Poskytování firemních úvěrů se státní zárukou v programu COVID III je pomalé. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím, že bude v nejbližších dnech po bankách žádat vysvětlení. Malé a střední podniky můžou o zaručené úvěry žádat už přibližně měsíc a zatím načerpaly půjčky za zhruba miliardu, k dispozici je pětsetkrát víc. Firmy tak zatím nezískaly ani procento z určených peněz.
Poskytování firemních úvěrů se státní zárukou je pomalé. Schillerová promluví s bankami
Poskytování úvěrů je pomalé (zdroj: ČT24)
„Svolám příští týden banky, abych s nima vyřešila, kde je problém. U COVIDU III jsme zhruba na necelé jedné miliardě. Mám signály, že jsou žádosti asi za 13 miliard, a připadá mi, že se to poměrně pomalu procesuje. To budu řešit s bankami,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Banky ale na druhou stranu hlásí, že schvalování úvěrů teď nabírá tempo. Průměrně podle bankovní asociace trvá vyřízení žádosti o zaručenou půjčku maximálně pět dnů. Každá třetí firma pak na úvěr nedosáhne.
Pomoc státu se snažila získat například firma Lightway, jíž kvůli pandemii klesly objednávky až o osmdesát procent, a to i ty ze zahraničí. „Křišťálové světlovody dovážíme až do Saudské Arábie, kde se zakonzervovaly veškeré stavby do konce roku, všichni zahraniční dělníci tam odešli, takže zakázka za dvacet milionů najednou nebyla,“ konstatuje majitel firmy Lightway Jakub Brandalík.
Zažádali si proto o zaručené úvěry, a to ve všech programech, které byly postupně vyhlášeny. Bez úspěchu.
Poslední možností byla žádost o půjčku v rámci programu COVID III, kdy úvěry už poskytují komerční banky. Chtěli osm milionů. Finální zamítavá odpověď přišla ale po zhruba 14 dnech.
„Nespoléhali jsme se na úvěr a našli jsme rezervy v nás, to znamená, že se nám podařilo prodat nějaké světlovody, nějaký export se rozběhl,“ uzavírá, jak se s tím vypořádali, Brandalík.
Podobně jako oni si podle statistik zažádalo ke konci minulého týdne asi 1800 podnikatelů. Banky jich zatím schválily dvě stovky. Další čekají na vyřízení. A právě to se nelíbí ministryni financí. „Záruka pro ty menší je 90 procent, pro ty větší 80 procent, a mě zajímá proč k 29. červnu máme uzavřeny smlouvy zhruba za miliardu,“ uvedla.
Program se spustil pozdě, říká opozice
Podle opozice se záruční program spustil pozdě, na přelomu května a června, tedy po asi třech měsících od propuknutí pandemie.
„Bylo nám slibováno, že na rozdíl od těch předchozích to bude mnohem rychlejší, protože se do toho pustí soukromé banky, které mají lepší infrastrukturu a lepší personální vybavení, aby odbavovaly žádosti mnohem rychleji. Ukazuje se, že to bylo příliš optimistické očekávání,“ konstatuje místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).
Banky se ale brání, podle nich vyřizování žádostí trvá dny, maximálně týden. Úvěr zatím získávají zhruba dvě třetiny firem. „Pokud obdržíme žádost od klienta s podklady, tak úvěry menší schvalujeme do dvou pracovních dnů, úvěry větší do pěti pracovních dnů,“ říká například členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová.
Česká spořitelna pak podle mluvčího Filipa Hrubého už v rámci COVID III přijala přes čtyři sta žádostí a zhruba třetinu z nich už kladně schválila.
U bank si tak zatím celkově zažádalo přes 1800 firem a požadují asi 14 miliard korun. Podle analytiků je ale zájem překvapivě nízký. „Program by to mohl být dobrý a mohla by ho využít řada firem, jsem docela překvapen, že firmy nemají zájem,“ říká také člen rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).
Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčik (Piráti) upozorňuje, že zatímco ostatní programy fungovaly relativně rychle, tak COVID III se rozbíhá strašně pozdě. „První dva programy, COVID I a COVID II, byla katastrofa, teď to dostalo rozumnější parametry, ale zjevně to přišlo strašně pozdě a firmy už mají úvěry komerční,“ míní.
Podle bývalého guvernéra České národní banky (ČNB) a člena NERV Miroslava Singera se ale program v tuto chvíli teprve rozjíždí, a tak teprve s odstupem dvou až tří týdnů se ukáže, jaký je skutečný zájem. „A že to tempo není takové, to je dané především tím, že začal tak pozdě, že se většina firem nějakým způsobem o sebe postarala nebo to vzdala,“ uvedl pro Českou televizi.
- Vláda schválila 150 miliard korun na záruky za firemní úvěry už v květnu. Slibovala si od toho, že mezi podniky rozdělí půjčky až za půl bilionu korun.
- Banky zatím schválily do pondělí 29. června 216 žádostí, to je 12 procent všech obdržených žádostí.
Podle bank teď přicházejí žádosti hlavně od firem, kterým poklesl obrat zhruba o čtyřicet procent. Ti nejzasaženější nejspíš budou žádat o peníze až na podzim, kdy skončí program na kompenzace mezd a také odklady splátek. Jde ale o to, zda budou mít ještě šanci úvěr získat.
„Já myslím, že to jsou dvě věci. Zájem a šance. Šance je dána tím, že stát sice na jednotlivém úvěru garantuje 80 až 90 procent, jenže garantuje jen 30 procent ze všech úvěrů, které banka v rámci programu poskytne. To znamená, že z hlediska pravidel, které si banka musí nastavit, ona nemůže pracovat s 80 až 90 procenty garance, ale s 30, což je o poznání méně na to, aby to mohla dávat každému,“ upozornil Singer.
A co se týče zájmu, tak podle něho už teď probíhá debata s ministerstvem financí na téma toho, jestli by nebylo vhodné vedle provozních potřeb program rozšířit i na potřeby investiční. „Protože v tuto chvíli se hovoří o tom, že tato krize je podnětem k investicím,“ dodal Singer.