Záruční banka má smlouvy ke COVID III podepsat s bankami v pátek. Podnikatelé už s nimi mohou začít jednat

Do výzvy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) k záručnímu programu COVID III se přihlásilo 20 komerčních bank nebo spořitelních družstev. Teď se uskuteční konzultace s ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou národní bankou. Smlouvy o spolupráci by se měly podepisovat v pátek. Na webináři pořádaném Hospodářskou komorou to řekl ředitel komunikace ČMZRB Michal Pluta. Komerční banky se mohly do výzvy hlásit od 19. května do pondělní půlnoci.

MPO, respektive Česká národní banka musí nyní podle mluvčí ČMZRB Marie Lafantové stanovit tržní podíly přihlášených bank. Na základě toho se určí, jaký objem prostředků ČMZRB každé finanční instituci zaručí.

„Pokud všechno půjde podle nastaveného harmonogramu, tak v pátek by mělo docházet k podpisu jednotlivých smluv o spolupráci právě s těmi komerčními subjekty, s komerčními bankami nebo i spořitelními družstvy, které měly rovněž možnost se do tohoto programu COVID III přihlásit,“ uvedl Pluta.

K zahájení čerpání úvěrů je nutný podpis spolupracující smlouvy mezi ČMZRB a bankou. Poté, co komerční banka podnikateli úvěr schválí a podepíše s ním smlouvu o půjčce, může začít podle Lafantové úvěr čerpat.

Jak to vidí banky

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Například firemní klienti České spořitelny, jejichž podnikání negativně postihla koronavirová pandemie, mohou od pondělí 25. května žádat o podporu v rámci programu COVID III, a to přes on-line formulář na webu spořitelny, telefonicky přes osobní bankéře či na pobočkách ČS. „Předpokládáme, že žádosti menších firem dokážeme schválit v řádu dní, u větších může trvat jeden až dva týdny,“ řekl agentuře ČTK mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

UniCredit Bank začne úvěry poskytovat, jakmile podepíše smlouvu s ČMZRB. „Již dnes s klienty aktivně připravujeme stovky žádostí,“ uvedl mluvčí banky Petr Plocek.

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Žádat o půjčky mohou i podniky, které získaly podporu v předchozích vlnách programu. COVID III nelze kombinovat pouze s programem COVID plus pro velké firmy, kde za úvěry ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost. Pluta ovšem upozornil, že půjčka by neměla být použita na úhradu stejných nákladů, na které byla schválena v předchozí vlně.

Úvěry jsou určené na provozní výdaje, ne na investice

Úvěry v programu COVID III jsou určeny pro zaplacení provozních výdajů, nemohou být použity na investice. Nesmějí být vynaloženy ani na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování.

Vláda do programu COVID III vyčlenila 150 miliard korun. ČMZRB bude moci ručit za půjčky až do 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Délka ručení bude tři roky. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun. Podle Pluty konečný příjemce za tento záruční program neplatí žádný poplatek.

„V rámci programu COVID III není počítáno s finančním příspěvkem na úhradu úroků, tak jak to je u COVIDu II a COVIDu Praha. Program COVID III běží podle nové schválené legislativy, dočasného rámce. Ta neumožňuje kombinaci takto vysokého zaručovaného procenta a vyplacených finančních příspěvků,“ doplnil Pluta.

ČMZRB u první vlny programu přijala přes 3200 žádostí, schválila 200. V případě COVID II banka eviduje 4900 řádně podaných žádostí. Z nich k 24. květnu vyřídila 2326 a schválila 1563 žádostí za 9,9 miliardy korun. Do programu COVID Praha podnikatelé řádně podali 408 žádostí. ČMZRB jich zatím vyřídila 194, schválila 151 zhruba za miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 13 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 15 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 18 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...