Na podzim nečekám další ekonomický propad, od třetího čtvrtletí se bude firmám více dařit, říká Schillerová

3 minuty
Události: Jaký je zájem o program COVID 3
Zdroj: ČT24

Záruční program COVID III pro podnikatele zasažené v souvislosti koronavirem je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nastavený správně. Jeho parametry nejsou příčinou současné nízké poptávky živnostníků a firem. Vyšší zájem se podle ní dá očekávat až na podzim, kdy skončí jiné formy státní podpory. Tématy k jednání může být prodloužení programu, případně rozšíření účelů jeho čerpání, řekla Schillerová po jednání prezidia České bankovní asociace.

Nízký zájem o půjčky se státní zárukou je podle ministryně spíše dobrá zpráva. „Je to znak toho, že firmy se chovají obezřetně, čerpají určité rezervy, čerpají vládní podporu, ale může přijít na podzim situace, kdy to budou potřebovat více,“ řekla. Proto je podle ní důležité, aby tu program pro podnikatele byl.

Dodala však, že na podzim nečeká další ekonomický propad, naopak se podle ní od třetího čtvrtletí bude firmám více dařit.

Nastavení programu a objem vyčleněných financí do programu COVID III dodal podle prezidenta České bankovní asociace (ČBA) Tomáše Salomona podnikatelům jistotu, že peněz bude dost. Má sloužit jako záchranná síť zejména pro podniky, které se ocitnou na hraně takzvané likvidní krize. Je podle něj třeba dál sledovat vývoj, případně včas reagovat. Program by mohl podle něj být i upraven.

Velkým tématem k diskusi podle Schillerové může být jeho prodloužení, zatím by měl fungovat do konce roku. Podnikatelé ho mohou využít na provozní výdaje, ministryně nevyloučila ani rozšíření účelů čerpání.

COVID III podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zatím rozhodně nenaplňuje naděje do něj vkládané. „Do jisté míry je důvodem poměrně nízká portfoliová záruka státu ve výši 30 procent. Ta není z pohledu bank dostatečná, aby se v současné značně nejisté době více osmělily k úvěrování,“ uvedl. Podle Salomona ČBA ale nemá zprávy z bank, že by nízká portfoliová záruka byla důvodem odmítání žádostí.

Ohledně programu COVID III podle průzkumu Hospodářské komory označilo 84 procent pražských podnikatelů proces vyřizování žádostí buď za srovnatelně náročný nebo náročnější, než u standardního úvěru u banky před krizí.

Peníze z programu COVID III a Praha pražští podnikatelé použili především na úhradu mezd a povinné odvody za ně státu a zdravotním pojišťovnám. Půjčky dále využili na zaplacení nájemného, energií, vodného a stočného, internetového a telefonního připojení nebo pohonné hmoty, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

COVID III by měl fungovat zatím do konce roku

Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami. Do projektu se zapojilo 20 finančních institucí. Na základě tržních podílů jim byly vypočítány výše zaručovaných portfolií. Za půjčky ručí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun.

Program byl naplno spuštěn zhruba před měsícem. Podle údajů Českomoravské záruční a rozvojové banky přijaly k 13. červenci finanční ústavy 2536 žádostí za 16,7 miliardy korun. Schváleno bylo 581 žádostí v objemu 2,6 miliardy korun.

COVID III by měl fungovat do konce roku, rozdělen bude do několika výzev. V první finanční instituce mohou živnostníkům a firmám poskytnout úvěry až 167 miliard korun. Vláda do programu vyčlenila 150 miliard, díky zapojení komerčních bank by tak podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem mohli získat až 500 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 15 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...