Při přípravě rozpočtu na rok 2021 je cílem, aby byl deficit nižší než letos, uvedl Babiš

Při přípravě rozpočtu na rok 2021 je cílem, aby byl deficit nižší než letos, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Konkrétní číslo však nesdělil. Letos je schválen schodek ve výši 500 miliard korun. Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic a další dopravní infrastruktura by příští rok ze státního rozpočtu měly získat 129 miliard korun, uvedl po úterním jednání na ministerstvu financí s premiérem ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Označil to za rekordní částku. Premiér i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle něj návrh akceptovali.

Podle Babiše je shoda jak na provozních úsporách na jednotlivých ministerstvech, tak i na růstu důchodů a zrušení superhrubé mzdy. Různé návrhy ohledně případné nové sazby daně z příjmů nebo způsob zvyšování důchodů Schillerová probere příští týden s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Babiš ani Schillerová tak konkrétní návrhy ani konkrétní výši schodku rozpočtu na příští rok neuvedli. Pro letošek je schválen schodek rozpočtu 500 miliard korun.

„Dnes to byla první schůzka nad rozpočtem na příští rok takto do hloubky. Priority jsou jasné, jsou to důchody, zrušení superhrubé mzdy a investice,“ uvedla Schillerová.

Ze schůzky také vyplynulo, že Schillerová bude chtít po jednotlivých ministrech, aby nejdříve čerpali evropské peníze a pak peníze z národních zdrojů. To se v minulosti podle Babiše nedělo.  

„S panem Hamáčkem budu jednat příští týden, potom počítám v druhé polovině srpna s tím, že musím rozepsat jakési návrhy výdajové stránky jednotlivých kapitol a pak bude nová prognóza, na základě které odhadneme příjmy. A jednání s ministry začnu v první polovině září,“ uvedla Schillerová k dalším krokům při přípravě rozpočtu.

Nahrávám video

Rekordní výdaje na dopravu

Ředitelství silnic a dálnic by mělo získat asi 65 miliard korun, Správa železnic zhruba 55 miliard korun. Další zdroje jsou určeny například pro vodní cesty a další infrastrukturu. Kromě dopravy bude podle Havlíčka příští rok možné více peněz vložit také do výzkumné infrastruktury a na zahlazovací činnost po těžbě uhlí.

Havlíček před úterním jednáním zopakoval, že už letos bylo do dopravní infrastruktury vyčleněno více peněz, než byl původní záměr. Rozpočet se podle něj z 95 miliard zvýšil zhruba na 120 miliard korun bez započítání financí do silnic druhé a třetí třídy.

Nahrávám video

Havlíček chce dále získat více peněz na posílení aplikovaného výzkumu, zdroje na tuto činnost jsou podle něj nezbytně nutné. Peníze však nebude nutné vydávat v takové míře ze státního rozpočtu.

„V současné době totiž připravujeme nemálo zdrojů prostřednictvím takzvaného plánu obnovy, což je vlastně ten nový zdroj z Evropské unie,“ řekl.

Podle Havlíčka je proto třeba nové evropské zdroje vhodně zakomponovat, aby se neutrácely peníze z českého rozpočtu na projekty, které je možné financovat z EU. Je přitom podle Havlíčka nutné rozlišovat tři úrovně.

„Staré evropské zdroje, které ještě dojíždí a budou dojíždět ještě v příštím a dalším roce, tím rozumíme klasické peníze strukturálních fondů. Dále tady máme balík peněz nových, to je řádově 250 miliard korun, které byly dojednány přibližně před měsícem panem premiérem v Bruselu a jsou relativně rychle vyčerpatelné. A pozor, připravujeme novou kohezní politiku od roku 2021, čili jsou tam další zdroje,“ popsal.

Zvýšení rozpočtu si podle Havlíčka vyžádá také takzvaná dekarbonizace, tedy zahlazovací činnost po těžbě uhlí. V tomto ohledu se podle Havlíčka postupuje rychleji, než se čekalo, a úkony budou stát více, investuje se přes státní podnik Diamo.

Rozpočet na příští rok bude poznamenán dopady šíření koronaviru. Ministerstvo financí zatím nesdělilo výši schodku, se kterým v rozpočtu na příští rok počítá. Ani na aktuálním jednání se podle Havlíčka výše schodku neřešila.

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o státním rozpočtu na příští rok sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září. Sněmovna by o něm měla jednat v listopadu.

Opoziční TOP 09 by byla ochotna tolerovat schodek pro příští rok do 100 miliard korun a ODS ve výši 80 až 100 miliard.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 3 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 5 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 15 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 20 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.