Záruční banka má smlouvy ke COVID III podepsat s bankami v pátek. Podnikatelé už s nimi mohou začít jednat

Do výzvy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) k záručnímu programu COVID III se přihlásilo 20 komerčních bank nebo spořitelních družstev. Teď se uskuteční konzultace s ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou národní bankou. Smlouvy o spolupráci by se měly podepisovat v pátek. Na webináři pořádaném Hospodářskou komorou to řekl ředitel komunikace ČMZRB Michal Pluta. Komerční banky se mohly do výzvy hlásit od 19. května do pondělní půlnoci.

MPO, respektive Česká národní banka musí nyní podle mluvčí ČMZRB Marie Lafantové stanovit tržní podíly přihlášených bank. Na základě toho se určí, jaký objem prostředků ČMZRB každé finanční instituci zaručí.

„Pokud všechno půjde podle nastaveného harmonogramu, tak v pátek by mělo docházet k podpisu jednotlivých smluv o spolupráci právě s těmi komerčními subjekty, s komerčními bankami nebo i spořitelními družstvy, které měly rovněž možnost se do tohoto programu COVID III přihlásit,“ uvedl Pluta.

K zahájení čerpání úvěrů je nutný podpis spolupracující smlouvy mezi ČMZRB a bankou. Poté, co komerční banka podnikateli úvěr schválí a podepíše s ním smlouvu o půjčce, může začít podle Lafantové úvěr čerpat.

Jak to vidí banky

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Například firemní klienti České spořitelny, jejichž podnikání negativně postihla koronavirová pandemie, mohou od pondělí 25. května žádat o podporu v rámci programu COVID III, a to přes on-line formulář na webu spořitelny, telefonicky přes osobní bankéře či na pobočkách ČS. „Předpokládáme, že žádosti menších firem dokážeme schválit v řádu dní, u větších může trvat jeden až dva týdny,“ řekl agentuře ČTK mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

UniCredit Bank začne úvěry poskytovat, jakmile podepíše smlouvu s ČMZRB. „Již dnes s klienty aktivně připravujeme stovky žádostí,“ uvedl mluvčí banky Petr Plocek.

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Žádat o půjčky mohou i podniky, které získaly podporu v předchozích vlnách programu. COVID III nelze kombinovat pouze s programem COVID plus pro velké firmy, kde za úvěry ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost. Pluta ovšem upozornil, že půjčka by neměla být použita na úhradu stejných nákladů, na které byla schválena v předchozí vlně.

Úvěry jsou určené na provozní výdaje, ne na investice

Úvěry v programu COVID III jsou určeny pro zaplacení provozních výdajů, nemohou být použity na investice. Nesmějí být vynaloženy ani na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování.

Vláda do programu COVID III vyčlenila 150 miliard korun. ČMZRB bude moci ručit za půjčky až do 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Délka ručení bude tři roky. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun. Podle Pluty konečný příjemce za tento záruční program neplatí žádný poplatek.

„V rámci programu COVID III není počítáno s finančním příspěvkem na úhradu úroků, tak jak to je u COVIDu II a COVIDu Praha. Program COVID III běží podle nové schválené legislativy, dočasného rámce. Ta neumožňuje kombinaci takto vysokého zaručovaného procenta a vyplacených finančních příspěvků,“ doplnil Pluta.

ČMZRB u první vlny programu přijala přes 3200 žádostí, schválila 200. V případě COVID II banka eviduje 4900 řádně podaných žádostí. Z nich k 24. květnu vyřídila 2326 a schválila 1563 žádostí za 9,9 miliardy korun. Do programu COVID Praha podnikatelé řádně podali 408 žádostí. ČMZRB jich zatím vyřídila 194, schválila 151 zhruba za miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 7 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Evropský pohled