Daňovým odborníkům se nelíbí, že se změny daní v rámci daňového balíčku přijímají až na poslední chvíli před koncem roku, a porušují tak snahu o předvídatelné a stabilní daňové prostředí. Samotné zrušení superhrubé mzdy, které podpořila sněmovna, vítají jako zjednodušení daňového systému. Výhrady ale mají ke snížení sazeb daně z příjmů. Měly být projednány samostatně, a navíc nejsou v této době opodstatněné, uvedli daňoví experti.
Odborníci kritizují přijímání daňových změn blízko konci roku
Sněmovna v noci na pátek schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl daně z příjmů 15 procent a 23 procent. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun. Balíček ještě musí také projednat Senát.
„Velmi kritizujeme fakt, že má opět dojít k zásadním změnám zasahujícím výpočet daní zaměstnanců, těsně před koncem roku. Zdaňování je dnes především věcí dobře fungujících složitých softwarů. Některé z nich budou vyžadovat značná přenastavení, a programátorům tak vláda a parlament přichystali nezáviděníhodný advent a vánoční svátky,“ uvedl daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka.
Navržená forma zrušení superhrubé mzdy prostřednictvím pozměňovacího návrhu se jeví podle daňového experta a partnera PwC ČR Tomáše Hunala jako poměrně nešťastná. „Firmy, veřejnost i sami zákonodárci dlouhodobě volají po stabilitě a předvídatelnosti daňového systému. Takto důležité opatření s velkým dopadem jak na firmy, mzdový software, zaměstnance i rozpočet by mělo být řádně připraveno. To pozměňovací návrhy přednesené v druhém čtení zpravidla nedovolují,“ uvedl.
„Schvalování zákonů na poslední chvíli není z našeho pohledu správným postupem, neboť zaváděné změny nenechávají dostatečný prostor pro zvážení všech jejich možných dopadů,“ uvedl partner poradenské společnosti BDO Zenon Folwarczny.
Regionální ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza označil schválení daňového balíčku za předvolební populistický tah. „Vláda se snaží zvednout si reputaci a zčásti tak zakrýt svůj diletantismus v neschopnosti zavést potřebná opatření pro reálnou podporu ekonomiky. Jde o bezprecedentní zadlužení dalších generací, které má krátkodobě voliče umlčet, ale skutečné problémy nevyřeší,“ uvedl.
Konec „unikátní národní konstrukce výpočtu daně“
V případě rušení superhrubé mzdy se podle Sojky spojily dvě věci, o kterých měla být vedena debata samostatně. „Zrušit superhrubou mzdu je podle našeho názoru správné rozhodnutí. Jde o unikátní národní konstrukci výpočtu daně, která zbytečně komplikuje zdaňování přeshraničních příjmů fyzických osob,“ uvedl.
„Souběžně s jejím zrušením ale díky změně základu daně dochází k zásadnímu poklesu daňového zatížení. V době, kdy má státní rozpočet velké deficity, nám nedává smysl plošné snižování daně z příjmů o desítky miliard korun, tím spíše, že navíc přinese největší úspory občanům s vyššími příjmy,“ dodal Sojka.
Rovněž Hunal souhlasí se zrušením superhrubé mzdy jako s konceptem výpočtu zdanitelného příjmu zaměstnanců. „Jde totiž o český unikát, který značně komplikuje a znepřehledňuje daňový systém a v praxi podněcuje nejasnosti například u zaměstnávání cizinců,“ upozornil.
V daňovém balíčku je pak podle Sojky ještě několik pozitivních změn. „Jde především o návrh stravenkového paušálu, který zaměstnavatelům pomůže snížit administrativní zátěž. Vítáno je také zjednodušené oznamování vybraných příjmů vyplácených nerezidentům, u nichž se přechází z měsíčního na roční režim,“ uvedl.
Diskutabilní výsledky pak podle něj přinesou změny daňových procesních předpisů, které dávají prostor pro výkladové spory.
