Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, říká ukrajinista Svoboda

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.

„Já se domnívám, že Donald Trump je přesvědčen o tom, co sám říká, a že je skutečně blížencem Vladimira Putina,“ uvedl Svoboda. V souvislosti s tvrzeními, která se objevují, že Trumpovy výroky či činy jsou promyšlené a jsou součástí taktiky, ukrajinista podotkl, že chce tedy vědět, v čem daná strategie spočívá.

„Pokud někdo zasáhne do boxerského souboje tím, že se na soupeře, který boxuje v nižší váhové kategorii, což samo o sobě souboj činí podivným a proti pravidlům – ale dějiny pravidla neznají– tak jestliže se na něj někdo pověsí zezadu a začne ho kopat do slabin, tak dobře. Třeba v tom nějaká geniální taktika je, ale já nevím jaká,“ dodal.

Podotkl ale, že Donald Trump je svým světonázorem ideologicky konzistentní a podle něj čitelnější, než by se zdálo. „Máme sklon vnímat v něm člověka, který celou svoji kariéru a rétoriku podřídil geniálním obchodním strategiím a úplně se zapomíná na Trumpa ideologa, jako apoštola jakési nové Ameriky, a je celá řada proudů v Republikánské straně, které za ním stojí,“ uvedl Svoboda s tím, že nechce dané proudy redukovat jen na proudy fašizující, protože tento pojem je nyní vyprázdněný. Ale jde podle něj o proudy, které „upřednostňují sílu nad právem“, řídí se heslem „vyšší bere“ a současně se vymezují proti éře liberálního globalismu, v čemž jsou zajedno s Vladimirem Putinem a nejen s ním.

V souvislosti s pátečním Trumpovým výrokem, že přítomnost Volodymyra Zelenského u rozhovoru o ukončení války na Ukrajině není nezbytná, ukrajinista podotkl, že to zapadá do již řečeného. „Nemine den, abychom se nedozvídali nějakou podobnou nehoráznost,“ míní s tím, že je to opět možná součástí geniální strategie, ale možná tím také ohlašuje, že žádné strategie zapotřebí není, tedy že Trump už se rozhodl. Podle něj je také na místě další možnost, se kterou podle něj pracují ukrajinští političtí analytici, a to, že americký prezident si uvědomil zavčasu, že prohrál.

„Ve vleku své impulzivity a nestandardních osobnostních rysů šel do celé této trachtace s natolik otevřeným hledím, nekrytým týlem, že uvázl v situaci, ze které už není úniku a ve které ho Vladimir Putin vykoupe a sice – Trump se představil světu jako nepřekonatelný mírotvorce a věřil tomu, že Putin bude mít zájem uzavřít okamžité příměří,“ podotkl Svoboda s tím, že se diví, že v zemi, která dala světu tolik skvělých historiků a analytiků, se nenašel nikdo, kdo by Trumpovi vysvětlil, že Putin nemá zájem ukončit válku. „Zato má zájem ukončit Ukrajinu,“ poukázal.

Zmínil, že mnoho Ukrajinců si nyní myslí, že se Trump kritickými výroky Zelenskému mstí, místo toho, aby „pohlédl pravdě do očí a aby se mstil Putinovi, který jej už v první věci zklamal – tedy že není klid zbraní, není příměří, ale naopak se to stupňuje“. Na otázku, zda reaguje i Zelenskyj takticky, když o Trumpovi prohlašuje, že uvázl v síti dezinformací, Svoboda podotkl, že si netroufá příliš hodnotit. „Něco jiného je sedět tady a něco jiného vést zemi, které hrozí genocida,“ podotkl s tím, že by mohl kritizovat Zelenského například v jeho přístupu k ústavním pravidlům či čistotě politické soutěže a v tomto případě by jeho kritika byla zdrcující.

„Pokud jde o jeho reakce na Donalda Trumpa. Mně osobně se líbí. Řekl bych, že to je remíza. Prostě nereaguje nezodpovědně, neřekl bych, že reaguje geniálně, reaguje spontánně a nakonec proč ne,“ dodal. Současnou situaci s Trumpovými výroky odborník přirovnal k Hrnečku, vař a zmínil, že jsou před námi dlouhé měsíce. „Já si myslím, že dokonce i tyhle nehoráznosti Trumpovi brzy dojdou. Už nebude kde vařit. To neznamená, že to nezačne opakovat.“

Podle Svobody se ale nyní jeví to, že nejde o obchodní taktiku, ale naopak drsné probuzení pro všechny, kteří si od Trumpových vyjednavačských schopností hodně slibovali. Zmínil, že Trumpovo chování odpovídá jeho politickému gustu, které má „výrazně blíže k partnerům autoritářského až kriminálního založení, zatímco nedokáže ocenit loajalitu těch, kteří mu nabízejí partnerství“.

Svoboda: Rusové cílí i na dosazení loutky

Svoboda také poukázal, že Volodymyr Zelenskyj se podle sociologických průzkumů stále těší solidní podpoře u ukrajinského obyvatelstva, ačkoliv v případě volebních průzkumů, do kterých se započítává i takzvaný negativní rating, to už tak jednoznačné podle něj není. Trumpovy útoky však paradoxně Zelenského pozici posilují vůči opozici, dodává.

Zmínil, že Rusové pochopitelně cílí i na to, že by mohli do Kyjeva pomocí voleb „dosadit ruskou loutku“. „Je zjevné, že ona loutka už zřejmě nepřijede do Kyjeva na pancíři ruského tanku, ale Rusové mají v rukávu přebohatou zásobu různých diverzních psychologických a jiných taktik, které uplatňují v rámci toho, co nazýváme hybridní válkou na Ukrajině,“ dodal.

Podle něj je Ukrajina země, jejíž část obyvatelstva se neztotožňovala s ukrajinskou demokratickou státní politickou ideou. „Byla podplacená Ruskem. Byla náchylná k ruským diverzním vlivům, které měly na co navazovat, protože se nachází přímo v sousedství Ruska. Tohle všechno bude znovu roztáčeno, byť exponované proruské síly se žádné veřejné podpoře netěší.“ Podotkl, že Rusové dost možná usilují ne o konkrétního kandidáta, ale stačilo by jim „nebezpečné provizorium, které by nastalo po střídání moci.“

Zmínil, že jde o existenciální, hluboce tragický a nebezpečný boj Ruska za návrat ke statusu globální supervelmoci. „V tomto je ukrajinská otázka otázkou ústřední a zároveň otázkou, která se zcela vylučuje s představou kompromisu, jaký zná civilizovaná západní demokracie,“ dodal. Podle něj Rusko používá vyjednávání jen proto, aby se přiblížilo ke svému cíli.

„A mír v tom významu, jak se s ním běžně zachází, může nastat pouze porážkou jedné nebo druhé strany. Pokud to bude porážka Ukrajiny, bude to mír hřbitovní a velmi záhy se dočkáme reprízy na západ od Ukrajiny – zřejmě v Pobaltí. Pokud bude poraženo Rusko, pak to skutečně trvalý mír může být,“ podotkl Svoboda s tím, že ale nelze zapomínat na to, že se vše odehrává v kontextu globálního konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...