Rovného půl roku platí zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek známý spíše jako protikuřácký zákon. Senátoři se budou zabývat návrhy na jeho změny i peticí, jejíž signatáři by předpis nejraději úplně zrušili. Jsou ale také první zdravotnická data, která naznačují, že by díky omezení kouření mohl poklesnout počet infarktů nejméně o desetinu.
Protikuřácký zákon platí půl roku. Ubylo infarktů, ale i štamgastů
Podle vedoucí pražského Centra pro závislé na tabáku Evy Králíkové ještě neexistují průkazná data, ze kterých by bylo možné jasně vyčíst efekt zákazu kouření v hospodách či na zastávkách veřejné dopravy. Dají se však vysledovat jisté trendy.
Odkázala na údaje z jedné z velkých pražských nemocnic, kde poklesl počet akutních infarktů myokardu o deset až třináct procent. „Abychom si představili, co to znamená: Nějakých patnáct procent infarktů myokardu by u nás znamenalo, že přes pět tisíc lidí za rok by nemuselo infarkt dostat. To není úplně málo,“ míní Eva Králíková.
Konečné údaje by podle ní mohly odpovídat těm ze zahraničí, kde po zavedení regulace kouření vždy poklesl počet infarktů o několik procent. Celková analýza ze sedmnácti zemí podle ní ukázalo sedmnáctiprocentní zlepšení, například v americkém okresu Olmsted došlo dokonce k poklesu o 33 procent.
Pivovarníci hovoří o černém roce
Proti číslům ze zdravotnických zařízení však stojí i jiná čísla – ze zařízení restauračních. Hospodští si stěžují, že jim kvůli zákazu kouření ubývají hosté, pivovary zase zaznamenaly pokles spotřeby. Český svaz pivovarů a sladoven hovoří ústy své výkonné ředitelky Martiny Ferencové o „černém roce českého pivovarnictví“, ačkoli připouští, že pokles spotřeby piva souvisí i s omezováním herních automatů či změnami, které se týkají předzahrádek.
Spoluautorka petice za změny protikuřáckého zákona Miroslava Neradová potom tvrdí, že hrozí rozsáhlé zavírání hospod. „Tento zákon ovlivnil až příliš podnikání v Česku, způsobil lavinový efekt, co se týče zániku hospod,“ řekla již dříve.
Petice, kterou podepsalo přes padesát tisíc lidí, se dostala do Senátu, ale není to jediná aktivita, kterou senátoři v souvislosti s protikuřáckým zákonem plánují. Budou se zabývat i přímými návrhy na jeho zmírnění. Výbor pro lidská práva navrhl „v provozovnách stravovacích služeb o výměře do 50 metrů čtverečních“ nechat rozhodnutí provozovatele, zda zařízení bude či nebude kuřácké. Zákaz kouření by ovšem měl být zachován v době podávání hlavních jídel.
Svoboda kouřit versus svoboda dýchat
Dvacet senátorů v čele s Jaroslavem Kuberou (ODS) a Ivo Valentou (za Soukromníky) se také obrátilo na Ústavní soud s tím, že považují omezení kouření za nepřípustný zásah do svobody občanů. Oponuje jim například Eva Králíková, podle které není svoboda kouřit jediná svoboda, o kterou se hraje. „Svoboda dýchat čistý vzduch je zcela jistě nadřazená svobodě kouřit,“ podotkla.
Připomněla také, že vedle petice za omezení regulace kouření existuje i petice opačná, kterou podepsal asi dvojnásobek lidí. Ta však zdaleka nevzbudila tak velký ohlas.
Stejně jako ministerstvo zdravotnictví také Králíková varuje před tím, aby se zákon měnil unáhleně. Na změření jeho dopadu by byl potřeba alespoň rok. Naopak podle kritiků současné regulace není času nazbyt, obávají se, že řada restaurací nepřežije zimu.