Zaměstnanec s průměrnou mzdou by měl měsíčně navíc získat 1736 korun
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent přinese podle ministerstva financí více peněz asi čtyřem milionům zaměstnanců. Podle odborníků ovšem změna pomůže spíše lidem s vyššími příjmy. Lidé s nižšími příjmy totiž už nyní v mnoha případech daně neplatí, a to například i kvůli využívání odečitatelných položek, jako je například sleva na děti nebo odpočet úroků z hypotéky.
Podle výpočtů a zveřejněné mzdové kalkulačky ministerstva financí (MF) by například učitelka s průměrným platem 42 266 korun měla měsíčně získat navíc 2143 korun. V případě školního kuchaře s platem 24 520 korun by to mělo být 1243 korun navíc měsíčně. Lékař s průměrným platem 87 729 korun by měl navíc měsíčně získat 4448 korun.
Zaměstnanec s průměrnou mzdou, která byla ve druhém čtvrtletí 34 271 korun, by měl měsíčně navíc získat 1736 korun. V případě minimální mzdy 14 600 korun jde o navýšení čistého příjmu o 740 korun.
Kalkulačka ministerstva modeluje příjem poplatníka, který podepsal prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na poplatníka 24 840 korun ročně. Tu ovšem o zhruba deset tisíc korun sněmovna také zvýšila.
„Třetina nejbohatších dostane ve finále zhruba dvě třetiny celkově odpuštěných daní. To je pro pandemický restart ekonomiky značně neefektivní. Bohatší část populace peníze z větší části uspoří, zatímco chudší, která je pandemií nejvíce postižena, dostane málo nebo nic,“ komentoval zrušení superhrubé mzdy například hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Podle daňového poradce a jednatele KODAP Vlastimila Sojky na zrušení superhrubé mzdy budou profitovat z větší části ti, kdo v současné době nutně naléhavou pomoc nepotřebují. „Prostředky státního rozpočtu by se teď ale měly vydávat cíleně tak, aby pomohly na nohy především oborům podnikání a skupinám zaměstnanců odstřižených od příjmů protiepidemickými opatřeními,“ uvedl.
Naopak podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka nižší daně pomohou všem zaměstnancům, kteří byli vysokým daňovým a odvodovým zatížením práce dlouhodobě penalizováni. „Snížení daní navíc nastartuje hospodářský růst a pomůže k obnově České republiky po koronavirové krizi,“ uvedl.
Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR už dříve ve své studii upozornil, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb 15 a 23 procent by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně sto korun ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 tisíc korun ročně.
Ze zrušení superhrubé mzdy by nemělo výhody podle IDEA zhruba patnáct procent zaměstnanců. „Jde o zaměstnance, kteří mají buď velmi nízké příjmy, nebo uplatňují vysoké množství slev, jako například na děti, nepracujícího manžela či manželku, školkovné nebo vysoké odpočty z daňového základu z hypoték, stavebního a životního pojištění a podobně,“ uvedla studie.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Efektivní zdanění pro zaměstnance tak nyní činí 20,1 procenta.
Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane aktuálně schválenými změnami fakticky zachována. Po zrušení superhrubé mzdy to bude sazba 23 procent pro příjmy nad zhruba 140 tisíc korun měsíčně. Do této částky by měly být příjmy zdaněny 15 procenty.
Změny daní kvůli načasování zatíží veřejné finance, říkají analytici
Podle ekonomů schválení daňového balíčku výrazně zatěžuje veřejné finance a povede zřejmě k většímu schodku státního rozpočtu v příštím roce než naplánovaných 320 miliard korun. Snižování daní ve snaze podpořit ekonomiku je sice podle nich obecně přínosné, vláda s ním ale podle řady z nich přišla v nevhodnou dobu. Navíc ministerstvem financí očekávané zvýšení spotřeby díky tomu, že domácnostem zůstane v peněženkách více peněz, nenahradí výpadky v příjmech státu.
