Vznik sektorové daně, která by se dotkla hlavně energetických firem, připustil nyní i premiér Petr Fiala (ODS). Zavedení už dříve připouštěly kromě ODS ostatní strany pětikoalice. Předseda vlády tvrdí, že by šlo o výraz solidarity v době, kdy se řada lidí právě kvůli extrémním cenám energií dostává do potíží.
„Nějaká míra solidarity je na místě a přemýšlejme o tom, jestli to bude formou nějaké dočasné sektorální daně, nebo nějakou jinou,“ prohlásil Fiala. „Energetické společnosti mají obrovské zisky, které nejsou dány nějakou inovací, a současně spousta občanů začíná pociťovat existenční problémy,“ podotkl.
Když před týdnem ČT informovala o tom, že většina stran vládní koalice připouští zavedení speciální daně pro energetické firmy, tak měl premiér spíš pochyby. „My obecně nechceme zvyšovat daně a nevidíme v tom rozumnou cestu. Ale tady se skutečně musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla,“ řekl.
Tři varianty daně podle Pirátů
Piráti přišli se třemi variantami speciální daně. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně.
Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 procent. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky. Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až dvacet miliard korun ročně.
Plán Pirátů získal podporu hnutí STAN. Od TOP 09 a lidovců znělo, že se chtějí bavit o podobě daně. V týdnu pak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sdělil, že chce, aby ministerstvo financí předložilo analýzu, kterým odvětvím se aktuálně daří. Na základě dat lze podle něj uvažovat o sektorové dani, byl by rád, pokud by byla zavedena na omezenou dobu.
