Mezinárodní měnový fond výrazně zhoršil výhled české ekonomiky na příští rok

Česká ekonomika příští rok vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) o 5,1 procenta, předpokládá ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak výhled z dubna, kdy České republice předpovídal svižnější zotavení z pandemie a růst o 7,5 procenta. Výhled globální ekonomiky na letošní rok však zlepšil, nyní čeká pokles o 4,4 procenta, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 procenta. Zotavení z pandemie ale bude těžší.

Proces zotavení ekonomik z pandemie bude proti původním předpokladům složitější a potrvá déle, upozornil fond ve své podzimní prognóze. Za zlepšením výhledu je zejména příznivější vývoj ve druhém čtvrtletí v některých vyspělých zemích, vývoj v rozvojových zemích naopak zaostává.

„Zažíváme těžké časy, ale máme i důvod k optimismu. Více se testuje, zlepšuje se i léčba, a nevídaným tempem postupují i testy nových vakcín, některé už jsou v konečné fázi testování,“ píše se ve zprávě fondu. Ta se letos podrobně věnuje právě dopadům pandemie na ekonomiku.

Ačkoliv se ekonomika z pandemického šoku postupně vzpamatovává, proces zotavování bude dlouhý a bude obklopen řadou nejistot, uvádí měnový fond. Upozorňuje i na opětovný nárůst počtu nakažených, kvůli němuž se některé země vracejí k restriktivním opatřením. „Abychom zabránili dalším potížím, je potřeba, aby podpůrná opatření nebyla předčasně rušena,“ stojí ve zprávě, která má podtitul Dlouhý a obtížný vzestup.

Jednou z mála zemí, která se letos vyhne hospodářskému poklesu, je Čína. Měnový fond ale upozorňuje, že je to vykoupeno rozsáhlou fiskální expanzí, tedy masivním zvyšováním výdajů vlády.

Naopak Indii čeká mnohem hlubší propad, než MMF očekával ještě v létě. Příští rok už se ale situace zlepší a indická ekonomika by podle nynějších předpokladů MMF měla růst rychleji než ta čínská.

Měnový fond počítá i s postupným růstem cen ropy, průměrnou cenu suroviny k okamžitému dodání letos odhaduje na 41 dolarů za barel, příští rok počítá s cenou 43,80 USD za barel. Vývoj na termínovém trhu naznačuje, že růst by měl následně pokračovat až ke 48 dolarům za barel, i to by však bylo zhruba 25 procent pod úrovní roku 2019.

V současné době se barel severomořské ropy Brent prodává asi za 42 dolarů, americká lehká ropa WTI se pohybuje těsně nad 40 dolary za barel.

Propad české ekonomiky letos nechal fond beze změn

V případě české ekonomiky pak propad na letošní rok nechal MMF beze změn. Stejně jako v dubnu očekává, že HDP kvůli dopadům pandemie klesne o 6,5 procenta. Slovensko si naopak proti dosavadním předpokladům povede letos hůř. Fond počítá s hospodářským propadem o 7,1 procenta, na jaře pokles odhadoval na 6,2 procenta.

„Pokles HDP České republiky o 6,5 procenta se může pro letošní rok ukázat coby poměrně dobrý odhad, je zde nicméně riziko, že celkový propad může být i o něco silnější kvůli nejrůznějším omezením souvisejícím s koronavirem,“ řekl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Do druhé vlny pandemie celkově ekonomové očekávali celoroční propad české ekonomiky v průměru zhruba o sedm procent. Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekávalo pokles o 6,6 procenta, centrální banka (ČNB) v srpnové prognóze předpověděla pokles ekonomiky o 8,2 procenta.

Odhady ministerstva financí (v %)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Ve skupině, do které patří východní členové Evropské unie a také balkánské státy plus Ukrajina a Rusko, zaznamená letos nejhlubší propad Chorvatsko. MMF odhaduje, že ekonomika této jihoevropské země letos klesne o devět procent, což je výsledek protipandemických opatření a jejich dopadů na turistiku. Příští rok už fond čeká růst o šest procent, zatímco v dubnu předpovídal vzestup HDP o 4,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...