Zavedení bankovní sektorové daně by mohlo do státního rozpočtu přinést víc než deset miliard korun ročně, řekli České televizi lídři hnutí STAN a KDU-ČSL. V koalici chtějí od ledna novou daň pro banky prosadit. Peníze by podle nich mohly jít třeba na investice do silnic nebo do školství. Čistý zisk bank loni v součtu přesáhl sto miliard korun.
Daň z mimořádných zisků v Česku platí pro energetické firmy a banky. Zatímco energetické společnosti loni odvedly na těchto odvodech do rozpočtu přes padesát miliard, banky zaplatily necelou miliardu. Právě to je hlavní důvod, proč hnutí STAN prosazuje v koalici zavedení sektorové bankovní daně.
„Banky se rozhodly z toho utéct, a tak nemohou čekat nic jiného, než že se my, politici, začneme bavit o tom, podívejte se, balanc ve společnosti musí být,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu STAN Ondřej Lochmann.
Rozdělená koalice
Vládní politici poprvé přišli s propočty, kolik by mohla bankovní daň do státní kasy přinést. „Když se podíváte na Slovensko, Rakousko a další státy, tak výnosy by se pohybovaly od deseti miliard výše, které by to přineslo státnímu rozpočtu,“ předpokládá Lochmann.
„Banky se windfall tax a tomuto zdanění velmi efektivně vyhnuly. Můžeme se bavit o částkách, které mohou být někde v rozptylu klidně mezi deseti a 25 miliardami ročně,“ míní vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vládní koalice je v názoru na zavedení sektorové bankovní daně rozdělená. Zatímco hnutí STAN nebo lidovci novou daň podporují, občanští demokraté jsou k jejímu možnému přínosu spíš skeptičtí.
„Banky by to buď přenesly na spotřebitele, to znamená, že by se nějakým způsobem zvýšily poplatky, případně by poskytovaly méně úvěrů,“ domnívá se místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už se zástupci hnutí STAN o tématu mluvil. Nechce jej však komentovat. „Kterákoli koaliční strana přijde s nějakým tématem, tak o tom jednáme. Ale současně platí, že v průběhu vyjednávání svůj názor říkám na koaličních jednáních svým partnerům,“ konstatoval Stanjura.
I opozice se obává zdražení bankovních služeb
Opoziční poslanecké kluby bankovní sektorovou daň nepodporují. ANO a SPD se, podobně jako ODS, obávají možného zdražení bankovních služeb. „My jsme se vždycky obávali dopadu na drobné střadatele, dopadu na firmy,“ okomentovala návrh předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Promítne se to do úroků, do zdražení úvěru pro spotřebitele,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
O případném zavedení bankovní sektorové daně chce mít vládní koalice jasno v létě – poté, co vyhodnotí letošní zálohy daně z mimořádných zisků.
