Ekonomika EU klesne o 7,4 procenta, oživení bude pomalejší, předpovídá Komise

Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření nového koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta. Naproti tomu oživení v příštím roce bude po druhé vlně pandemie ve srovnání s předchozími odhady výrazně pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta. Ve své podzimní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise (EK). Ta také zmírnila odhad letošního propadu české ekonomiky.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Zdroj: AP (ČTK) Autor: Francisco Seco

Komise tak o devět desetin procentního bodu aktuálně zlepšila letní odhad letošního hospodářského poklesu EU. Prognóza na příští rok se od léta naopak o 1,7 bodu zhoršila.

Pro země, které používají jednotnou evropskou měnu euro, předpovídá unijní exekutiva na letošní rok pokles o 7,8 procenta. V příštím roce by ekonomiky těchto zemí v úhrnu měly vykázat růst o 4,2 procenta, což je ještě výraznější zhoršení odhadu než u celé sedmadvacítky.

„Druhá vlna pandemie přináší ještě více nejistoty a nabourává naše naděje na rychlé zotavení,“ prohlásil ve čtrvtek místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Komise uvedla, že zlepšený výkon hospodářství členských zemí ve třetím čtvrtletí, kdy odezněla jarní omezení, bude mít pozitivní vliv na letošní čísla. Omezení nově zaváděná vládami většiny států se však negativně projeví na růstu v příštím roce. Kvůli nejistému vývoji nákazy mají přitom předpovědi růstu na příští rok i na další léta „mimořádně vysoký stupeň nejistoty a rizika“, uvedla Komise.

Propad české ekonomiky bude letos mírnější, odhaduje Komise

Konkrétně české hospodářství pak podle Evropské komise čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Naopak Komise ale ve své makroekonomické prognóze zhoršila vyhlídky oživení tuzemské ekonomiky na příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než předpovídala v létě.

Pomalejší proces hospodářského zotavení souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.

„Prognóza Evropské komise pro Česko se zdá prozatím mírně optimističtější, než činí současné odhady na trhu. To je patrně dáno tím, že prognóza je postavena na datech do 22. října, a v případě tuzemské ekonomiky tak ještě plně nezohlednila další zpřísnění ekonomických restrikcí z předminulého týdne, jelikož v té době již byly odhady prognózy hotové,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Letošní propad bude podle aktuálního odhadu Evropské komise o devět desetin bodu nižší, než předpovídala v létě, zejména zásluhou ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí. Pro něj odhaduje instituce pětiprocentní růst HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím.

Výrazně se letos podle Komise zároveň zhorší stav českých veřejných financí. Jednak kvůli vládním programům na podporu ekonomiky, jednak kvůli výpadku části daňových příjmů.

K příčinám propadu české ekonomiky bude podle EK patřit nižší spotřeba domácností, na kterou bude mít vliv podzimní znovuzavedení protiepidemických omezení. Kvůli nim a související nejistotě spotřeba podle odhadů unijní exekutivy letos klesne v Česku o pět procent.

K předkrizovým hodnotám z loňského roku by se česká ekonomika měla podle Komise vrátit až na konci roku 2022.

Poslední odhady ekonomů pak ukazují, že kvůli novým opatřením vlády by se česká ekonomika mohla propadnout zhruba o 8,5 procenta. Před druhou vlnou pandemie očekávali přitom propad kolem 6,5 až sedmi procent. A na jaře, za prvního lockdownu, zažila česká ekonomika pokles až o jedenáct procent. A podle ekonomů bude poslední kvartál roku nyní opět slabší – záleží ale na tom, jak dlouho potrvají současná opatření. 

Česká bankovní asociace (ČBA) například ve své poslední prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že hospodářství letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak mělo růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. 

Ministerstvo financí však svou listopadovou prognózu nezveřejnilo s vysvětlením, že v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze a další plánuje vydat až v lednu. V té zářijové očekávalo pro letošní rok minus 6,6 procenta. Česká národní banka představí svou prognózu ve čtvrtek, v té poslední očekávala pokles pro letošní rok ve výši 8,2 procenta. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) pak ve svém podzimním výhledu z poloviny října předpokládá, že česká ekonomika příští rok vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) o 5,1 procenta. Svůj výhled z dubna, kdy České republice předpovídal svižnější zotavení z pandemie a růst o 7,5 procenta, tak zhoršil.