Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, říká ukrajinista Svoboda

25 minut
Interview ČT24: Ukrajinista David Svoboda
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.

„Já se domnívám, že Donald Trump je přesvědčen o tom, co sám říká, a že je skutečně blížencem Vladimira Putina,“ uvedl Svoboda. V souvislosti s tvrzeními, která se objevují, že Trumpovy výroky či činy jsou promyšlené a jsou součástí taktiky, ukrajinista podotkl, že chce tedy vědět, v čem daná strategie spočívá.

„Pokud někdo zasáhne do boxerského souboje tím, že se na soupeře, který boxuje v nižší váhové kategorii, což samo o sobě souboj činí podivným a proti pravidlům – ale dějiny pravidla neznají– tak jestliže se na něj někdo pověsí zezadu a začne ho kopat do slabin, tak dobře. Třeba v tom nějaká geniální taktika je, ale já nevím jaká,“ dodal.

Podotkl ale, že Donald Trump je svým světonázorem ideologicky konzistentní a podle něj čitelnější, než by se zdálo. „Máme sklon vnímat v něm člověka, který celou svoji kariéru a rétoriku podřídil geniálním obchodním strategiím a úplně se zapomíná na Trumpa ideologa, jako apoštola jakési nové Ameriky, a je celá řada proudů v Republikánské straně, které za ním stojí,“ uvedl Svoboda s tím, že nechce dané proudy redukovat jen na proudy fašizující, protože tento pojem je nyní vyprázdněný. Ale jde podle něj o proudy, které „upřednostňují sílu nad právem“, řídí se heslem „vyšší bere“ a současně se vymezují proti éře liberálního globalismu, v čemž jsou zajedno s Vladimirem Putinem a nejen s ním.

V souvislosti s pátečním Trumpovým výrokem, že přítomnost Volodymyra Zelenského u rozhovoru o ukončení války na Ukrajině není nezbytná, ukrajinista podotkl, že to zapadá do již řečeného. „Nemine den, abychom se nedozvídali nějakou podobnou nehoráznost,“ míní s tím, že je to opět možná součástí geniální strategie, ale možná tím také ohlašuje, že žádné strategie zapotřebí není, tedy že Trump už se rozhodl. Podle něj je také na místě další možnost, se kterou podle něj pracují ukrajinští političtí analytici, a to, že americký prezident si uvědomil zavčasu, že prohrál.

„Ve vleku své impulzivity a nestandardních osobnostních rysů šel do celé této trachtace s natolik otevřeným hledím, nekrytým týlem, že uvázl v situaci, ze které už není úniku a ve které ho Vladimir Putin vykoupe a sice – Trump se představil světu jako nepřekonatelný mírotvorce a věřil tomu, že Putin bude mít zájem uzavřít okamžité příměří,“ podotkl Svoboda s tím, že se diví, že v zemi, která dala světu tolik skvělých historiků a analytiků, se nenašel nikdo, kdo by Trumpovi vysvětlil, že Putin nemá zájem ukončit válku. „Zato má zájem ukončit Ukrajinu,“ poukázal.

Zmínil, že mnoho Ukrajinců si nyní myslí, že se Trump kritickými výroky Zelenskému mstí, místo toho, aby „pohlédl pravdě do očí a aby se mstil Putinovi, který jej už v první věci zklamal – tedy že není klid zbraní, není příměří, ale naopak se to stupňuje“. Na otázku, zda reaguje i Zelenskyj takticky, když o Trumpovi prohlašuje, že uvázl v síti dezinformací, Svoboda podotkl, že si netroufá příliš hodnotit. „Něco jiného je sedět tady a něco jiného vést zemi, které hrozí genocida,“ podotkl s tím, že by mohl kritizovat Zelenského například v jeho přístupu k ústavním pravidlům či čistotě politické soutěže a v tomto případě by jeho kritika byla zdrcující.

„Pokud jde o jeho reakce na Donalda Trumpa. Mně osobně se líbí. Řekl bych, že to je remíza. Prostě nereaguje nezodpovědně, neřekl bych, že reaguje geniálně, reaguje spontánně a nakonec proč ne,“ dodal. Současnou situaci s Trumpovými výroky odborník přirovnal k Hrnečku, vař a zmínil, že jsou před námi dlouhé měsíce. „Já si myslím, že dokonce i tyhle nehoráznosti Trumpovi brzy dojdou. Už nebude kde vařit. To neznamená, že to nezačne opakovat.“

Podle Svobody se ale nyní jeví to, že nejde o obchodní taktiku, ale naopak drsné probuzení pro všechny, kteří si od Trumpových vyjednavačských schopností hodně slibovali. Zmínil, že Trumpovo chování odpovídá jeho politickému gustu, které má „výrazně blíže k partnerům autoritářského až kriminálního založení, zatímco nedokáže ocenit loajalitu těch, kteří mu nabízejí partnerství“.

Svoboda: Rusové cílí i na dosazení loutky

Svoboda také poukázal, že Volodymyr Zelenskyj se podle sociologických průzkumů stále těší solidní podpoře u ukrajinského obyvatelstva, ačkoliv v případě volebních průzkumů, do kterých se započítává i takzvaný negativní rating, to už tak jednoznačné podle něj není. Trumpovy útoky však paradoxně Zelenského pozici posilují vůči opozici, dodává.

Zmínil, že Rusové pochopitelně cílí i na to, že by mohli do Kyjeva pomocí voleb „dosadit ruskou loutku“. „Je zjevné, že ona loutka už zřejmě nepřijede do Kyjeva na pancíři ruského tanku, ale Rusové mají v rukávu přebohatou zásobu různých diverzních psychologických a jiných taktik, které uplatňují v rámci toho, co nazýváme hybridní válkou na Ukrajině,“ dodal.

Podle něj je Ukrajina země, jejíž část obyvatelstva se neztotožňovala s ukrajinskou demokratickou státní politickou ideou. „Byla podplacená Ruskem. Byla náchylná k ruským diverzním vlivům, které měly na co navazovat, protože se nachází přímo v sousedství Ruska. Tohle všechno bude znovu roztáčeno, byť exponované proruské síly se žádné veřejné podpoře netěší.“ Podotkl, že Rusové dost možná usilují ne o konkrétního kandidáta, ale stačilo by jim „nebezpečné provizorium, které by nastalo po střídání moci.“

Zmínil, že jde o existenciální, hluboce tragický a nebezpečný boj Ruska za návrat ke statusu globální supervelmoci. „V tomto je ukrajinská otázka otázkou ústřední a zároveň otázkou, která se zcela vylučuje s představou kompromisu, jaký zná civilizovaná západní demokracie,“ dodal. Podle něj Rusko používá vyjednávání jen proto, aby se přiblížilo ke svému cíli.

„A mír v tom významu, jak se s ním běžně zachází, může nastat pouze porážkou jedné nebo druhé strany. Pokud to bude porážka Ukrajiny, bude to mír hřbitovní a velmi záhy se dočkáme reprízy na západ od Ukrajiny – zřejmě v Pobaltí. Pokud bude poraženo Rusko, pak to skutečně trvalý mír může být,“ podotkl Svoboda s tím, že ale nelze zapomínat na to, že se vše odehrává v kontextu globálního konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 24 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 42 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami
Načítání...