Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Sazby by měly podle ekonomů beze změny zůstat delší dobu. ČNB v nové prognóze zároveň zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce.
„Šlo o očekávané rozhodnutí, stabilitu sazeb předpokládali všichni analytici oslovení agenturou Bloomberg. Další kroky centrální banky se však samozřejmě budou odvíjet od vývoje ekonomiky, který je stále z důvodu vývoje epidemiologické situace zatížen řadou rizik,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Podle jeho názoru se však ČNB bude chtít vyhnout zavedení nekonvenčních nástrojů měnové politiky. „K těm by přistoupila jen v případě výrazně horšího ekonomického vývoje, tedy propadu ekonomiky v letošním roce o více než osm procent, doprovázeného silnými deflačními riziky, což prozatím příchozí data nenaznačují,“ dodal.
V rámci základního scénáře ING Bank tak bude držet ČNB sazby na stávající úrovni alespoň do poloviny příštího roku. „První opatrné zvýšení sazeb pak prozatím očekáváme v druhé polovině příštího roku, jde však o scénář založený na předpokladu postupného oživování globální i tuzemské ekonomiky bez opětovné eskalace epidemiologické situace,“ doplnil Seidler.
Také podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera Česká národní banka vyčkává, jaký bude další vývoj českého hospodářství. „Signály, které nyní přicházejí, vyznívají spíše optimisticky a naznačují, že by už další uvolnění měnové politiky nemuselo být potřeba,“ uvedl.
Na měnovém jednání na konci června nechala rada úrokové sazby také beze změny. Naposledy je změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.
Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm centrálních bankéřů.
ČNB v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky
Česká národní banka zároveň v nové prognóze zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce. Nově letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta, informoval po jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem o čtyři procenta. Na čtyřprocentní růst by se měla ekonomika podle ČNB dostat až v roce 2022.
„Výkon ekonomiky dosáhne předpandemické úrovně až na konci roku 2022,“ uvedl Rusnok. Podle něj oživování ekonomiky nebude jednoduché. „Ten šok je velmi hluboký, má specifickou povahu určité strukturální nerovnoměrnosti, kdy řada odvětví je v útlumu a další naopak expandují. A máme přitom tady další tendence, které tady byly před pandemií a získávají novou dynamiku, jako jsou deglobalizační tendence a změny spojené s ozeleňováním některých sektorů,“ uvedl dále Rusnok.
Celková inflace by podle ČNB měla činit ve třetím i čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 procenta. V předchozí prognóze ČNB očekávala ve třetím čtvrtletí 2021 inflaci 2,1 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí 2021 na 2,3 procenta.
Rusnok zároveň uvedl, že s novou prognózou je konzistentní stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst.
Podle Rusnoka je také v tuto chvíli velmi málo pravděpodobné, že se bude s úrokovými sazbami do konce roku hýbat. Připustil ale, že pokud by v meziobdobí přicházející data z ekonomiky byla natolik jiná než ta, která v tuto chvíli prognóza předpokládá, mohlo by to případně vést k nějaké korekci.
„Ale považuju to za velmi málo pravděpodobné, zejména v horizontu, který nám zbývá do konce roku. To už není příliš mnoho času, nemyslím si, že by nastalo něco mimořádného, co by vyžadovalo nějakou bezprostřední reakci v tomto období,“ odpověděl na dotaz České televize. Dodal, že nová prognóza je pro příští rok méně optimistická, a celkové ekonomické prostředí tak podle guvernéra bude bránit rychlému návratu sazeb k normálu.
ČNB počítá se silnějším kurzem koruny
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá se silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 26,50 korun za euro a příští rok 26,40 korun za euro. V květnu odhadovala letošní kurz na 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 korun za euro.
Rusnok také upozornil, že naplnění odhadů ČNB je zatíženo výraznými riziky. Patří mezi ně průběh pandemie a délka a velikost dopadů karanténních opatření. Dalším rizikem je vývoj kurzu koruny, podpora ekonomiky ze strany rozpočtové politiky a skladba faktorů ovlivňujících růst inflace.
Ministerstvo financí (MF) zveřejní novou makroekonomickou prognózu, ze které bude vycházet při přípravě státního rozpočtu na příští rok, nejdříve na počátku září. V poslední dubnové prognóze MF odhaduje letos pokles ekonomiky o 5,6 procenta a příští rok růst o 3,1 procenta.
Podle červencových odhadů ekonomů českých bank ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta.
