Důvěra v ekonomiku po pěti měsících kvůli druhé vlně pandemie klesla

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průzkum se uskutečnil od 1. do 19. října. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se situace v posledních dnech vyvíjí, promítla se aktuálně platná opatření do odpovědí pouze částečně, upozornili statistici. I podle ekonomů jsou čísla zřejmě podhodnocená, když sběr dat byl ukončen před opětovným uzavřením ekonomiky z minulého týdne. 

„Vzhledem k nástupu druhé vlny pandemie není říjnový propad důvěry příliš překvapující. Zároveň se však celková důvěra mezi podnikateli udržuje zhruba na úrovni letních měsíců, což je dáno skutečností, že data ještě nezachytila částečné uzavření ekonomiky z minulého týdne,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Prozatím se také oproti jaru podle něho drží důvěra v průmyslu, protože se průmyslové podniky zatím udržují v chodu. „Celková důvěra v ekonomiku se tak dostala na červencovou úroveň, je však zřejmé, že tato hodnota je podhodnocená a skutečnost bude pesimističtější, což patrně odhalí až listopadová čísla,“ upozornil Seidler.

Meziměsíční změna důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Hodnota důvěry spotřebitelů je nyní na 86 bodech, níže byla naposledy v dubnu. „Oproti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Českému průmyslu se zatím daří

Důvěra mezi podnikateli klesla v říjnu o tři body na 86,5 bodu. Proti září byla vyšší pouze v průmyslu, naopak ve stavebnictví, obchodu a službách se snížila. „Českému průmyslu se v současné době pořád relativně daří, ale v odpovědích podnikatelů jsme již zaznamenali určité náznaky obav z budoucího vývoje. Naproti tomu v sektoru služeb došlo v říjnu k výraznému poklesu důvěry, a to zejména v oblastech pohostinství, ubytování a cestovního ruchu,“ dodal Obst.

Důvěra mezi podnikateli v průmyslu tak vzrostla o jeden bod na 91,5 bodu. Ve stavebnictví se snížila o 1,2 bodu na 110,4 bodu. V případě obchodu byl pokles nepatrný, a to o 0,3 bodu na 97,8 bodu. Naopak ve službách indikátor důvěry spadl o 7,7 bodu na 77,2 bodu. „K poklesu souhrnného indikátoru přitom přispěly všechny dílčí ukazatele. Nejvýrazněji pokleslo hodnocení celkové ekonomické situace,“ uvedli statistici.

„Pokud se podaří udržet zpracovatelský průmysl v chodu a nedojde k zastavení produkce jako na jaře, lze v závěrečných měsících letošního roku očekávat pokračující duální vývoj české ekonomiky – relativně solidní situace v průmyslu oproti dále se zhoršující situaci v sektoru služeb,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Dodal ale, že další pokles souhrnného ekonomického sentimentu v listopadu je nevyhnutelný.

Říjnové výsledky nálad tak i podle analytika ČSOB Petra Dufka naznačují, že poslední čtvrtletí roku bude z pohledu výsledků ekonomiky velmi slabé. „Zvlášť zasažené budou služby, avšak vzhledem k pravděpodobnému prodloužení nouzového stavu a rozšíření stávajících restrikcí nemá příliš smysl už v tuto chvíli odhadovat, jak silnou ránu dostala česká ekonomika tentokrát,“ uvedl.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat.

V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Podnikatelská nálada v Německu se kvůli viru zhoršila

Také v sousedním Německu se obavy firem z rostoucího počtu případů nákazy novým koronavirem zvyšují a s tím se zhoršuje i tamní podnikatelská nálada, vyplývá z aktuální zprávy institutu Ifo. Jeho index důvěry klesl na 92,7 ze zářijových 93,2 bodu. Pokles přišel po pěti měsících růstu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali snížení indexu v průměru na 93 bodů.

„Firmy jsou ohledně vývoje v nadcházejících měsících podstatně skeptičtější,“ uvedl prezident Ifo Clemens Fuest. „Vzhledem k rostoucímu počtu infekcí jsou němečtí podnikatelé stále více znepokojeni.“

Hodnota indexu, který měří současné podmínky, vzrostla o 1,1 na 90,3 bodu. Dílčí index podnikatelských očekávání, který ukazuje výhled na nejbližších šest měsíců, ale klesl, a to o 2,4 na 95 bodů.

Z jednotlivých sektorů se nálada zlepšila ve zpracovatelském průmyslu. Ve službách, obchodu i stavebnictví klesla, nejvýrazněji ve službách.

Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům o 9,7 procenta. Výdaje domácností, investice firem i obchod zaznamenaly totiž kvůli pandemii prudký pokles. Propad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtletí tak byl mnohem prudší než za finanční krize před více než deseti lety a nejhorší od roku 1970, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

Zmírnění koronavirových omezení doplněné záchrannými a stimulačními balíčky ale ve třetím čtvrtletí vedlo k výraznému oživení. Nyní růst počtu pozitivně testovaných vyvolává obavy z opětovného zpomalení ekonomiky.

Institut Ifo v září odhadl, že ve třetím čtvrtletí německá ekonomika ve srovnání s předchozím kvartálem vzroste o 6,6 procenta. Ekonom Ifo Klaus Wohlrabe nyní dodal, že ve čtvrtém čtvrtletí by měl růst zpomalit na 2,1 procenta. Prognóza se ale může ještě změnit, pokud by růst počtu nakažených vedl k uzavření ekonomiky. Růst počtu nakažených ve Francii, Itálii a ve Španělsku navíc zasáhl vývoz. Podle něj se v tuto chvíli daří jen automobilkám.

Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvedla, že německá vláda se chystá zlepšit odhad ekonomického růstu na letošní rok. Nyní vláda čeká pokles o 5,8 procenta, podle nové prognózy se HDP sníží pouze o 5,5 procenta. V příštím roce už by ekonomika měla vykázat růst, který vláda odhaduje na 4,4 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier má představit novou prognózu ve středu.

Přední německé ekonomické instituty tento měsíc zhoršily odhad poklesu ekonomiky za celý letošní rok. Nově čekají pokles HDP o 5,4 procenta, v dubnu čekaly propad o 4,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 32 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 2 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 16 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.