Poslanci jednali o novele o pedagogických pracovnících. Pozměňovací návrh Pirátů obsahuje navázání platů učitelů na průměrnou mzdu. V lednu novela i s pozměňovacím návrhem prošla ve třetím čtení, ale zákon vrátil Senát. Po dvouhodinové diskusi bylo jednání přerušeno do středy. Řešil se také zákon, který má školám ulehčit od povinnosti vyvěšovat státní vlajku během prázdnin. Poslanci SPD chtějí povinnost zachovat.
Sněmovna jednala o učitelských platech, podle sporné novely by měly dosahovat 130 procent průměrné mzdy
Poslanci jednali o sporné učitelské novele, podle níž by pedagogové měli nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. Předlohu vrátil Senát a poslanci hlasování o ní několikrát odložili. Vůči uzákonění poměru platů má výhrady ANO. ČSSD a KSČM se zase nelíbí, že novela by umožnila na vybraných typech škol učit odborníkům z řad nepedagogů.
„Chceme do školství přitáhnout kvalitní odborníky a to se podaří, když budou mít dlouhodobou perspektivu,“ řekl Jakub Michálek (Piráti). Návrh má podle Pirátů učinit růst učitelských platů předvídatelnější a umožnit rychlejší zvyšování v prvních deseti letech praxe pedagogů.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) argumentovala proti navázání platů učitelů na průměrnou mzdu tím, že vláda platy učitelů průběžně zvyšovala a že země si vzhledem k aktuálnímu schodku rozpočtu nemůže navrhované změny dovolit. Pirátský návrh označila za nezodpovědný.
K tématu ve sněmovně promluvil také senátor Jiří Drahoš (za STAN). „Platy učitelů opravdu v posledních letech výrazně rostly, ale musíme si říct, že rostly z velmi nízkého základu,“ řekl Drahoš.
Školy a státní symboly
Před novelou o platech pedagogů poslanci krátce jednali o státních symbolech. Opoziční hnutí SPD chce zachovat povinnost škol vyvěšovat o svátcích a při jiných příležitostech v době letních prázdnin státní vlajku. Pozměňovací návrh podal poslanec hnutí Pavel Jelínek v úterním druhém sněmovním čtení vládní novely, která povinnost ruší. Podle SPD jde o krok k likvidaci vztahu k české státnosti.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) prosazuje úpravu, aby mohli mít velký státní znak na svých stejnokrojích také dobrovolní a podnikoví hasiči. Podle Milana Brázdila (ANO) by měli mít stejné oprávnění také zdravotničtí záchranáři. Sněmovna bude hlasovat o podobě předlohy zřejmě v červenci.
Předkladatelé tvrdí, že vyvěšování vlajek v červenci a v srpnu školy zbytečně zatěžuje a v některých případech může vést i k jejich nedůstojnému užívání. Na prázdniny připadají dva svátky, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července.
Kabinet poukazuje na to, že podstatná část škol je o letních prázdninách zavřená, na tyto měsíce se navíc plánují jejich rekonstrukce. „Zabezpečení této povinnosti (vyvěšení vlajky) je pro řadu škol problematické,“ stojí v důvodové zprávě.
Některé školy podle podkladů naplní zákon tím, že vlajku vyvěsí na celou dobu prázdnin. V takovém případě je ale obtížné pravidelně kontrolovat, zda je vlajka čistá a v neporušeném stavu. Při opravách školních budov může být vyvěšování vlajky podle vlády v rozporu se zásadou vhodného a důstojného užívání státních symbolů.
Předloha také přesněji vymezuje úřední razítko. Zavádí úpravu pečetidla s malým státním znakem, a to jako pečetidla ministerstva zahraničí.
Opozice přestane blokovat přechod k nízkouhlíkové energetice
Opoziční strany koalic Pirátů a STAN a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) přestanou ve sněmovně blokovat návrh zákona o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, takzvaný zákon lex Dukovany. Podle dohody s vládou k němu Senát připojí pozměňovací návrh, který zamezí ruským a čínským firmám účastnit se tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Novinářům to v úterý řekl místopředseda STAN Petr Gazdík.
Třetí čtení návrhu bylo ve sněmovně zahájeno na začátku února, několikrát bylo ale přerušeno. Důvodem byla mimo jiné právě snaha části opozice zakotvit v zákoně bezpečnostní pojistky k výstavbě nového bloku proti ruským a čínským firmám. Gazdík v úterý uvedl, že opoziční strany se shodly s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO) na tom, že záruky do předpisu doplní Senát.
Změnu podle Gazdíka nemůže nyní do předpisu doplnit dolní komora, protože žádný z pozměňovacích návrhů neobsahuje domluvené znění. „Pokud by měl být nyní implementován, vrátil by se zákon do druhého čtení a dostali bychom se do časové tísně,“ uvedl. Hrozilo by tak podle něj to, že předpis kvůli blížícím se volbám „spadne pod stůl“. Senát podle dohody předpis upraví a poslancům vrátí. „Pan vicepremiér (Havlíček) svým slovem přislíbil, že případná vratka ze Senátu bude Poslaneckou sněmovnou prohlasována tak, jak bylo dohodnuto,“ řekl Gazdík.
Senát by podle Havlíčka měl do zákona začlenit text, podle kterého nesmí být výstavba ani údržba nového jaderného bloku přímo či nepřímo závislá na technologiích od dodavatele ze státu, který nepřistoupil k dohodě o vládních zakázkách.
Legislativní nouze
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pondělí vyhlásil stav legislativní nouze na období od pondělí čtrnáctého června do šestnáctého července. Poslanci by měli legislativní nouzi ještě odsouhlasit. Umožnila by rychlejší schválení zákona o hlasování v karanténě pro podzimní volby.
Vládní návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do sněmovny počítá s tím, že v říjnových sněmovních volbách by pro lidi v karanténě či izolaci kvůli koronaviru mohly být připraveny přenosné volební schránky a volební stanoviště pro hlasování z auta podobně jako v posledních krajských volbách. O mimořádném režimu však musí ještě rozhodnout plénum sněmovny, zatím se tak nestalo.