Opasky bychom si měli v krizi utahovat, ne uvolňovat, domnívá se bývalý ministr financí Pilný

Nahrávám video

V Praze přijde kvůli současné krizi o práci 40 tisíc lidí a návrat k bývalému stavu, kdy 85 procent jejího výkonu tvořily služby, už nebude možný. V pořadu Interview ČT24 to uvedl současný zastupitel hlavního města a zároveň bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO). Své nástupkyni na ministerstvu Aleně Schillerové (za ANO) vyčítá, že nehlídá dostatečně razantně státní kasu. Zároveň se domnívá, že v současné krizi bychom si neměli „opasky uvolňovat, ale utahovat.“

Restart v hlavním městě není možný, v nejbližších dvou třech letech zde nebudeme potřebovat 1600 průvodců, řekl Pilný jako příklad očekávaných změn. Tito lidé, hovořící několika jazyky, by tak mohli pomoci kupříkladu ve školství. „Návrat turistů jen tak nenastane,“ konstatoval.

Dojde také k uzavírání hotelů či restaurací, dopad je podle něho už teď téměř katastrofický. V této souvislosti nevidí důvod, proč by lidé z Prahy nemohli dojíždět za prací třeba do Slaného nebo do Berouna, i když dosud to bylo spíše obráceně. 

Jako řešení budoucí situace by městu doporučil podívat se, kde jsou peníze. Tedy na různé dotační programy, i ty evropské. A pak ve spolupráci se soukromou sférou připravit rekvalifikační programy. To však podle něho současné vedení Prahy nedělá. 

Utahovat opasky, nerozdávat

Současnou krizovou situaci by bývalý ministr řešil jinak než vláda. „Utáhnout si opasek o dvě dírky, ne rozdávat,“ zdůraznil. Úspěšní manažeři ve firmách prošli podle něj podobnými krizemi tím, že ořezávali jakékoliv zbytečné náklady až na kost. 

Pilný podotkl, že na pracovním trhu je stále nedostatek lidí, což souvisí i s tím, že ubylo zahraničních pracovníků. Firmám, které mají zakázky, tak chybějí pracovníci.

Kabinetu bývalý ministr vyčítá, že pomocí programu Antivirus pomáhá uměle držet 700 tisíc pracovních míst, z nichž polovina už neexistuje. „Nemůžeme udržovat ekonomiku na kapačkách. Není možné sanovat ekonomiku tak, že jen vyměňujeme infuze,“ soudí Pilný. Podle něho má smysl sanovat byznys, který vydrží, ne ten, který umře. 

Současné ministryni financí Pilný vyčítá, že nedostatečně razantně hlídá státní kasu. Měla by být podle něho ostražitější a tvrdší.

V této souvislosti se vyjádřil k plánovanému schodku letošního státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Byly tam podle něho znovu zahrnuty požadavky ministrů, které Schillerová při schvalování původního schodku (40 miliard korun) zamítla. „Vznikl tak obrovský polštář, obrovská vata, která se nyní vyprazdňuje (rozdává),“ řekl. To považuje za špatné. Podle něj se nyní ukazuje, co bylo už dříve jasné, že se to nepodaří proinvestovat.

Ministryně Schillerová ve svých vyjádřeních často zdůrazňuje, že bez dluhu to nejde a současnou krizí se musíme proinvestovat.

Hlídat věci s dlouhodobým dopadem

Pilný si myslí, že je třeba hlídat ne krátkodobé věci typu rouškovného (navržený jednorázový příspěvek pěti tisíc korun pro důchodce), ale dlouhodobé věci. Jako příklad uvedl chystané zrušení superhrubé mzdy, které každý rok způsobí výpadek v příjmech státního rozpočtu. Odhady se různí, ale nejčastěji se mluví o více než 70 miliardách korun. 

Bývalý ministr financí dodal, že peníze už jsou také dražší a půjčování nebude tak snadné. Superhrubá mzda se podle něho měla zrušit v dobrých časech, nikoliv nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 10 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...