Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.

První odhady z konce července přitom hovořily o meziročním poklesu 10,7 procenta a mezikvartálním 8,4 procenta, o měsíc později úřad odhad zhoršil na pokles o 11 procent, respektive o 8,7 procenta.

„Ve srovnání s předchozím odhadem ze začátku září tak došlo tudíž jen k nepatrné revizi meziročního poklesu z původních jedenácti procent, kdy mezičtvrtletní údaj zůstal beze změny. Nadále tak platí, že pokles české ekonomiky byl v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší.  Zpět na nohy se ale hospodářství stavělo v uplynulých měsících rychleji, než se původně čekalo, a platilo to i v průběhu třetího čtvrtletí,“ konstatoval ekonom Komerční banky (KB) Martin Gürtler.

Nad očekávání dobře se vedlo podle něho především průmyslu, jehož produkce se podle posledních dostupných dat za červenec snížila už jen o pět procent, zatímco v dubnu byla oproti loňsku nižší zhruba o jednu třetinu.

„K dobrým červencovým číslům sice dopomohlo odlišné čerpání celozávodních dovolených a za srpen lze tak očekávat jejich částečnou korekci, i přesto je však oživení ve výrobním sektoru prokazatelné. To potvrzuje i index nákupních manažerů, který se v září po téměř dvou letech dostal nad hranici 50 bodů,“ dodává. 

A připomíná, že oživení ve výrobním sektoru napomohlo především obnovení poptávky ze zahraničí, na níž jsou exportně zaměřené průmyslové podniky závislé. Překvapivě rychle vzrostla i poptávka po automobilech, předkrizové úrovně však stále nedosahuje.

V důsledku dosavadního příznivého vývoje měsíčních indikátorů ale pro třetí čtvrtletí letošního roku očekávájí ekonomové KB nárůst tuzemské ekonomiky mezičtvrtletně o 4,3 procenta. „To by v meziročním vyjádření znamenalo zmírnění poklesu na 7,6 %. Jedná se však o předběžný odhad, který budeme s přibývajícími daty ještě zpřesňovat,“ uvádí Gürtler.

Připomíná ale zároveň, že výrazně nejistější se nyní jeví vývoj zejména v posledním letošním čtvrtletí, s ohledem na probíhající druhou vlnu koronaviru. Přesto zatím nadále KB ve své prognóze počítá s poklesem ekonomiky za celý letošní rok o pět procent. „Rizikem je však hlubší pokles,“ dodal analytik Gürtler.

Analytici ING bank pak předpokládají, že propad tuzemské ekonomiky v letošním roce bude zhruba kolem 6,5 až sedmi procent. „Měli bychom se vyhnout dvojcifernému propadu. Vše ale bude záležet od vývoje situace s koronavirem,“ uvedl také hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Lidé méně utrácejí a více spoří

Nejistá situace vedla k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele, mezičtvrtletně o 4,4 procenta a meziročně o šest procent. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele i díky podpůrným programům zaměstnanosti vzrostl ve druhém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta, stejně tak meziročně.

„Výsledkem výrazného poklesu výdajů domácností a mírného růstu příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla historicky nejvyšší míra úspor, a to 18,5 procenta,“ uvedl ČSÚ. Míra investic v sektoru domácností se proti předchozímu čtvrtletí snížila o 0,1 procentního bodu a dosáhla 9,2 procenta.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve druhém čtvrtletí 34 142 korun, oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 7,1 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Do výrazného poklesu příjmů ze zaměstnání se podle statistiků promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru.

U nefinančních podniků byla míra zisku ve druhém čtvrtletí 42,9 procenta, což je o 1,1 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o jeden procentní bod méně než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků poklesly meziročně o 4,9 procenta.

„Větší pokles hrubé přidané hodnoty (HPH) než investic, vedl k tomu, že míra investic proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 2,3 procentního bodu a dosáhla 29,2 procenta,“ uvedli statistici. Meziročně stoupla míra investic o 1,4 procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
12:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 13 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
včera v 17:30‌‌

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:38‌‌

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
18. 11. 2026‌‌

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.