Sněmovna podpořila další vlnu EET, odklad proplácení tří dnů nemocenské neprošel

Poslanci v druhém čtení také podpořili zavedení další vlny EET. Zamítli naopak návrh ODS na odklad proplácení prvních tří dnů nemocenské do doby, než začnou plně fungovat elektronické neschopenky. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i za tyto dny s největší pravděpodobností od července.

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zavedení elektronické neschopenky od ledna. Podle ODS ale vláda a ministerstvo práce selhaly, když nebyly schopné včas systém připravit. Navrhla proto odložení zrušení karenční lhůty do doby, než začnou plně fungovat nové elektronické neschopenky.

Elektronické neschopenky vyvolaly před časem napětí v koalici ANO a ČSSD. Zaměstnavatelé totiž dostali příslib, že e-neschopenky začnou fungovat současně se zrušením karenční doby od července. Nový systém by se ale měl spustit podle novely, kterou budou poslanci schvalovat zřejmě v květnu, až o půl roku později.

Řada poslanců vládního hnutí ANO se proto klonila k půlročnímu odkladu obnovení náhrad mzdy za první tři dny nemoci. Odsunutí rušení karence však důrazně odmítla ČSSD, považovala by to za porušení koaliční dohody.

Občanský demokrat Jan Bauer chtěl vložit odklad zrušení karenční doby do vládní novely zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Nabídl hned tři varianty, sněmovna je většinou hlasů zejména poslanců ANO, ČSSD, Pirátů, SPD a KSČM odmítla. První počítala s odkladem na rok 2020, druhá na rok 2021 a třetí vázala účinnost na úpravu elektronické neschopenky.

Bauer návrh ODS zdůvodnil slovy, že ministerstvo práce by mělo mít dostatek času na přípravu kvalitní legislativy k e-neschopence. „Chceme umožnit premiéru Andreji Babišovi naplnit veřejný slib, že současně se zrušením karenční doby bude zavedena funkční elektronická neschopenka,“ řekl.

Podle Aleny Gajdůškové (ČSSD) ale není mezi e-neschopenkou a vyplácením nemocenské žádná vazba. „Pokud někdo dal politický slib, je jiná věc,“ podotkla.

Stejné pozměňovací návrhy prosazují občanští demokraté i k novele, která se týká e-neschopenek. Sněmovna o nich tedy bude hlasovat ještě jednou, patrně v květnu.

Další vlna EET půjde do závěrečného schvalování

Do závěrečného schvalování posunula sněmovna vládní návrh na zavádění elektronické evidence tržeb (EET) i do dalších podnikatelských odvětví. Hlasování se uskuteční nejdříve v květnu, předloha bude čelit snaze Pirátů o zamítnutí. Občanští demokraté prosazují zrušení celého zákona o EET.

Poslanci v nynějším druhém čtení podali desítky dalších pozměňovacích návrhů. Pokud nebude předloha zamítnuta, což není pravděpodobné, občanští demokraté chtějí, aby sněmovna hlasovala o výjimce pro každou jednotlivou profesi, které se další vlny zavádění EET mají týkat. Je jich více než 700.

Pozměňovací návrhy podali také poslanci Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů. Týkají se mimo jiné zrušení dalších vln zavádění evidence a různých výjimek, třeba na prodej burčáku, vánočních stromků, jmelí, pomlázek, kraslic nebo předvánoční stánkový prodej sladkovodních ryb. Další úpravy se týkají třeba vynětí lékařských ambulancí z EET nebo výjimky pro podnikatele, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty, případně pro živnostníky s ročním obratem do 200 tisíc korun, do půl milionu korun, případně do 750 tisíc korun.

„Další prodlužování nepřijetí EET je proti zájmům této země, proti zájmům podnikatelů,“ řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle poslance ODS Jana Skopečka však EET podnikatelské prostředí nenarovnává, jak říká vláda, ale komplikuje. „Uvrhujete ty nejmenší do zbytečných represí,“ prohlásil na adresu vlády bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle pirátského poslance Ondřeje Profanta je EET zneužíváním moderních technologií k šikaně obyvatel. 

Část pozměňovacích návrhů se týká daně z přidané hodnoty. Lidovec Marian Jurečka chce zařadit do nižších sazeb například biopotraviny, palivové dřevo nebo výstavbu a opravy bytů. Vládní norma posouvá do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty například stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Rozpočtový výbor už dřív podpořil návrh na snížení daně z přidané hodnoty na elektronické knihy a audioknihy z 21 na 10 procent.

Kabinet reagoval předlohou zejména na rozhodnutí Ústavního soudu, který další vlny zavádění elektronické evidence tržeb zrušil. Novela rozšiřuje evidenci na další obory, které jí dosud nepodléhaly, třeba na služby řemeslníků. Části podnikatelů má ale novela usnadnit evidování tržeb tak, aby to mohli dělat bez připojení k internetu.

Do závěrečného čtení prošla smlouva s Tchaj-wanem i větší pravomoci pro zpravodajské služby

Odpoledne poslanci poslali do závěrečného čtení návrh zákona o zamezení dvojímu zdanění s Tchaj-wanem. Standardně se pro to využívají smlouvy. V případě Tchaj-wanu je ale třeba zákona, protože Česko jej neuznává za stát.

Sněmovna také poslala do závěrečného čtení návrh, podle kterého by zpravodajské služby dostaly více pravomocí nakládat se záznamy v informačních systémech. Výbory doporučily v předloze sjednotit formulace týkající se krycích dokladů v zákonech o Bezpečnostní informační službě a Vojenském zpravodajství. Jednotliví poslanci ve druhém kole projednávání žádné změny nenavrhovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 4 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 4 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 5 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 15 hhodinami
Načítání...