Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, říká ukrajinista Svoboda

25 minut
Interview ČT24: Ukrajinista David Svoboda
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.

„Já se domnívám, že Donald Trump je přesvědčen o tom, co sám říká, a že je skutečně blížencem Vladimira Putina,“ uvedl Svoboda. V souvislosti s tvrzeními, která se objevují, že Trumpovy výroky či činy jsou promyšlené a jsou součástí taktiky, ukrajinista podotkl, že chce tedy vědět, v čem daná strategie spočívá.

„Pokud někdo zasáhne do boxerského souboje tím, že se na soupeře, který boxuje v nižší váhové kategorii, což samo o sobě souboj činí podivným a proti pravidlům – ale dějiny pravidla neznají– tak jestliže se na něj někdo pověsí zezadu a začne ho kopat do slabin, tak dobře. Třeba v tom nějaká geniální taktika je, ale já nevím jaká,“ dodal.

Podotkl ale, že Donald Trump je svým světonázorem ideologicky konzistentní a podle něj čitelnější, než by se zdálo. „Máme sklon vnímat v něm člověka, který celou svoji kariéru a rétoriku podřídil geniálním obchodním strategiím a úplně se zapomíná na Trumpa ideologa, jako apoštola jakési nové Ameriky, a je celá řada proudů v Republikánské straně, které za ním stojí,“ uvedl Svoboda s tím, že nechce dané proudy redukovat jen na proudy fašizující, protože tento pojem je nyní vyprázdněný. Ale jde podle něj o proudy, které „upřednostňují sílu nad právem“, řídí se heslem „vyšší bere“ a současně se vymezují proti éře liberálního globalismu, v čemž jsou zajedno s Vladimirem Putinem a nejen s ním.

V souvislosti s pátečním Trumpovým výrokem, že přítomnost Volodymyra Zelenského u rozhovoru o ukončení války na Ukrajině není nezbytná, ukrajinista podotkl, že to zapadá do již řečeného. „Nemine den, abychom se nedozvídali nějakou podobnou nehoráznost,“ míní s tím, že je to opět možná součástí geniální strategie, ale možná tím také ohlašuje, že žádné strategie zapotřebí není, tedy že Trump už se rozhodl. Podle něj je také na místě další možnost, se kterou podle něj pracují ukrajinští političtí analytici, a to, že americký prezident si uvědomil zavčasu, že prohrál.

„Ve vleku své impulzivity a nestandardních osobnostních rysů šel do celé této trachtace s natolik otevřeným hledím, nekrytým týlem, že uvázl v situaci, ze které už není úniku a ve které ho Vladimir Putin vykoupe a sice – Trump se představil světu jako nepřekonatelný mírotvorce a věřil tomu, že Putin bude mít zájem uzavřít okamžité příměří,“ podotkl Svoboda s tím, že se diví, že v zemi, která dala světu tolik skvělých historiků a analytiků, se nenašel nikdo, kdo by Trumpovi vysvětlil, že Putin nemá zájem ukončit válku. „Zato má zájem ukončit Ukrajinu,“ poukázal.

Zmínil, že mnoho Ukrajinců si nyní myslí, že se Trump kritickými výroky Zelenskému mstí, místo toho, aby „pohlédl pravdě do očí a aby se mstil Putinovi, který jej už v první věci zklamal – tedy že není klid zbraní, není příměří, ale naopak se to stupňuje“. Na otázku, zda reaguje i Zelenskyj takticky, když o Trumpovi prohlašuje, že uvázl v síti dezinformací, Svoboda podotkl, že si netroufá příliš hodnotit. „Něco jiného je sedět tady a něco jiného vést zemi, které hrozí genocida,“ podotkl s tím, že by mohl kritizovat Zelenského například v jeho přístupu k ústavním pravidlům či čistotě politické soutěže a v tomto případě by jeho kritika byla zdrcující.

„Pokud jde o jeho reakce na Donalda Trumpa. Mně osobně se líbí. Řekl bych, že to je remíza. Prostě nereaguje nezodpovědně, neřekl bych, že reaguje geniálně, reaguje spontánně a nakonec proč ne,“ dodal. Současnou situaci s Trumpovými výroky odborník přirovnal k Hrnečku, vař a zmínil, že jsou před námi dlouhé měsíce. „Já si myslím, že dokonce i tyhle nehoráznosti Trumpovi brzy dojdou. Už nebude kde vařit. To neznamená, že to nezačne opakovat.“

Podle Svobody se ale nyní jeví to, že nejde o obchodní taktiku, ale naopak drsné probuzení pro všechny, kteří si od Trumpových vyjednavačských schopností hodně slibovali. Zmínil, že Trumpovo chování odpovídá jeho politickému gustu, které má „výrazně blíže k partnerům autoritářského až kriminálního založení, zatímco nedokáže ocenit loajalitu těch, kteří mu nabízejí partnerství“.

Svoboda: Rusové cílí i na dosazení loutky

Svoboda také poukázal, že Volodymyr Zelenskyj se podle sociologických průzkumů stále těší solidní podpoře u ukrajinského obyvatelstva, ačkoliv v případě volebních průzkumů, do kterých se započítává i takzvaný negativní rating, to už tak jednoznačné podle něj není. Trumpovy útoky však paradoxně Zelenského pozici posilují vůči opozici, dodává.

Zmínil, že Rusové pochopitelně cílí i na to, že by mohli do Kyjeva pomocí voleb „dosadit ruskou loutku“. „Je zjevné, že ona loutka už zřejmě nepřijede do Kyjeva na pancíři ruského tanku, ale Rusové mají v rukávu přebohatou zásobu různých diverzních psychologických a jiných taktik, které uplatňují v rámci toho, co nazýváme hybridní válkou na Ukrajině,“ dodal.

Podle něj je Ukrajina země, jejíž část obyvatelstva se neztotožňovala s ukrajinskou demokratickou státní politickou ideou. „Byla podplacená Ruskem. Byla náchylná k ruským diverzním vlivům, které měly na co navazovat, protože se nachází přímo v sousedství Ruska. Tohle všechno bude znovu roztáčeno, byť exponované proruské síly se žádné veřejné podpoře netěší.“ Podotkl, že Rusové dost možná usilují ne o konkrétního kandidáta, ale stačilo by jim „nebezpečné provizorium, které by nastalo po střídání moci.“

Zmínil, že jde o existenciální, hluboce tragický a nebezpečný boj Ruska za návrat ke statusu globální supervelmoci. „V tomto je ukrajinská otázka otázkou ústřední a zároveň otázkou, která se zcela vylučuje s představou kompromisu, jaký zná civilizovaná západní demokracie,“ dodal. Podle něj Rusko používá vyjednávání jen proto, aby se přiblížilo ke svému cíli.

„A mír v tom významu, jak se s ním běžně zachází, může nastat pouze porážkou jedné nebo druhé strany. Pokud to bude porážka Ukrajiny, bude to mír hřbitovní a velmi záhy se dočkáme reprízy na západ od Ukrajiny – zřejmě v Pobaltí. Pokud bude poraženo Rusko, pak to skutečně trvalý mír může být,“ podotkl Svoboda s tím, že ale nelze zapomínat na to, že se vše odehrává v kontextu globálního konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 41 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...