Sněmovna jednala o učitelských platech, podle sporné novely by měly dosahovat 130 procent průměrné mzdy

Poslanci jednali o novele o pedagogických pracovnících. Pozměňovací návrh Pirátů obsahuje navázání platů učitelů na průměrnou mzdu. V lednu novela i s pozměňovacím návrhem prošla ve třetím čtení, ale zákon vrátil Senát. Po dvouhodinové diskusi bylo jednání přerušeno do středy. Řešil se také zákon, který má školám ulehčit od povinnosti vyvěšovat státní vlajku během prázdnin. Poslanci SPD chtějí povinnost zachovat.

Poslanci jednali o sporné učitelské novele, podle níž by pedagogové měli nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. Předlohu vrátil Senát a poslanci hlasování o ní několikrát odložili. Vůči uzákonění poměru platů má výhrady ANO. ČSSD a KSČM se zase nelíbí, že novela by umožnila na vybraných typech škol učit odborníkům z řad nepedagogů.

„Chceme do školství přitáhnout kvalitní odborníky a to se podaří, když budou mít dlouhodobou perspektivu,“ řekl Jakub Michálek (Piráti). Návrh má podle Pirátů učinit růst učitelských platů předvídatelnější a umožnit rychlejší zvyšování v prvních deseti letech praxe pedagogů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) argumentovala proti navázání platů učitelů na průměrnou mzdu tím, že vláda platy učitelů průběžně zvyšovala a že země si vzhledem k aktuálnímu schodku rozpočtu nemůže navrhované změny dovolit. Pirátský návrh označila za nezodpovědný. 

K tématu ve sněmovně promluvil také senátor Jiří Drahoš (za STAN). „Platy učitelů opravdu v posledních letech výrazně rostly, ale musíme si říct, že rostly z velmi nízkého základu,“ řekl Drahoš. 

Školy a státní symboly

Před novelou o platech pedagogů poslanci krátce jednali o státních symbolech. Opoziční hnutí SPD chce zachovat povinnost škol vyvěšovat o svátcích a při jiných příležitostech v době letních prázdnin státní vlajku. Pozměňovací návrh podal poslanec hnutí Pavel Jelínek v úterním druhém sněmovním čtení vládní novely, která povinnost ruší. Podle SPD jde o krok k likvidaci vztahu k české státnosti.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) prosazuje úpravu, aby mohli mít velký státní znak na svých stejnokrojích také dobrovolní a podnikoví hasiči. Podle Milana Brázdila (ANO) by měli mít stejné oprávnění také zdravotničtí záchranáři. Sněmovna bude hlasovat o podobě předlohy zřejmě v červenci.

Předkladatelé tvrdí, že vyvěšování vlajek v červenci a v srpnu školy zbytečně zatěžuje a v některých případech může vést i k jejich nedůstojnému užívání. Na prázdniny připadají dva svátky, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července.

Kabinet poukazuje na to, že podstatná část škol je o letních prázdninách zavřená, na tyto měsíce se navíc plánují jejich rekonstrukce. „Zabezpečení této povinnosti (vyvěšení vlajky) je pro řadu škol problematické,“ stojí v důvodové zprávě.

Některé školy podle podkladů naplní zákon tím, že vlajku vyvěsí na celou dobu prázdnin. V takovém případě je ale obtížné pravidelně kontrolovat, zda je vlajka čistá a v neporušeném stavu. Při opravách školních budov může být vyvěšování vlajky podle vlády v rozporu se zásadou vhodného a důstojného užívání státních symbolů.

Předloha také přesněji vymezuje úřední razítko. Zavádí úpravu pečetidla s malým státním znakem, a to jako pečetidla ministerstva zahraničí.

Opozice přestane blokovat přechod k nízkouhlíkové energetice

Opoziční strany koalic Pirátů a STAN a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) přestanou ve sněmovně blokovat návrh zákona o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, takzvaný zákon lex Dukovany. Podle dohody s vládou k němu Senát připojí pozměňovací návrh, který zamezí ruským a čínským firmám účastnit se tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Novinářům to v úterý řekl místopředseda STAN Petr Gazdík.

Třetí čtení návrhu bylo ve sněmovně zahájeno na začátku února, několikrát bylo ale přerušeno. Důvodem byla mimo jiné právě snaha části opozice zakotvit v zákoně bezpečnostní pojistky k výstavbě nového bloku proti ruským a čínským firmám. Gazdík v úterý uvedl, že opoziční strany se shodly s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) na tom, že záruky do předpisu doplní Senát.

Změnu podle Gazdíka nemůže nyní do předpisu doplnit dolní komora, protože žádný z pozměňovacích návrhů neobsahuje domluvené znění. „Pokud by měl být nyní implementován, vrátil by se zákon do druhého čtení a dostali bychom se do časové tísně,“ uvedl. Hrozilo by tak podle něj to, že předpis kvůli blížícím se volbám „spadne pod stůl“. Senát podle dohody předpis upraví a poslancům vrátí. „Pan vicepremiér (Havlíček) svým slovem přislíbil, že případná vratka ze Senátu bude Poslaneckou sněmovnou prohlasována tak, jak bylo dohodnuto,“ řekl Gazdík.

Senát by podle Havlíčka měl do zákona začlenit text, podle kterého nesmí být výstavba ani údržba nového jaderného bloku přímo či nepřímo závislá na technologiích od dodavatele ze státu, který nepřistoupil k dohodě o vládních zakázkách.

Legislativní nouze

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pondělí vyhlásil stav legislativní nouze na období od pondělí čtrnáctého června do šestnáctého července. Poslanci by měli legislativní nouzi ještě odsouhlasit. Umožnila by rychlejší schválení zákona o hlasování v karanténě pro podzimní volby. 

Vládní návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do sněmovny počítá s tím, že v říjnových sněmovních volbách by pro lidi v karanténě či izolaci kvůli koronaviru mohly být připraveny přenosné volební schránky a volební stanoviště pro hlasování z auta podobně jako v posledních krajských volbách. O mimořádném režimu však musí ještě rozhodnout plénum sněmovny, zatím se tak nestalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...