Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.
Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters
6 minut
Události: Jednání o Ukrajině
Agentura Reuters poznamenala, že jedna z utajovaných rusko-amerických schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.
Schůzky zdroje agentury popsaly jako vedlejší komunikační kanál, neboť část jednání se odehrála v době, kdy byl Trump sice již zvoleným prezidentem, na převzetí moci se ale teprve připravoval. Jeden ze zdrojů řekl Reuters, že o schůzkách věděl přinejmenším malý okruh Trumpových poradců.
Podrobnosti schůzek známé nejsou, stejně tak je nejasný program i to, zda na místě byli zástupci Ruskem napadené Ukrajiny. Jednání nicméně ukazuje na zákulisní snahy Rusů a Američanů najít cesty k ukončení války navzdory tomu, že oficiální kontakty mezi Moskvou a Washingtonem za Trumpova prezidentského předchůdce Joea Bidena byly takřka na bodu mrazu.
Švýcarské ministerstvo zahraničí podle Reuters sdělilo, že v zemi se pravidelně konají setkání stran zapojených do rusko-ukrajinské války a že o nich Bern ví. Tyto schůzky ale neřídí dotčené vlády, jsou neformální a neoficiální. V diplomacii se takovéto akce označují jako Track Two (kolej dva či druhá cesta) a jejich cílem je zmírnit vzájemné napětí.
Reuters už loni informoval o tom, že v takto neoficiálním formátu se rozhovory konaly už v roce 2023 a na počátku roku 2024, kdy ruský vůdce naznačoval, že je ochoten uvažovat o příměří. Jednání na této druhé trati ale očividně k ničemu nevedla.
Rubio: Zatím nejsou podmínky pro schůzku Trumpa s Putinem
První oficiální setkání ruských a amerických zástupců k jednáním o možnostech, jak válku ukončit, se uskutečnilo v úterý v Rijádu. Setkali se zde ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a Marco Rubio. Na podobné úrovni se delegace obou zemí setkaly po několika letech.
Putin výsledky schůzky ocenil a Moskva zareagovala potěšeně i na Trumpovu ostrou kritiku Zelenského, s níž šéf Bílého domu přišel po jednáních v Rijádu. Trump označil Zelenského za diktátora, protože se na Ukrajině – kvůli válečnému stavu v souladu se zákony – nekonaly minulý rok prezidentské volby. Trump také řekl, že Zelenskyj by měl rychle jednat, nebo přijde o svou zemi.
Trump rovněž prohlásil, že by se sám s Putinem mohl sejít ještě v únoru. „Termín schůzky záleží podle mě do značné míry na tom, zda budeme schopni dosáhnout pokroku v otázce ukončení války na Ukrajině,“ řekl Rubio ve čtvrtečním rozhovoru s novinářkou Catherine Herridgeovou na síti X.
Zásadní podle něj bude, zda se americké straně podaří od Rusů zjistit, jestli ukončení války myslí vážně. „Co nabízejí, v čem jsou ochotni ustoupit, co jsou ochotni zvážit, na tom všem záleží, jestli myslí mír vážně, nebo ne.“ Podle Rubia zatím nejsou obě strany tak daleko, aby dohodly termín schůzky lídrů. „Jediná věc, na které jsme se shodli, je, že budeme jednat o míru,“ prohlásil šéf americké diplomacie.
Podle části pozorovatelů Putinovi současná situace vyhovuje a s jednáním nebude spěchat. Trump naproti tomu prohlásil, že chce „míru“ dosáhnout co nejdříve. Podle řady kritiků včetně některých republikánských politiků však americký prezident ve vztahu k Ukrajině začal přebírat propagandu Kremlu.
Americký ministr je naštvaný na Zelenského
Rubio mezitím ve čtvrtečním rozhovoru kritizoval Zelenského. „Upřímně řečeno, osobně jsem byl velmi rozčilený, protože jsme mluvili – viceprezident (JD Vance) a já, my dva – ve třech s prezidentem Zelenským. A probírali jsme záležitost ohledně práv na nerostné suroviny a vysvětlovali jsme jim, podívejte se, my s vámi chceme být ve společném podniku – ne proto, že bychom chtěli vaši zemi okrádat, ale protože si myslíme, že je to vlastně záruka bezpečnosti,“ uvedl Rubio s tím, že Zelenskému řekl: „Jsme-li vaším partnerem v důležitém hospodářském úsilí, dostaneme zpět část peněz, které nám daňoví poplatníci poskytli, téměř 200 miliard dolarů. A také nyní máme eminentní zájem na bezpečnosti Ukrajiny“.
