Odstartoval program COVID Praha. Firmy ho vyčerpaly během devíti minut

Nahrávám video
Události: Pomoc pro pražské podnikatele
Zdroj: ČT24

Program magistrátu na podporu podnikatelů COVID Praha, který město spustilo v úterý ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), byl během devíti minut zcela vyčerpán, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Už dříve přišel stát s programy COVID I a COVID II. Prostředky pro ně určené už zájemci také vyčerpali. Mnohé společnosti však na úvěry nedosáhly, hlavně pokud jde o COVID I.

Praha do programu vložila 600 milionů korun z evropského operačního programu Praha –⁠ pól růstu. Dohromady jde tak o záruky za 1,4 miliardy korun. 

Program město založilo, protože se pražští podnikatelé nemohli hlásit do vládního programu podpory COVID II. Ministerstvo průmyslu a obchodu městu původně přislíbilo do jeho programu další peníze, Praha je ale nakonec nedostala, budou přesunuty do vládního programu COVID III.

„Žádám pana premiéra (Andreje) Babiše, aby se program COVID III spustil co nejdříve. Protože pražští podnikatelé nyní bojují o čas. My už jsme udělali maximum, co jsme mohli. Praha nemůže dál suplovat roli vlády,“ uvedl Hřib.

Primátor už v pondělí řekl, že pražský program je pouze provizorním řešením a podnikatelům musí pomoci vláda. Podnikatelská sféra by podle něj potřebovala pomoc až 5,5 miliardy korun. V hlavním městě je asi 550 tisíc podnikatelských subjektů, z nichž je 350 tisíc fyzických osob.

Kvůli vyčerpané částce ČMZRB tedy už teď ukončila příjem žádostí. Podporu každopádně smí čerpat malé a střední firmy se sídlem nebo provozovnou na území Prahy, které realizují projekt na území metropole, a je zaměřena na financování pracovního kapitálu v podobě běžných provozních potřeb.

ČMRZB dodala, že navazující státní program COVID III bude spuštěn na přelomu dubna a května. 

Získat podporu není jednoduché

Manželé Vaňourkovi museli zavřít svůj obchod s pánskými oděvy v polovině března. A snažili se získat úvěr v obou vládních programech.

Jenže COVID I byl podle nich tak rychle vyčerpaný, že neměli šanci. U COVID II nesplnili všechny podmínky. Podnikatel Jiří Vaňourek připouští, že se jejich firma dostala do záporných čísel, ale argumentuje tím, že je to živá firma, která měsíčně odvádí od 20 tisíc do 100 tisíc korun.

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I neprošla. Podle záruční a rozvojové banky kvůli tomu, že firmy byly zadlužené nebo nedodržely jiné podmínky. 

V COVIDu II, do kterého už byly zapojeny i komerční banky, zatím naopak uspěla většina žádostí. Doposud ale byla prověřena jen malá část z podaných žádostí.

Je tam velká byrokracie s vyplňováním žádostí a je velká prodleva mezi tím, kdy podnikatelé zažádají o podporu a mezi tím, kdy se banka vyjádří, domnívá se místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Před 10 lety nedostaly firmy ani korunu, připomněl Havlíček

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v souvislosti s kritikou upozorňuje na jiné souvislosti. „Snažili jsme se pokrýt všechno. Před deseti lety, když byla hospodářská krize (po roce 2008, poznámka redakce), dostali podnikatelé nulu, čistou nulu. Dneska jsme za měsíc a půl v podstatě pokryli úplně všechny segmenty.“

S úvěrem na čtyři miliony korun naopak neměla problém firmy Marccrab z Českých Budějovic. Prodává kuchyňské vybavení do školních jídelen a restaurací. Peníze potřebovala na nákup zboží. V rámci COVID I jim žádost prošla.

„Šlo to hrozně rychle, 16. března jsme požádali, druhý den jsem obdrželi informaci, že jsme zaregistrováni a na konci týdny byl úvěr schválen,“ uvedl předseda představenstva Marek Materna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...