Rodičovská zřejmě vzroste od příštího roku rodinám, které příspěvek aktivně pobírají. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude k dispozici 8,6 miliardy korun ročně, které k tomu budou potřeba. Řekl to při představení parametrů státního rozpočtu pro rok 2020, který bude mít 40miliardový schodek. Porostou i důchody, zároveň by mělo jít třináct miliard navíc i na investice. Na zvýšení příjmů by se měly podílet i banky, nikoli však ve formě sektorové daně, nýbrž rozvojového fondu. V příštím roce by v něm Babiš chtěl mít šest miliard.
Nový rozpočet bude mít schodek 40 miliard. Sektorová daň nebude, banky by měly přispívat do fondu
„Držíme schodek 40 miliard, nerezignovali jsme na žádnou z priorit vlády, plníme vládní a koaliční dohody,“ ujistila při představení parametrů nového rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výdaje by měly v přístím roce být 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu korun. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček uvedl, že jeho strana je připravena podpořit státní rozpočet na příští rok, pokud se koalice dohodne na podrobnostech.
„Musíme ta jednání zahájit. Jsem rád, že konečně víme, co si myslí premiér. Může to být na formátu koaliční rady,“ poznamenal Hamáček.
Růst by v příštím roce měly důchody i rodičovský příspěvek. Na ten má být 8,6 miliardy korun ročně. „Po velice intenzivním jednání jsme peníze našli,“ podotkl premiér. Dodal, že konečný návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) „je identický“ s původním loňským návrhem ministerstva financí. Úřad Aleny Schillerové předpokládal, že se zvýšení dávky bude týkat aktivních příjemců, nikoli tedy automaticky úplně všech rodin s dětmi do čtyř let.
Vyšší budou i platy státních zaměstnanců, podrobnosti ale zatím Babiš ani Schillerová prozradit nechtěli s tím, že je nejprve proberou na tripartitě. Ministryně financí pouze ujistila, že platí slib růstu platů pedagogů, kteří by měli v roce 2021 brát 45 tisíc.
Pro banky fond, nikoli sektorová daň
Výdaje spojené s vyššími platy, důchody či rodičovskou by podle Schillerové měly kompenzovat jednak úspory v provozních výdajích, ale také změny rezerv pojišťoven, zavedení digitální daně a zvýšení příjmů očekává Schillerová i od zavedení třetí a čtvrté vlny EET.
Podle Babiše naopak nebude zavedena sektorová daň pro banky, jak navrhla koaliční ČSSD, i když premiér by chtěl, aby banky státu pomáhaly.
„Přišli jsme s návrhem a jednáme s bankami o národním rozvojovém fondu. Představa byla taková, že by banky poté, co zaplatí veškeré daně (…), participovaly na národním rozvojovém fondu. Ten by měl navýšit investiční kapacitu České republiky o desítky až stovky miliard. Domluvili jsme se, že založíme pracovní skupinu, kde budeme řešit detaily,“ řekl Babiš. Míní, že pokud fond vznikne, tak by do něj příští rok mohly banky odvést asi šest miliard korun.
KSČM zatím váhá, zda rozpočet podpoří
Komunisté, o jejichž hlasy se menšinová vláda dosud opírala, dali předem najevo, že by chtěli, aby měl příští rok rozpočet maximálně třicetimiliardový schodek. Zda podpoří i návrh se schodkem o třetinu vyšším, není dosud jasné.
„KSČM s takovým schodkem zatím nepočítá a bude to předmětem jednání o pokračování tolerance,“ uvedl předseda strany Vojtěch Filip.
Ministryně financí avizovala, že bude o podpoře rozpočtu jednat se všemi politickými subjekty. S komunisty ale chce vyjednávat na prvním místě. Ujistila však, že nemá předem nic dojednané a nchce nic předjímat.