Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.

Podle Krátkého návštěvnost artových kin stoupá zejména ve větších městech. „Návštěvnost artových kin v postcovidovém období progresivně roste. Obzvlášť v Praze je meziroční nárůst diváků rapidní. Pokud dochází k velkému poklesu, je to často způsobeno spíše vnějším zásahem, jako technický stav budovy nebo výměna provozovatele než přirozeným úbytkem diváků,“ popisuje.

Trend potvrzují i statistiky distribuční sítě Aerofilms, pod kterou spadá několik pražských kin, včetně Světozoru, Aera, Bia Oko a Přítomnosti. Síť zaznamenala mezi lety 2022 a 2024 nárůst až o sto tisíc diváků. Celkově kina ze Aerofilms v Praze v roce 2024 přivítala přes 370 tisíc návštěvníků, přičemž největší nárůst zaznamenal Světozor.

Pražský Edison Filmhub hlásí až trojnásobný nárůst diváků oproti době před covidem. „V roce 2024 jsme v jediném kinosále se 75 sedadly přivítali 33 749 diváků,“ popisuje Dominik Hronec, kreativní ředitel distribuční společnosti Film Europe, která Edison Filmhub provozuje.

Podobný vývoj sleduje i Kino Art v Brně. „Od roku 2023 se návštěvnost zvedla a po dlouhé době přesáhla deset tisíc diváků, v listopadu 2024 dokonce jedenáct tisíc diváků. Letošní rok je na tom velmi podobně, měsíční návštěvnosti se pohybuji kolem deseti tisíc,“ říká provozovatelka Barbora Suchyňová.

Artová kina zařazují i mainstreamové filmy

Artovými kiny se označují zejména klasická kina, která se ve své dramaturgii soustředí na umělecké, nezávislé a alternativní filmy často mimo proud komerční produkce. „Zaměřujeme se například na mezinárodní artové a indie snímky, filmové festivaly a další speciální akce,“ vysvětluje Suchyňová.

Tento trend se ale v posledních letech mění. Filip Linhart z pražských Aerokin souhlasí, že artová kina kladou důraz na uměleckou hodnotu, ale dodává, že dnes hrají i mainstreamové filmy. „Z většiny se zaměřujeme na nekomerční a nezávislé filmy, ale v současné době to již není pravidlem a hrajeme i kvalitní filmy, byť mainstreamovějšího rázu.“

Proces probíhá i opačným směrem – svou nabídku totiž rozšiřují i multiplexy, a to právě o artověji laděné filmové tituly. „Artová kina se chtějí podobat multiplexům a multiplexy se chtějí podobat artovým kinům. Možná bychom měli do slovníku zavést nový termín – ‚hybridní kino‘. I multiplexy promítají ‚artové‘ filmy a ‚artová‘ kina hrají kvalitní mainstream,“ uvádí Hronec z Film Europe.

Roli hraje i cena

Rozdíl mezi multiplexy a artovými kiny je patrný také v cenách vstupného. Artová kina často nabízejí lístky výrazně levněji. „Standardní vstupné do kina se pohybuje mezi 160 až 170 korunami, v nižší cenové kategorii pak mezi 140 až 150 korunami. Multiplexy většinou nasazují ceny až kolem 275 korun, což vytváří výraznou cenovou propast,” říká Dan Krátký.

„Tam, kde multiplexy staví na blockbusterech, novinkách, akcích a merchandisingu, tam se klasická kina snaží budovat kolem svých kin komunitu, která přichází za jiným typem zážitku,“ dodává Barbora Kusca Prágerová, ředitelka prostějovského kina Metro 70. Kina tak prý mohou pro své diváky vytvořit program takřka na míru.

Brutalista v menším kině? Vyprodáno

Přestože se nabídka filmů v artových kinech a multiplexech začíná do jisté míry podobat, rozdíly přetrvávají v jejich obsazenosti. „Zatímco oscarový film Brutalista viděly v multiplexech jednotky diváků, představení v artově zaměřených kinech byla v nejexponovanějších časech jako byl premiérový víkend nebo období udílení Oscarů vyprodaná,“ sdělil marketingový manažer společnosti CinemArt Pavel Novák.

