Při přípravě rozpočtu na rok 2021 je cílem, aby byl deficit nižší než letos, uvedl Babiš

Při přípravě rozpočtu na rok 2021 je cílem, aby byl deficit nižší než letos, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Konkrétní číslo však nesdělil. Letos je schválen schodek ve výši 500 miliard korun. Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic a další dopravní infrastruktura by příští rok ze státního rozpočtu měly získat 129 miliard korun, uvedl po úterním jednání na ministerstvu financí s premiérem ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Označil to za rekordní částku. Premiér i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle něj návrh akceptovali.

Podle Babiše je shoda jak na provozních úsporách na jednotlivých ministerstvech, tak i na růstu důchodů a zrušení superhrubé mzdy. Různé návrhy ohledně případné nové sazby daně z příjmů nebo způsob zvyšování důchodů Schillerová probere příští týden s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Babiš ani Schillerová tak konkrétní návrhy ani konkrétní výši schodku rozpočtu na příští rok neuvedli. Pro letošek je schválen schodek rozpočtu 500 miliard korun.

„Dnes to byla první schůzka nad rozpočtem na příští rok takto do hloubky. Priority jsou jasné, jsou to důchody, zrušení superhrubé mzdy a investice,“ uvedla Schillerová.

Ze schůzky také vyplynulo, že Schillerová bude chtít po jednotlivých ministrech, aby nejdříve čerpali evropské peníze a pak peníze z národních zdrojů. To se v minulosti podle Babiše nedělo.  

„S panem Hamáčkem budu jednat příští týden, potom počítám v druhé polovině srpna s tím, že musím rozepsat jakési návrhy výdajové stránky jednotlivých kapitol a pak bude nová prognóza, na základě které odhadneme příjmy. A jednání s ministry začnu v první polovině září,“ uvedla Schillerová k dalším krokům při přípravě rozpočtu.

Nahrávám video

Rekordní výdaje na dopravu

Ředitelství silnic a dálnic by mělo získat asi 65 miliard korun, Správa železnic zhruba 55 miliard korun. Další zdroje jsou určeny například pro vodní cesty a další infrastrukturu. Kromě dopravy bude podle Havlíčka příští rok možné více peněz vložit také do výzkumné infrastruktury a na zahlazovací činnost po těžbě uhlí.

Havlíček před úterním jednáním zopakoval, že už letos bylo do dopravní infrastruktury vyčleněno více peněz, než byl původní záměr. Rozpočet se podle něj z 95 miliard zvýšil zhruba na 120 miliard korun bez započítání financí do silnic druhé a třetí třídy.

Nahrávám video

Havlíček chce dále získat více peněz na posílení aplikovaného výzkumu, zdroje na tuto činnost jsou podle něj nezbytně nutné. Peníze však nebude nutné vydávat v takové míře ze státního rozpočtu.

„V současné době totiž připravujeme nemálo zdrojů prostřednictvím takzvaného plánu obnovy, což je vlastně ten nový zdroj z Evropské unie,“ řekl.

Podle Havlíčka je proto třeba nové evropské zdroje vhodně zakomponovat, aby se neutrácely peníze z českého rozpočtu na projekty, které je možné financovat z EU. Je přitom podle Havlíčka nutné rozlišovat tři úrovně.

„Staré evropské zdroje, které ještě dojíždí a budou dojíždět ještě v příštím a dalším roce, tím rozumíme klasické peníze strukturálních fondů. Dále tady máme balík peněz nových, to je řádově 250 miliard korun, které byly dojednány přibližně před měsícem panem premiérem v Bruselu a jsou relativně rychle vyčerpatelné. A pozor, připravujeme novou kohezní politiku od roku 2021, čili jsou tam další zdroje,“ popsal.

Zvýšení rozpočtu si podle Havlíčka vyžádá také takzvaná dekarbonizace, tedy zahlazovací činnost po těžbě uhlí. V tomto ohledu se podle Havlíčka postupuje rychleji, než se čekalo, a úkony budou stát více, investuje se přes státní podnik Diamo.

Rozpočet na příští rok bude poznamenán dopady šíření koronaviru. Ministerstvo financí zatím nesdělilo výši schodku, se kterým v rozpočtu na příští rok počítá. Ani na aktuálním jednání se podle Havlíčka výše schodku neřešila.

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o státním rozpočtu na příští rok sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září. Sněmovna by o něm měla jednat v listopadu.

Opoziční TOP 09 by byla ochotna tolerovat schodek pro příští rok do 100 miliard korun a ODS ve výši 80 až 100 miliard.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 18 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...