Devadesátka ČT24 o rozšíření EET na další obory
Od spuštění první etapy EET v prosinci 2016 uskutečnili pracovníci finančních úřadů spolu s celníky na 180 tisíc kontrol. Zpočátku byly plošnější, protože měly i edukativní účel pro nápravu případných chyb, uvedl Fojtík. „Nyní už víc cílíme do opakovaných kontrol tam, kde jsme zjistili nedostatky. Abychom přiměli ty, kteří si nechtějí plnit své povinnosti, aby tak učinili,“ zdůraznil.
Právě tato současná výběrovost umožní přesměrovat část kapacity na nové subjekty, které mají spadat do třetí a čtvrté fáze (tyto fáze měly původně startovat v různých obdobích, ale po jejich odložení zásahem Ústavního soudu mají být spuštěny společně v jedné vlně).
Fojtík v diskusi uznal, že například u řemeslníků může být složité kontrolovat, zda nebudou „brát peníze bokem“. Proti tomu je podle něho možné použít systém utajených nákupů či objednání si nějaké služby. „Já bych neprozrazoval, jaké budeme mít kontrolní postupy,“ dodal.
Sněmovna ve středu poslala novelu, jež počítá s rozšířením záběru elektronické evidence, na osmý pokus do druhého čtení. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) věří, že by mohla závěrečná vlna EET odstartovat od ledna 2020, ale vzhledem k dosavadnímu nesnadnému projednávání novely ve sněmovně a později zřejmě i v Senátu to není úplně samozřejmé. A to i přesto, že současná vládní koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů má ve sněmovně většinu.
Jiří Fojtík v pořadu také připomněl, že novela počítá s možností speciálního off-line režimu pro nejmenší živnostníky (maximálně dva zaměstnanci, do limitu 200 tisíc korun hotovostních příjmů) i se snížením DPH na vodné, stočné a stravovací i odborné služby.
Právě limit 200 tisíc korun bude zřejmě ve sněmovně při druhém čtení, kdy je možno podávat pozměňovací návrhy, terčem mnoha „úprav“. Některé politické strany již nyní chtějí limit 500 či 600 tisíc korun.
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Volný (ANO) naznačil, že jeho hnutí je o tom připraveno jednat, „o nějaké částce možná kolem půl milionu korun, byť z toho ministerstvo financí nebude nadšené“.
Naopak je proti tomu, aby některé připravované obory z EET vypadly. „Ti, kteří už v tom dva roky bez problémů jedou, říkají: Ano, ale ať je to bez výjimky,“ řekl Volný. Drobné úpravy předložené novely nevyloučil.
Fojtík i Volný zdůraznili jako smysl EET narovnání podnikatelského prostředí a daňový výnos. Rozsáhlé výjimky by nebyly podle nich systémové.
Předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Jiří Víšek zmínil, že jeho sdružení říká celou dobu, aby se elektronická evidence tržeb zrušila. Podle něj je nesystémová. Upozornil také na to, že zvláště na venkově bylo pozavíráno mnoho hospod, restaurací a krámků, „protože se jim do toho z nejrůznějších důvodů nechtělo“.
Limit 200 tisíc považuje Víšek za nízký. Také možnost off-line režimu podle něj není příliš velká výhoda, protože podnikatelé by museli vypisovat účtenky a jednou za čtvrt roku pak zaslat/zanést speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek na finanční úřad.
Fojtík k tomu dodal, že už dnes musí podnikatel vypsat účtenku, pokud o to jeho klient požádá. Popřel, že by se na účtence muselo vyplňovat 25 údajů, jak Víšek naznačoval.
Senátor Zdeněk Nytra (ODS) kritizoval byrokracii spojenou s EET. „Obávám se, že se v tom drobní živnostníci za chvíli ztratí.“ I on zmínil uzavírání drobných provozoven hlavně na venkově. Připustil nicméně, že u restaurací těžko odlišit, kdy to bylo pod vlivem EET a kdy pod vlivem protikuřáckého zákona.
Nytra očekává, že po 3. a 4. etapě spousta řemeslníků a malých živnostníků s podnikáním „sekne a půjde na úřad práce“.
Systém, na kterém funguje EET, je předimenzovaný, protože to bylo politicky citlivé – aby nedošlo k nějakému problému, uvedl v pořadu Michal Bláha. Ten spravuje stránky Hlídač EET.cz a Hlídač státu.cz a při startu elektronické evidence půl roku technologicky pomáhal ministerstvu financí.
Bláha použil analogii, že „k převážení dvou (později opravil na čtyři podle počtu fází EET) dětí do školy si pořídíte dvoupatrový autobus, kdyby náhodou“. Systém podle něho nikdy nepřesáhl svou zátěží 10 procent maxima. Ani případné další vlny to podle něho moc nezvýší. Ocenil ale, že je to jeden z nejstabilnějších systémů státní správy.
Domnívá se však, že bylo možno ho pořídit levněji. Přisuzuje to nezkušenosti státu, který nemá dostatečné znalosti, aby vše správně zařídil. Obecně pak podle něho platí, že při IT zakázkách některá ministerstva nehledají cesty, jak snížit náklady s tím spojené.
Vyplatí se státu kontrola nejmenších podnikatelů?
Bláha si také myslí, že přepisovat archy účtenek do počítače (při využití off-line režimu) přinese větší náklady, než budou vybrané daně. Podle něho se tato kontrola u nejmenších podnikatelů státu nevyplatí a měl by se raději zaměřit na velké korporace typu telekomunikací či bank. „Ale ti jsou (pro finanční správu) silnějším soupeřem než nejmenší podnikatelé,“ dodal.
Podobný názor naznačil již dříve i Víšek ze sdružení podnikatelů a živnostníků.
Ředitel Fojtík v obou případech odpověděl, že také velké korporace jsou pod kontrolou. Finanční správa se zaměřuje hlavně na převodní ceny (transferové systémy) – a vyměřované doměrky nejsou podle něho malé.
Fojtík připustil, že off-line režim si vyžádá u finančních úřadů zvýšení administrativy. V následné debatě s Bláhou se však neshodli na konkrétní výši nákladů, které byly spojeny s techologickým systémem pro EET. Rozdílný pohled mají i na efektivitu (náklady versus výnos) kontrol nejmenších podnikatelů.