Koncem srpna se na koaliční schůzce dohodli šéfové ANO a ČSSD, že budou prosazovat zrušení superhrubé mzdy ke konci letošního roku. O dva měsíce později se však stále přou o to, jaké daňové sazby by měla nová úprava daně z příjmů fyzických osob obsahovat. Situaci znepřehledňuje i to, že každá strana navrhuje jiné sazby s výrazně odlišnými dopady na rozpočet pro rok 2021 a také na zaměstnance.
Vláda předložila sněmovně návrh státního rozpočtu na příští rok s očekávaným deficitem 320 miliard korun. Tato verze však ještě nepočítá se zrušením superhrubé mzdy – to obsahují až dva poslanecké návrhy. Jednak premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše, jednak vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka.
Podle koaliční smlouvy přitom mají vládní strany předkládat zákony o změnách daní a zákony s velkým dopadem do veřejných rozpočtů pouze společně. Hamáček k tomu v neděli uvedl, že předložení vlastního návrhu nepovažuje za porušení koaliční smlouvy.
Dva návrhy, dva velmi odlišné pohledy
Babišův návrh chce zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně počítá se sazbou 23 procent. To by zřejmě znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu přibližně 79,2 miliardy korun.
Hamáčkův návrh počítá se sazbami 19 a 23 procent a zároveň chce zvýšit daňovou slevu na poplatníka ze současných 24 840 na 27 240 ročně. To by pravděpodobně představovalo výpadek kolem 28,2 miliardy korun.
Z toho je zatím zřejmé, že navrhovaný deficit státního rozpočtu bude větší, než se dosud předpokládá.
Zatím poslední společná dohodovací schůzka ANO a ČSSD přitom skončila v úterý nezdarem.
Ve středu rozpočtový výbor sněmovny, který projednával návrh státního rozpočtu a věnoval se i daňovým parametrům po zrušení superhrubé mzdy, podpořil Babišův návrh zrušit superhrubou mzdu a zavést sazby daně z příjmů 15 a 23 procent. Hamáčkův návrh s 19 a 23 procenty nepodpořil.
Rozpočtový výbor zároveň vvydal doporučení poslancům pro první čtení rozpočtu, kde podpořil schodek ve výši 320 miliard korun, Piráti tak s návrhem vrátit rozpočet vládě neuspěli.
V prvním čtení sněmovna schvaluje základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Pokud je schválí, můžou poslanci už jen přesouvat peníze uvnitř rozpočtu. Celá sněmovna by se měla rozpočtem poprvé zabývat 11. listopadu. Návrh rozpočtu není možné zamítnout, je pouze možné ho vládě vrátit k přepracování.
Ekonomka: Pomoc lidem s vysokými příjmy
Ekonomka z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Praha a CERGE-EI Klára Kalíšková v pořadu Devadesátka ČT24 kritizovala, že navržené změny nejsou dobře komunikované. Za problém pak považuje hlavně to, že obě varianty disproporčně pomáhají lidem s vysokými příjmy.
Méně disproporční je podle ní Hamáčkův návrh, který pomáhá zvyšovat daňovou progresi a více pomáhá i lidem s nižšími přímy, kteří jsou v krizích hlavně ohroženi. Zároveň upozornila, že asi 15 procent poplatníků s nejnižšími příjmy neplatí nic a navrženou změnu nepocítí.
Podle ní by vláda měla spíše přemýšlet, kam dávat do ekonomiky peníze, než nyní zbytečně vytvářet díru v rozpočtu. Podle ní by se neměla v současné krizové situaci snažit za každou cenu naplnit své programové prohlášení o zrušení superhrubé mzdy.
Nelehká situace mzdových účetních
Prezidentka Komory daňových poradců ČR Petra Pospíšilová uvedla, že letos vláda přichází se změnami v daních ještě později, než tomu bývalo v minulých letech. Upozornila, že pokud budou přijaty až koncem prosince a začnou platit od ledna, nastane obtížná situace pro mzdové účtárny a zpracování mezd.
