Vládní strany se po letních sporech o obsazení postu ministra kultury znovu ocitly na prahu koaliční krize. Přiblížila ho snaha ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) samostatně navrhnout, třeba formou poslaneckého návrhu, bankovní daň. Premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli tomuto plánu dokonce pohrozil koncem koalice.
Spor o bankovní daň: Babiš pohrozil koncem koalice, ČSSD ustupuje
Podle Andreje Babiše by ČSSD tímto návrhem ministryně Maláčové porušila jednu z pasáží koaliční smlouvy.
Smluvní strany se zavazují, že vládní návrhy zákonů, a to o daních a poplatcích, včetně zákonů na podporu jejich správy, budou předloženy výlučně jako koaličně dohodnuté ve smyslu bodu 6 této koaliční smlouvy, uvádí koaliční smlouva.
První místopředseda ČSSD a ekonomický expert strany Roman Onderka ve středu slova Maláčové o samostatném postupu podstatně zmírnil. „Já si nedokážu představit, že bychom v rámci letošního roku ještě předkládali samostatný poslanecký návrh, a to ještě v nějakém rozporu s koaličním partnerem,“ řekl.
Sociální demokraté chtějí nejdřív hnutí ANO o sektorové dani pro banky přesvědčit. Argumentují třeba tím, že stát by tím získal do rozpočtu 14 miliard ročně.
Původně se měla ve středu uskutečnit koaliční schůzka obou stran. Nakonec ale neproběhla. Mluvčí vlády Vladimír Vořechovský zdůvodnil změnu absencí šéfa sociálních demokratů, vicepremiéra Jana Hamáčka. Babiš jednání zrušil, protože se mělo uskutečnit za účasti předsedů obou stran, uvedl Vořechovský. Hamáček se podle mluvčí ČSSD Barbory Gavendy chtěl nechat na schůzce zastoupit místopředsedou strany.
Jan Hamáček se ve středu odpoledne vracel z návštěvy Vietnamu. „Předseda Hamáček se vrátil se zpožděním z pracovní zahraniční cesty. Na koaličním jednání se nechal zastoupit prvním místopředsedou, tak jako se to v minulosti stalo i v případě předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Jde o běžný postup,“ řekla agentuře ČTK mluvčí ČSSD.
ANO: Došlo by k poškození občanů
Podle premiéra by bankovní daň znejistěla celé podnikatelské prostředí a poškodila všechny občany.
Ministryně financí Alená Schillerové (za ANO) tvrdí, že daň by vedla k navýšení poplatků a k menší ochotě bank k výhodným úvěrům například pro živnostníky a malé firmy. Novinářům řekla, že banky v Česku na daních odvádějí 16 miliard korun, o které by stát přišel, kdyby se rozhodly přesunout do jiného státu. „Téma bylo součástí jednání před uzavřením koaliční smluvy, kde jsme řekli, že bankovní daň nechceme, na tom se nic nezměnilo,“ konstatovala Schillerová.
Onderka (ČSSD) argumentuje tím, že když mají spořitelny a banky zisk přes 80 miliard ročně, „tak si myslím, že není vůbec žádný problém, aby došlo ke zdanění aktiv těchto institucí.“ Ve sněmovně zatím návrh na zavedení bankovní daně podporu nemá. Proti je nejen vládní hnutí ANO, ale i většina opozičních stran.