Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, říká ukrajinista Svoboda

Nahrávám video
Interview ČT24: Ukrajinista David Svoboda
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.

„Já se domnívám, že Donald Trump je přesvědčen o tom, co sám říká, a že je skutečně blížencem Vladimira Putina,“ uvedl Svoboda. V souvislosti s tvrzeními, která se objevují, že Trumpovy výroky či činy jsou promyšlené a jsou součástí taktiky, ukrajinista podotkl, že chce tedy vědět, v čem daná strategie spočívá.

„Pokud někdo zasáhne do boxerského souboje tím, že se na soupeře, který boxuje v nižší váhové kategorii, což samo o sobě souboj činí podivným a proti pravidlům – ale dějiny pravidla neznají– tak jestliže se na něj někdo pověsí zezadu a začne ho kopat do slabin, tak dobře. Třeba v tom nějaká geniální taktika je, ale já nevím jaká,“ dodal.

Podotkl ale, že Donald Trump je svým světonázorem ideologicky konzistentní a podle něj čitelnější, než by se zdálo. „Máme sklon vnímat v něm člověka, který celou svoji kariéru a rétoriku podřídil geniálním obchodním strategiím a úplně se zapomíná na Trumpa ideologa, jako apoštola jakési nové Ameriky, a je celá řada proudů v Republikánské straně, které za ním stojí,“ uvedl Svoboda s tím, že nechce dané proudy redukovat jen na proudy fašizující, protože tento pojem je nyní vyprázdněný. Ale jde podle něj o proudy, které „upřednostňují sílu nad právem“, řídí se heslem „vyšší bere“ a současně se vymezují proti éře liberálního globalismu, v čemž jsou zajedno s Vladimirem Putinem a nejen s ním.

V souvislosti s pátečním Trumpovým výrokem, že přítomnost Volodymyra Zelenského u rozhovoru o ukončení války na Ukrajině není nezbytná, ukrajinista podotkl, že to zapadá do již řečeného. „Nemine den, abychom se nedozvídali nějakou podobnou nehoráznost,“ míní s tím, že je to opět možná součástí geniální strategie, ale možná tím také ohlašuje, že žádné strategie zapotřebí není, tedy že Trump už se rozhodl. Podle něj je také na místě další možnost, se kterou podle něj pracují ukrajinští političtí analytici, a to, že americký prezident si uvědomil zavčasu, že prohrál.

„Ve vleku své impulzivity a nestandardních osobnostních rysů šel do celé této trachtace s natolik otevřeným hledím, nekrytým týlem, že uvázl v situaci, ze které už není úniku a ve které ho Vladimir Putin vykoupe a sice – Trump se představil světu jako nepřekonatelný mírotvorce a věřil tomu, že Putin bude mít zájem uzavřít okamžité příměří,“ podotkl Svoboda s tím, že se diví, že v zemi, která dala světu tolik skvělých historiků a analytiků, se nenašel nikdo, kdo by Trumpovi vysvětlil, že Putin nemá zájem ukončit válku. „Zato má zájem ukončit Ukrajinu,“ poukázal.

Zmínil, že mnoho Ukrajinců si nyní myslí, že se Trump kritickými výroky Zelenskému mstí, místo toho, aby „pohlédl pravdě do očí a aby se mstil Putinovi, který jej už v první věci zklamal – tedy že není klid zbraní, není příměří, ale naopak se to stupňuje“. Na otázku, zda reaguje i Zelenskyj takticky, když o Trumpovi prohlašuje, že uvázl v síti dezinformací, Svoboda podotkl, že si netroufá příliš hodnotit. „Něco jiného je sedět tady a něco jiného vést zemi, které hrozí genocida,“ podotkl s tím, že by mohl kritizovat Zelenského například v jeho přístupu k ústavním pravidlům či čistotě politické soutěže a v tomto případě by jeho kritika byla zdrcující.

„Pokud jde o jeho reakce na Donalda Trumpa. Mně osobně se líbí. Řekl bych, že to je remíza. Prostě nereaguje nezodpovědně, neřekl bych, že reaguje geniálně, reaguje spontánně a nakonec proč ne,“ dodal. Současnou situaci s Trumpovými výroky odborník přirovnal k Hrnečku, vař a zmínil, že jsou před námi dlouhé měsíce. „Já si myslím, že dokonce i tyhle nehoráznosti Trumpovi brzy dojdou. Už nebude kde vařit. To neznamená, že to nezačne opakovat.“

Podle Svobody se ale nyní jeví to, že nejde o obchodní taktiku, ale naopak drsné probuzení pro všechny, kteří si od Trumpových vyjednavačských schopností hodně slibovali. Zmínil, že Trumpovo chování odpovídá jeho politickému gustu, které má „výrazně blíže k partnerům autoritářského až kriminálního založení, zatímco nedokáže ocenit loajalitu těch, kteří mu nabízejí partnerství“.

Svoboda: Rusové cílí i na dosazení loutky

Svoboda také poukázal, že Volodymyr Zelenskyj se podle sociologických průzkumů stále těší solidní podpoře u ukrajinského obyvatelstva, ačkoliv v případě volebních průzkumů, do kterých se započítává i takzvaný negativní rating, to už tak jednoznačné podle něj není. Trumpovy útoky však paradoxně Zelenského pozici posilují vůči opozici, dodává.

Zmínil, že Rusové pochopitelně cílí i na to, že by mohli do Kyjeva pomocí voleb „dosadit ruskou loutku“. „Je zjevné, že ona loutka už zřejmě nepřijede do Kyjeva na pancíři ruského tanku, ale Rusové mají v rukávu přebohatou zásobu různých diverzních psychologických a jiných taktik, které uplatňují v rámci toho, co nazýváme hybridní válkou na Ukrajině,“ dodal.

Podle něj je Ukrajina země, jejíž část obyvatelstva se neztotožňovala s ukrajinskou demokratickou státní politickou ideou. „Byla podplacená Ruskem. Byla náchylná k ruským diverzním vlivům, které měly na co navazovat, protože se nachází přímo v sousedství Ruska. Tohle všechno bude znovu roztáčeno, byť exponované proruské síly se žádné veřejné podpoře netěší.“ Podotkl, že Rusové dost možná usilují ne o konkrétního kandidáta, ale stačilo by jim „nebezpečné provizorium, které by nastalo po střídání moci.“

Zmínil, že jde o existenciální, hluboce tragický a nebezpečný boj Ruska za návrat ke statusu globální supervelmoci. „V tomto je ukrajinská otázka otázkou ústřední a zároveň otázkou, která se zcela vylučuje s představou kompromisu, jaký zná civilizovaná západní demokracie,“ dodal. Podle něj Rusko používá vyjednávání jen proto, aby se přiblížilo ke svému cíli.

„A mír v tom významu, jak se s ním běžně zachází, může nastat pouze porážkou jedné nebo druhé strany. Pokud to bude porážka Ukrajiny, bude to mír hřbitovní a velmi záhy se dočkáme reprízy na západ od Ukrajiny – zřejmě v Pobaltí. Pokud bude poraženo Rusko, pak to skutečně trvalý mír může být,“ podotkl Svoboda s tím, že ale nelze zapomínat na to, že se vše odehrává v kontextu globálního konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 8 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 41 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...