„Obecně je rozpočtová expanze v krizových dobách v pořádku a přínosná, současná daňová změna je však z pohledu vývoje veřejných financí až příliš extrémní a povede k velmi negativnímu vývoji veřejných financí v příštích letech,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dodal, že zrušení superhrubé mzdy podle odborníků zvýhodňuje zaměstnance s nadprůměrnými příjmy. „Ti tak dodatečné příjmy nemusí utratit, čímž pozitivní dopad na spotřebu domácností, resp. růst ekonomiky zmírní,“ uvedl.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že Česko bude v EU pravděpodobně jedinou zemí, která po obrovském rozpočtovém impulsu v roce 2020 hodlá dodat ekonomice další impuls i v roce následujícím. „Výsledkem bude rychlejší tempo zadlužování země oproti srovnatelným zemím v roce 2021 a zřejmě i pokračování zadlužování v roce 2022, kdy až na výjimky budou veřejné dluhy k HDP v Evropě již klesat,“ uvedl.
Sobíšek navíc upozornil, že fakt, že domácnosti ušetří na daních, ještě neznamená, že o stejnou částku zvýší svou spotřebu. Zvýšení spotřeby přitom odhaduje na padesát miliard korun. „Když přidáme úvahu, že domácnosti zvýší především svou odložitelnou spotřebu, která se vyznačuje vysokým podílem dovozní složky, bude významným beneficientem Čína. Z každé utracené koruny pak v české ekonomice zůstane asi 47 haléřů,“ upozornil.
„Státní rozpočet 2021 a jeho dopady na ostatní veřejné finance a domácí ekonomiku by se dal nazvat také jako ,po nás potopa‘. Makroekonomicky lze rozpočet a daňový balíček komentovat jako maximum špatného. Politologicky by to šlo komentovat, že ve volebním roce přidáme všem,“ uvedl analytik serveru Capitalinked.com a člen skupiny KoroNERV-20 Radim Dohnal.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se domnívá, že je nejméně vhodná doba na změny daní. „Výpadky v příjmech v takovém rozsahu nemohou být v žádném případě kompenzovány zvýšenou spotřebou domácností. Snížení daní nebude mít v žádném případě tak prorůstový efekt, jak se nám ministerstvo financí snaží namlouvat,“ uvedla.
I podle Martina Bortlíka z poradenské společnosti Apogeo je naivní představa, že lidé prostřednictvím své spotřeby vrátí všechny dodatečně získané peníze zpět do ekonomiky. „To ostatně potvrzují i výše rekordních úspor občanů zveřejněné v poslední době. Všechny změny budou mít přímý a okamžitý vliv na příjmy státního rozpočtu, který se tak stal pouhým cárem papíru,“ uvedl.
Naopak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je přijetí daňového balíčku pro českou ekonomiku příznivou zprávou. „Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy,“ uvedl.
Zároveň ale upozornil, že nebude možné dodržet plán schodku státního rozpočtu na příští rok. „Realisticky je třeba počítat se schodkem v roce 2021 až kolem 410 miliard korun,“ uvedl.
Podstatná část chybějících peněz ale podle něj bude kompenzována díky efektu přílivu evropských peněz z takzvaného fondu obnovy EU, který byl dojednán letos v červenci. „Důležité i tak ale je, aby vláda vyslala jasnější signál, že také hodlá osekávat své běžné výdaje a že po roce 2021 hodlá razantně veřejné finance konsolidovat. Jinak opravdu hrozí výraznější zhoršení stavu tuzemských veřejných financí,“ dodal.
Podle hlavního ekonom Patria Finance Jana Bureše je pravda, že zdanění práce je v Česku vysoké a bylo by správné ho snížit. „Pak ale nedává smysl dočasné snížení na dva roky, ale promyšlená reforma, která začne racionalizací výdajů,“ uvedl.
