K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí
15 minut
Brífink ministerstva zahraničí k akcím k výročí obnovené ruské invaze na Ukrajinu
Mezi organizátory akcí patří ministerstvo zahraničí, Dárek pro Putina, festival United Islands of Prague, Evropský kongres Ukrajinců i neziskové organizace jako Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek nebo Díky, že můžem. Seznam akcí, které se konají po celém Česku, lze nalézt na webových stránkách.
„Česká republika a především čeští občané navzdory veškerým okolnostem v médiích, navzdory únavě, která tady samozřejmě je, pořád vytrvávají v pro mě velmi překvapující a stále velmi silné podpoře Ukrajiny, Ukrajinců v jejich obraně proti ruské agresi,“ podotkl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Během nedělního shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstském náměstí vystoupí také prezident Petr Pavel a účastníky osloví také ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj. Po skončení akce bude následovat pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k soše Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.
Ředitel a zakladatel spolupořádající neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa uvedl, že očekává vysokou účast i vzhledem k „nestydatým, nepravdivým, útočným a lživým výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa“.
Kroupa volá po vyšší vládní pomoci
Kroupa také uvedl, že vládní pomoc Ukrajině pokulhává. „Když se podíváte, jak pomáhá česká vláda Ukrajině ze svých rozpočtových zdrojů, je to mnohem méně než v předchozích letech. Domníváme se, že by se měla česká vláda připojit alespoň k první desítce zemí, které skutečně v Evropské unii Ukrajině pomáhají,“ poznamenal a zmínil Dánsko či Chorvatsko.
Iniciativa Dárek pro Putina, která loni vybrala na vojenskou podporu Ukrajiny 246 milionů korun, pořádá v neděli celodenní publicisticko-zpravodajský stream Operace Naděje – tři roky odvahy. Hosty budou například bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
U ruské ambasády v Praze se v pondělí uskuteční koncert nazvaný Noise for Ukraine, na němž vystoupí mimo jiné rappeři Vladimir 518, Mike T či kapely Zooblasters, Circus Problem a Obrben. Ministerstvo zahraničí pořádá v pondělí diskusi s Kopečným a bývalým českým velvyslancem na Ukrajině Radkem Matulou v Kavárně Na Boršově.
Od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podpořily humanitární organizace minimálně 3,6 milionu Ukrajinců a Ukrajinek pomocí v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun.
Plnohodnotná invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. V první polovině letošní února mělo v Česku dočasnou ochranu podle ministerstva více než 396 700 uprchlíků. Z nich bylo 96 700 dětí a 17 600 lidí nad 65 let. V aktivním věku bylo 171 tisíc žen a 111 400 mužů.
České firmy uskutečnily desítky projektů
Kopečný také informoval, že české firmy od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajině úspěšně uskutečnily desítky projektů, které se týkají energetiky či zdravotnického vybavení. Český stát podle něj pomáhá menší částkou než občanská společnost, co se týče civilní rekonstrukční části. „Stát do toho každý rok dává 500 milionů korun, přičemž český národ vybírá miliardy,“ poznamenal.
Vládní pomoc je ale podle něj výraznější v jiných oblastech, například ve vojenské. Zmínil, že české firmy se staly jedněmi z hlavních dodavatelů kogeneračních jednotek především do východní části Ukrajiny. Kogenerační jednotky jsou zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. „Dneska třetina Charkova, města, které má stále 1,2 milionu obyvatel, má elektřinu a teplo díky českým dodávkám,“ řekl Kopečný.
Financovala je z malé části česká rozvojová asistence, z více než devadesáti procent projekt zaplatili další zahraniční partneři, nebo si město Charkov půjčilo za lepší úrokové sazby od Evropské investiční banky nebo Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vysvětlil zmocněnec. Dalším příkladem podle něj je největší energetická investice do Ukrajiny firmy Moravské naftové doly (MND) z holdingu KKCG podnikatele Karla Komárka.