostal k posouzení ze sněmovny. Sleva na poplatníka by se měla zvyšovat v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Celkově ale méně, než odhlasovali poslanci. Obce a kraje mají dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Upravený balíček se tak vrací do sněmovny, která ho bude znovu posuzovat.

Schillerová podobně jako nyní žádala komunisty o jejich hlasy před rokem, tehdy uspěla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 2 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 3 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 12 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 13 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 19 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
4. 4. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026
Načítání...