Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, říká ukrajinista Svoboda

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.

„Já se domnívám, že Donald Trump je přesvědčen o tom, co sám říká, a že je skutečně blížencem Vladimira Putina,“ uvedl Svoboda. V souvislosti s tvrzeními, která se objevují, že Trumpovy výroky či činy jsou promyšlené a jsou součástí taktiky, ukrajinista podotkl, že chce tedy vědět, v čem daná strategie spočívá.

„Pokud někdo zasáhne do boxerského souboje tím, že se na soupeře, který boxuje v nižší váhové kategorii, což samo o sobě souboj činí podivným a proti pravidlům – ale dějiny pravidla neznají– tak jestliže se na něj někdo pověsí zezadu a začne ho kopat do slabin, tak dobře. Třeba v tom nějaká geniální taktika je, ale já nevím jaká,“ dodal.

Podotkl ale, že Donald Trump je svým světonázorem ideologicky konzistentní a podle něj čitelnější, než by se zdálo. „Máme sklon vnímat v něm člověka, který celou svoji kariéru a rétoriku podřídil geniálním obchodním strategiím a úplně se zapomíná na Trumpa ideologa, jako apoštola jakési nové Ameriky, a je celá řada proudů v Republikánské straně, které za ním stojí,“ uvedl Svoboda s tím, že nechce dané proudy redukovat jen na proudy fašizující, protože tento pojem je nyní vyprázdněný. Ale jde podle něj o proudy, které „upřednostňují sílu nad právem“, řídí se heslem „vyšší bere“ a současně se vymezují proti éře liberálního globalismu, v čemž jsou zajedno s Vladimirem Putinem a nejen s ním.

V souvislosti s pátečním Trumpovým výrokem, že přítomnost Volodymyra Zelenského u rozhovoru o ukončení války na Ukrajině není nezbytná, ukrajinista podotkl, že to zapadá do již řečeného. „Nemine den, abychom se nedozvídali nějakou podobnou nehoráznost,“ míní s tím, že je to opět možná součástí geniální strategie, ale možná tím také ohlašuje, že žádné strategie zapotřebí není, tedy že Trump už se rozhodl. Podle něj je také na místě další možnost, se kterou podle něj pracují ukrajinští političtí analytici, a to, že americký prezident si uvědomil zavčasu, že prohrál.

„Ve vleku své impulzivity a nestandardních osobnostních rysů šel do celé této trachtace s natolik otevřeným hledím, nekrytým týlem, že uvázl v situaci, ze které už není úniku a ve které ho Vladimir Putin vykoupe a sice – Trump se představil světu jako nepřekonatelný mírotvorce a věřil tomu, že Putin bude mít zájem uzavřít okamžité příměří,“ podotkl Svoboda s tím, že se diví, že v zemi, která dala světu tolik skvělých historiků a analytiků, se nenašel nikdo, kdo by Trumpovi vysvětlil, že Putin nemá zájem ukončit válku. „Zato má zájem ukončit Ukrajinu,“ poukázal.

Zmínil, že mnoho Ukrajinců si nyní myslí, že se Trump kritickými výroky Zelenskému mstí, místo toho, aby „pohlédl pravdě do očí a aby se mstil Putinovi, který jej už v první věci zklamal – tedy že není klid zbraní, není příměří, ale naopak se to stupňuje“. Na otázku, zda reaguje i Zelenskyj takticky, když o Trumpovi prohlašuje, že uvázl v síti dezinformací, Svoboda podotkl, že si netroufá příliš hodnotit. „Něco jiného je sedět tady a něco jiného vést zemi, které hrozí genocida,“ podotkl s tím, že by mohl kritizovat Zelenského například v jeho přístupu k ústavním pravidlům či čistotě politické soutěže a v tomto případě by jeho kritika byla zdrcující.

„Pokud jde o jeho reakce na Donalda Trumpa. Mně osobně se líbí. Řekl bych, že to je remíza. Prostě nereaguje nezodpovědně, neřekl bych, že reaguje geniálně, reaguje spontánně a nakonec proč ne,“ dodal. Současnou situaci s Trumpovými výroky odborník přirovnal k Hrnečku, vař a zmínil, že jsou před námi dlouhé měsíce. „Já si myslím, že dokonce i tyhle nehoráznosti Trumpovi brzy dojdou. Už nebude kde vařit. To neznamená, že to nezačne opakovat.“

Podle Svobody se ale nyní jeví to, že nejde o obchodní taktiku, ale naopak drsné probuzení pro všechny, kteří si od Trumpových vyjednavačských schopností hodně slibovali. Zmínil, že Trumpovo chování odpovídá jeho politickému gustu, které má „výrazně blíže k partnerům autoritářského až kriminálního založení, zatímco nedokáže ocenit loajalitu těch, kteří mu nabízejí partnerství“.

Svoboda: Rusové cílí i na dosazení loutky

Svoboda také poukázal, že Volodymyr Zelenskyj se podle sociologických průzkumů stále těší solidní podpoře u ukrajinského obyvatelstva, ačkoliv v případě volebních průzkumů, do kterých se započítává i takzvaný negativní rating, to už tak jednoznačné podle něj není. Trumpovy útoky však paradoxně Zelenského pozici posilují vůči opozici, dodává.

Zmínil, že Rusové pochopitelně cílí i na to, že by mohli do Kyjeva pomocí voleb „dosadit ruskou loutku“. „Je zjevné, že ona loutka už zřejmě nepřijede do Kyjeva na pancíři ruského tanku, ale Rusové mají v rukávu přebohatou zásobu různých diverzních psychologických a jiných taktik, které uplatňují v rámci toho, co nazýváme hybridní válkou na Ukrajině,“ dodal.

Podle něj je Ukrajina země, jejíž část obyvatelstva se neztotožňovala s ukrajinskou demokratickou státní politickou ideou. „Byla podplacená Ruskem. Byla náchylná k ruským diverzním vlivům, které měly na co navazovat, protože se nachází přímo v sousedství Ruska. Tohle všechno bude znovu roztáčeno, byť exponované proruské síly se žádné veřejné podpoře netěší.“ Podotkl, že Rusové dost možná usilují ne o konkrétního kandidáta, ale stačilo by jim „nebezpečné provizorium, které by nastalo po střídání moci.“

Zmínil, že jde o existenciální, hluboce tragický a nebezpečný boj Ruska za návrat ke statusu globální supervelmoci. „V tomto je ukrajinská otázka otázkou ústřední a zároveň otázkou, která se zcela vylučuje s představou kompromisu, jaký zná civilizovaná západní demokracie,“ dodal. Podle něj Rusko používá vyjednávání jen proto, aby se přiblížilo ke svému cíli.

„A mír v tom významu, jak se s ním běžně zachází, může nastat pouze porážkou jedné nebo druhé strany. Pokud to bude porážka Ukrajiny, bude to mír hřbitovní a velmi záhy se dočkáme reprízy na západ od Ukrajiny – zřejmě v Pobaltí. Pokud bude poraženo Rusko, pak to skutečně trvalý mír může být,“ podotkl Svoboda s tím, že ale nelze zapomínat na to, že se vše odehrává v kontextu globálního konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 15 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled