Ve sněmovním výboru rozpočet podpořili jen zástupci ANO. Hlasů od ČSSD a KSČM se nedočkal

Sněmovní rozpočtový výbor nepřijal o jeden hlas doporučení plénu, aby schválilo vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Pro navržené usnesení hlasovali jen poslanci vládního hnutí ANO. Nepodpořili je koaliční sociální demokraté ani komunisté, kteří menšinový kabinet v dolní komoře tolerují.

Pro doporučení plénu schválit návrh rozpočtu hlasovalo devět z osmnácti přítomných členů výboru. KSČM předtím v dílčím hlasování neprosadila přesun deseti miliard korun z armádního rozpočtu do rozpočtové rezervy.

KSČM chtěla šetřit na obraně

Komunistický poslanec Jiří Dolejš potvrdil, že kvůli tomu poslanci doporučující usnesení nepodpořili; strana totiž škrtem v rozpočtu ministerstva obrany podmiňuje svou podporu pro rozpočet.

Ve výboru pro tento přesun peněz hlasovali jen oba komunističtí poslanci. Komunistická předsedkyně výboru Miroslava Vostrá opakuje, že pro její stranu zůstává úspora v armádních výdajích zásadní; na začátku prosince by měl i kvůli rozpočtu zasedat výkonný výbor strany a komunisté si chtějí pozvat jak premiéra Andreje Babiše (ANO), tak šéfku státní kasy Alenu Schillerovou (za ANO).

„V tuto chvíli nemáme důvod návrh státního rozpočtu podporovat. Z mého pohledu to bylo i politické gesto,“ komentovala výsledek jendání rozpočtového výboru - a upozorňuje, že prostor k pozměňvoacím návrhům bude ještě v rámci druhého čtení.

Babiš přitom snížení armádního rozpočtu již dříve odmítl. V úterý uvedl, že chce naopak podpořit růst rozpočtu na obranu a pracovat na zvýšení počtu vojáků. Podle něj není důvod požadavku komunistů vyhovět. Obrana by podle návrhu rozpočtu na příští rok měla hospodařit s částkou 85,4 miliardy korun. Proti škrtům se stavěl také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) i náčelník generálního štábu Aleš Opata.

ČSSD žádala víc peněz na kulturu

Své tři návrhy na přesuny peněz neprosadili ve výboru sociální demokraté. Patřilo k nim posílení rozpočtu ministerstva kultury o 300 milionů korun na podporu živého umění podpora legionářů navýšená o dva miliony korun.

„Nejsou to žádné zásadní požadavky v tom smyslu, že by to bylo v rámci rozpočtu moc peněz. Z tohoto hlediska jsem nemohl hlasovat jiným způsobem, než že jsem se zdržel,“ řekl místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Podle Onderky jde navíc i o politické gesto – a reakci menšího vládního partnera na daňový balíček, který sněmovnou prošel v pozměňovacím návrhu premiéra Babiše, ale bez podpory sociálních demokratů (sněmovně bez úspěchu nabízeli vlastní předlohu).

Hospodářský expert ODS Jan Skopeček má za to, že jde o důkaz rozkladu koalice ANO a ČSSD - a o prohlubující se krizi mezi koaličními stranami mluví i pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Členové výboru rozhodovali v dílčích hlasováních o čtyřech desítkách poslaneckých požadavků na přesuny peněz v návrhu rozpočtu celkem za zhruba 40 miliard korun. Podpořili v nich jen čtveřici komunistických požadavků za 835 milionů korun. Vzhledem k postoji výboru k závěrečnému návrhu usnesení k rozpočtu však dílčí hlasování o přesunech peněz nemají význam.

Bez doporučení výboru šel rozpočet na plénum v roce 2008

Že výbor nepřijal doporučující usnesení, nemusí pro schválení rozpočtu znamenat zásadní komplikaci. Vostrá řekla, že příslušný návrh usnesení může někdo načíst, například předseda sněmovny nebo se tak může stát formou oponentní zprávy výboru. „Technicky je to proveditelné,“ podotkla. Stejná situace nastala v rozpočtovém výboru už v roce 2008 při jednání o rozpočtu na rok 2009.

Základní údaje rozpočtu, jako jsou příjmy, výdaje nebo schodek, už poslanci po prvním čtení nemohou měnit. Mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Vkládat návrhy do systému lze až do příští středy, kdy se uskuteční druhé čtení rozpočtu.

Vláda poslancům předložila rozpočet s navrhovaným schodkem 320 miliard korun. Schodek však nemusí být definitivní, protože jen vládní daňový balíček, který sněmovna schvalovala minulý pátek, s přijatými změnami připraví rozpočet asi o 87 miliard korun. Ještě ale není jasné, jak s balíčkem naloží Senát a jak posléze rozhodne dolní komora.