Podmínky v průmyslu jsou podle indexu nejlepší od listopadu 2018. Zbrzdit růst může druhá vlna

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se začaly zlepšovat. Index PMI totiž stoupl v září na 50,7 bodu ze srpnových 49,1 bodu, informovala společnost IHS Markit. Index je tak nejvyšší od listopadu 2018. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.

Za růstem indexu je především nejrychlejší růst výroby od října 2018, rozjezd odběratelských provozů a růst nových zakázek, upozornila IHS Markit.

„Sektor se dál zotavuje z šoku způsobeného koronavirem, ovšem aktuální data signalizovala silnější závěr třetího čtvrtletí. Nové zakázky se navrátily k růstu a očekávání výroby v příštím roce podpořily naděje na silnější poptávku. Firmy však opět propouštěly, protože v sektoru stále přebývala kapacita. Zaměstnanost nicméně klesla nejpomaleji od června 2019,“ uvedla ekonomka IHS Markit Sian Jones.

Vývoj průmyslového PMI v ČR a zahraničí
Zdroj: ING/IHS Markit/Bloomberg

Trh čekal růst o málo vyšší, a to na 51 bodů. „Dle šetření se zvýšila produkce i nové zakázky, zaměstnanost se však v průmyslu dále snižovala. Optimismus firem se však zvýšil, je nicméně otázkou, do jaké míry čísla již reflektovala postupný rozjezd druhé vlny pandemie v Česku i zahraničí,“ upozornil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Firmy zaznamenaly poptávku od zákazníků v Asii a v Evropě

Podniky nadále podle průzkumu propouštěly zaměstnance kvůli nadbytečným kapacitám a hlásily nutnost další redukce pracovních míst. Spolu s utlumenou poptávkou zůstala na nízké úrovni vzhledem k nejistotě trvání pandemie a souvisejícím dopadům na ekonomiku i obchodní důvěra.

Z dat vyplývá, že v září skončilo téměř dvouleté období poklesu nových zakázek v českém průmyslu. Celkové zakázky podpořilo oživení exportu. Firmy totiž zaznamenaly poptávku od zákazníků v Asii a v Evropě. 

Ekonom Seidler také připomněl, že zatímco obdobné indikátory PMI z eurozóny, Německa či okolních zemí regionu se dostaly zpět nad hranici 50 bodů již v červenci, zlepšování podmínek v tuzemském průmyslu bylo po koronavirovém zastavení ekonomiky pomalejší. 

V Německu či eurozóně se zářijové indikátory PMI z průmyslu dostaly již výrazněji nad 50 bodů, v Německu pak dokonce na 56,6. Na druhou stranu PMI ve službách se propadl zpět pod 50 bodů v návaznosti na obavy z příchodu druhé vlny pandemie. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v září nicméně rostla nejrychleji za více než dva roky, když  PMI pro zpracovatelský sektor se v září vyšplhal na hodnotu 53,7 bodu ze srpnových 51,7 bodu. 

Příznivější zářijové PMI přišly i z Číny, kde se oficiální index zvýšil nad očekávání trhu na 51,5 bodů. Poprvé po osmi měsících se dostal také subindex zahraničních objednávek nad hranicí 50 bodů, což naznačuje postupné zotavování globální poptávky.

„Nicméně zlepšení zářijových indikátorů v zahraničí i v tuzemské ekonomice relativizuje příchod druhé vlny pandemie, která bude zotavování globální ekonomiky včetně průmyslu v nadcházejících měsících opět brzdit,“ doplnil Seidler.

V době vrcholu pandemie řada vlád po celé Evropě zavedla tvrdá omezení pohybu, s poklesem počtu případů nákazy ale byla řada omezení odstraněna. Teď se počet nových případů opět zvyšuje, což znamená, že některá omezení se znovu zavádějí. Představitelé Evropské centrální banky (ECB) sice očekávají, že oživení bude pokračovat, varovali však, že pokrok bude jen pomalý a nerovnoměrný, upozornila agentura Bloomberg. 

Zhruba polovinou se na zářijovém růstu indexu podílelo Německo, upozornil hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. Ve Francii a ve Španělsku zaznamenal zpracovatelský průmysl mírný růst, zatímco v Itálii růst zpomalil. Bez Německa by celkový index byl nejníže od června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
9. 7. 2025Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková. Ministerstvo dopravy k tomu sdělilo, že stát přispívá každoročně krajům a Praze na dopravní projekty více než deseti miliardami korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 9 hhodinami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Energie zlevňují, už ale ne tak výrazně

Ceny energií v Česku klesají. Dodavatelé své nabídky v posledních měsících zlevňují – i když ne tak výrazně jako v předešlém období. Někteří plánují další snížení cen na podzim. Analytici se proto shodují, že nadcházející topná sezona bude v průměru levnější než ta předchozí. Část z nich ale zároveň upozorňuje, že v dlouhodobějším horizontu mohou energie začít spíš zdražovat, a radí současné ceny si pojistit na delší dobu.
před 14 hhodinami

Kolovratník odmítá reformu důchodů „na sílu“. Podle Skopečka by jinak neprošla

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.
před 15 hhodinami
Načítání...