Ukrajinský prezident podle Rubia řekl, že dohodu uzavřít chce, ale že ji musí „prohnat legislativním procesem“.„O dva dny později jsem se dočetl, že Zelenskyj tam říká: Já jsem tu dohodu odmítl, řekl jsem jim, že v žádném případě, že do toho nepůjdeme. No, ale to se na té schůzce nestalo. Takže vás začne někdo rozčilovat – my se snažíme těm chlapům pomoct,“ dodal Rubio.
Sám Trump v pátek znovu Zelenského kritizoval s tím, že není příliš důležité, aby byl na schůzkách o ukončení ruské války na Ukrajině. „Sledoval jsem ho, jak vyjednává bez karet. Nemá žádné karty a člověku je z toho špatně... Už toho mám dost,“ podotkl americký prezident o Zelenském.
O britském premiérovi Keiru Starmerovi a francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi, kteří příští týden přiletí do Washingtonu, Trump v rozhovoru prohlásil, že pro ukončení války na Ukrajině neudělali nic. „Neudělali nic... žádné schůzky s Ruskem,“ prohlásil Trump a dodal, že Macron je jeho přítel a Starmer je „moc milý chlap“.
Kreml: Svých cílů dosáhneme
Kreml v pátek vydal prohlášení, v němž tvrdí, že má na Ukrajině „bezpečnostní cíle“, kterých je Rusko připraveno dosáhnout vyjednáváním. Zároveň ale uvedl, že „speciální vojenská operace“, jak Moskva označuje svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, pokračuje a že vytyčených cílů Rusko dosáhne. „Speciální vojenská operace pokračuje, cíle budou splněny,“ uvedl doslova Kreml.
Putin označil v únoru 2022 za klíčové cíle své agrese „demilitarizaci“ a „denacifikaci“ Ukrajiny, což by znamenalo zlikvidování schopnosti Ukrajiny bránit se a nahrazení legitimní ukrajinské vlády proruskou loutkovou vládou. Jeho záměry by tak znamenaly kapitulaci Ukrajiny a zničení její nezávislosti.
Rusko dlouhodobě trvá na tom, že své cíle nezměnilo. Letos v lednu to opět zopakoval Putinův poradce Nikolaj Patrušev, napsal tehdy Institut pro studium války (ISW). Patrušev také zdůraznil, že Rusko nehodlá vrátit Ukrajině žádné její území, které okupuje.
Zdroj FT upravil své vyjádření
Web listu Financial Times (FT) s odvoláním na poradce rumunského prezidenta Cristiana Diaconesca napsal, že Rusko v úterý v Rijádu po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO a že Američané ruský požadavek odmítli.
Diaconescu ale následně v rozhovoru s Digi24 vysvětlil, že svá slova nevztahoval k Rijádu, ale k vyjednáváním v roce 2022. „Rusko požadovalo návrat Rumunska do jeho sféry vlivu.“
„Chápu to tak, že se situace může změnit z hodiny na hodinu, ze dne na den,“ řekl podle FT Diaconescu stanici Antena 3 v narážce na ostře kritická vyjádření, která po rijádské schůzce adresoval Trump ukrajinskému prezidentu Zelenskému.
Rusko dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina nestala členem NATO, snaží se ale také oslabit vojenskou přítomnost Aliance ve svých někdejších satelitních zemích. V regionu panují obavy, že se Putin v případě oslabení pokusí zaútočit na země v okolí Ukrajiny.
Rusko dává opakovaně najevo, že považuje východní křídlo NATO, do něhož patří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy, Rumunsko či Bulharsko, za sféru svého vlivu. Už v prosinci 2021 ve svém ultimátu, které označovalo za návrh bezpečnostních záruk, požadovalo stažení NATO z východního křídla.
