Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům roku o rekordních 11,4 procenta, zejména kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) pak činil 13,9 procenta. Ve své konečné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
Rekordní pokles ekonomiky EU i eurozóny byl nižší než v odhadech
Mezičtvrtletní hospodářský pokles je méně výrazný než podle dřívějších údajů, kdy se blížil dvanácti procentům.
V zemích platících eurem se ekonomika proti předchozímu čtvrtletí propadla o 11,8 procenta a meziročně o 14,7 procenta. To je rovněž méně než v předchozích odhadech Eurostatu.
Úřad v úterní zprávě zdůraznil, že i tak jde zdaleka o největší pokles od zavedení těchto statistik v roce 1995. „Zveřejněný propad HDP je pouze finální zpřesnění dřívějších odhadů, které byly zveřejněny v předešlých týdnech. Je sice o několik desetinek lepší, než byly dřívější odhady, nemění však nic na intenzitě propadu eurozóny následkem koronakrize,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Největší propad zaznamenalo Španělsko
Mezi jednotlivými státy zaznamenalo největší propad HDP proti předchozím třem měsícům Španělsko (18,5 procenta), dále Chorvatsko (14,9) a Maďarsko (14,5). O něco lépe na tom byla největší unijní ekonomika Německo, kde HDP klesl proti prvnímu čtvrtletí o 9,7 procenta.
České hospodářství podle Eurostatu zaznamenalo proti prvnímu čtvrtletí propad o 8,7 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více, než uváděla předběžná zpráva v srpnu. Slovenská ekonomika klesla o 8,3 procenta. Meziročně pak česká ekonomika klesla o 11 procent, slovenská o 12,2 procenta.
Seidler upozornil, že česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí také bezprecedentní propad. „V mezinárodním srovnání však šlo o méně negativní vývoj, jelikož řada zemí EU ve druhém čtvrtletí poklesla ještě intenzivněji, v některých případech se jednalo o pokles kolem 20 procent,“ dodal.
