Na podzim nečekám další ekonomický propad, od třetího čtvrtletí se bude firmám více dařit, říká Schillerová

Nahrávám video

Záruční program COVID III pro podnikatele zasažené v souvislosti koronavirem je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nastavený správně. Jeho parametry nejsou příčinou současné nízké poptávky živnostníků a firem. Vyšší zájem se podle ní dá očekávat až na podzim, kdy skončí jiné formy státní podpory. Tématy k jednání může být prodloužení programu, případně rozšíření účelů jeho čerpání, řekla Schillerová po jednání prezidia České bankovní asociace.

Nízký zájem o půjčky se státní zárukou je podle ministryně spíše dobrá zpráva. „Je to znak toho, že firmy se chovají obezřetně, čerpají určité rezervy, čerpají vládní podporu, ale může přijít na podzim situace, kdy to budou potřebovat více,“ řekla. Proto je podle ní důležité, aby tu program pro podnikatele byl.

Dodala však, že na podzim nečeká další ekonomický propad, naopak se podle ní od třetího čtvrtletí bude firmám více dařit.

Nastavení programu a objem vyčleněných financí do programu COVID III dodal podle prezidenta České bankovní asociace (ČBA) Tomáše Salomona podnikatelům jistotu, že peněz bude dost. Má sloužit jako záchranná síť zejména pro podniky, které se ocitnou na hraně takzvané likvidní krize. Je podle něj třeba dál sledovat vývoj, případně včas reagovat. Program by mohl podle něj být i upraven.

Velkým tématem k diskusi podle Schillerové může být jeho prodloužení, zatím by měl fungovat do konce roku. Podnikatelé ho mohou využít na provozní výdaje, ministryně nevyloučila ani rozšíření účelů čerpání.

COVID III podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zatím rozhodně nenaplňuje naděje do něj vkládané. „Do jisté míry je důvodem poměrně nízká portfoliová záruka státu ve výši 30 procent. Ta není z pohledu bank dostatečná, aby se v současné značně nejisté době více osmělily k úvěrování,“ uvedl. Podle Salomona ČBA ale nemá zprávy z bank, že by nízká portfoliová záruka byla důvodem odmítání žádostí.

Ohledně programu COVID III podle průzkumu Hospodářské komory označilo 84 procent pražských podnikatelů proces vyřizování žádostí buď za srovnatelně náročný nebo náročnější, než u standardního úvěru u banky před krizí.

Peníze z programu COVID III a Praha pražští podnikatelé použili především na úhradu mezd a povinné odvody za ně státu a zdravotním pojišťovnám. Půjčky dále využili na zaplacení nájemného, energií, vodného a stočného, internetového a telefonního připojení nebo pohonné hmoty, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

COVID III by měl fungovat zatím do konce roku

Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami. Do projektu se zapojilo 20 finančních institucí. Na základě tržních podílů jim byly vypočítány výše zaručovaných portfolií. Za půjčky ručí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun.

Program byl naplno spuštěn zhruba před měsícem. Podle údajů Českomoravské záruční a rozvojové banky přijaly k 13. červenci finanční ústavy 2536 žádostí za 16,7 miliardy korun. Schváleno bylo 581 žádostí v objemu 2,6 miliardy korun.

COVID III by měl fungovat do konce roku, rozdělen bude do několika výzev. V první finanční instituce mohou živnostníkům a firmám poskytnout úvěry až 167 miliard korun. Vláda do programu vyčlenila 150 miliard, díky zapojení komerčních bank by tak podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem mohli získat až 500 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...