Činitelé z těchto zemí se podle FT snaží nového amerického prezidenta přesvědčit, aby nesouhlasil s oslabováním pozice NATO na východě Evropy, nejsou si však jisti úspěchem. „Velmi široce jsme Washington informovali na různých úrovních, ale nejsem si jist, co se dostane k Trumpovi. Takže tu stále je riziko a obava, že Rusové do něčeho Washington vmanipulují v rámci jednání o Ukrajině,“ citoval list nejmenovaného činitele.
Diaconescu dodal, že snahu Evropy získat Trumpa na svou stranu podpoří příští týden návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera v Bílém domě. „Můžete si být jisti, že budeme bojovat do posledního okamžiku, aby se to nestalo,“ řekl o stažení vojsk NATO z východního křídla Diaconescu.
Zelenskyj jednal s Kelloggem. Oba byli spokojení
Zmocněnec amerického prezidenta pro ruskou válku na Ukrajině Keith Kellogg označil v pátek na síti X svá jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za „rozsáhlá a pozitivní“ a dodal, že v Kyjevě diskutoval také se Zelenského „talentovaným bezpečnostním týmem“. Kellogg také označil ukrajinského prezidenta za „bojovného a odvážného vůdce země, která je ve válce“ s Ruskem.
Ukrajinský prezident ocenil, že jeho schůzka s generálem Kelloggem „obnovila naději“. A také uvedl, že „potřebujeme silné dohody s USA – dohody, které budou skutečně fungovat“, a že dal svému týmu pokyn, aby pracoval rychle a rozumně. „Ekonomika a bezpečnost musí jít vždy ruku v ruce a na detailech těchto dohod záleží – čím lépe jsou strukturovány, tím lepší jsou výsledky,“ uvedl Zelenskyj.
Zmínil také, že s Kelloggem diskutoval o situaci na frontě, o nutnosti osvobodit všechny ukrajinské válečné zajatce zadržované v Rusku a o potřebě „jasného a spolehlivého systému bezpečnostních záruk, který zajistí, že se tato válka už nikdy nevrátí a že Rusko už nikdy nezničí životy“. Podle Zelenského mír potřebuje Ukrajina, Evropa, Amerika i celý svět.
Podle Gregorové se konec války ještě neblíží
Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) se ani přes silná vyjádření amerického prezidenta konec války ještě neblíží. „Konec války nevyplyne jen z toho, že Trump něco zavelí. Konec války vyplyne z toho, že s tím bude souhlasit prezident Ukrajiny, ale také Evropa, která bude nadále Ukrajinu podporovat,“ zdůraznila v Událostech, komentářích s tím, že pokud Zelenskyj nebude souhlasit s něčím, co Trump s Putinem dojednají, tak podle ní Evropa bude Ukrajinu nadále podporovat bez ohledu na to, co říká americký prezident.
„Obávám se, že bez Spojených států není Evropská unie schopná bránit Ukrajinu,“ reagoval v pořadu senátor Tomáš Jirsa (ODS), podle něhož se ale v případě konce války nebude jednat o kapitulaci. „Když se podíváte na ty tři roky (plnohodnotná ruská invaze začala 24. února 2022), tak Rusko hodně ztratilo a prohrálo,“ sdělil a připomněl například to, že Moskva cílila na obsazení celé Ukrajiny. „Pravděpodobně na nějaký čas ztratí Kyjev vládu nad některými územími, ale já myslím, že i na Ukrajině si to lidé uvědomují,“ dodal.
21 minut
Události, komentáře: Europoslankyně Markéta Gregorová a senátor Tomáš Jirsa o možném konci ruské války na Ukrajině
Jirsa se vyjádřil i k některým výrokům Donalda Trumpa, který je podle něho ve světové politice „střelec“. Senátor ale míní, že kroky, které dosud americký prezident podnikal, byly pozitivní. Jako jeden z příkladů uvedl příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás (příměří začalo platit den před inaugurací Donalda Trumpa). „Já pevně doufám, že Trump vyřeší i problém Ukrajiny, protože nakonec se ukazuje, že Evropská unie nemá státníka, který by byl schopen u toho (jednacího) stolu sedět,“ doplnil.
S Jirsou nesouhlasila Gregorová. „Donald Trump nám zatím vůbec nic neukazuje kromě toho, jak opakovat ruskou propagandu,“ řekla.
