Opasky bychom si měli v krizi utahovat, ne uvolňovat, domnívá se bývalý ministr financí Pilný

Nahrávám video

V Praze přijde kvůli současné krizi o práci 40 tisíc lidí a návrat k bývalému stavu, kdy 85 procent jejího výkonu tvořily služby, už nebude možný. V pořadu Interview ČT24 to uvedl současný zastupitel hlavního města a zároveň bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO). Své nástupkyni na ministerstvu Aleně Schillerové (za ANO) vyčítá, že nehlídá dostatečně razantně státní kasu. Zároveň se domnívá, že v současné krizi bychom si neměli „opasky uvolňovat, ale utahovat.“

Restart v hlavním městě není možný, v nejbližších dvou třech letech zde nebudeme potřebovat 1600 průvodců, řekl Pilný jako příklad očekávaných změn. Tito lidé, hovořící několika jazyky, by tak mohli pomoci kupříkladu ve školství. „Návrat turistů jen tak nenastane,“ konstatoval.

Dojde také k uzavírání hotelů či restaurací, dopad je podle něho už teď téměř katastrofický. V této souvislosti nevidí důvod, proč by lidé z Prahy nemohli dojíždět za prací třeba do Slaného nebo do Berouna, i když dosud to bylo spíše obráceně. 

Jako řešení budoucí situace by městu doporučil podívat se, kde jsou peníze. Tedy na různé dotační programy, i ty evropské. A pak ve spolupráci se soukromou sférou připravit rekvalifikační programy. To však podle něho současné vedení Prahy nedělá. 

Utahovat opasky, nerozdávat

Současnou krizovou situaci by bývalý ministr řešil jinak než vláda. „Utáhnout si opasek o dvě dírky, ne rozdávat,“ zdůraznil. Úspěšní manažeři ve firmách prošli podle něj podobnými krizemi tím, že ořezávali jakékoliv zbytečné náklady až na kost. 

Pilný podotkl, že na pracovním trhu je stále nedostatek lidí, což souvisí i s tím, že ubylo zahraničních pracovníků. Firmám, které mají zakázky, tak chybějí pracovníci.

Kabinetu bývalý ministr vyčítá, že pomocí programu Antivirus pomáhá uměle držet 700 tisíc pracovních míst, z nichž polovina už neexistuje. „Nemůžeme udržovat ekonomiku na kapačkách. Není možné sanovat ekonomiku tak, že jen vyměňujeme infuze,“ soudí Pilný. Podle něho má smysl sanovat byznys, který vydrží, ne ten, který umře. 

Současné ministryni financí Pilný vyčítá, že nedostatečně razantně hlídá státní kasu. Měla by být podle něho ostražitější a tvrdší.

V této souvislosti se vyjádřil k plánovanému schodku letošního státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Byly tam podle něho znovu zahrnuty požadavky ministrů, které Schillerová při schvalování původního schodku (40 miliard korun) zamítla. „Vznikl tak obrovský polštář, obrovská vata, která se nyní vyprazdňuje (rozdává),“ řekl. To považuje za špatné. Podle něj se nyní ukazuje, co bylo už dříve jasné, že se to nepodaří proinvestovat.

Ministryně Schillerová ve svých vyjádřeních často zdůrazňuje, že bez dluhu to nejde a současnou krizí se musíme proinvestovat.

Hlídat věci s dlouhodobým dopadem

Pilný si myslí, že je třeba hlídat ne krátkodobé věci typu rouškovného (navržený jednorázový příspěvek pěti tisíc korun pro důchodce), ale dlouhodobé věci. Jako příklad uvedl chystané zrušení superhrubé mzdy, které každý rok způsobí výpadek v příjmech státního rozpočtu. Odhady se různí, ale nejčastěji se mluví o více než 70 miliardách korun. 

Bývalý ministr financí dodal, že peníze už jsou také dražší a půjčování nebude tak snadné. Superhrubá mzda se podle něho měla zrušit v dobrých časech, nikoliv nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 13 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 21 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 23 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.