Důvěra v ekonomiku po pěti měsících kvůli druhé vlně pandemie klesla

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průzkum se uskutečnil od 1. do 19. října. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se situace v posledních dnech vyvíjí, promítla se aktuálně platná opatření do odpovědí pouze částečně, upozornili statistici. I podle ekonomů jsou čísla zřejmě podhodnocená, když sběr dat byl ukončen před opětovným uzavřením ekonomiky z minulého týdne. 

„Vzhledem k nástupu druhé vlny pandemie není říjnový propad důvěry příliš překvapující. Zároveň se však celková důvěra mezi podnikateli udržuje zhruba na úrovni letních měsíců, což je dáno skutečností, že data ještě nezachytila částečné uzavření ekonomiky z minulého týdne,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Prozatím se také oproti jaru podle něho drží důvěra v průmyslu, protože se průmyslové podniky zatím udržují v chodu. „Celková důvěra v ekonomiku se tak dostala na červencovou úroveň, je však zřejmé, že tato hodnota je podhodnocená a skutečnost bude pesimističtější, což patrně odhalí až listopadová čísla,“ upozornil Seidler.

Meziměsíční změna důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Hodnota důvěry spotřebitelů je nyní na 86 bodech, níže byla naposledy v dubnu. „Oproti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Českému průmyslu se zatím daří

Důvěra mezi podnikateli klesla v říjnu o tři body na 86,5 bodu. Proti září byla vyšší pouze v průmyslu, naopak ve stavebnictví, obchodu a službách se snížila. „Českému průmyslu se v současné době pořád relativně daří, ale v odpovědích podnikatelů jsme již zaznamenali určité náznaky obav z budoucího vývoje. Naproti tomu v sektoru služeb došlo v říjnu k výraznému poklesu důvěry, a to zejména v oblastech pohostinství, ubytování a cestovního ruchu,“ dodal Obst.

Důvěra mezi podnikateli v průmyslu tak vzrostla o jeden bod na 91,5 bodu. Ve stavebnictví se snížila o 1,2 bodu na 110,4 bodu. V případě obchodu byl pokles nepatrný, a to o 0,3 bodu na 97,8 bodu. Naopak ve službách indikátor důvěry spadl o 7,7 bodu na 77,2 bodu. „K poklesu souhrnného indikátoru přitom přispěly všechny dílčí ukazatele. Nejvýrazněji pokleslo hodnocení celkové ekonomické situace,“ uvedli statistici.

„Pokud se podaří udržet zpracovatelský průmysl v chodu a nedojde k zastavení produkce jako na jaře, lze v závěrečných měsících letošního roku očekávat pokračující duální vývoj české ekonomiky – relativně solidní situace v průmyslu oproti dále se zhoršující situaci v sektoru služeb,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Dodal ale, že další pokles souhrnného ekonomického sentimentu v listopadu je nevyhnutelný.

Říjnové výsledky nálad tak i podle analytika ČSOB Petra Dufka naznačují, že poslední čtvrtletí roku bude z pohledu výsledků ekonomiky velmi slabé. „Zvlášť zasažené budou služby, avšak vzhledem k pravděpodobnému prodloužení nouzového stavu a rozšíření stávajících restrikcí nemá příliš smysl už v tuto chvíli odhadovat, jak silnou ránu dostala česká ekonomika tentokrát,“ uvedl.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat.

V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Podnikatelská nálada v Německu se kvůli viru zhoršila

Také v sousedním Německu se obavy firem z rostoucího počtu případů nákazy novým koronavirem zvyšují a s tím se zhoršuje i tamní podnikatelská nálada, vyplývá z aktuální zprávy institutu Ifo. Jeho index důvěry klesl na 92,7 ze zářijových 93,2 bodu. Pokles přišel po pěti měsících růstu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali snížení indexu v průměru na 93 bodů.

„Firmy jsou ohledně vývoje v nadcházejících měsících podstatně skeptičtější,“ uvedl prezident Ifo Clemens Fuest. „Vzhledem k rostoucímu počtu infekcí jsou němečtí podnikatelé stále více znepokojeni.“

Hodnota indexu, který měří současné podmínky, vzrostla o 1,1 na 90,3 bodu. Dílčí index podnikatelských očekávání, který ukazuje výhled na nejbližších šest měsíců, ale klesl, a to o 2,4 na 95 bodů.

Z jednotlivých sektorů se nálada zlepšila ve zpracovatelském průmyslu. Ve službách, obchodu i stavebnictví klesla, nejvýrazněji ve službách.

Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům o 9,7 procenta. Výdaje domácností, investice firem i obchod zaznamenaly totiž kvůli pandemii prudký pokles. Propad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtletí tak byl mnohem prudší než za finanční krize před více než deseti lety a nejhorší od roku 1970, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

Zmírnění koronavirových omezení doplněné záchrannými a stimulačními balíčky ale ve třetím čtvrtletí vedlo k výraznému oživení. Nyní růst počtu pozitivně testovaných vyvolává obavy z opětovného zpomalení ekonomiky.

Institut Ifo v září odhadl, že ve třetím čtvrtletí německá ekonomika ve srovnání s předchozím kvartálem vzroste o 6,6 procenta. Ekonom Ifo Klaus Wohlrabe nyní dodal, že ve čtvrtém čtvrtletí by měl růst zpomalit na 2,1 procenta. Prognóza se ale může ještě změnit, pokud by růst počtu nakažených vedl k uzavření ekonomiky. Růst počtu nakažených ve Francii, Itálii a ve Španělsku navíc zasáhl vývoz. Podle něj se v tuto chvíli daří jen automobilkám.

Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvedla, že německá vláda se chystá zlepšit odhad ekonomického růstu na letošní rok. Nyní vláda čeká pokles o 5,8 procenta, podle nové prognózy se HDP sníží pouze o 5,5 procenta. V příštím roce už by ekonomika měla vykázat růst, který vláda odhaduje na 4,4 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier má představit novou prognózu ve středu.

Přední německé ekonomické instituty tento měsíc zhoršily odhad poklesu ekonomiky za celý letošní rok. Nově čekají pokles HDP o 5,4 procenta, v dubnu čekaly propad o 4,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
3. 9. 2026

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
3. 9. 2026

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
3. 9. 2026

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
3. 9. 2026

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.