Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o jedenáct procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Na výsledku se negativně podepsal především pokles zahraniční poptávky, vyplývá ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Koncem července statistici odhadovali meziroční pokles na 10,7 procenta a mezikvartální na 8,4 procenta. Aktuální data podle analytiků tak ukazují, že ekonomika má asi to nejhorší za sebou, za celý rok čekají pokles ekonomiky v průměru zhruba o sedm procent.
Česká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí meziročně o jedenáct procent. Podle analytiků má to nejhorší asi za sebou
3 minuty
Události ČT: Ekonomika zaznamenala historický pád, HDP klesl o 11 procent
Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měla zahraniční poptávka s příspěvkem minus 7,9 procentního bodu. Spotřební výdaje domácností přispěly k poklesu minus dvěma procentními body.
„Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak mírně pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí.
Hrubý domácí produkt v Česku (meziročně, v %)
Saldo zahraničního obchodu se ve druhém čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 miliardy korun na 44,1 miliardy korun. To je nejnižší hodnota od druhého kvartálu 2012. Vývoz zboží a služeb meziročně klesl o 23,3 procenta. Dovoz zboží a služeb meziročně klesl o 18,2 procenta.
„Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl,“ uvádí ČSÚ.
Propad ekonomiky ve druhém čtvrtletí je tak dle očekávání analytiků historicky nejvyšší, naplno se v něm promítly restrikce a uzavření obchodů a provozů kvůli pandemii koronaviru.
„Z letmého pohledu na nabídkovou stranu je vidět propad ve všech odvětvích ekonomiky, i když o rekordním útlumu lze hovořit pouze u průmyslu, stavebnictví a obchodu, který jen za jedno čtvrtletí poklesl o 17,5 %. I když průmysl ztratil jen něco přes čtrnáct procent, je vzhledem ke své váze na HDP odvětvím, které se na poklesu ekonomiky podílelo jednoznačně nejvíce. Naproti tomu nejméně dotčeným odvětvím byly tentokrát služby IT a realitní trh,“ komentuje čísla analytik ČSOB Petr Dufek.
„Nicméně hodnota je mírně příznivější, než předpokládaly původní odhady, když čekaly meziroční propad ve výši 12,3 procenta, mezičtvrtletně pak ve výši 10,1 procenta,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler s tím, že celkově tak nejnovější čísla a jejich struktura vyznívají mírně příznivěji, než očekávala centrální banka ve své srpnové prognóze, kdy zmiňovala meziroční propad ve výši dvanácti procent.
Pokles české ekonomiky v druhém čtvrtletí byl konkrétně o jeden procentní bod mírnější, než očekávala ČNB v aktuální prognóze. „S ohledem na bezprecedentní situaci, ve které se česká ekonomika nacházela během jarních měsíců, lze pozorovanou odchylku skutečného vývoje HDP od prognózy považovat za nevýznamnou,“ uvedl k tomu ředitel sekce měnové centrální banky Petr Král.
Téměř zcela v souladu s prognózou ČNB se podle Krále vyvíjela spotřeba domácností, která kvůli karanténním opatřením výrazně poklesla. Také čistý vývoz se vyvíjel podle odhadů ČNB při mírně menším poklesu jak celkového vývozu, tak dovozu. Menší meziroční propad zaznamenala hrubá tvorba kapitálu, což bylo dáno nečekaným zmírněním poklesu fixních investic. Spotřeba vlády si podle očekávání udržela meziroční růst, ten byl ale ve srovnání s odhady centrální banky o něco pomalejší.
„Zveřejněná data potvrzují výrazné negativní dopady koronavirové pandemie a s ní souvisejícího poklesu zahraniční poptávky a přijatých vládních karanténních opatření na tuzemskou ekonomiku během jarních měsíců,“ uvedl dále Král. Upozornil, že snížená zahraniční poptávka, výrazný nárůst nezaměstnanosti a celkově zhoršené vnímání ekonomické situace ze strany českých firem i domácností budou tlumit ekonomickou aktivitu i v následujících čtvrtletích.
Aktuální prognóza ČNB letos počítá s poklesem ekonomiky o osm procent. V příštím roce se ekonomika podle ČNB vrátí k růstu, ale výkon ekonomiky dosáhne předpandemické úrovně až na konci roku 2022.
Rozpětí odhadů vývoje HDP na trhu pro letošní rok zůstává nicméně obecně velmi široké a pohybuje se v rozmezí od minus 4,5 po až minus deset procent.
„To nejhorší už máme za sebou. Situace by se v následujících čtvrtletích měla zlepšovat. Celkový pokles našeho hospodářství za letošní rok by se měl pohybovat kolem úrovně 7,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Analytici INB Bank podle Seidlera očekávají propad ekonomiky v letošním roce zhruba ve výši sedmi procent. „Nicméně stále platí, že finální číslo se bude odvíjet od rychlosti zotavování globální i tuzemské ekonomiky v druhé polovině roku. A to bude zase závislé na vývoji epidemiologické situace, je to tak obtížné odhadnout,“ doplnil Seidler.
A ani podle Dufka aktuální čísla nedávají důvod měnit výhled ekonomiky pro letošní rok, a tak i nadále odhaduje její pokles na sedm procent.
Klíčový bude podzim
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška má ekonomika před sebou i nadále těžké období. „Třetí čtvrtletí sice vykáže mezičtvrtletní růst kolem čtyř procent, ten ale bude pouze výsledkem extrémně nízké základny z období, kdy velká část ekonomiky stála,“ upozornil. Celkově podle něj směřuje ekonomika k celoročnímu poklesu o 6,5 až sedm procent.
„V dalších čtvrtletích se výkon ekonomiky bude postupně zlepšovat, respektive její propad bude zmírňovat, situace na trhu práce se ale naopak zhorší,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Za celý letošní rok se ekonomika podle něj propadne o osm procent a v příštím roce lze počítat s růstem 5,5 procenta.
I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče uvolňování restrikcí souvisejících s koronavirem a nízká srovnávací základna představovaná druhým čtvrtletím by měly ve třetím čtvrtletí vést k mezičtvrtletnímu růstu HDP. Za celý rok očekává pokles HDP o 5,8 procenta.
„Ačkoli tak má tuzemská ekonomika to nejhorší za sebou z pohledu propadu HDP, řada ekonomických ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat teprve se zpožděním, a zejména po ukončování podpůrných vládních programů,“ souhlasí Seidler.
Také podle ekonoma Komerční banky (KB) Martina Gürtlera klíčové období ekonomiku teprve čeká, je jím blížící se podzim. „Nejsledovanějším bude samozřejmě další vývoj koronaviru. Už nyní se počty nakažených zvyšují a s koncem letních prázdnin spojených s návratem do škol a zaměstnání se na tom pravděpodobně moc nezmění,“ konstatuje.
To si podle něho uvědomují i podnikatelé, především pak ti v oblasti služeb a obchodu, kteří se obávají opětovného uzavření ekonomiky nejvíce a jejich důvěra v další hospodářský vývoj tak klesá.
„Problém je, že i samotný pokles důvěry bez toho, aby se obavy z opětovného uzavření ekonomiky naplnily, může probíhající oživení zbrzdit. Ekonomika pro podzimní měsíce proto potřebuje především jasný plán ve vztahu k tomu, jaká opatření budou přijata ve chvíli, kdy se situace kolem koronaviru výrazně zhorší,“ dodává ekonom.
Podle něho každopádně celkový letošní pokles ekonomiky dosáhne výše pěti procent, v příštím roce pak už ale očekávají analytici KB růst o šest procent.
