Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.

Podle Krátkého návštěvnost artových kin stoupá zejména ve větších městech. „Návštěvnost artových kin v postcovidovém období progresivně roste. Obzvlášť v Praze je meziroční nárůst diváků rapidní. Pokud dochází k velkému poklesu, je to často způsobeno spíše vnějším zásahem, jako technický stav budovy nebo výměna provozovatele než přirozeným úbytkem diváků,“ popisuje.

Trend potvrzují i statistiky distribuční sítě Aerofilms, pod kterou spadá několik pražských kin, včetně Světozoru, Aera, Bia Oko a Přítomnosti. Síť zaznamenala mezi lety 2022 a 2024 nárůst až o sto tisíc diváků. Celkově kina ze Aerofilms v Praze v roce 2024 přivítala přes 370 tisíc návštěvníků, přičemž největší nárůst zaznamenal Světozor.

Pražský Edison Filmhub hlásí až trojnásobný nárůst diváků oproti době před covidem. „V roce 2024 jsme v jediném kinosále se 75 sedadly přivítali 33 749 diváků,“ popisuje Dominik Hronec, kreativní ředitel distribuční společnosti Film Europe, která Edison Filmhub provozuje.

Podobný vývoj sleduje i Kino Art v Brně. „Od roku 2023 se návštěvnost zvedla a po dlouhé době přesáhla deset tisíc diváků, v listopadu 2024 dokonce jedenáct tisíc diváků. Letošní rok je na tom velmi podobně, měsíční návštěvnosti se pohybuji kolem deseti tisíc,“ říká provozovatelka Barbora Suchyňová.

Artová kina zařazují i mainstreamové filmy

Artovými kiny se označují zejména klasická kina, která se ve své dramaturgii soustředí na umělecké, nezávislé a alternativní filmy často mimo proud komerční produkce. „Zaměřujeme se například na mezinárodní artové a indie snímky, filmové festivaly a další speciální akce,“ vysvětluje Suchyňová.

Tento trend se ale v posledních letech mění. Filip Linhart z pražských Aerokin souhlasí, že artová kina kladou důraz na uměleckou hodnotu, ale dodává, že dnes hrají i mainstreamové filmy. „Z většiny se zaměřujeme na nekomerční a nezávislé filmy, ale v současné době to již není pravidlem a hrajeme i kvalitní filmy, byť mainstreamovějšího rázu.“

Proces probíhá i opačným směrem – svou nabídku totiž rozšiřují i multiplexy, a to právě o artověji laděné filmové tituly. „Artová kina se chtějí podobat multiplexům a multiplexy se chtějí podobat artovým kinům. Možná bychom měli do slovníku zavést nový termín – ‚hybridní kino‘. I multiplexy promítají ‚artové‘ filmy a ‚artová‘ kina hrají kvalitní mainstream,“ uvádí Hronec z Film Europe.

Roli hraje i cena

Rozdíl mezi multiplexy a artovými kiny je patrný také v cenách vstupného. Artová kina často nabízejí lístky výrazně levněji. „Standardní vstupné do kina se pohybuje mezi 160 až 170 korunami, v nižší cenové kategorii pak mezi 140 až 150 korunami. Multiplexy většinou nasazují ceny až kolem 275 korun, což vytváří výraznou cenovou propast,” říká Dan Krátký.

„Tam, kde multiplexy staví na blockbusterech, novinkách, akcích a merchandisingu, tam se klasická kina snaží budovat kolem svých kin komunitu, která přichází za jiným typem zážitku,“ dodává Barbora Kusca Prágerová, ředitelka prostějovského kina Metro 70. Kina tak prý mohou pro své diváky vytvořit program takřka na míru.

Brutalista v menším kině? Vyprodáno

Přestože se nabídka filmů v artových kinech a multiplexech začíná do jisté míry podobat, rozdíly přetrvávají v jejich obsazenosti. „Zatímco oscarový film Brutalista viděly v multiplexech jednotky diváků, představení v artově zaměřených kinech byla v nejexponovanějších časech jako byl premiérový víkend nebo období udílení Oscarů vyprodaná,“ sdělil marketingový manažer společnosti CinemArt Pavel Novák.

Převažujícími návštěvníky multiplexů totiž i nadále zůstávají lidé vyhledávající hlavně komerční tituly. „Zhruba 25 nejúspěšnějších filmů roku tvoří téměř dvě třetiny všech našich tržeb,“ uvedl výkonný ředitel Cinestaru Jan Bradáč. Artové snímky podle něj zůstávají spíše okrajovou součástí nabídky, protože jejich publikum je zvyklé je sledovat jinde – především právě v jednosálových artových kinech.

Na rozdíl od artových kin ale návštěvnost multiplexů ještě předcovidových čísel nedosahuje. „V roce 2022, kdy skončila omezení pro návštěvu veřejných míst, a do kin už mohl opět každý, došlo k poklesu proti rokům 2018–2019 v rozmezí o tři až pět milionů vstupenek. Od toho roku 2022 lze pak návštěvnost označit za stabilizovanou, byť s notnou dávkou štěstí na vybrané filmové tituly v jednotlivých letech 2022 až 2024,“ říká Bradáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mužů na otcovské dovolené loni ubylo

Na placenou dvoutýdenní otcovskou dovolenou po narození dítěte loni nastoupilo méně mužů než v roce 2024. Tuto možnost loni podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) využilo 36 500 otců, o tři tisíce méně než předloni. Počet výplat otcovské klesá už od roku 2022, kdy jich bylo nejvíce – téměř padesát tisíc. Jednou z příčin je podle odborníků menší porodnost, důvodem ale můžou být i omezené rodinné finance během otcovské.
před 2 hhodinami

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 4 hhodinami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 13 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 14 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 15 hhodinami

Teplárna Kladno vyzvala energetický úřad, aby vybral nového dodavatele tepla

Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Ta ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla v pátek mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Ze zákona by ale nemělo nastat přerušení dodávek tepla bez náhrady. Dodávky tepla nejsou ohroženy, uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). Teplárna Kladno patří do skupiny Sev.en Pavla Tykače.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...