Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.

Podle Krátkého návštěvnost artových kin stoupá zejména ve větších městech. „Návštěvnost artových kin v postcovidovém období progresivně roste. Obzvlášť v Praze je meziroční nárůst diváků rapidní. Pokud dochází k velkému poklesu, je to často způsobeno spíše vnějším zásahem, jako technický stav budovy nebo výměna provozovatele než přirozeným úbytkem diváků,“ popisuje.

Trend potvrzují i statistiky distribuční sítě Aerofilms, pod kterou spadá několik pražských kin, včetně Světozoru, Aera, Bia Oko a Přítomnosti. Síť zaznamenala mezi lety 2022 a 2024 nárůst až o sto tisíc diváků. Celkově kina ze Aerofilms v Praze v roce 2024 přivítala přes 370 tisíc návštěvníků, přičemž největší nárůst zaznamenal Světozor.

Pražský Edison Filmhub hlásí až trojnásobný nárůst diváků oproti době před covidem. „V roce 2024 jsme v jediném kinosále se 75 sedadly přivítali 33 749 diváků,“ popisuje Dominik Hronec, kreativní ředitel distribuční společnosti Film Europe, která Edison Filmhub provozuje.

Podobný vývoj sleduje i Kino Art v Brně. „Od roku 2023 se návštěvnost zvedla a po dlouhé době přesáhla deset tisíc diváků, v listopadu 2024 dokonce jedenáct tisíc diváků. Letošní rok je na tom velmi podobně, měsíční návštěvnosti se pohybuji kolem deseti tisíc,“ říká provozovatelka Barbora Suchyňová.

Artová kina zařazují i mainstreamové filmy

Artovými kiny se označují zejména klasická kina, která se ve své dramaturgii soustředí na umělecké, nezávislé a alternativní filmy často mimo proud komerční produkce. „Zaměřujeme se například na mezinárodní artové a indie snímky, filmové festivaly a další speciální akce,“ vysvětluje Suchyňová.

Tento trend se ale v posledních letech mění. Filip Linhart z pražských Aerokin souhlasí, že artová kina kladou důraz na uměleckou hodnotu, ale dodává, že dnes hrají i mainstreamové filmy. „Z většiny se zaměřujeme na nekomerční a nezávislé filmy, ale v současné době to již není pravidlem a hrajeme i kvalitní filmy, byť mainstreamovějšího rázu.“

Proces probíhá i opačným směrem – svou nabídku totiž rozšiřují i multiplexy, a to právě o artověji laděné filmové tituly. „Artová kina se chtějí podobat multiplexům a multiplexy se chtějí podobat artovým kinům. Možná bychom měli do slovníku zavést nový termín – ‚hybridní kino‘. I multiplexy promítají ‚artové‘ filmy a ‚artová‘ kina hrají kvalitní mainstream,“ uvádí Hronec z Film Europe.

Roli hraje i cena

Rozdíl mezi multiplexy a artovými kiny je patrný také v cenách vstupného. Artová kina často nabízejí lístky výrazně levněji. „Standardní vstupné do kina se pohybuje mezi 160 až 170 korunami, v nižší cenové kategorii pak mezi 140 až 150 korunami. Multiplexy většinou nasazují ceny až kolem 275 korun, což vytváří výraznou cenovou propast,” říká Dan Krátký.

„Tam, kde multiplexy staví na blockbusterech, novinkách, akcích a merchandisingu, tam se klasická kina snaží budovat kolem svých kin komunitu, která přichází za jiným typem zážitku,“ dodává Barbora Kusca Prágerová, ředitelka prostějovského kina Metro 70. Kina tak prý mohou pro své diváky vytvořit program takřka na míru.

Brutalista v menším kině? Vyprodáno

Přestože se nabídka filmů v artových kinech a multiplexech začíná do jisté míry podobat, rozdíly přetrvávají v jejich obsazenosti. „Zatímco oscarový film Brutalista viděly v multiplexech jednotky diváků, představení v artově zaměřených kinech byla v nejexponovanějších časech jako byl premiérový víkend nebo období udílení Oscarů vyprodaná,“ sdělil marketingový manažer společnosti CinemArt Pavel Novák.

Převažujícími návštěvníky multiplexů totiž i nadále zůstávají lidé vyhledávající hlavně komerční tituly. „Zhruba 25 nejúspěšnějších filmů roku tvoří téměř dvě třetiny všech našich tržeb,“ uvedl výkonný ředitel Cinestaru Jan Bradáč. Artové snímky podle něj zůstávají spíše okrajovou součástí nabídky, protože jejich publikum je zvyklé je sledovat jinde – především právě v jednosálových artových kinech.

Na rozdíl od artových kin ale návštěvnost multiplexů ještě předcovidových čísel nedosahuje. „V roce 2022, kdy skončila omezení pro návštěvu veřejných míst, a do kin už mohl opět každý, došlo k poklesu proti rokům 2018–2019 v rozmezí o tři až pět milionů vstupenek. Od toho roku 2022 lze pak návštěvnost označit za stabilizovanou, byť s notnou dávkou štěstí na vybrané filmové tituly v jednotlivých letech 2022 až 2024,“ říká Bradáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 28 mminutami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 6 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 6 hhodinami
Načítání...