Česká ekonomika letos klesne o osm procent, odhaduje bankovní asociace

Nahrávám video

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že hospodářství letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak mělo růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.

Asociace zároveň konstatovala, že na úroveň výkonu před krizí se česká ekonomika dostane pravděpodobně až v roce 2023, tedy téměř o rok později, než předpokládala v létě. Loni stoupla o 2,5 procenta.

„Vzhledem k novým restrikcím zaznamená tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opětovný pokles, a dosavadní bezprecedentní meziroční propad ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 11 procent tak v posledním čtvrtletí ještě zesílí. Realizuje se tak nepříznivý scénář ekonomického vývoje, zároveň nástup druhé vlny pandemie ovlivní také očekávaný růst v roce příštím, který tak bude patrně podstatně slabší, než se očekávalo před několika měsíci,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Česko by zřejmě i nadále mělo mít jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU

Nejistoty ohledně odhadovaného vývoje jsou podle asociace neobvykle velké. Důvodem je především nejasný vývoj kolem šíření koronaviru, tedy jak odolají obory nejvíc závislé na sociálním kontaktu nebo jaká bude reakce vlády.

Česko by nicméně podle odhadů mělo zůstat zemí s jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU. „Příznivě se projevuje souběh podpůrných programů vlády a ochoty zaměstnanců obětovat mzdový vývoj ve prospěch zachování pracovních míst. I tak máme pravděpodobně před sebou nárůst nezaměstnanosti v důsledku výrazně slabšího růstového výhledu pro rok 2021,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník upozornil, že vláda zřejmě bude příští rok kvůli volbám trh práce udržovat na aktuální úrovni. „Snaha udržet zaměstnanost na současných pozicích bude značná, což u některých ekonomů vyvolává kritiku, že trh zmrazujeme. Přitom máme 300 tisíc neobsazených pozic. Dostáváme se do situace strukturálního nesouladu na trhu práce,“ upozornil.

Návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun podle asociace nedává odpověď na otázku ohledně začátku konsolidace veřejných financí. „Rozpočtový schodek v roce 2021 může být hlubší než vládou plánovaných 320 miliard korun, protože návrh nejenže nezapočítává daňové škrty, ale je i postaven na předpokladu téměř čtyřprocentního růstu ekonomiky v roce 2021. Ovšem aktuální druhá vlna nákazy covid-19 výrazně snižuje růstový výhled právě pro příští rok, což přirozeně zhorší i cyklický vývoj rozpočtu,“ uvedl Sklenář.

Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. Ministerstvo oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta. ČNB novou prognózu zveřejní pátého listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 12 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...