Převažujícími návštěvníky multiplexů totiž i nadále zůstávají lidé vyhledávající hlavně komerční tituly. „Zhruba 25 nejúspěšnějších filmů roku tvoří téměř dvě třetiny všech našich tržeb,“ uvedl výkonný ředitel Cinestaru Jan Bradáč. Artové snímky podle něj zůstávají spíše okrajovou součástí nabídky, protože jejich publikum je zvyklé je sledovat jinde – především právě v jednosálových artových kinech.

Na rozdíl od artových kin ale návštěvnost multiplexů ještě předcovidových čísel nedosahuje. „V roce 2022, kdy skončila omezení pro návštěvu veřejných míst, a do kin už mohl opět každý, došlo k poklesu proti rokům 2018–2019 v rozmezí o tři až pět milionů vstupenek. Od toho roku 2022 lze pak návštěvnost označit za stabilizovanou, byť s notnou dávkou štěstí na vybrané filmové tituly v jednotlivých letech 2022 až 2024,“ říká Bradáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci mají schvalovat novelu omezující školní odklady

Sněmovna by mohla schvalovat poslaneckou novelu k omezení odkladů zahájení povinné školní docházky. Na programu je v závěrečném kole projednávání také například návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti a úprava k růstu obranných výdajů. Jde o desítku předloh. Hlasování o některých z nich se možná posune až na další sněmovní schůzi.
před 19 mminutami

Ocelové ježky u Pražského hradu nahradí sloupky

Od vstupů na Pražský hrad postupně mizí takzvaní ježci. Ocelové zátarasy tam vjezdu aut bránily téměř deset let. Správci je teď postupně nahradí výsuvnými sloupky. „Když budeme mít zasouvací sloupky, můžeme usnadnit vjezd větších aut, jako jsou hasiči či záchranky,“ vysvětlil ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Sloupky teď budou pracovníci instalovat až do června. Nová budou i kontrolní stanoviště.
před 2 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 3 hhodinami

Za vyhrožování úředníkovi na internetu udělil soud muži podmínku a pokutu

Muže, který na sociálních sítích vyhrožoval v době pandemie koronaviru úředníkovi, odsoudil soud k podmíněnému trestu, také musí zaplatit peněžitou pokutu. Úředníkova advokátka vnímá verdikt jako důležitý okamžik. Podle ní vymezuje, co si lidé můžou k zaměstnancům veřejných institucí dovolit a co už je za hranou. Policie radí všechny takové případy oznamovat.
před 3 hhodinami

Sněmovna přerušila schůzi k digitalizaci na neurčito

Poslanci večer přerušili na neurčito mimořádnou schůzi k digitalizaci stavebního řízení, kterou vyvolalo opoziční ANO. Místopředseda hnutí Karel Havlíček označil projekt digitalizace za naprosté a systémové selhání vlády. Zopakoval, že ANO v nejbližších dnech kvůli projektu podá trestní oznámení. Podle šéfa resortu školství Mikuláše Beka (STAN), který zastoupil ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN), je jednání předčasné vzhledem k tomu, že audit bude hotový až na přelomu května a června.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Silné deště na východě Česka vytopily desítky budov

Část Přerovska ve čtvrtek postihly lokální bouřky, ty nejsilnější zasáhly Ústí, Černotín a Skaličku. S přívalovými dešti se setkali lidé například také v Hranicích či na Potštátsku. V Ústí přívalové deště vyplavily i několik nemovitostí. Hasiči na mnoha místech čerpají vodu a čistí komunikace od nánosů bahna, řekl jejich mluvčí Radek Buryánek. Po odpoledních přívalových deštích zasahovali hasiči také ve Veselí nad Moravou a několika dalších obcích na Hodonínsku. Nejvíc zasažený byl Domanín.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Hasičem roku se stal Karel Žilinský za záchranu chlapce

Hasičem roku se stal Karel Žilinský z Moravskoslezského kraje za záchranu chlapce, který spadl z okna na střechu autobusové zastávky. Slavnostní vyhlášení výsledků 16. ročníku ankety se uskutečnilo ve čtvrtek ve Španělském sále Pražského hradu. Loňským hasičským zásahem roku se stalo zvládnutí povodní na Jesenicku. Velitelem roku byl vyhlášen Jan Pastucha za pohotové reakce a schopnost určit nejkritičtější místa v oblasti povodní.
před 12 hhodinami
Načítání...