Česká ekonomika letos klesne o osm procent, odhaduje bankovní asociace

Nahrávám video

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že hospodářství letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak mělo růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.

Asociace zároveň konstatovala, že na úroveň výkonu před krizí se česká ekonomika dostane pravděpodobně až v roce 2023, tedy téměř o rok později, než předpokládala v létě. Loni stoupla o 2,5 procenta.

„Vzhledem k novým restrikcím zaznamená tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opětovný pokles, a dosavadní bezprecedentní meziroční propad ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 11 procent tak v posledním čtvrtletí ještě zesílí. Realizuje se tak nepříznivý scénář ekonomického vývoje, zároveň nástup druhé vlny pandemie ovlivní také očekávaný růst v roce příštím, který tak bude patrně podstatně slabší, než se očekávalo před několika měsíci,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Česko by zřejmě i nadále mělo mít jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU

Nejistoty ohledně odhadovaného vývoje jsou podle asociace neobvykle velké. Důvodem je především nejasný vývoj kolem šíření koronaviru, tedy jak odolají obory nejvíc závislé na sociálním kontaktu nebo jaká bude reakce vlády.

Česko by nicméně podle odhadů mělo zůstat zemí s jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU. „Příznivě se projevuje souběh podpůrných programů vlády a ochoty zaměstnanců obětovat mzdový vývoj ve prospěch zachování pracovních míst. I tak máme pravděpodobně před sebou nárůst nezaměstnanosti v důsledku výrazně slabšího růstového výhledu pro rok 2021,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník upozornil, že vláda zřejmě bude příští rok kvůli volbám trh práce udržovat na aktuální úrovni. „Snaha udržet zaměstnanost na současných pozicích bude značná, což u některých ekonomů vyvolává kritiku, že trh zmrazujeme. Přitom máme 300 tisíc neobsazených pozic. Dostáváme se do situace strukturálního nesouladu na trhu práce,“ upozornil.

Návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun podle asociace nedává odpověď na otázku ohledně začátku konsolidace veřejných financí. „Rozpočtový schodek v roce 2021 může být hlubší než vládou plánovaných 320 miliard korun, protože návrh nejenže nezapočítává daňové škrty, ale je i postaven na předpokladu téměř čtyřprocentního růstu ekonomiky v roce 2021. Ovšem aktuální druhá vlna nákazy covid-19 výrazně snižuje růstový výhled právě pro příští rok, což přirozeně zhorší i cyklický vývoj rozpočtu,“ uvedl Sklenář.

Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. Ministerstvo oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta. ČNB novou prognózu zveřejní pátého listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 16 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

Evropský pohled