Důvěra v ekonomiku po pěti měsících kvůli druhé vlně pandemie klesla

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průzkum se uskutečnil od 1. do 19. října. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se situace v posledních dnech vyvíjí, promítla se aktuálně platná opatření do odpovědí pouze částečně, upozornili statistici. I podle ekonomů jsou čísla zřejmě podhodnocená, když sběr dat byl ukončen před opětovným uzavřením ekonomiky z minulého týdne. 

„Vzhledem k nástupu druhé vlny pandemie není říjnový propad důvěry příliš překvapující. Zároveň se však celková důvěra mezi podnikateli udržuje zhruba na úrovni letních měsíců, což je dáno skutečností, že data ještě nezachytila částečné uzavření ekonomiky z minulého týdne,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Prozatím se také oproti jaru podle něho drží důvěra v průmyslu, protože se průmyslové podniky zatím udržují v chodu. „Celková důvěra v ekonomiku se tak dostala na červencovou úroveň, je však zřejmé, že tato hodnota je podhodnocená a skutečnost bude pesimističtější, což patrně odhalí až listopadová čísla,“ upozornil Seidler.

Meziměsíční změna důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Hodnota důvěry spotřebitelů je nyní na 86 bodech, níže byla naposledy v dubnu. „Oproti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Českému průmyslu se zatím daří

Důvěra mezi podnikateli klesla v říjnu o tři body na 86,5 bodu. Proti září byla vyšší pouze v průmyslu, naopak ve stavebnictví, obchodu a službách se snížila. „Českému průmyslu se v současné době pořád relativně daří, ale v odpovědích podnikatelů jsme již zaznamenali určité náznaky obav z budoucího vývoje. Naproti tomu v sektoru služeb došlo v říjnu k výraznému poklesu důvěry, a to zejména v oblastech pohostinství, ubytování a cestovního ruchu,“ dodal Obst.

Důvěra mezi podnikateli v průmyslu tak vzrostla o jeden bod na 91,5 bodu. Ve stavebnictví se snížila o 1,2 bodu na 110,4 bodu. V případě obchodu byl pokles nepatrný, a to o 0,3 bodu na 97,8 bodu. Naopak ve službách indikátor důvěry spadl o 7,7 bodu na 77,2 bodu. „K poklesu souhrnného indikátoru přitom přispěly všechny dílčí ukazatele. Nejvýrazněji pokleslo hodnocení celkové ekonomické situace,“ uvedli statistici.

„Pokud se podaří udržet zpracovatelský průmysl v chodu a nedojde k zastavení produkce jako na jaře, lze v závěrečných měsících letošního roku očekávat pokračující duální vývoj české ekonomiky – relativně solidní situace v průmyslu oproti dále se zhoršující situaci v sektoru služeb,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Dodal ale, že další pokles souhrnného ekonomického sentimentu v listopadu je nevyhnutelný.

Říjnové výsledky nálad tak i podle analytika ČSOB Petra Dufka naznačují, že poslední čtvrtletí roku bude z pohledu výsledků ekonomiky velmi slabé. „Zvlášť zasažené budou služby, avšak vzhledem k pravděpodobnému prodloužení nouzového stavu a rozšíření stávajících restrikcí nemá příliš smysl už v tuto chvíli odhadovat, jak silnou ránu dostala česká ekonomika tentokrát,“ uvedl.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat.

V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Podnikatelská nálada v Německu se kvůli viru zhoršila

Také v sousedním Německu se obavy firem z rostoucího počtu případů nákazy novým koronavirem zvyšují a s tím se zhoršuje i tamní podnikatelská nálada, vyplývá z aktuální zprávy institutu Ifo. Jeho index důvěry klesl na 92,7 ze zářijových 93,2 bodu. Pokles přišel po pěti měsících růstu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali snížení indexu v průměru na 93 bodů.

„Firmy jsou ohledně vývoje v nadcházejících měsících podstatně skeptičtější,“ uvedl prezident Ifo Clemens Fuest. „Vzhledem k rostoucímu počtu infekcí jsou němečtí podnikatelé stále více znepokojeni.“

Hodnota indexu, který měří současné podmínky, vzrostla o 1,1 na 90,3 bodu. Dílčí index podnikatelských očekávání, který ukazuje výhled na nejbližších šest měsíců, ale klesl, a to o 2,4 na 95 bodů.

Z jednotlivých sektorů se nálada zlepšila ve zpracovatelském průmyslu. Ve službách, obchodu i stavebnictví klesla, nejvýrazněji ve službách.

Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům o 9,7 procenta. Výdaje domácností, investice firem i obchod zaznamenaly totiž kvůli pandemii prudký pokles. Propad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtletí tak byl mnohem prudší než za finanční krize před více než deseti lety a nejhorší od roku 1970, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

Zmírnění koronavirových omezení doplněné záchrannými a stimulačními balíčky ale ve třetím čtvrtletí vedlo k výraznému oživení. Nyní růst počtu pozitivně testovaných vyvolává obavy z opětovného zpomalení ekonomiky.

Institut Ifo v září odhadl, že ve třetím čtvrtletí německá ekonomika ve srovnání s předchozím kvartálem vzroste o 6,6 procenta. Ekonom Ifo Klaus Wohlrabe nyní dodal, že ve čtvrtém čtvrtletí by měl růst zpomalit na 2,1 procenta. Prognóza se ale může ještě změnit, pokud by růst počtu nakažených vedl k uzavření ekonomiky. Růst počtu nakažených ve Francii, Itálii a ve Španělsku navíc zasáhl vývoz. Podle něj se v tuto chvíli daří jen automobilkám.

Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvedla, že německá vláda se chystá zlepšit odhad ekonomického růstu na letošní rok. Nyní vláda čeká pokles o 5,8 procenta, podle nové prognózy se HDP sníží pouze o 5,5 procenta. V příštím roce už by ekonomika měla vykázat růst, který vláda odhaduje na 4,4 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier má představit novou prognózu ve středu.

Přední německé ekonomické instituty tento měsíc zhoršily odhad poklesu ekonomiky za celý letošní rok. Nově čekají pokles HDP o 5,4 procenta, v dubnu čekaly propad o 4,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
před 2 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...