„Čas na implementaci změn do systému pro výpočet mezd je velmi krátký,“ řekla s tím, že bude méně času otestovat a prověřit přenastavení mzdových softwarů. Doplnila, že změny pomohou hlavně zaměstnancům s průměrnými a vyšším příjmy. Firmy by tuto situaci uvítaly z pohledu toho, že by tak mohly svým zaměstnancům zafixovat mzdy na současné úrovni.
Podpoří návrhy spotřebu, nebo úspory?
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vidí smysl chystaných změn v podpoře spotřeby. Dodala, že by šlo o změnu na dva roky a pomohlo by to také při sestavování rozpočtu na rok 2022.
Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová uvedla, že před dvěma lety by bylo zrušení superhrubé mzdy dobrou zprávou. Dnes je však jiná situace. Zmínila také, že Babišův návrh by znamenal výpadek příjmů nejen pro státní rozpočet, ale také každoroční propad v ropočtech obcí a krajů. Proto STAN navrhuje změnit rozpočtové určení daní tak, aby se tento výpadek vynuloval.
Místopředseda ČSSD Michal Šmarda kritizoval, že chystané změny nejsou předvídatelné a jasné a chystají se na poslední chvíli. Výpadek v příjmech podle něho nesmí rozvrátit veřejné finance. Dodal, že lidé s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně nepotřebují pomoc.
Místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) řekl, že chystané změny mají pomoci ekonomice tím, že zaměstnanci vrátí ušetřené peníze zpět do ekonomiky. Věří tedy, že když lidem zůstane více peněz, nebudou tolik střádat, ale budou mít chuť je vrátit do ekonomiky. Kritizoval, že Hamáčkův návrh neobsahuje závazek, že tři čtvrtiny zaplaceného pojistného si mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dát do výdajů. To by podle něj znamenalo pro podnikatele fakticky zvýšení daní.
Šmarda na to reagoval, že je možné například zvýšit odpočitatelné položky.
- Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů.
- Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta má zůstat fakticky zachována.
- Superhrubou mzdu zavedla od roku 2008 reforma, kterou prosadila vláda Mirka Topolánka (ODS).
Kolovratník zároveň nevyloučil, že ANO a ČSSD mohou ve sněmovně hlasovat proti sobě a hledat podporu u jiných stran.
Podle informací ČT zatím uvažují o podpoře Babišova návrhu ODS, naopak Piráti a KSČM by dali přednost Hamáčkovu návrhu.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) v pořadu Události, komentáře řekl, že je „naprosto neuvěřitelné, aby daňová reforma za 90 miliard ročně, v podstatě asi největší za poslední dekádu, vznikala den před druhým čtením ve sněmovně podáním poslaneckých návrhů premiéra a vicepremiéra.“
SPD podporuje snížení daní, protože jsou to peníze, které lidem zůstanou v peněženkách navíc, uvedl. Z tohoto pohledu je jí bližší 15 procent z premiérova návrhu, než kosmetická změna 19 procent u Hamáčkova (nyní je faktické zdanění 20,1 procenta). Návrh Babiše má ale podle SPD slabinu v tom, že podporuje vysokopříjmové skupiny a téměř vůbec nízkopříjmové. Z tohoto pohledu je jí zase bližší návrh ČSSD na zvýšení slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun. SPD má rozpracované tři varianty zvýšení, na 27 tisíc korun, na 28 200 Kč nebo na 30 tisíc korun.
Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka v pořadu řekl, že Babišova varianta je jedna z nejhorších. Zejména nezajišťuje předvídatelnost pro zaměstnance, pro investory a pro byznys, protože je jen na dva roky.
ČSSD chce podporovat nízkopříjmové zaměstnance, proto považuje za nejdůležitější zvýšit slevu na poplatníka. Onderka uvedl, že letošní (odsouhlasený) rozpočtový deficit 500 miliard plus navržený deficit na příští rok 320 miliard plus 90 miliard (tolik by podle něho byl výpadek spojený s Babišovým návrhem) je naprosto nezodpovědný. Řekl, že tady spor je, ale věří v dohodu a nalezení řešení. ČSSD bude hledat podporu pro zvýšení slevy na poplatníka také u dalších stran ve sněmovně. „Jsou to návrhy, které podporují spotřebu,“ uvedl.
