Podmínky v průmyslu jsou podle indexu nejlepší od listopadu 2018. Zbrzdit růst může druhá vlna

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se začaly zlepšovat. Index PMI totiž stoupl v září na 50,7 bodu ze srpnových 49,1 bodu, informovala společnost IHS Markit. Index je tak nejvyšší od listopadu 2018. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.

Za růstem indexu je především nejrychlejší růst výroby od října 2018, rozjezd odběratelských provozů a růst nových zakázek, upozornila IHS Markit.

„Sektor se dál zotavuje z šoku způsobeného koronavirem, ovšem aktuální data signalizovala silnější závěr třetího čtvrtletí. Nové zakázky se navrátily k růstu a očekávání výroby v příštím roce podpořily naděje na silnější poptávku. Firmy však opět propouštěly, protože v sektoru stále přebývala kapacita. Zaměstnanost nicméně klesla nejpomaleji od června 2019,“ uvedla ekonomka IHS Markit Sian Jones.

Vývoj průmyslového PMI v ČR a zahraničí
Zdroj: ING/IHS Markit/Bloomberg

Trh čekal růst o málo vyšší, a to na 51 bodů. „Dle šetření se zvýšila produkce i nové zakázky, zaměstnanost se však v průmyslu dále snižovala. Optimismus firem se však zvýšil, je nicméně otázkou, do jaké míry čísla již reflektovala postupný rozjezd druhé vlny pandemie v Česku i zahraničí,“ upozornil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Firmy zaznamenaly poptávku od zákazníků v Asii a v Evropě

Podniky nadále podle průzkumu propouštěly zaměstnance kvůli nadbytečným kapacitám a hlásily nutnost další redukce pracovních míst. Spolu s utlumenou poptávkou zůstala na nízké úrovni vzhledem k nejistotě trvání pandemie a souvisejícím dopadům na ekonomiku i obchodní důvěra.

Z dat vyplývá, že v září skončilo téměř dvouleté období poklesu nových zakázek v českém průmyslu. Celkové zakázky podpořilo oživení exportu. Firmy totiž zaznamenaly poptávku od zákazníků v Asii a v Evropě. 

Ekonom Seidler také připomněl, že zatímco obdobné indikátory PMI z eurozóny, Německa či okolních zemí regionu se dostaly zpět nad hranici 50 bodů již v červenci, zlepšování podmínek v tuzemském průmyslu bylo po koronavirovém zastavení ekonomiky pomalejší. 

V Německu či eurozóně se zářijové indikátory PMI z průmyslu dostaly již výrazněji nad 50 bodů, v Německu pak dokonce na 56,6. Na druhou stranu PMI ve službách se propadl zpět pod 50 bodů v návaznosti na obavy z příchodu druhé vlny pandemie. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v září nicméně rostla nejrychleji za více než dva roky, když  PMI pro zpracovatelský sektor se v září vyšplhal na hodnotu 53,7 bodu ze srpnových 51,7 bodu. 

Příznivější zářijové PMI přišly i z Číny, kde se oficiální index zvýšil nad očekávání trhu na 51,5 bodů. Poprvé po osmi měsících se dostal také subindex zahraničních objednávek nad hranicí 50 bodů, což naznačuje postupné zotavování globální poptávky.

„Nicméně zlepšení zářijových indikátorů v zahraničí i v tuzemské ekonomice relativizuje příchod druhé vlny pandemie, která bude zotavování globální ekonomiky včetně průmyslu v nadcházejících měsících opět brzdit,“ doplnil Seidler.

V době vrcholu pandemie řada vlád po celé Evropě zavedla tvrdá omezení pohybu, s poklesem počtu případů nákazy ale byla řada omezení odstraněna. Teď se počet nových případů opět zvyšuje, což znamená, že některá omezení se znovu zavádějí. Představitelé Evropské centrální banky (ECB) sice očekávají, že oživení bude pokračovat, varovali však, že pokrok bude jen pomalý a nerovnoměrný, upozornila agentura Bloomberg. 

Zhruba polovinou se na zářijovém růstu indexu podílelo Německo, upozornil hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. Ve Francii a ve Španělsku zaznamenal zpracovatelský průmysl mírný růst, zatímco v Itálii růst zpomalil. Bez Německa by celkový index byl nejníže od června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...