Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34 271 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 160 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.
Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 34 271 korun. Reálně ale byla s ohledem na růst cen nižší
Analytici pokles průměrné mzdy po zohlednění inflace očekávali, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Naposledy reálně mzdy klesly na konci roku 2013.
Hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda připomněl, že koronavirová krize se promítla sice i do mzdového vývoje v Česku, ale jejímu plnému projevu zabránila rozsáhlá vládní opatření na podporu ekonomiky, poptávky, zaměstnanosti.
„Mzdy se ve druhém čtvrtletí propadly méně výrazně než bez existence podpůrných opatření státu i proto, že dění na pracovním trhu se například kvůli standardní dvouměsíční výpovědní lhůtě vyvíjí s určitou setrvačností,“ doplnil.
Nejvýrazněji se propadly mzdy v ubytování, stravování a pohostinství
„Mzdový vývoj byl vysoce diferencovaný, stejně jako vývoj počtu zaměstnanců, a závisel především na síle, s jakou dopadla na jednotlivá odvětví protiinfekční opatření,“ uvedl ČSÚ.
Nejvýraznější propad byl v ubytování, stravování a pohostinství, kde se mzdy snížily o 11,8 procenta. Druhý nejhorší pokles mezd, o 5,7 procenta, byl v činnostech v oblasti nemovitostí. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda o 4,9 procenta na 32 707 korun.
„Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta,“ podotkl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Průměrný růst mezd podle odvětví ve 2. čtvrtletí 2020 (meziročně, v %)
Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,2 procenta na 29 123 korun. U mužů dosáhl 31 450 korun a u žen 26 489 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 14 659 a 56 263 korunami.
Proti předchozímu čtvrtletí činil pak pokles průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 3,1 procenta.
„Zpomalení mezd v druhém prvním čtvrtletí bylo taženo především mzdami v tržním odvětví, které meziročně dokonce poklesly o půl procenta, zatímco mzdy ve vládním sektoru jen zpomalily z 4,9 procenta v prvním čtvrletí na 4,6 procenta v tom druhém,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
A připomíná, že citelný propad mezd v tržních odvětvích byl však tažen i určitými technickými faktory, protože ošetřovné či náhrada mezd v karanténě se do mezd nezapočítávala, přestože navyšovala příjmy domácností. „Výpočet průměrné mzdy se pak snížil také u těch zaměstnanců, kteří pobírali nižší mzdu z titulu překážek na straně zaměstnavatele,“ doplnil Seidler.
ČNB čekala propad mezd v tržním odvětví o 1,5 procenta, a růst mezd v netržních odvětvích o 3,4 procenta a celkový propad nominálních mezd o 0,6 procenta. „V tomto ohledu tak byla aktuálně zveřejněná čísla mírně příznivější,“ dodal Seidler. To v tuto chvíli podle ekonoma Komerční banky (KB) Michala Brožky znamená, že ČNB bude vyčkávat na další vývoj a nebude v dohledné měnit nastavení měnové politiky.
Průměrná hrubá mzda v Česku (v Kč)
Svižný mzdový vývoj zřejmě skončil
Navzdory tomu, že propad mezd ve druhém čtvrtletí byl tak tažen některý jednorázovými faktory, je podle ekonomů zřejmé, že dosavadní svižný růst mezd předešlých let příchodem koronavirové krize skončil. „Za letošní rok předpokládáme růst mezd kolem tří procent, jelikož v druhé polovině roku se mzdy vrátí k meziročnímu růstu, i tak půjde o poloviční růst ve srovnání s rokem 2019,“ míní Seidler.
A ani v příštím roce by dynamika mezd patrně neměla podle něho výrazněji zrychlit, ačkoli do finálního čísla opět promluví případný růst minimálním mzdy a růst platů ve veřejném sektoru. „Vzhledem k vyšší inflaci v letošním roce kolem tří procent se však růst reálných mezd letos zastaví a totéž bude patrně platit i pro rok příští,“ dodal Seidler.
Také podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky zůstane zřejmě mzdový vývoj utlumený i v dalších čtvrtletích. Řada firem bude podle něho nucena šetřit na mzdových nákladech. „Hlavním tahounem růstu mezd pro letošek i příští rok bude s vysokou pravděpodobností veřejný sektor,“ uvedl.
S přihlédnutím k bezprecedentnímu ekonomickému propadu, kterým Česko i zbytek Evropy prochází, lze však pokles reálných mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila považovat za vcelku umírněný. „České zaměstnance od dramatičtějšího zhoršení mzdové situace ochránila předchozí napjatá situace na trhu práce, kde se dlouhodobě nedostávalo uchazečů, letošní zvýšení minimální mzdy i platů ve veřejné sféře, a také nákladné vládní podpůrné programy. Ani v nadcházejícím období neočekáváme v oblasti mezd žádné drama,“ konstatuje.
Ačkoliv budou vládní programy postupně dobíhat, v opačném směru bude působit oživování ekonomické aktivity. Firmy si navíc podle Hradila budou chtít udržovat kvalifikovanější a zkušenější zaměstnance a případné propouštění tak zasáhne spíše nižší příjmové skupiny. „Celkově tak věříme, že aktuální pokles reálných mezd zůstane jen nepříjemnou epizodou a už v příštím kvartále se vrátíme k jejich růstu,“ doplnil.
Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka se dá předpokládat, že mzdy v průměru porostou o zhruba tři procenta, a to především v důsledku rychlejšího zvyšování platů ve veřejném sektoru. „Ten soukromý bude mzdové tempo držet dál na uzdě,“ upřesnil Dufek.
„Druhé čtvrtletí bylo ve znamení omezení souvisejících s koronavirem, jež zasáhly jak výrobu, tak služby a obchod a v nich zaměstnané pracovníky. Z pohledu mzdového vývoje by mělo představovat pomyslné dno a třetí čtvrtletí letošního roku by již mělo přinést oživení růstu mezd s tím, jak se aktivita v ekonomice včetně pracovní doby začala postupně vracet k normálu,“ uvedl k číslům analytik Generali Investments Radomír Jáč.
Události, komentáře: Průměrná mzda a nezaměstnanost (zdroj: ČT24)